Otcové zakladatelé: Demokracie z roku 1989 není hotová věc, tvrdil první děkan

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity vznikla v roce 1998 převedením některých oborů z fakulty filozofické a vytvořením nových. V příštím roce oficiálně oslaví dvacet let existence, po fakultě sportovních studií je tak druhou nejmladší na brněnské univerzitě. K významným otcům zakladatelům, kteří se o její vznik zasloužili, patří profesor Ivo Možný.

Jeden z nejvýznamnějších českých sociologů Ivo Možný se stal po založení fakulty sociálních studií jejím prvním děkanem. V budoucnu by vzpomínka na prvního děkana měla být umístěna i v atriu fakulty, které po něm bude též pojmenováno. Prostějovský rodák ve čtyřiadvaceti letech začal svoji kariéru jako redaktor Československého rozhlasu, kde působil mezi lety 1956 až 1965. Ještě předtím však musel kvůli „buržoaznímu původu“ pracovat v ostravských hutích. Na brněnské filozofické fakultě vystudoval český jazyk a literaturu a též ruský jazyk a literaturu, až později se začal věnovat sociologii.  

Zajímal se především o problematiku rodiny a sociální politiku. Proměnám rodiny se věnoval nejen jako výzkumník, ale také jako poradce, jelikož po zákazu přednášet na vysoké škole pracoval v době normalizace v brněnské manželské a předmanželské poradně. Po revoluci se na akademickou půdu vrátil a v devadesátých letech se stal jedním ze zakladatelů fakulty sociálních studií, kterou jako první děkan vedl v letech 1998 až 2004. Pracoval také v Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti a v roce 2005 se stal ředitelem Institutu regionální žurnalistiky a mediálních analýz. Zasloužil se také o založení katedry mediálních studií a žurnalistiky.

V rozhovorech se vyjadřoval třeba k současnému západnímu způsobu života a jeho kvalitě, ale také k otázkám migrace. Kvalita života se podle něj dá posuzovat podle toho, jak vysokého věku se lidé dožívají. „Poslední dvacetiletí byl nejšťastnější čas, jaký jsme kdy poznali a jaký kdy asi poznáme. Ohrožují nás však nejméně tři zásadní problémy, na které jsme si zadělali právě v těch šťastných dvaceti letech – nenaučili jsme se politice a správě věcí veřejných, rodíme příliš málo dětí a máme pocit, že máme na něco nárok,“ řekl v roce 2008 v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Tvrdil, že jen hlubší změna způsobu života pomůže lidstvu z potíží, do kterých se právě propadá. Současná blahobytná nasycená společnost podle sociologa připomíná konec antického Říma. Demokracii, kterou jsme v roce 1989 získali, bychom podle něj neměli považovat za hotovou věc.

Mezi nejznámější knihy Iva Možného patří sociologická analýza revoluce v roce 1989 nazvaná Proč tak snadno..., publikace Česká společnost či Rodina a společnost. V poslední jmenované knize autor píše o svém přesvědčení, že každý sociální problém k sobě má genetický klíč – tedy ve společnosti ničemu neporozumíme, pokud na současnost nebudeme nahlížet jako na výsledek stavů minulosti.

Přední český sociolog Ivo Možný zemřel ve svých 84 letech na podzim roku 2016. Všichni jsme vybaveni výběrovou pamětí, bez níž bychom nebyli schopni uspořádat vlastní minulost. Žijeme své životy jako epizody a pochopit je můžeme jenom jako příběh. Každý příběh je zároveň budován jako vysvětlení, které je jeho skrytým pojivem, napsal v knize Proč tak snadno...

Ztráta Iva Možného zasáhla univerzitu i významné osobnosti

Ivo Možný se zapsal do paměti také mnoha osobnostem, se kterými se za život setkal. Například jeho kolega profesor sociologie Petr Matějů se po Možného smrti vyjádřil pro rádio Zet, že Ivo Možný byl sociolog samouk, a i díky tomu se stal ikonou české sociologie. „Sociologů schopných ujmout se velkých témat bylo strašně málo, někteří se navíc ušpinili spoluprací s komunistickým režimem. Právě Ivo Možný byl jedním z mála českých sociologů, který to velmi rychle pochopil a začal jednat,“ řekl Petr Matějů pro rádio Zet.

Na sociální síti Twitter se po smrti Možného vyslovil i šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. „Každé setkání byl zážitek. Je to ztráta, ale jeho knihy tu zůstávají, stejně jako vděční studenti a kolegové,“ uvedl Tabery. Úmrtí profesora Možného zasáhlo také spisovatele, textaře, básníka a producenta Michala Horáčka. „Miloval jsem tu jeho dychtivost. A vážil si toho obsáhlého díla, které vytvořil. Fyzicky drobnější a křehčí, myšlenkově byl velký a silný. Jeho krásný život zaslouží potlesk. Tleskám a děkuji, pane profesore,“ napsal Horáček bezprostředně po smrti Možného na svůj facebookový profil.

Smrt Iva Možného poznamenala také Masarykovu univerzitu. Na jeho osobnost vzpomíná například rektor univerzity Mikuláš Bek. „Byl mezi mými učiteli asi tím nejlepším, neboť abych si před ním nepřipadal jako hlupák, studoval jsem na zkoušky u něj mnohem více, než bylo nezbytné. A to je vlastně to, čeho má univerzitní učitel u svých studentů dosáhnout. Ale nepodaří se to zdaleka každému, jen autoritám, jakou byl a pro mě už vždycky zůstane Ivo Možný,“ řekl Mikuláš Bek, kterého Možný osobně učil.

Emeritní děkan fakulty sociálních studií Ladislav Rabušic poznamenal, že Ivo Možný měl jasnou představu o tom, jak by měla fungovat vysoká škola evropského formátu. „Když za ním jako za děkanem studenti chodili, že se na fakultě a ve výuce pořád dějí nějaké změny a že oni vlastně nemají pořádný klid na studium, říkával jim: Miláčci, klid zažijete jenom na hřbitově. Jsem přesvědčený, že Ivo si svůj klid nyní užívá,“ uvedl Rabušic, pro kterého byl Možný celoživotním učitelem, kolegou a přítelem.

Fakulta sociálních studií na počátku příštího roku oslaví dvacet let. S její existencí se pojí jména několika výjimečných lidí, kteří se zasloužili o její vývoj. V seriálu časopisu Atrium postupně přiblížíme významné osobnosti, které jsou s historií fakulty spjaty.

Medailon

Ivo Možný (*31. srpna 1932, †10. září 2016)

Ivo Možný se narodil v roce 1932 v Prostějově. V roce 1957 získal titul promovaný filolog, doktorem sociologie se stal v roce 1967. V roce 1990 se stal docentem sociologie a o dva roky později profesorem sociologie a sociální filozofie Masarykovy univerzity v Brně. Prvním děkanem fakulty sociálních studií byl v letech 1998–2004.

Profesor Možný byl členem Evropské společnosti pro vědy a umění, člen Nizozemského institutu pro pokročilá studia nebo člen Učené společnosti České republiky.

Je držitelem Zlaté medaile Masarykovy univerzity, která se uděluje významným představitelům vědy, kulturního a veřejného života.

Obdržel také Cenu města Brna a Cenu Neuron za přínos světové vědě.

Nominace Iva Možného na Cenu Neuron za přínos světové vědě 2015. Video: Nadační fond Neuron

V roce 2011 byl Ivo Možný jmenován emeritním profesorem Masarykovy univerzity.