Z fakulty do éteru s chutí něco říct. Představujeme úspěšné podcasty absolventů
Absolventi fakulty sociálních studií vypráví o svých populárních podcastech, chystaných projektech i o osobním životě. Jaký je recept na úspěšný podcast?
Jsou mladí, vzdělaní, ale především kreativní a plní nápadů – tak by se dali popsat mnozí absolventi Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Několik z nich mělo to štěstí a rozjeli svůj vlastní projekt nebo založili podnik. Jenomže často jen nápad nestačí a je nutné se vypořádat i se zápornými stránkami podnikání.
Jsou mladí, vzdělaní, ale především kreativní a plní nápadů – tak by se dali popsat mnozí absolventi Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Několik z nich mělo to štěstí a rozjeli svůj vlastní projekt nebo založili podnik. Jenomže často jen nápad nestačí a je nutné se vypořádat i se zápornými stránkami podnikání.
Úřady, autorská práva nebo počáteční investice – to je jen několik nešvarů, se kterými musí začínající podnikatelé často bojovat. Absolventka fakulty sociálních studií Kateřina Freslová, která spolu se dvěma kamarádkami Romanou Wilson a Klárou Holičovou založila firmu Peas in Heart Design Studio nabízející originální suvenýry s tematikou Brna, by o tom mohla vyprávět.
Trojice dívek si loni v létě všimla, že Brnu chybí suvenýry, které by si mohli turisti odvézt jako památku na Brno. „Vždycky jsem měla hlavu na slovní hříčky. A tak vznikl název našeho eseróčka Peas in Heart. Hlavním motivem naší úplně první kolekce, zasvěcené Mendelovi, byl jako jeden z brněnských symbolů hrášek. Ten symbol se nám líbil tak, že jsme po něm nakonec pojmenovaly i naši firmu. Možná se na první pohled může zdát, že jsme se překleply a mělo by tam být peace, tedy mír, ale ne,“ vysvětluje Freslová.
Počáteční investice na rozjezd firmy pocházely z jejich úspor a od investora, který je zároveň i rodinný známý a nepřál si být jmenován. Kromě potřebných peněz se ale v začátcích objevila i spousta dalších problémů, například na úřadech. Založení firmy nebo podnikatelského účtu často doplňovaly nepříjemné nebo komické situace. „Když jsme tehdy všechny tři v podpatcích naběhly společně do banky, že chceme založit podnikatelský účet, všichni se potutelně usmívali,“ vzpomíná pobaveně Freslová.
Jindy jejich návrhy na trička, bloky a jiné upomínkové předměty musely skončit v koši, protože řada nápadů odkazovala k osobnostem. Kvůli autorským právům nemohly návrhy použít.
Nakonec se jim ale podařilo rozjet projekt do fáze, kdy je oslovují veřejné instituce samy se zájmem o jejich originální předměty. Ty jsou teď k dostání už na několika místech a poprvé se budou prodávat i na letošním Brněnském majálesu.
Pro každého absolventa, nebo i studenta, který by rád podnikal, je důležité se rozhodnout, jaký bude rozsah jeho činností. V případě, že jako Freslová bude chtít podnikat s dalšími lidmi, má dostatek peněz na základní investici a zároveň chce v budoucnu pokrýt více aktivit, je založení firmy správnou volbou. Pokud jde ale člověku pouze o vykonávání jedné činnosti, například překládání, vyplatí se založit si živnost.
Na začátku však většinou stojí nemalá investice, které se nelze vyhnout. Variant, jak získat peníze, je několik. Jednou z nich je například crowdfunding, jehož principem je vybírání peněz od lidí – často právě od fanoušků. Mezi nejznámější crowdfundingové servery v Česku patří Startovač a HitHit.
Tento zdroj financí využila například ReKola. Původně pražský bikesharingový projekt se díky získaným penězům rozrostl nejen po Praze, ale i do Brna a dalších českých měst. „Byli jsme tenkrát tři a dali jsme do ulic jen pět růžových kol, ale měli jsme spoustu podporovatelů, kteří nám posílali peníze tenkrát ještě přes HitHit. Díky tomu se ten projekt rozjel,“ popisuje krušné začátky Anna Bromová, brněnská koordinátorka ReKol a absolventka fakulty sociálních studií.
Díky crowdfundingové kampani na HitHitu mohla také nezisková organizace Ke kořenům, která se věnuje alternativním způsobům pohřbívání, otevřít nové poradenské centrum v Praze. Zakladatelky organizace, absolventka fakulty sociálních studií Blanka Dobešová, doktorandka přírodovědecké fakulty Monika Suchánska a Alžběta Živá, loni v květnu v Praze také otevřely první přírodní hřbitov v Česku.
Dalším typem financováním je peer-to-peer lending, který funguje na principu poskytování půjček. Na webových platformách tak investor může půjčit peníze na rozjetí konkrétního projektu, které se mu časem, i s menším úrokem, vrátí. Půjčka je výhodná pro obě strany, protože investor nikdy nedostane tak vysoký úrok jako ten, který by žadatel musel platit bance.
Zkušenost s peer-to-peer lendingem má i absolvent fakulty sociálních studií Jan Vlachynský, majitel Baru, který neexistuje a podniku Super Panda Circus. „Natočili jsme video, v němž jsme poprosili fanoušky o půjčku na otevření druhého baru Super Panda Circus. Nabídli jsme roční splatnost a dobrý úrok. Žádnou platformu jsme ale nepoužili, celé jsme to spravovali přes náš web. Potřebný milion jsme získali za jeden den a zájemce jsme pak museli i odmítat. Měli jsme štěstí v tom, že jsme měli jistou kredibilitu díky Baru, který neexistuje,“ říká Vlachynský.
Že podnikání má i svá úskalí, ví nejlépe i absolvent fakulty sociálních studií Alexandr Průša. Tři roky marně usiloval o otevření kavárny Café Paradigma, ale po boji s úřady se rozhodl najít jiný prostor pro své záměry. To se mu nakonec podařilo, když oslovil Diecézní charitu Brno a domluvil s ní pronájem Kavárny Anděl, kde mohl uskutečnit i svůj plán se sociálním rozměrem kavárny.
„Už v Paradigmě jsem chtěl, aby mé podnikání mělo nějaký další rozměr. Obecně si myslím, že pokud člověk může svým konáním dělat něco užitečného, tak by to dělat měl. Proto jsem rád, že se v Kavárně Anděl povedlo spojit podnikání, kavárnu, kulturu a sociální přesah,“ popisuje Průša.
Jeho kavárna zajišťuje sociální službu jako tréninkové pracoviště pro lidi s lehkým mentálním postižením. „Klienti této služby se učí připravovat pokrmy a nápoje, obsluhovat zákazníky, ale také věci funkční gramotnosti – zacházet s počítačem, hledat na internetu, umět si najít práci nebo napsat životopis. Cílem služby je, aby její klienti po čase mohli žít samostatnější život než doposud,“ vysvětluje Alexandr Průša.
Jako jednu z nevýhod pro začínající podnikatele přitom vnímá nedostatek dostupných informací. I na úřadech narazil na neinformované zaměstnance. „Pro začínající podnikatele je potřeba notná dávka trpělivosti – při promýšlení nápadu, při jednání s úřady, při prvních neúspěších. Na druhou stranu věřím, že pokud člověk dělá svou věc poctivě a s láskou, trpělivost v sobě také najde,“ dodává absolvent fakulty sociálních studií.
Absolventi fakulty sociálních studií vypráví o svých populárních podcastech, chystaných projektech i o osobním životě. Jaký je recept na úspěšný podcast?
Klára Filipová pracuje jako novinářka už od studií v Brně. Dnes je datovou redaktorkou v Českém rozhlase a spoluzakladatelkou regionálního média Okraj pokrývající dění v Moravskoslezském kraji. Za čím se do Ostravy vrátila?