Skončily státnice. Vyčerpání a stres nahrazuje úleva a radost. Jaký byl zimní termín státních závěrečných zkoušek?

Na studenty psychologie čekalo před jednou z nejtěžších studijních zkoušek života příjemné překvapení. Vedoucí katedry Lenka Lacinová spolu s vedoucí sekretariátu Annou Ward a doktorandkou na oboru psychologie Michaelou Ladmanovou připravily pro studenty zázemí, kam se mohli přijít občerstvit připravenou kávou, čajem a sušenkami, v klidu se usadit a odložit si, než půjdou před odbornou komisi.O podpůrném koutku katedra psychologie dala studentům vědět pět dní předem na svém facebookovém profilu.

Místnost, hned vedle sekretariátu katedry byla k dispozici po celou dobu státnic na katedře psychologie, tedy od 13. až do 22. ledna „Na oboru psychologie si dříve podpůrný koutek připravovali studenti sami na sedačkách v atriu, letos poprvé si přípravu vzala na starost naše katedra,“ vysvětlila Ladmanová, která státní závěrečné magisterské zkoušky z psychologie skládala loni. Zároveň vyzdvihla, že se jí líbilo cítit vzájemnou podporu studentů, stejně tak jako možnost sdílet své pocity, strach, radost, úlevu, či naopak smutek. „Myslím si, že pro zkoušené bylo příjemné cítit psychické povzbuzení od učitelů, kteří jim prostřednictvím podpůrného koutku jasně dali najevo svou empatii a soucit v náročných časech,“ dodala Ladmanová.

Nápad vzešel ze zpětné vazby dřívějších studentů, kteří si stěžovali, že se před testy není kam posadit, odložit si věci, natož najít místo, kde se lze v klidu soustředit. „Studenti možnost patřičně využili, plno v místnosti bylo zejména při bakalářských státnicích,“ popsala vytíženost odpočinkové místnosti nazvanou Safe Heaven Room vedoucí sekretariátu Anna Ward.  Připravit místnost,tedy uspořádat nábytek, donést občerstvení, přidat doplňky a doladit detaily trvalo zhruba dvě hodiny.Ostatní katedry podobné zázemí studentům neposkytly. „Samozřejmě si podpůrný koutek mohou připravit i ostatní katedry,“ vybídla ostatní pracoviště Ward.

Forma státnic se na katedrách liší, stejně tak příprava studentů

Studenti fakulty sociálních studií se na závěrečné zkoušky připravovali různě. Obecně lze říci, že se studenti raději učí samostatně. „Nedovedu si představit, že bych se učila ve více lidech. Na vedlejší obor politologii jsem se učila asi sedm, možná osm dní. K hlavnímu oboru, mezinárodním vztahům, jsem přistoupila zodpovědněji a studovala jsem zhruba dvanáct dní v kuse,“ uvedla studentka mezinárodních vztahů Nikola Hrončeková. Zatímco uchazeči o magisterský titul ve zmíněném oboru mezinárodních vztahů absolvovali obhajoby diplomových prací i závěrečné zkoušky v jeden den, budoucí bakaláři museli počítat až s dvoudenní přestávkou.  Podle většiny studentů je v dnešní době sociálních sítí velkým problémem udržení pozornosti. „Klíčové pro mě bylo vypnout telefon a učit se v pravidelných intervalech, s dostatečným předstihem,“ nastínila Hrončeková svůj postup ke zdárně zvládnuté zkoušce.

Studenti skládali testy jednotlivých oborů písemnou formou. „Ústní zkoušku jsem neměla ani jednu, ale určitě je pravda, že písemné zkoušky jsou méně stresující, nemusím se bát, že něco spletu, nebo že nebudu mít co povědět,“ řekla studentka bezpečnostních a strategických studií, Aneta Rothová. Nemuselo se nutně jednat o klasické elektronické testy v informačním systému, například studenti environmentálních studií vypracovávali kromě testů i zkouškově eseje. „Zkoušky na enviru mají dvě části. První je test se čtyřiatřiceti otázkami, které mají více správných odpovědí, zpravidla jednu až pět z pěti nabízených možností. Druhou částí je esej na jedno ze dvou nabízených témat s rozsahem 400 až 500 slov,“ vysvětlila studentka environmentálních studií Tereza Navrátilová.Svěřila se, že by uvítala ústní zkoušky, i když s jejím názorem moc ostatních studentů nesouhlasí. „Státnice by mohly být ústní, zejména na environmentálních studiích, kde nás není mnoho. Byly by osobnější, ale hlavně by nás to více motivovalo se učit. Měli jsme totiž několik otázek, u kterých jsme se ani po dlouhých debatách nedobrali ke správnému výsledku,“ dodala Navrátilová.

Přesto, že podzimní semestr roku 2019 byl vzhledem k novým akreditacím studijních programů na fakultě sociálních studií v mnohém revoluční, státní závěrečné zkoušky se v praxi odehrávaly stejně, jako v předchozích letech. „Pro studenty s původními obory státnice vypadají prakticky stejně, jako pro minulé uchazeče o bakalářský a magisterský titul. Mění se jen drobnosti a konkrétní zadání,“ zmínil vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky Jakub Macek.Jak markantní budou změny pro studenty s novými předmětovými kódy, zatím není jasné.

Pomáhá příroda, spánek i prokrastinace

Výše zmíněné studentky se shodly, že období státnic je psychicky velmi náročné.  „Vždy jsem si našla čas na spánek, sport a odpočinek. Člověk by měl myslet také na své duševní zdraví, zejména při zkouškovém období,“ apeluje na budoucí státnicující Navrátilová. Podobný způsob uvolnění preferuje druhá studentka. „Nevím, jestli jsem se už nezbláznila. Regulovat stres mi pomohly procházky do přírody, případně prokrastinace v podobě sledování vtipných videí či seriálů. Zároveň jsem se uklidňovala tím, že nejde o život,“ popisuje Rothová, která plánuje studovat magisterský obor mezinárodních vztahů v Amsterdamu.

Při státnicích spojuje studenty navíc kromě naznačeného strachu také podpora. Za tu největší podporu studenti označovali své rodinné příslušníky, převážně ženy. Babičku, maminku, či starší sestru. Oceňovali zejména solidárnost v podobě klidu a verbální podporu. „Anetka je perfekcionistka a o to intenzivněji prožívala státnice. Z toho množství literatury, co jí leželo na stole, už ani nevěděla, na co se soustředit, protože v každé knize bylo vždy něco jiné,“ vypověděla maminka studentky Rothové Iveta Rothová.  Naopak strach z obecného nezvládnutí zkoušky doplňovala také obava, že dotázaným při testu vypadne odpověď, na níž by si kdykoliv jindy vzpomněli. „Nejvíce se bojím, že prostě něco zapomenu,“ svěřila se Hrončeková.

Den před zkouškou se neučte, radí vyučující

Podpora, solidarita a především pochopení, to je něco, s čím studenti na fakultě sociálních studií mohou počítat. „Snažím se, aby se studenti cítili příjemně, nechci, aby měli pocit, že přišli na nesplnitelnou zkoušku. Dále nejsem vyznavačem chození po místnosti. Samozřejmě, co se týče nějaké kontroly, musíte projít kolem studentů, ale vím, že v dobách mého studia mi právě toto našlapování učitelů vadilo nejvíce,“ řekl vyučující sociální antropologie Tomáš Paul. Studentům doporučuje, aby se den před zkouškami už neučili. „Pouze je to rozhodí, zjistí, co neumí a zamotá jim to hlavy,“ dodal Paul.

Podle studentů je pro ně při zkouškách důležitý jakýkoliv náznak podpory. Nemusí to být nutně připravené občerstvení či měkké pohovky s polštáři. Všechny katedry věnovaly na svých facebookových profilech alespoň jeden příspěvek přání úspěšného složení zkoušek. „Na Facebooku jsme studentům jednou popřáli, ale podporujeme je i slovně. Osobně vždy před zkouškou všem zúčastněným přeju štěstí,“ zdůraznil Macek. Katedra psychologie si zase na Facebooku nastavila nový profilový obrázek, do něhož vepsala přání zdaru. 

Zkouškové období a zejména státnice jsou náročné také pro vyučující. „Ve hře nejsou pouze státnice. Musíme přečíst bakalářky a diplomky, nicméně tím to zdaleka nekončí. Mezi naše další povinnosti patří vypracování posudků, přítomnost u obhajob a v neposlední řadě oprava předmětových prací a písemek,“ objasnil Macek práci učitelů. Čas se tak stává soupeřem nejen pro studenty, ale i pro druhou stranu barikády. „Ve zkouškovém období musíme navíc řešit uzavírání a průběžné hodnocení výzkumných projektů a celou řadu administrativních a organizačních záležitostí. Osobně mívám problém najít v období zkouškového alespoň jeden volný víkendový den, a to i v zimě, kdy obvykle ke státnicím chodí méně studentů,” vysvětlil Macek. Studium je naplánované na sudý počet semestrů, a proto podle něj většina studentů končí bakalářské studium v šestém semestru, magisterské pak ve čtvrtém.