Aktuální stav změn struktury studia na fakultě

14. 12. 2017
Děkan fakulty sociálních studií vyučuje na oborech mezinárodní vztahy a evropská studia. Foto: archiv FSS

Vstoupili jsme do adventního období, proto mi dovolte malou rekapitulaci uplynulého roku. Dominantní agendou, kterou byla vyplněna podstatná část našeho úsilí v posledních měsících, byla příprava fakulty na přechod od studijních oborů na studijní programy. Po sérii legislativních úprav na univerzitní a fakultní úrovni pokračujeme v naplňování představy nové struktury studia.

Jedná se pravděpodobně o nejzásadnější změnu za poslední bezmála dvě dekády existence fakulty. Dosavadní podoba studijních oborů v horizontu dvou let skončí. Nově strukturované studijní programy nahradí stávající dělení na dvouoborové a jednooborové studium. Do budoucna budeme mít obdobné uspořádání, jaké známe z některých zahraničních univerzit, především v anglosaském prostředí, a programy se budou odlišovat jako hlavní a vedlejší (původně zvažováno major a minor).

Debata o optimální podobě studijních programů již běží několik měsíců a v podstatě byla zahájena v minulém roce v souvislosti s přípravou na institucionální akreditaci celé Masarykovy univerzity, která byla podána letos v listopadu. Pro zainteresované se tedy nejedná o novinku a akademická obec měla možnost se s hlavními rysy změn seznámit například při veřejné prezentaci rektora Mikuláše Beka v univerzitním kině Scala a na dalších fórech.

Na fakultní úrovni se problematice přechodu od studijních oborů na studijní programy intenzivně věnujeme od přelomu loňského a letošního roku. V souvislosti s rozsahem změn byla na jaře ustavena funkce fakultního koordinátora pro kvalitu, který pomáhá s procesními náležitostmi. Tato pozice byla obsazena stávajícím zaměstnancem studijního oddělení ing. Janem Písaříkem.

Proměna struktury studia se odehrává ve dvou dimenzích, které jsou vzájemně úzce provázané a vyžadují značnou míru koordinace uvnitř fakulty a také ve vztahu k univerzitě. Stručně lze říci, že se jedná o propojení administrativního zajištění hladkého přechodu na nové uspořádání a obsahové naplnění ze strany konkrétních kateder.

Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že rozhodnutí o přechodu ze studijních oborů na programy – hlavní a vedlejší, případně specializace v rámci hlavních programů – jsou primárně situovány do prostředí kateder. Vedení fakulty poskytuje jednotlivým pracovištím maximální podporu v podobě metodického návodu jak nejlépe postupovat, aby se celý proces odehrál, pokud možno, časově co nejúsporněji a současně odpovídal zákonem stanoveným požadavkům.

S ohledem na to se k problematice přeměny na studijní programy konalo v jarním semestru několik kolegií děkana za účasti vedoucích kateder a ústavů, téma bylo diskutováno také na tradičním Dni fakulty v dubnu letošního roku. Přirozeně se otázka změny studijních programů stala jednou z hlavních priorit pro akademický rok 2017/2018, které každoročně stanovuji při zahájení první porady se členy vedení fakulty. Jelikož se jedná o strategicky důležitou záležitost budoucího vývoje FSS, je úspěšné zvládnutí této změny naprosto zásadní.

Rozhodování o konečné podobě programů, tedy především kurikula studia, je sice víceúrovňové, ale za klíčovou považuji diskuzi na úrovni katederní. Jsem přesvědčen o tom, že katedra je tím správným místem, kde je nejlépe možné zohlednit různá oborová specifika, personální zajištění výuky a návaznost na budoucí uchazeče o studium. Pozice děkana a jeho týmu je v tomto ohledu spíše návodná a usměrňující, nikoliv limitující. A to v tom smyslu, že se s vedoucími kateder a garanty konkrétních programů intenzivně konzultuje budoucí zaměření, potenciál pro rozvoj a předpoklady naplnění řady aspektů přechodu z oborů na programy.

I když je ještě potřeba dosáhnout celouniverzitní shody na přesném datu přechodu ze struktury studijních oborů na programy, víme s určitostí, že zrušení oborů se bude týkat každé katedry. Aktuálně řešenou otázkou je dopad transformace oborů na programy či specializace ve vztahu ke studentům, kteří již jsou, nebo v brzké době budou, v aktivním studiu. Jménem fakulty jsem osobně, nebo ústy proděkana pro studium Romana Chytilka, několikrát otevřeně deklaroval zájem o maximální vstřícnost vůči studentům, jichž se připravovaná změna dotkne. To znamená, že podporuji takové řešení, které nepřinese zbytečnou zátěž a zajistí optimální podmínky pro dostudování všem, bez ohledu na rok imatrikulace a fázi přechodu na studijní programy.

Ve stejných intencích jsem se k tomuto bodu také vyjádřil na posledním zasedání Akademického senátu FSS začátkem prosince, kde jsme spolu s proděkanem Chytilkem seznámili přítomné senátorky a senátory s vývojem v oblasti uskutečňovaných změn.

Důležitým faktorem, s nímž je potřeba počítat, je vliv transformace na fakultní obraz ve vnímání veřejnosti. Troufám si říct, že pro většinu běžné populace je velmi obtížné, ne-li zcela nemožné, se ve vnitrouniverzitní debatě vůbec zorientovat, natož plně pochopit nuance mezi různými studijními strukturami. Proto jsem přesvědčen o nezbytnosti vysvětlování přeměny v prvé řadě jako příležitosti. A prezentace studijní nabídky jako atraktivní volby pro potenciální uchazeče.

V době, kdy na několika oborech fakulty dochází k výraznému poklesu zájmu o studium, který bohužel nastal nikoliv výhradně v důsledku poklesu demografického, je zcela zásadní zachování pověsti fakulty jako místa, kde se stále nabízí pestrá paleta studijních směrů. Mám zde na mysli i případ oboru genderová studia, jehož udržitelnost hraničí s životaschopností, neboť se potýká s neblahým vývojem, kdy se do bakalářského studia v posledních letech zapisuje méně než dvacítka studentů, v jednom roce pak počet klesl dokonce pod deset.

Není vyloučeno, že ne všechny naše součásti sdílejí podobný názor na změny a mohou existovat důvody k polemice. Avšak rozpravu o zvolené cestě je třeba vést na fórech, kde lze dosáhnout reálných výstupů a porozumění. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že externalizace případných výhrad není v mnoha ohledech dobrým receptem na udržení zájmu a atraktivity o studium na fakultě. V tomto kontextu vnímám také jako naprosto nezbytné, aby o průběhu přeměny studijní struktury byli patřičným způsobem informováni studenti. Zodpovědnost za kompetentní vysvětlování budoucího vývoje je dílem na bedrech děkana, ale podstatná část této debaty se musí odehrávat uvnitř akademické obce jednotlivých kateder, kam patří nejen akademici, nýbrž i studenti.

 

Břetislav Dančák

Děkan Fakulty sociálních studií MU

Břetislav Dančák se zajímá o energetickou bezpečnost Česka i Evropské unie. Foto: archiv FSS

Medailon 

Břetislav Dančák vystudoval politologii na Masarykově univerzitě. Titul doktora  získal za disertační práci o vztazích mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Docentem se stal v roce 2008 se svojí habilitační prací, ve které se zabýval zahraniční politikou středoevropských zemí.

Od své habilitace až do současnosti přednáší na katedře mezinárodních vztahů fakulty sociálních studií. Vyučuje o energetické bezpečnosti a mezinárodních vztazích. Několikrát přednášel na Varšavské univerzitě v Polsku a při pobytu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kam vyjel přes Fulbrightovo stipendiumzkoumal americkou zahraniční politiku.

Pět let vedl Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity a působil také jako proděkan pro zahraniční vztahy fakulty sociálních studií. Od září roku 2011 stojí v čele fakulty sociálních studií jako její děkan. 

Halas: Studenti i absolventi mají s fakultou sociálních studií unikátní vztah, prohlásil její děkan

Jako děkan působí Břetislav Dančák už druhé volební období. „Měl jsem pocit, že je žádoucí, abych pokračoval," sdělil studentskému časopisu Halas krátce po svém znovuzvolení v roce 2015.

 Avokádo: Společenské vědy pomohou lidem zorientovat se v technologickém pokroku, míní děkan

Absolventi podle děkana fakulty sociálních studií většinou neskončí jako nezaměstnaní. „Nedělají sice nutně práci ve svém oboru, ale mají natolik otevřené oči, že jsou schopni efektivně zvládat výzvy rychle se proměňujícího trhu práce,“ myslí si Břetislav Dančák. 

Děkan ve svém komentáři vyjasňuje změny provázející reakreditaci. Foto: archiv FSS

Autor: Břetislav Dančák