Nepodcenit přípravu a nebýt ve stresu. Absolventi radí, jak na státnice

9. 5. 2017
Absolventi radí, aby se studenti na závěrečnou zkoušku připravovali svědomitě, ale přitom nezapomínali na odpočinek. Ilustrační foto: Eva Bartáková

Zachovat klid, nezmatkovat a dostatečně odpočívat radí absolventi studentům, které čeká státní závěrečná zkouška. Ať už se připravují na bakalářské, nebo magisterské státnice, neměli by podcenit přípravu a dobré plánování. Se správným přístupem mohou dosáhnout i na červený diplom.

Titulu před jménem a diplomu v životopise předchází roky studia a také státní závěrečná zkouška známá i pod hovorovým pojmem státnice. Studenti z ní často mají obavy, absolventi na ni většinou vzpomínají v dobrém. „Státnice nebývají těžké, stačí si projít materiály do předmětů, ze kterých člověk skládal zkoušky už při studiu,“ vzpomíná absolvent mediálních studií a žurnalistiky a hospodářské politiky Ladislav Zibura.

Podle absolventky magisterské sociologie Nely Patschové je třeba zachovat klid a zbytečně nezmatkovat. Někdy pomůže strategie, že pokud student na otázku nezná přímou odpověď, může se ji snažit logicky odvodit. „Většinou se dá něco vymyslet, protože za roky studia musí v hlavě nějaké znalosti zůstat,“ radí Patschová.

Přípravu na zkoušky by studenti neměli podceňovat, na druhou stranu není dobré učit se ve stresu. „Zdraví neprospívá, když ležíte dva měsíce jen v knížkách a stresujete se,“ myslí si Patschová. S tím souhlasí také vedoucí katedry environmentálních studií Bohuslav Binka. „Do přípravy je třeba se zakousnout, ale vždy po pár dnech je dobré vypnout a užít si den bez studia,“ uvádí.

Absolventi se shodují, že by studenti neměli trávit veškerý čas učením sami. Doporučují, aby si našli spolužáky, které čeká stejný osud a učili se společně v takzvaných studijních skupinách. Pokud neporadí spolužáci, rozhodně by se studenti neměli bát zajít na konzultaci k vyučujícímu. „Lituju, že jsem na bakaláři nevyužívala konzultace,“ vzpomíná Patschová.

Ke klidu může přispět, když se student dopředu seznámí se zkoušejícími a zjistí, jaké znalosti jsou při závěrečném hodnocení klíčové. Zkušební komise má obvykle tři nebo čtyři členy. Zasedají v ní profesoři, docenti a případně další odborníci. Seznam zkoušejících podle jednotlivých oborů je k dispozici na fakultním webu.

Státní závěrečná zkouška i vyhlášení výsledků jsou veřejné. Přítomnost cizích lidí nemusí být problém při písemném testu, u ústních zkoušek a při obhajobě bakalářské či magisterské práce však může některé účastníky znervóznět. Studentka sociální antropologie a sociologie Veronika Kotýnková se domnívá, že na její prezentaci bakalářky nebudou mít diváci vliv. „Stejně budu muset bakalářku obhajovat před komisí, takže je mi jedno, jestli tam bude ještě někdo další,“ komentuje.

Obhajoba má být věcná a konstruktivní

Informace o zkouškách se dají dohledat v informačním systému. Každá katedra má vlastní dokument, kde jsou detailně popsané podmínky. Dobrým zdrojem informací jsou také absolventi. „Nejvíc informací mám od starších kamarádů,“ potvrzuje studentka Kotýnková. Termíny zkoušek se liší obor od oboru. Všechna data obhajob jsou vypsaná ve fakultním harmonogramu. Státnice se skládají ze dvou částí, které jsou rozložené do dvou dnů. Jejich pořadí se na různých oborech liší.

První částí je státní zkouška, která může být ústní nebo písemná. S komisí si popovídají například budoucí psychologové, naopak písemnou zkoušku skládají třeba politologové, studenti evropských studií nebo žurnalistiky. Na oboru mediální studia a žurnalistika se navíc skládá praktická zkouška, při které musí studenti v časovém limitu napsat několik žurnalistických textů. „U praktických zkoušek nejvíc lidí vyhoří na tom, že jim nezbude čas,“ upozorňuje absolvent Zibura.

V druhé části student obhajuje diplomovou práci. Obhajoba by měla obsahovat sebereflexi, ale studenti by neměli být zbytečně sebekritičtí. „Prezentující mají často pocit, že by si měli sypat popel na hlavu. Ale účelem je obhájit svoje postoje, ne se obviňovat,“ upozorňuje proděkanka pro vnější vztahy Lenka Waschková Císařovákatedry mediálních studií a žurnalistiky. V očích zkoušejících také studenti zbytečně ztrácí body, když při obhajobě zbytečně prozradí něco negativního, na co by se komise bez upozornění třeba nezaměřila. „Obhajoba by měla být konstruktivní a věcná,“ říká Zdeněk Sychra z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií. Studenti podle něj přípravu obhajoby často podceňují.

Každý obor ukončit zvlášť

Posluchači dvouoborového studia píšou jednu bakalářskou práci, ale státní závěrečné zkoušky skládají dvě. Někteří se do nich pustí v jednom semestru, jiní si je rozloží do dvou semestrů. Aby nemuseli skládat státnice pár dní po sobě, ukončují studenti jeden obor o semestr dřív nebo naopak o semestr prodlužují.

Současní studenti i absolventi se většinou shodují na tom, že je lepší absolvovat závěrečnou zkoušku ve dvou různých semestrech. „Součástí toho, co by se měl vysokoškolák naučit, je určitě i plánování zátěže a dobře si práci rozdělit,“ míní absolventka Patchová. Rozložit státnice na dva semestry se rozhodla, aby mohla přípravě věnovat dostatek času a nevystavovala se zbytečnému stresu. Právě kvůli stresu si státnice rozloží i studentka environmentálních studií a sociologie Iva Sobotková. „Pokud nezvládnu sociologii teď, když budu státnicovat o semestr dřív než podle doporučeného plánu, budu pak mít další termín a nemusím studium prodlužovat,“ vysvětluje.

Zkoušející s rozkládáním státnic většinou nemají problém. „Nehodnotím to kladně, ani záporně. Je to pragmatické řešení založené na aktuálních možnostech studenta, jeho dalších povinnostech a pracovních závazcích,“ tvrdí Sychra. Proděkan pro studium na fakultě sociálních studií Roman Chytílek uvádí, že respektuje studijní strategie studentů a dodává, že vedení fakulty se snaží vytvořit takové podmínky, aby studenti mohli bez problémů absolvovat dvě závěrečné zkoušky i současně v jednom semestru.

Bakalářské státnice jsou někdy studenty považované za obdobu maturity. Ilustrační foto: Aneta Přadková

Magisterské státnice vyžadují hlubší porozumění

Obtížnost zkoušky se liší v závislosti na typu studia. Bakalářské státnice víc připomínají maturitu, zahrnují i testové otázky, magisterské však vyžadují hlubší porozumění tématu. „Student musí vyprodukovat souvislý text. Hodnotí se i způsob vyjadřování a práce s informacemi,“ popisuje absolventka Patschová.

Na některých oborech, jako jsou například mediální studia a žurnalistika nebo politologie skládají všichni studenti magisterské státnice ze stejných předmětů, což neplatí například u sociologie, kde je společný jen předmět Teoretická sociologie. Další dva okruhy zkoušky si studenti volí podle svého zaměření. Profilovat se přitom musí nejpozději ve třetím semestru studia. Na výběr mají z několika oborů, jako jsou urbánní studia nebo populační studia.

Absolventka sociologie Patschová hodnotí systém profilací kladně, protože jí umožnil zvolit si konkrétní zaměření. Magisterské státnice jí potom připadaly jednodušší než závěrečná zkouška na bakaláři. „Populačními studii jsem se zabývala asi čtyři roky. To pak člověk mluví o některých tématech z toho oboru naprosto samozřejmě a zpaměti,“ vysvětluje.

Systém profilací zavedla také katedra psychologie. Zaměření si tam studenti volí na bakaláři i na magistru. Mezi čtyřmi okruhy zaměření si pak vybírají magisterští studenti environmentálních studií. Informace o tom, z čeho se státnice skládají, se studenti můžou dočíst na internetových stránkách své katedry.

Červený diplom pomůže v dalším studiu

Stejně jako u jiných zkoušek i u státnic zkoušející známkují. Každá součást závěrečné zkoušky se ohodnotí slovně na stupnici od výborně po nevyhovující. Pokud je nevyhovující jedna nebo více částí zkoušky, jako nevyhovující se automaticky hodnotí celá zkouška. Student pak musí tu část zkoušky, ve které neuspěl, skládat znovu v opravném termínu. „Není ostuda nedat státnice napoprvé. Člověk aspoň zjistí, jak zkoušky vypadají,“ míní Patschová. Problém nastane, pokud student zkoušku nezvládne ani napodruhé. V takovém případě se může s diplomem rozloučit.

Student, který uspěje u všech částí zkoušky, získá hodnocení „prospěl“ a obdrží modrý diplom. Ve zvláštním případě si vyzvedne diplom červený. Červený diplom získávají studenti, kteří prospěli s vyznamenáním a kteří složili všechny části státní zkoušky v řádném termínu s hodnocením výborně nebo velmi dobře a celkově obdrželi hodnocení výborně. Zároveň jejich studijní průměr nepřesáhl hodnotu 1,5, přičemž při studiu nedostal známku F a nanejvýš dvakrát D nebo E.

Po zisku červeného diplomu prahnou především studenti, kteří chtějí pokračovat ve studiu na další univerzitě, kde se přihlíží k průměru. „V prvním semestru magisterského studia jsem začala pomýšlet na doktorát v zahraničí, kde se průměr známek bere v potaz pro udělení stipendií a k posouzení přijetí,“ vysvětluje držitelka červeného diplomu Nela Patschová. Získat červený diplom podle ní nevyžaduje hodiny šprtání. „Hodně jsem četla články, studie a výzkumy. Soustavně jsem se zabývala tématem, které mě zajímalo. Opravdu mě to bavilo,“ popisuje.

Studentům, kteří by rádi červený diplom získali, doporučuje Patschová dobře si zvolit vedoucího závěrečné práce. „Bez mého vedoucího bych červený diplom nikdy nezískala. Hodně mě podporoval a pomáhal mi,“ vzpomíná. S vedoucím práce by si podle ní student měl rozumět po profesní i lidské stránce.

Infografika: Eva Bartáková

Rady a tipy

Zkontrolujte si v informačním systému, jestli jste nezapomněli splnit některé ze svých studijních povinností, jako jsou například tělocvik nebo předmět v angličtině.

Učení na státnice berte vážně, ale nezapomínejte pravidelně odpočívat.

Zjistěte si dopředu, jaké znalosti a dovednosti jsou pro dobré hodnocení u státnic na vašem oboru klíčové.

Netrapte se s učením sami, najděte si studijní skupinu a konzultujte s vyučujícími.

Nepodceňte výběr vedoucího své závěrečné práce.

Při obhajobě zbytečně neupozorňujte na nedostatky své práce, ale věcně reagujte na připomínky z posudků.

Studijní povinnosti před připuštěním ke státní závěrečné zkoušce

Aby student mohl přistoupit k závěrečné zkoušce, musí splnit všechny své studijní povinnosti. Pro bakalářský titul je nutné získat 180 kreditů, úspěšně dokončit všechny povinné předměty a předmět vyučovaný v angličtině, absolvovat dva semestry tělesné výchovy a prokázat minimální jazykovou kompetenci. U magisterského studia je minimální počet kreditů 120 a požadavky na jazykové kompetence se zvyšují z úrovně B2 na úroveň C1.

Informace o plnění studijních povinností si student může kdykoliv ověřit v informačním systému. Pod záložkou Student si rozklikne odkaz nazvaný Kontrola průchodu studiem, který zobrazí všechny splněné i nesplněné předměty. Oficiální potvrzení potom vydává studijní oddělení. Zažádat si o něj by měl student nejpozději pět dní před závěrečnou zkouškou. Podle vedoucí studijního oddělení fakulty sociálních studií Jitky Štěpánkové si toho studenti nejsou vždy vědomi. „Mnohdy se před státní závěrečnou zkouškou ptají na to, dokdy mají splnit všechny povinnosti,“ sděluje. 

Autor: Eva Bartáková