Handicapovaní studenti: Studium pro nás není problém, horší je to s hledáním práce

Handicapovaní studenti jsou nedílnou součástí běžného života Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Díky speciálním opatřením se mohou téměř bez omezení pohybovat po budově a ani zrakové či pohybové postižení pro ně není překážkou k dosažení studijních úspěchů. Život jim usnadňují moderní technologie, ale také vstřícný přístup vyučujících.

Jakub Mejzlík, bakalářský student environmentálních studií a sociální antropologie na fakultě sociálních studií, trpí částečnou sítnicovou degenerací, takže většinou rozpoznává jen hrubé obrysy svého okolí. Jeho postižení se navíc postupem času zhoršuje. „Ještě před nástupem na FSS jsem studoval na Karlově univerzitě v Praze a posléze na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, přístup učitelů na fakultě sociálních studií mi ale zatím vyhovuje nejvíce. Všichni včetně spolužáků jsou totiž nejenom tolerantní, ale většinou docela přesně ví, jak se ke mně chovat, aby vše bylo bez zbytečných zádrhelů,“ vysvětluje student.

Fakulta sociálních studií se snaží handicapovaným studentům vyjít co nejvíc vstříc, což potvrzuje i správce budov Jan Jebas. „Fakultní prostory respektují zásady přístupnosti pro zrakově a pohybově postižené. Zadní vchod do budovy je opatřený čtečkou karet, která vozíčkářům automaticky otevře vrata. S pomocí plošiny se pak snadno dostanou do budovy. Mezi patry se studenti mohou přesunovat třemi výtahy a na dalších čtyřech místech jsou instalované schodišťové plošiny. Nevidomým studentům orientaci usnadňují popisky v Braillově písmu u všech hlavních místností a taky zvukový maják u hlavního vstupu,“ vyjmenovává Jebas.

Právě zvukový maják využívá při příchodu do školy například student prvního ročníku politologie Alibek Tokabayev z Kazachstánu, který je nevidomý už od narození. „Vysílačem v mojí slepecké holi aktivuju maják a ten mě s pomocí zvuku navádí přímo ke dveřím. Používám ho na upřesnění směru, abych nenarazil třeba do stojanů s koly po obou stranách vstupních dveří,“ popisuje student.

Významnou roli má středisko Teiresiás

Významnou úlohu v životě handicapovaných studentů nejenom na fakultě sociálních studií, ale na celé Masarykově univerzitě hraje Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás. Jeho pracovníci pomáhají fakultám při budování přístupného studijního a pracovního prostředí a celé akademické obci při adaptaci studijních materiálů, forem výuky, testů a zkoušek, ale třeba také se zajištěním ubytování a stravování, praxí, zahraničních stáží nebo s přípravou na přijímací zkoušky.

Pracovníci Teiresiásu také tlumočí český znakový jazyk, pomocí přepisu vizualizují mluvenou řeč pro studenty se sluchovým postižením nebo pomáhají nevidomým studentům s prostorovou orientací na fakultách.

Handicapovaní studenti ve středisku také absolvují většinu svých zkoušek, pro učitele to ale neznamená žádnou práci navíc. „Zadání testů vždycky jenom odešlu na Teiresiás a vím, že o vše bude dobře postaráno. Ani samotnou výuku nemusím přizpůsobovat, handicapovaní studenti umí být stejně aktivní jako jejich kolegové. O přizpůsobení studijních materiálů se navíc také stará Teiresiás,“ shrnuje Jakub Šedo z katedry politologie.

V nejbližší době plánuje Teiresiás výměnu dosluhujícího vybavení bezbariérových toalet na FSS a nevyhovujícího typu plošin. A do budoucna má v plánu i jeden ambiciózní projekt. „Rádi bychom ve spolupráci s nájemcem bufetu nabídli dny, kdy by v bufetu obsluhovali ve tmě nevidomí, například jednou v měsíci. V jiné dny by se zase stal komunikačním jazykem celého zařízení český znakový jazyk. Kvůli různým organizačním problémům jsme to zatím neuskutečnili, věříme ale, že bychom tím dokázali akademické obci přiblížit komunikační techniky kolegů se smyslovým postižením,“ přibližuje ředitel střediska Teiresiás Petr Peňáz.

Elektronické lupy a odečítače obrazovky

Přestože se univerzita a středisko Teiresiás snaží handicapovaným studentům co nejvíce usnadnit průchod studiem, studenti se i tak musí potýkat s dalšími problémy. Například Jakub Mejzlík a Alibek Tokabayev poukazují zejména na potíže s četbou studijní literatury.

„Nevidomí i slabozrací používají odlišný software, který umožňuje vnímat obsah obrazovky. Zatímco slabozrakým elektronická lupa obraz zvětšuje, mění jeho kontrast, barvy a podobně, nevidomým převádí odečítač obrazovky textové informace buď do zvukové podoby, anebo je zobrazuje na braillském displeji. Můj vizuální handicap se ale v poslední době dále prohlubuje, takže se musím přeorientovat z jednoho typu aplikací na druhé, což není zrovna jednoduché. Odečítač obrazovky navíc předpokládá, že dokumenty jsou k dispozici jako elektronické soubory s textovou vrstvou. Zdaleka ne všechna literatura je ale publikována tímto způsobem. Převod pro mne zajišťuje středisko Teiresiás,“ popisuje student Mejzlík.

Podle Jany Zlámalové, nevidomé studentky kombinované žurnalistiky, mají handicapovaní studenti hlavní omezení především na trhu práce. „Vystudovala jsem religionistiku, a když se k tomu přidá to, že nevidím, tak je pro mě prakticky nemožné najít si práci. Věřím, že praktičtěji zaměřená žurnalistika mou pozici o něco zlepší,“ říká studentka.

Zaměstnavatelé podle ní nemají velkou představu o potřebách nevidomých lidí. „Nevidomému stačí k práci obyčejný počítač – pokud má instalovaný odečítač obrazovky a podporu pro hlasový nebo hmatový výstup. Taky používáme běžné telefony, u kterých jen stačí v nastavení aktivovat software pro nevidomé. S tímto systémovým doplňkem a dalšími chytrými aplikacemi můžu na mobilu a na počítači dělat devadesát procent všech aktivit vidících lidí, výjimku tvoří třeba grafické práce,“ upřesňuje studentka.

Do cizích zemí i na horostěnu

Navzdory případným omezením či nesnázím ve studiu se všichni jmenovaní studenti nenechají svým handicapem omezovat ve svých zájmech. Největším koníčkem Jany Zlámalové je cestování. „Hodně času trávím v Anglii. Lidé se často diví, co z cestování mám, když nevidím, neuvědomují si ale, že spousta informací jde z míst načerpat i jinak než zrakem. Stěžejní je to, jak je člověk otevřený poznávání cizího a neznámého,“ myslí si studentka, která o svých cestách po Anglii píše články pro časopis Koktejl.

Jakub Mejzlík zase jezdí na tandemovém kole, chodí po horách a je také horolezec – to jsou ostatně i sporty, které pro Centrum univerzitního sportu Masarykovy univerzity zajišťuje středisko Teiresiás. „K lezení na umělých stěnách jsem přišel až v době, kdy se mi začalo zhoršovat vidění. Vynahrazuje mi to některé extrémní výkony ve volné přírodě, které si už dnes kvůli bezpečnosti zkrátka musím odpustit,“ přiznává student.

Čtěte také:

Univerzita se díky rovnému přístupu k neslyšícím stala firmou roku

Nevidomý student hlídá bezpečnost softwaru

Nestěžujme si pořád, říká vozíčkářka

Neslyšící studenti na zahraničním studijním pobytu: Jak vypadá univerzitní ráj pro neslyšící

O středisku Teiresiás

Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky – Teiresiás je celouniverzitní pracoviště Masarykovy univerzity, které zajišťuje přístupnost studijních oborů studentům s handicapem. Vzniklo v roce 2000 a podílí se na úpravách prostor univerzity s cílem zvyšovat jejich přístupnost, adaptuje studijní materiály, testy či zkoušky nebo pomáhá například se zajištěním ubytování a stravování.

Teiresiás má samostatné celouniverzitní studijní oddělení, které organizačně zajišťuje průběh studia postižených studentů, disponuje tlumočnickým a přepisovatelským centrem, vydavatelstvím tiskovin v Braillově písmu či dispečinkem osobních asistencí.

Knihovna střediska Teiresiás nabízí zejména nevidomým studentům digitální textové publikace, hmatové publikace v Braillově písmu či hmatové grafické listy. Publikace vždy obsahují nejen text v bodovém písmu, ale souběžně také tištěný text, takže umožňují společnou práci nevidomého a vidoucího. Hmatové grafické listy jsou zase vyrobeny z trvanlivého plastu a v reliéfním zobrazení prezentují základní kartografická data či známé architektonické památky.

Středisko nabízí také množství kurzů celoživotního vzdělávání, např. výuku cizích jazyků pro zrakově postižené nebo výuku práce s počítačem. Zodpovídá za zpřístupnění výuky tělesné výchovy studentům MU se smyslovým nebo pohybovým postižením a kromě předmětů s pravidelnou výukou tak nabízí prostřednictvím Centra univerzitního sportu také letní a zimní výcvikové kurzy.

Původ názvu Teiresiás

Bájný řecký věštec Teiresiás byl slepý. Už antičtí autoři znali různé historky o tom, jak přišel o zrak, ale protože se navzájem lišily, je z toho zřejmé, že důvod nebyl na jeho slepotě tím podstatným. Jádro oněch historií bylo takové, že Teiresiás viděl a znal až příliš mnoho…

Ostatně Teiresiás viděl a znal víc než kdo jiný i poté, co oslepl. Byl nejváženějším z řeckých věštců a králové se ucházeli o jeho radu. Díky známému dramatu Sofoklově se tím nejslavnějším z mocných, kteří se v nouzi obrátili o radu k Teiresiovi, stal thébský král Oidipús.