Stará chladící věž, chátrající budovy, sklady a archiv. Tak nyní vypadá Špitálka, která bývala průmyslovou částí Brna. Teď je čtvrť v centru města nevyužitá a zanedbaná. Absolventka fakulty sociálních studií Yuliya Ostrenko je jednou z těch, kteří pracují na tom, aby se místo proměnilo na moderní chytrou čtvrť, kde budou moct lidé trávit volný čas, pracovat i bydlet. Zavádění inovací v Brně se Ostrenko věnovala už ve své diplomové práci, na které spolupracovala s brněnským magistrátem. Po obhajobě Ostrenko na magistrátu zůstala, už jako manažerka rozvojové lokality Špitálka. „Na cestách v zahraničí neustále sleduju, jaká řešení nebo technologie města používají a přemýšlím, jaké prvky by se daly přenést do Brna,“ směje se Ostrenko tomu, nakolik své práci propadla.
Bylo to obtížné a stále je. Pořád jsem skoro na všech jednáních jediná žena v místnosti, jsem také nejmladší, a ještě k tomu cizinka. Začátky rozhodně nebyly jednoduché, vážím si proto spolupráce se svým kolegou Lukášem Grůzou, který mi hodně pomohl. I když jsem slovo manažer měla v názvu pozice od začátku, musela jsem se se vším nejdřív seznámit.
Ještě předtím, než se začne chytrá čtvrť Špitálka stavět, je třeba zásadně změnit koncepci oblasti. Například je nutné vyřešit změnu územního plánu, majetkoprávní vztahy nebo návrh budoucího vzhledu areálu. Na to všechno je potřeba koordinátor, někdo z magistrátu. A v této roli jsem před necelými třemi roky začala vystupovat já. Spolupracuju se stakeholdery, tedy zainteresovanými lidmi a institucemi, s politiky z magistrátu, s vědci z výzkumných center nebo s majiteli vedlejších pozemků. Například v součinnosti s městskými architekty jsme s kolegou vytvářeli zadání a podmínky pro urbanistickou soutěž o budoucí podobu Špitálky. Loni na podzim jsme zase pořádali sezení s experty, kde jsme se zabývali výběrem chytrých technologií. Jádrem mojí práce jsou tedy hlavně koordinační schůzky a komunikace s lidmi. Tím, že je moje pozice inovativní, přicházím na své úkoly částečně sama.
Je to tak. Moje pozice se vytvořila díky evropskému projektu Ruggedised, jehož cílem je ukázat, jak lze využít inovace pro rozvoj měst. Jedním z partnerských měst tohoto projektu je i Brno, které dostalo za úkol přijít s lokalitou, na které se různé inovativní přístupy vyzkouší. Brno v roce 2017 vybralo západní část areálu tepláren na Špitálce, a tak se zrodil projekt chytré čtvrti a posléze i moje pracovní pozice. Nemůžeme tedy s kolegou navazovat na nějakou předchozí práci, v tomto ohledu musíme být dost kreativní. Což je podle mě jedna z velkých výhod mojí práce. Samozřejmě se ale hodně inspirujeme dalšími městy zapojenými do projektu, například Rotterdamem, Glasgow nebo Gdaňskem.
Přesně tak. Vizí magistrátu není transformovat pouze malé území Špitálky, ale celou část Cejl a od Cejlu dále ke Zbrojovce. Na příkladu Špitálky se snažíme ukázat, jaké inovace jdou ve městě použít. Chceme aplikovat nejen moderní způsoby vytápění nebo nakládání s odpadem, ale třeba i různé formy družstevního bydlení. Záměrem je, aby se Špitálka nestala exkluzivním místem pouze pro bohaté. Naše zkušenosti zároveň předáváme dalším odborům magistrátu, aby se mohly inspirovat.
Nyní potřebujeme naše plány naplnit konkrétními technologiemi a inovacemi. My s kolegou nejsme technicky vzdělaní lidé, proto projekt ukotvujeme koncepčně a technické věci řešíme s odborníky, spolupracujeme třeba s výzkumným centrem Vysokého učení technického. Jedním z našich záměrů například je, aby byla Špitálka energeticky pozitivní čtvrť. To znamená, že musí být energeticky soběstačná, a ještě vyrábět elektřinu do sítě. Odborníci nám radí, jaké technologie je potřeba použít, abychom toho dosáhli. Musíme také myslet hodně dopředu, takže počítáme například s nabíječkami pro elektromobily na všechna parkovací místa. Až výběr technologií dokončíme, čeká nás hledání strategického investičního partnera, který by projekt spolu s městem financoval.
Asi nejdůležitější schopností pro moji funkci je umění spolupráce. Škála aktérů, se kterými na projektu spolupracujeme, je opravdu různorodá a musíme včas podchytit jejich názory a umět případné problémy vykomunikovat. Myslím, že magisterský obor Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost je na předávání těchto schopností velmi dobře nachystaný. Ke spolupráci a vidění věcí v širších souvislostech nás učitelé vyloženě vytrénovali. Skoro do každého předmětu jsme museli vypracovávat týmovou seminárku. My jsme si na to tenkrát hrozně stěžovali, protože práce v týmu je vždycky složitější. Teď jsem za tyto zkušenosti ráda. Musím také dodat, že jsem získala dobrý přehled o evropských energetických cílech a trendech, což jsou pro rozvoj měst nesmírně důležité oblasti.
Bylo to spíše naopak. Na magisterském studiu mě zaujalo téma elektřiny a chytrých sítí, přes kterou jsem se dostala ke Smart City. V tu dobu už jsem začínala řešit téma své diplomové práce a přála jsem si, aby měla nějaké praktické využití. Šla jsem se proto podívat na brněnský veletrh Urbis, abych se o konceptu chytrého města dozvěděla víc. Zašla jsem tam za jedním z přednášejících z ministerstva pro místní rozvoj a řekla mu, že bych ráda psala závěrečnou práci na téma Smart City. Nakonec jsme se domluvili na stáži.
Když jsem se svým vedoucím na ministerstvu řešila obsah diplomky, doporučil mi, ať se podívám do Brna, kde se koncept Smart City právě rodí. Takže jsem se nakonec vrátila z Prahy zpátky. Opět jsem navštívila nějaké veřejné setkání k tématu chytrých měst, seznámila se s lidmi z magistrátu a dozvěděla se o možnosti stáže na odboru strategického rozvoje a spolupráce. Na stáž už jsem šla s cílem opatřit si praktické informace do diplomové práce. Takové, jaké nevyčtete z koncepčních dokumentů. Díky tomu jsem získala podrobný vhled do projektu Ruggedised, což byla asi moje hlavní výhoda a důvod, proč mi magistrát po stáži nabídl úvazek.
My samozřejmě pracujeme na tom, aby byl projekt hotový rychleji. Na magistrátu už působím třetím rokem a opravdu velmi mě to naplňuje. Ale zda tu zůstanu navždy, si nejsem jistá. V Evropě se začíná vyskytovat mnoho projektů chytrých nebo energeticky pozitivních čtvrtí, takže si myslím, že uplatnění v této oblasti je velké.
Ano, přála bych si to. Nyní je ale můj život v Brně. Lépe řečeno, su Brňačka.
Do Brna přijela v sedmnácti letech z ukrajinského Chersonu, kde odmaturovala na technickém lyceu. „Už když jsem maturovala, věděla jsem, že nechci dál pokračovat ve fyzice a matematice. Napadlo mě, že studium v zahraničí by možná nemuselo být nedosažitelné. Začaly jsme s mámou hledat možnosti a zaujalo nás Česko,“ popisuje Ostrenko počátky své cesty do Brna. Ostrenko měla tehdy veliký zájem o environmentální studia, proto padla volba na fakultu sociálních studií. Celý první rok v Brně věnovala Ostrenko kurzu češtiny pro cizince. „Pak jsem udělala přijímací zkoušky a nastoupila na fakultu. Český systém má obrovskou výhodu v tom, že cizinci studující v češtině mohou studovat zadarmo. Do Brna se přestěhovala i moje mladší sestra, která nyní studuje na fakultě sociálních studií žurnalistiku,“ uvádí Ostrenko.
Jako doplňující obor k Environmentálním studiím si Ostrenko zvolila Mezinárodní vztahy. Zájem o mezinárodní vztahy u ní nakonec převážil, obhájila tam bakalářskou práci na téma využití uranu z demontovaných jaderných hlavic a navázala magisterským studiem na oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost. Kromě stáže na ministerstvu pro místní rozvoj a na brněnském magistrátu strávila Ostrenko tři měsíce na stáži v NATO Energy Security Centre of Excellence v Litvě, kde se zabývala ochranou kritické energetické infrastruktury.
Cílem projektu je vytvořit chytrou čtvrť, kde odborníci ověří a vyzkouší možnosti moderních přístupů a inovací. Výběr konkrétních technologií ještě není konečný, obecné cíle už ale stanové jsou. Čtvrť by například měla produkovat více energie, než sama spotřebuje, využívat dešťovou vodu a zelené střechy, podporovat zapojení obyvatel nebo sdílenou ekonomiku.
Přeměna Špitálky je součástí evropského projektu Ruggedised, do něhož se Brno zapojilo v roce 2016. Brněnští odborníci mají díky projektu příležitost učit se od specialistů z evropských měst jako je Rotterdam nebo Glasgow a prohlubovat mezinárodní spolupráci.
Řekli o ní
„Už když byla Yuliye na stáži, bylo zřejmé, že má o projekt chytré čtvrti Špitálka velký zájem. Díky její cílevědomosti, asertivitě a také díky tomu, že se otevřela možnost pracovního úvazku na tomto projektu, zdálo se zaměstnání Yuliye jako jediné správné řešení. Z pracovního hlediska si na Yuliyi cením, že vždy přichází s novými neotřelými nápady a projekt pořád posouvá dál. V osobní rovině si vážím její empatie a jejího upřímného zájmu o lidi kolem sebe. To, že je cizinkou, jí věci samozřejmě neulehčuje. O to víc vnímám, že ji tato nevýhoda motivuje neustále na sobě pracovat a snažit se profesně posouvat dál.“
Lukáš Grůza, kolega a manažer projektu RUGGEDISED
„S Yuliyí jsem se seznámila krátce po nástupu na magisterské studium. Ona tehdy začínala druhý semestr a měla namířeno na stáž do NATO Energy Security Center of Excellence ve Vilniusu. Okamžitě mě zaujala její pozitivní energie a cílevědomost. Yuli je pro mě jedna z nejinspirativnějších žen působících v energetice. I díky ní jsem absolvovala stáž v Litvě. Vážím si na ní jejího velkého zájmu o aktuální trendy v energetice a jejího pracovního nasazení. Jako studentka vždy dokázala do diskuze přinést zajímavé argumenty, které v sobě nesly kousek z ní samotné. Yuliya je plná originálních nápadů a vytrvalosti při dosahování cílů v často nelehkém prostředí inovací měst.“
Patricia Brhlíková, spolužačka z magisterského studia
„Jsou studenti, které si zapamatujete hned po prvním setkání. U Yuliye mě hned v prvním semestru jejího magisterského studia zaujalo její zapálení pro náš obor, které se v době studia ještě stupňovalo. Pro svou diplomovou práci si nevybrala úplně jednoduché téma a musím se přiznat, že jsem zpočátku byla vůči jejím ambiciózním plánům trochu skeptická. O to víc jsem ráda, že jsem se jí za svou skepsi mohla omluvit a smeknout pomyslný klobouk za její houževnaté nasazení při psaní, které jí ve finále (naprosto oprávněně) vyneslo i zaměstnání. V životě potkáte opravdu málo milých, skromných, kolegiálních a zvídaných lidí jako je Yuliya a já si velmi cením toho, že jsem tu příležitost měla.“
Veronika Zapletalová, vedoucí diplomové práce
Vyučuje na švédské univerzitě. Žurnalistiku, sociologii, sociální politiku a sociální práci ale vystudovala Lenka Klimplová v Brně. Co jí v severské zemi nejvíce chybí? A co ve Švédsku znamená fika?
Hostkou podcastu Na dvě věci studentek Andrey Harmuthové a Nikoly Samcové tentokrát byla influencerka a absolventka fakulty sociálních studií Aneta Chroustová. V rozhovoru se dočtete to nejpodstatnější.
