Fakulta byla dříve místem techniků, lékařů i vynálezce Viktora Kaplana

3. 5. 2017
Pohled na posluchárnu I. A. Bláhy v červnu 2004, dnešní posluchárna P31 ve třetím podlaží. Foto: archiv FSS

Budova v Joštově ulici, která je sídlem fakulty sociálních studií od roku 2005, se nejvíce proměnila za posledních patnáct let. Původně se v ní učili studenti technického učení, poté medici. Sklep sloužil pokusům s vodní turbínou Viktora Kaplana. Aula, kde se dnes slaví promoce či konají různé akademické události, sloužila dříve jako tělocvična. Na místě dnešního atria byl zase v minulosti dvůr s parkovištěm pro auta a v šestém podlaží se chovala pokusná zvířata.

Malá exkurze do historie ukazuje, k čemu budova v Joštově ulici v Brně sloužila předtím, než se stala sídlem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Objekt patří k nejvýznamnějším dílům architekta Ferdinanda Hracha, který byl rektorem tehdejší Německé vysoké školy technické. „Předtím byla německá technika v budově na Komenského náměstí, kde je dnes jedno ze sídel rektorátu. Tato budova ale přestala k výuce stačit, proto Němci postavili novou budovu vedle Červeného kostela,“ vzpomíná Vojtěch Moštěk, bývalý tajemník fakulty sociálních studií, který po roce 2000 dělal stavební dozor přestavby fakulty. Výstavba budovy začala na podzim roku 1906. Vyučovat se v ní začalo v roce 1908. O dva roky později stavbu dokončili a byl také slavnostně položen závěrečný kámen.

Okolí Červeného kostela ještě bez dnešní budovy FSS. Foto: archiv FSS

Historické dokumenty poskytnuté Atriu současným správcem budovy Janem Jebasem popisují, které obory se na německé technice vyučovaly a jaké měla budova vybavení. Sklep sloužil pro pokusy s vodní turbínou profesora Viktora Kaplana. Přízemí a první patro patřilo oborům elektroinženýrství, chemii a elektrotechnice. Ve druhém a třetím patře sídlily obory strojírenství, matematika a stavební inženýrství, do čtvrtého patra se chodili učit především posluchači geometrie, stavebního strojnictví a architektury. V podstřeší se nacházela meteorologická stanice.

Proč je budova postavená do tvaru lichoběžníku, vysvětloval profesor Jiří Kroupa, zabývající se dějinami umění, u příležitosti oslav desetiletého výročí fakulty v roce 2008. „Lichoběžníkový tvar budovy působí dojmem architektonického záměru, ale ve skutečnosti ho určují dvě starodávné cesty vedoucími k někdejší Veselé bráně, dnes v České ulici,“ řekl profesor Kroupa. O jeho tehdejší přednášce na téma historie budovy fakulty se lze dočíst v tomto článku.

Zkouška těsnosti střechy v místech dnešní terasy na jaře 2005. Foto: archiv FSS

V prvním patře laboratoře, v podkroví pokusná zvířata

Sídlem fakulty sociálních studií v době vzniku v roce 1997 byla Gorkého ulice. Do současné budovy se fakulta přestěhovala v roce 2005. Předtím tu však sídlila farmaceutická a poté Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Podobu, kterou znají dnešní studenti, získala budova při velké rekonstrukci v letech 2003 až 2005.

Dnešní správce budovy Jan Jebas nastoupil na fakultu až po této rekonstrukci v roce 2005. Při svých studiích na pedagogické fakultě ale budovu v Joštově ulici navštěvoval. „Pamatuju si třeba, že v prvním patře, kde máme dnes kanceláře, byly tehdy laboratoře,“ vzpomíná Jebas. Právě laboratoře a učebny zaměřené na výuku medicínských oborů nevyhovovaly potřebám sociálních věd.

Bývalý tajemník Vojtěch Moštěk, který dozoroval přestavbu budovy do podoby dnešní fakulty, také zmínil, že za doby vyučování medicíny nebyly ani zdaleka průchozí všechny chodby. „Zásadní věc, na kterou si vzpomínám, je to, že budova měla omezení pro vstup, byla tam spousta dveří a takto jsem si fakultu sociálně-vědních oborů nepředstavoval. Prosadili jsme tehdy myšlenku, aby byly všechny chodby snadno průchozí a budova byla vzdušnější,“ popsal Moštěk.

Budovu museli řemeslníci v interiérech od základů přestavět. Knihovna získala větší prostor, její největší studovna byla vybudovaná tam, kde byla původně laboratoř pro těžké strojírenství, proto také studenti v červené studovně najdou jeřáb – chráněnou technickou památku.

Knihovna tehdejší lékařské fakulty s památným jeřábem. Foto: archiv FSS

Aula ve třetím podlaží sloužila dříve jako tělocvična. Přestože studenti se mohou dostat nejvýše do pátého podlaží, budova je ještě o jedno podlaží vyšší. Za doby sídla lékařské fakulty byl v šestém podlaží zvěřinec. „V šestém podlaží chovali různá pokusná zvířata, určitě tam byli potkani, pamatuju si, že tam kromě zvířat měli také skladiště sena a krmiva,“ nastínil Vojtěch Moštěk.

Dnes se tam nachází sklady nebo strojovna vzduchotechniky. „Mnohokrát se už řešilo, zda šesté podlaží přestavět na malé učebny. Prostor ale není příliš vhodný – v zimě kvůli vytápění a v létě je tam teplota kolem padesáti stupňů,“ vysvětluje správce budovy Jan Jebas. Proslýchá se, že v místech dnešní kavárny Dezert Cafe se nacházela pitevna, nicméně ani správce budovy, ani Vojtěch Moštěk to nepotvrdili.

Na místě dnešní auly byla tělocvična. Foto: archiv FSS

Atrium připomene prvního děkana, dříve tam bylo parkoviště

Asi nejvýrazněji změnilo tvář budovy přestavění atria, na jehož místě v době, kdy v budově sídlila lékařská fakulta, byla radiotechnická laboratoř a parkoviště. Stavba atriové haly pak od počátku vycházela z myšlenky, že studenti nezískají vědomosti pouze z knih, ale také od sebe navzájem a že tak potřebují prostor pro spolupráci. „S myšlenkou dvůr zastřešit a vytvořit vhodnější místo pro setkávání přišel Ivo Možný, nicméně vytvoření atria, jak ho známe dnes, je kolektivní dílo,“ rozvádí bývalý tajemník fakulty Vojtěch Moštěk. Do atria prochází přirozené denní světlo a každoročně slouží jako prostor k pořádání akcí, kterými jsou například Jarmark spolků nebo Multimediální den.

V příštím roce bude atrium podle prvního děkana fakulty a zakladatele Iva Možného pojmenované. „Vklad Iva Možného ke vzniku fakulty je nepřehlédnutelný a jeho význam si připomínáme při řadě příležitostí fakultního i celouniverzitního významu. Z mého podnětu byl přijat návrh na přejmenování atria fakulty na Atrium Iva Možného, což se uskuteční v příštím roce při oslavách dvacátého výročí vzniku fakulty,“ uvedl děkan fakulty Břetislav Dančák v projevu při letošních oslavách dnů fakulty.

Vedení fakulty se podle jeho slov shodlo také na uměleckém ztvárnění trvalé připomínky odkazu zakladatele, kdy podaný návrh v podobě uměleckého artefaktu bude nejlépe vystihovat osobnost Iva Možného.

Nejvýraznější změnou byla přeměna nádvoří na atriovou halu. Foto: archiv FSS

Jako oficiální datum vzniku fakulty sociálních studií se uvádí 1. leden 1998, v příštím roce tedy oslaví dvacet let existence. Její založení však odsouhlasil Akademický senát Masarykovy univerzity už 14. dubna 1997, což je také neoficiální datum jejího vzniku.

Z filozofické fakulty v Gorkého ulici přešly na Joštovu ulici čtyři katedry. První z nich byla katedra sociologie, která existovala na filozofické fakultě už od roku 1921, a je tak jedním z nejstarších sociologických pracovišť v České republice. Druhá byla katedra psychologie, která pod hlavičkou filozofické fakulty vznikla v roce 1924.

Na fakultu sociálních studií přešly také dvě katedry, které vznikly na filozofické fakultě po sametové revoluci – katedra politologie a katedra sociální politiky a sociální práce v roce 1994. Zároveň se vznikem fakulty začala výuka na nově vzniklé katedře mediálních studií a žurnalistiky. Konečné číslo sedmi kateder fakulty doplnily v dalších letech katedra environmentálních studií a katedra mezinárodních vztahů a evropských studií.

Infografika: Zuzana Brandová

Dny fakulty

Tradiční Dny fakulty se letos konaly ve dnech 19. a 20. dubna. Dny fakulty jsou celofakultní každoroční příležitostí k setkání akademické obce studentů i zaměstnanců fakulty. V programu byli tradičně ocenění autoři nejlepších absolventských prací, kteří převzali stipendia I. A. Bláhy. Děkan Břetislav Dančák také zhodnotil současné fungování fakulty.

O studium na fakultě sociálních studií je stále velký zájem. „Podíváme-li se na vývoj za posledních několik let, nezaznamenali jsme takové propady v počtu přihlášek jako jiné fakulty,“ řekl děkan. Doplnil ale, že oproti loňskému roku se na fakultu sociálních studií přihlásilo o deset procent méně uchazečů. Podle Dančáka také stále pokračuje trend nerovnoměrného zájmu o obory, kdy převažuje zájem například o psychologii. Jednou z hlavních příležitostí fakulty je podle děkana rozvoj bakalářských programů vyučovaných v angličtině.

Děkan fakulty Břetislav Dančák vystoupil s projevem o stavu fakulty a její budoucnosti. Foto: Jana Sosnová

Zajímavost

Jedním z inspirátorů vzniku fakulty byl také profesor Stein Ringen z Oxfordské univerzity, který se léta přátelil s Ivem Možným. Letošní dny fakulty nabídly prezentaci jeho nové knihy Národ ďáblů: Proč si necháváme vládnout?, ve které nabízí čtenářům provokativní zamyšlení nad principy demokratického vládnutí: jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu. Ukazuje, jakými cestami se musejí vydat vůdci, kteří chtějí vládnout pomocí autority spíše než pomocí síly a kteří chtějí, řečeno s Immanuelem Kantem, „udržet pořádek v národě ďáblů“.

Fotogalerie

Atrium v době rekonstrukce na jaře 2005. Foto: archiv FSS

Místo pro budoucí kavárnu v říjnu 2003. Foto: archiv FSS

Biologická posluchárna, dnešní posluchárna I. A. Bláhy, místnost P31. Foto: archiv FSS

Vstupní hala před kolaudací na jaře 2005. Foto: archiv FSS

Rekonstrukce jedné z lékařských učeben. Foto: archiv FSS

Osobnosti fakulty

O vznik fakulty se zasloužilo pár významných osobností, mezi které patří emeritní profesor Vladimír Smékal. „Doba přála vzniku vysokých škol. Přijížděla sem spousta zahraničních hostů, nabídky nám jen pršely. Každoročně jsem uváděl několik hostujících psychologů, tu ze Švýcarska, tu z Anglie nebo Itálie, dokonce i ze Spojených států,“ vzpomíná v rozhovoru na začátky fakulty profesor Smékal.

Autor: Zuzana Brandová, Aneta Přadková