Doktorandi musí nově vyjet na zahraniční studijní pobyt

Zda vycestovat na studijní pobyt do zahraničí, nebo setrvat ve studiu pouze na domovské univerzitě, byla pro studenty fakulty sociálních studií dosud jen osobní volba. Doktorští studenti ale od letošního jarního semestru musí zahraniční výjezd absolvovat povinně a vedení fakulty je podpoří i nově zřízeným stipendijním programem.

Studenti fakulty sociálních studií mají mnoho možností zahraničních studijních pobytů, a to především díky programu Erasmus +. Není proto překvapením, že velká část studentů zahraniční výjezdy zařazuje do svého studijního plánu. Od jarního semestru se vedení fakulty sociálních studií rozhodlo zavést zahraniční výjezd povinně jako podmínku pro úspěšné absolvování doktorského studia.

„Možnost zahraničních stáží je velmi vhodná součást studia pro rozšíření obzorů a získání dalších profesních kontaktů a zkušeností,“ hodnotí Veronika Kalášková, studentka prvního semestru kombinovaného studia sociální psychologie, které se nová podmínka týká. Ani Miroslava Návrata podmínka nijak neomezuje, zahraniční výjezd by plánoval i bez ní. „Umím si ale představit, že pro někoho, kdo už má třeba založenou rodinu, to může být problematické,“ zamýšlí se student prvního semestru doktorského studia politologie.

Rozporuplně pak novinku vnímá Adam Ťápal, podle něhož plošná povinnost postrádá smysl u studentů, kteří již absolvovali zahraniční stáže v předchozím studiu. „U takových lidí nevidím smysl v kategorickém požadavku opět někam vyrazit, tím spíše, pokud byl jejich dosavadní kontakt se zahraničními institucemi docela intenzivní,“ uvažuje student obecné psychologie. Nová podmínka má ale podle něj potenciál zredukovat počty doktorských studentů a oddělit ty, kteří studium myslí vážně.

Mezinárodní zkušenosti studenti využijí při kariéře

Motivací pro zavedení povinného zahraničního pobytu je podle děkana Břetislava Dančáka především propojení fakulty s mezinárodní akademickou komunitou. „Absolvování alespoň jednosemestrálního pobytu v zahraničí pro doktorské studenty vnímám jako nezbytný předpoklad zkvalitňování přípravy našich studentů pro akademickou dráhu. Delší pobyty navíc skýtají příležitost k zahájení intenzivnější spolupráce se spřátelenými institucemi a nalezení například postdoktorandských příležitostí po skončení studia,“ je přesvědčen Dančák. Studenti podle něj mohou v roli výzkumných partnerů na zahraničních univerzitách dále rozvíjet kontakty. „Z pobytu si přivezou zkušenosti, ze kterých budou těžit po zbytek akademické kariéry. Dostanou také jedinečnou příležitost ke srovnání, jak se dělá věda a výuka jinde a mohou přinést nápady na zlepšení,“ zhodnotil děkan. 

Pozitivně na novou podmínku nahlížejí také vedoucí kateder. „Zavedení povinných výjezdů pro doktorské studenty jsem silně podporoval. Dlouhodobější studijní pobyt v zahraničí považuju za vynikající příležitost nahlížet na svůj výzkum i studium z širší mezinárodní perspektivy, třeba i využitím dalších konzultantů při psaní disertační práce, nebo obecně získáním nových kontaktů,“ uvažuje vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Petr Suchý.

Podobně hovoří i jeho kolegové. „Nedovedu si představit doktorské studium bez mezinárodního rozměru. Doktorandi jsou budoucností naší akademické komunity, a proto bychom už od počátku měli podpořit jejich zájem dostat se do mezinárodních profesionálních sítí prostřednictvím konferencí či zahraničních výjezdů,“ míní šéf katedry sociologie Csaba Szaló.

Někteří z vedoucích přitom počítají i s nepřízní studentů vůči této nové podmínce. „Možná to studentům doktorských programů vymezuje cestu, kterou se ne všichni chtějí vydat – nechtějí absolvovat několikaměsíční pobyt v zahraničí – ale pak tedy musejí zvolit tak říkajíc jinou cestu profesní částí svého života,“ připouští vedoucí katedry psychologie Zbyněk Vybíral.

Šéf katedry environmentálních studií Bohuslav Binka uvažuje také o komplikacích pro studenty kombinovaného studia. „Sám jsem měl při projednávání nejednoznačné stanovisko týkající se kombinovaných studentů, protože se tak může některým studium zkomplikovat. Ale pro studenty denní formy doktorského studia to vidím jako jednoznačně pozitivní krok. A nakonec i u kombinovaných pozitiva podle mého názoru převažují,“ míní Binka

Nové stipendijní programy zahraniční výjezdy usnadní

Se vznikem nové povinnosti se přitom vedení fakulty rozhodlo zavést několik zvláštních stipendijních programů, které mají studentům zahraniční výjezdy usnadnit. „Tyto programy mají více podnítit a současně usnadnit výjezdy studentů ve všech stupních studia. Samostatný stipendijní program jsme potom letos zřídili právě pro doktorandy, abychom uloženou povinnost rozumným způsobem podpořili finančně,“ vysvětlil děkan Dančák.

Každý vyjíždějící student doktorského studia, který plánuje zahraniční pobyt v délce nejméně devadesáti dní, proto obdrží paušální částku v českých korunách, která odpovídá ekvivalentu patnácti set eur podle aktuálního kurzu, tedy zhruba čtyřicet tisíc korun. „Podmínka devadesáti dní odpovídá zhruba délce semestru, jak ho chápou na většině našich partnerských univerzit,“ doplnil Dančák.

Přestože povinnost vyjet do zahraničí při doktorském studia se týká pouze studentů, kteří nastoupili v jarním semestru 2017, mohou vycestovat i studenti vyšších ročníků. „Dřívější zahájení studia není žádnou překážkou. Rozhodně nabádám využití možnosti vycestovat,“ vybízí Dančák.

Výjezd pomůže při psaní disertace i pro zisk pracovních kontaktů

Zahraniční výjezdy podporují vyučující i studenti především díky vlastním pozitivním zkušenostem. „V druhé polovině devadesátých let jsem vycestoval na tři měsíce do Spojených států na The Catholic University of America, což mě v mnohém významně ovlivnilo. Moje disertační práce by bez této návštěvy vypadala výrazně jinak a jsem přesvědčen, že hůře,“ vzpomíná na jeden ze zahraničních výjezdů šéf katedry environmentálních studií Binka.

Také vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií při doktorském studiu vycestoval do zahraničí. „Dostal jsem stipendium od Freie Universitat, díky němuž jsem mohl strávit měsíc na JFK Institute for American Studies v Berlíně. Bez této příležitosti by v tehdejší době bylo mnohem obtížnější dostat se k řadě cenných zdrojů, které jsem mohl využít při psaní své disertační práce. Byla to skvělá zkušenost. V závěru studia jsem se přihlásil a byl vybrán na letní Fulbrightův seminář v USA, na který jsem odcestoval tři týdny po doktorských státnicích,“ vyjmenovává Suchý své zahraniční zkušenosti.

Jako přínosné hodnotí zahraniční výjezdy také absolvent doktorského studia politologie Vít Šimral, který strávil při svých studiích semestrální i delší pobyty na univerzitách v šesti různých zemích, mimo jiné absolvoval čtyřleté doktorské studium na IMT School for Advanced Studies Lucca v Itálii či rok postdoktorského studia na Universität Wien. „Kromě toho, že si uvědomíte, jak odlišně mohou ke studiu tématu vaší doktorské práce přistupovat na jiných akademických pracovištích, seznámíte se i s jinými kulturními zvyklostmi,“ hodnotí Šimral. Absolvent je rovněž přesvědčený o tom, že nejen z hlediska studijního, ale i z hlediska osobnostního rozvoje znamenají zahraniční výjezdy pro doktorandy sociálních věd více než jakýkoliv sebelépe připravený vyučovaný předmět.

Studenty motivuje i spolupráce s významnými akademiky

Motivací pro studenty přitom může být i setkání se zajímavou osobností, jak ukazuje příklad Miroslava Nemčoka. „Nyní jsem na University of Tartu v Estonsku, pro kterou jsem se rozhodl, protože je s ní spjatý jeden z nejcitovanějších politologů – Rein Taagepera. Za podpory svého školitele na fakultě sociálních studií Romana Chytilka jsem ho před výjezdem oslovil a profesor Taagepera souhlasil, že se stane mým hostujícím školitelem,“ popsal nadšeně svou zkušenost doktorand z katedry politologie.      

Už od začátku se Nemčok zapojil do práce na Johan Skytte Institute of Political Studies, kde začal sbírat studijní zkušenosti. „Otevřela se mi možnost pracovat s ostatními výzkumníky včetně profesora Taagapery, získávat cennou zpětnou vazbu na svoji práci a být součástí podnětného prostředí, které mě učí dívat se na různá témata z jiného úhlu, než jsem byl zvyklý,“ vysvětlil Nemčok.

Zahraniční výjezd začal Nemčok plánovat už loni v červenci, kdy se zúčastnil zahraniční konference a setkal se s profesorem Taageperou. Povinnost absolvovat studijní pobyt podle něj může některým studentům přinést cenné zkušenosti, jiným může připadat jako nutné zlo na cestě za doktorským titulem. „Každému doporučuju, aby si v zahraničí vyhlédl výzkumníka, jehož práci obdivuje a je zásadní pro jeho oblast zkoumání, za pomoci svého školitele ho oslovil a doufal v kladnou odpověď. Když si na tom člověk dá záležet, jde to až překvapivě snadno,“ zakončuje Nemčok radou spolužákům.

Doktorské studium na FSS

Na fakultě sociálních studií si mohou zájemci o studium vybrat z oborů prezenčního i kombinovaného studia v českém nebo anglickém jazyce. Doktorandi v denní formě studia navíc pobírají stipendium ve výši sedmi tisíc korun a zapojují se do činností na katedře.

Sběr přihlášek a přijímací řízení jsou otevřeny na fakultě dvakrát ročně a absolventi magisterských oborů si tak mohou vybrat z Evropských studií, Humanitní environmentalistiky, Sociologie, Politologie, Mezinárodních vztahů, Sociální politiky a sociální práce, Obecné psychologie, Sociální psychologie a Vývojové psychologie. Zájemci o doktorské studium zaměřené na Mediální studia a žurnalistiku mají možnost získat titul Ph.D pod vedením školitele z tohoto oboru ve studijním programu Sociologie.

Z těchto česky vyučovaných doktorských programů mohou zájemci sáhnout také po studiu v anglickém jazyce. Obory v anglickém jazyce jsou však zpoplatněny částkou devět set sedmdesát pět eur, zhruba šestadvacet tisíc korun, za semestr. Studenti, kteří chtějí psát disertační práci v anglickém jazyce, ale nemusí nutně volit doktorský obor v angličtině. Závěrečnou práci mohou na českém oboru psát ve třech jazycích – českém, slovenském a anglickém. 

Co si myslí o zahraničních výjezdech

Lucie Sovová – odborná pracovnice na katedře environmentálních studií, studentka doktorského oboru humanitní environmentalistiky: 

„Při studiu jsem byla na zahraničním studijním pobytu na Universidad de Granada ve Španělsku a ve Wageningen University and Research Centre v Nizozemsku. V Nizozemí jsem také absolvovala dvě pracovní stáže. Osobně mě zahraniční cesty zásadně ovlivnily profesně i lidsky, a to do té míry, že se pro mě staly normou až nezbytností. Všechny obvykle zmiňované přínosy zahraničních výjezdů – podívat se, jak to dělají jinde, zažít na vlastní kůži kulturní odlišnosti, naučit se o sebe postarat v cizím prostředí – jsou pravdivé. Zejména pro doktorandy, kteří by rádi zůstali v akademické sféře, je důležité vylézt z ulity vlastního pracoviště a rozšířit si obzory. Za sebe tedy každému takovou zkušenost doporučuju. Zároveň si ale myslím, že jít na zkušenou do světa nemusí fungovat vždycky pro každého. V první řadě to závisí na kvalitě daného pracoviště a ochotě hostitelů se vám věnovat. Vše navíc funguje jen za předpokladu, že je návštěvník naladěný nové zkušenosti přijmout. Pouhý fakt, že člověk překročí státní hranici, tedy nic negarantuje.“

---------------------------------------------------

Csaba Szaló – vedoucí katedry sociologie:

„Při magisterském studiu jsem byl na stáži v New Yorku na New School for Social Research a na University of Essex v Colchesteru. Pak jsem studoval MA studium na The University of Manchester. Zkušenosti z těchto míst pro mě byly velice formativní. Setkání s tím, co, kdo a jak učí na jiných univerzitách, je obohacující. Zakoušet každodennost jiných univerzitních měst po dobu několika měsíců přispívá odbornému i osobnímu rozvoji člověka.“

---------------------------------------------------

Lukáš Likavčan – doktorand humanitní environmentalistiky:

„Moje stáže na Bosporské univerzitě v Istanbulu a na Wirtschaftsuniversität Wien ve Vídni byly lidsky i intelektuálně přínosné a zábavné. Konkrétní zkušenosti jsou nejméně dvě – tlak na dokonalou samostatnost a učení se sebedisciplíně. Pak jsou tady pravdaže všechny milé zážitky z párty, z volného času při navštěvování galerií a objevování krásných měst a předměstí a tak dále. Nebo třeba to, že si konečně najdete čas na sebe, dáte si v hlavě věci do pořádku a přečtete si třeba občas místo akademického článku konečně i nějakou beletrii.“