Studenti píšou do novin, pomáhají nemocným, vyjíždějí na stáže. Praxe je výhodou při nástupu do práce

18. 7. 2017
Každoročně tráví několik studentů tříměsíční žurnalistickou praxi v České televizi. Foto: archiv Katedry mediálních studií a žurnalistiky

Zkušenosti s prací v oboru jsou pro absolventy při nástupu do práce velkou výhodou. Na fakultě sociálních studií je proto praxe při studiu na mnoha oborech povinností, na ostatních vítaná. Více než sedmdesát procent studentů žurnalistiky dostává už v době povinné praxe v redakcích nabídku další spolupráce a mnozí ji také využívají.

Praxe v oboru významně zvyšují uplatnění absolventů fakulty sociálních studií na pracovním trhu a šanci na získání vysněného zaměstnání. Žurnalisté tráví tři měsíce v redakcích, stovky hodin v různých organizacích pracují studenti sociální práce. Kromě povinných praxí studenti vyjíždějí i na stáže, často i do zahraničí. Praxi při studiu mohou získat na fakultě i ve studentských spolcích.

Studentka žurnalistiky: Praxe v deníku je náročná, ale poučná 

Práci v médiích si při studiu musí vyzkoušet všichni studenti žurnalistiky. Při povinné praxi se na čtvrt roku stanou novináři na plný úvazek s pracovní dobou osm hodin denně. V redakci neslouží jen jako pomocná síla, ale sami tvoří články či reportáže. „Rozhodně jsme tam někomu nevařili kávu, psala jsem od prvního dne,“ okomentovala svoji praxi v Brněnském deníku studentka žurnalistiky Nikola Poláčková. Praxe studentům navazuje na prakticky zaměřené kurzy na fakultě, jako je zpravodajství, kurz publicistikystylistické kurzy nebo semestrální kurz Stisk, který simuluje chod skutečné redakce. Studenti tvoří online internetový zpravodajský portál Munimedia.

Organizace pro praxi si studenti volí podle toho, kterému typu média se věnovali v předchozím studiu. Pokud absolvovali kurzy zaměřené na televizi nebo rádio, odcházejí například do České televize nebo Českého rozhlasu. Příznivci psané novinařiny si vybírají z regionálních i celorepublikových deníků. „Musela jsem absolvovat výběrové řízení, bylo docela stresující. Psychicky náročná byla i praxe, ale hodně jsem se naučila,“ zhodnotila své působení v Brněnském deníku Poláčková. Za praxi získala šestnáct kreditů.

Studenti často po skončení školy nebo ještě při studiu získají práci tam, kde absolvovali praxi. Například absolvent Jakub Vácha začal pracovat v České televizi, Jan Daněk zase v Mladé frontě Dnes. „Za praxi jsem opravdu vděčný, získal jsem díky ní práci,“ zhodnotil Daněk, který v současnosti píše o sportu v regionu jižní Moravy. 

Mladé žurnalistce Adéle Skoupé se práce v Hospodářských novinách na praxi zalíbila natolik, že se jí redakci nechtělo opouštět. Kromě psaní se naučila i rychle získávat a zpracovávat informace, postupně si vytvořila i síť kontaktů. „V redakci jsem se skutečně zabydlela. Vedoucí mi po praxi nabídl spolupráci, takže jsem už z Brna dopisovala do Hospodářských novin,“ vyjádřila se Skoupá, která dnes pracuje pro Hospodářské noviny v Praze už déle než rok.

Studenti mohou na povinnou praxi i do zahraničí. Podle studentky žurnalistiky Pavlíny Ondrákové se také vyplatí sledovat web katedry. Kromě informací o výběrových řízení na praxe v Česku i mimo něj se tam objevují i nabídky zahraničních stáží. Ondráková se na webu dozvěděla o třídenním výjezdu do Evropského parlamentu. „Mohli jsme si vyzkoušet práci poslance a setkali jsme se s různými politickými osobnostmi. Úplně to změnilo můj pohled na Evropskou unii,“ popsala Ondráková.

Kromě povinné praxe se budoucí žurnalisté mohou zapojit i do některého z univerzitních médií. Kredity uděluje katedra za působení ve studentském Radiu R nebo v internetové televizi Muni TV. Studenti zapojení do fakultního časopisu Halas nedostávají kredity, naberou však cenné zkušenosti. „Zájemci se mohou podílet na přípravě tištěného čísla i přispívat na web Halasu. Zkusí si chodit na akce i práci s tiskovými zprávami a zdokonalí se v psaní. Vítáme také lidi, které baví fotografování, ilustrování, grafika či korektura,“ shrnula možnosti dobrovolné praxe v Halasu jeho šéfredaktorka Tereza Hálová.   

Vyzkoušet si práci tiskového mluvčí či pracovníka PR mají příležitost v praktickém kurzu, kde se vyučují základy práce na tiskovém a PR oddělení. Mimo fakultu se mladí žurnalisté uplatní například v online magazínu Lemur nebo v online zpravodaji Ignis Brunensis mapujícím stejnojmenný festival.

Na praxi jsem přišla o růžové brýle. I to byl přínos, míní studentka sociální práce

Spoustu času tráví praxí bakalářští také studenti oboru sociální práce, s teoretickou přípravou jim zabere čtyři semestry. Nejdřív absolvují úvodní kurz praxe, kde si vyberou jednu z organizací navržených jejich katedrou. Praxi pak plní po tři semestry, přitom v každém si mohou zvolit jinou organizaci. Dohromady na praxi stráví 416 hodin prací a 78 hodin konzultacemi. Pokud se rozhodnou pokračovat v magisterském studiu, odpracují ještě dalších sto hodin.

S praxí pomáhá studentům sociální práce Centrum praktických a evaluačních studií. Jeho zaměstnanci fungují jako supervizoři, kteří studentům při praxi pomáhají a dohlížejí na ně. Studenti se s nimi setkávají každé dva týdny po dobu celé praxe. „Pokud máme problém, můžeme se na supervizora kdykoliv obrátit. Také plníme různé úkoly, podle kterých sleduje naše pokroky,“ popsala spolupráci se supervizory studentka Adéla Kubíčková.

Pro svoji první praxi si Kubíčková zvolila kontaktní centrum organizace Podané ruce. Zapojila se do pomoci lidem, kteří se kvůli užívání drog ocitli v obtížné životní situaci. „Líbilo se mi tam, protože jsem byla neustále v kontaktu s klienty. Určitě to pro mě byla přínosná zkušenost. Praxe mi mnohé dala a něco i vzala. Lidé si představují, jak za jeden týden změní systém nebo celý svět, ale tak to nefunguje. Přišla jsem o růžové brýle, ale i to považuji za velice důležité. Díky praxi vím, co skutečně mohu od svého budoucího povolání očekávat,“ zhodnotila Kubíčková. Praxi vnímá jako nejdůležitější část studia.

Kromě povinné praxe mají studenti bakalářské sociální práce v nabídce i povinně volitelný kurz, kde za sto hodin práce získají čtyři kredity. Kratší praxi nabízí předmět nazvaný Sociální a uprchlické kliniky zahrnující osmdesát hodin práce.

Na příbuzném oboru Veřejná politika a lidské zdroje musejí bakalářští studenti absolvovat sto hodin praxe. Vybírají si mezi řízením lidských zdrojů a veřejnou správou. Magisterské studenty čeká také sto hodin v terénu a opět mají na výběr mezi dvěma zaměřeními.

Studenti na stáži vidí, že nestudují nadarmo, myslí si vedoucí katedry mezinárodních vztahů

Obory mezinárodní vztahy a evropská studia nabízejí studentům stáže v Česku i v zahraničí. Účast na stáži není povinná, studenti za ni však mohou dostat kredity, pokud si ji zapíšou jako povinně volitelný předmět. „Jde o neplacené pracovní pobyty, které studentům nabízí katedra, případně si je domlouvají z vlastní iniciativy,“ popsal vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Petr Suchý. Studenti nejčastěji navštěvují různá velvyslanectví Česka i Slovenska, ale také Evropskou unii nebo Organizaci spojených národů, ministerstva či Ústav mezinárodních vztahů.

Příležitost poznat fungování Evropské unie využije v listopadu studentka evropských studií Lada Poštulková. Na stáž se chystá do Zastoupení Jihomoravského kraje v Bruselu. „Musela jsem napsat motivační dopis a životopis. Při výběrovém řízení si personalisté otestovali moje komunikační schopnosti, znalost angličtiny a vědomosti o Evropské unii a Jihomoravském kraji,“ popsala přípravy na stáž Poštulková. V Bruselu se bude věnovat kancelářské činnosti i organizaci akcí prezentující Jihomoravský kraj.

Vedoucí katedry Suchý je přesvědčený, že stáže jsou výhodou při studiu i na pracovním trhu. „Studenti si na stážích mohou ověřit své znalosti a aplikovat je v praxi. Vidí, že nestudují nadarmo. Socializují se, rozvíjejí své analytické a komunikační schopnosti, vytvářejí si sítě kontaktů a poměrně často si právě tímto způsobem nacházejí své první skutečné pracovní pozice,“ shrnul význam stáží Suchý.

Stáže jako povinně volitelné předměty nabízí také katedra politologie. Studenti bezpečnostních a strategických studií se mohou vydat na bezpečnostní stáž, studenti politologie na pracovní stáž.

Studenti genderových studií odvádějí dobrou práci, hodnotí vedoucí praxe z Nesehnutí

Kávu na praxi nevařila ani studentka genderových studií Pavlína Černá. Osmdesát hodin povinné praxe odpracovala v neziskové organizaci Nesehnutí. V oddělení zabývajícím se ženskými právy si vyzkoušela administrativní činnosti i organizaci happeningů. „Získat místo nebyl problém, stačilo přijít na jeden pohovor. Lidé z Nesehnutí mě okamžitě přijali mezi sebe a cítila jsem se jako členka týmu. Chtěla jsem poznat práci v neziskovce, praxe pro mě v tomhle ohledu byla velmi přínosná,“ zavzpomínala Černá.

V Nesehnutí mají s praktikanty z oboru genderová studia mnohaleté zkušenosti. Studentské praxe vede jedna z koordinátorek žensko-právního týmu a absolventka genderových studií Petra Havlíková. „Studenti a studentky z fakulty sociálních studií se nám osvědčili. Mají dobré teoretické znalosti a vždy odvádějí skvělou práci,“ zhodnotila Havlíková.

Studenti genderových studií mohou praxi absolvovat při studiu nebo o prázdninách. Buď se zapojí do organizace zabývající se genderovou tematikou, kde vytvoří vlastní výzkum, nebo uskuteční genderový audit v libovolné firmě či na úřadě. V auditu hodnotí například rozdíly v odměňování žen a mužů, ale i vztahy na pracovišti a způsob, jakým nadřízení jednají s podřízenými. Výzkum volí spíše praktikanti organizací, které se genderovými tématy zabývají. Můžou například analyzovat, jak lidé reagují na facebookové příspěvky nebo happeningy dané organizace.

Studenti genderových studií často působí v neziskové organizaci Nora prosazující rovnost žen a mužů v Česku nebo na Úřadě veřejného ochránce práv. Na praxi navazuje další předmět, kde studenti prezentují svůj výzkum či audit.

Studentka psychologie: Praxe mě naučila pokoře k pacientům

Bakalářští studenti psychologie nemají praxi povinnou, přesto se do ní často zapojují. „Znám spoustu lidí, co šli na praxi už v prvním ročníku na bakaláři. Vůbec jsem nepřemýšlela, jestli je praxe povinná, chtěla jsem ji absolvovat co nejdřív,“ uvedla studentka druhého ročníku psychologie Darja Kočárová. I když praxe není povinná, kredity může získat v povinně-volitelném předmětu, který oceňuje dobrovolnické aktivity.

Magisterští studenti psychologie se už do praxe zapojit musejí. Místa působení si z části vybírají podle svého studijního zaměření. Praxi plní na klinikách i v manželských poradnách.

Studentům psychologie umožňuje získat praxi například Projekt Spolu, který má své pobočky v Brně, v Praze, ale i v menších městech „Za celou dobu studia se do projektu zapojí přibližně polovina všech studentů psychologie z fakulty sociálních studií,“ sdělila členka organizačního týmu Hana Sedláková. V současnosti zprostředkovává Projekt Spolu praxi asi stovce studentů z brněnské katedry psychologie.

Kočárová se jako dobrovolnice zapojila do arteterapie. S pacienty Psychiatrické nemocnice v Černovicích se věnovala různým výtvarným aktivitám. „Naše sezení nesplňovala podmínky typické terapie. Bylo to nenucené, pacientům jsem zpříjemnila den,“ vysvětlila Kočárová. Zájemci o dobrovolnictví si mohou vybrat jeden z volnočasových týmů zaměřených na skupinová setkání nebo klinický tým, ve kterém se jeden dobrovolník setkává s jedním pacientem.

Podle Sedláčkové z Projektu Spolu představuje praxe pro studenty konkurenční výhodu. „Naši bývalí dobrovolníci nám říkají, že jim praxe pomohla najít zaměstnání,“ uvedla. Pro Kočárovou byly hlavním přínosem zkušenosti s pacienty. „Psychologové pracují s lidmi a kde jinde se to dá naučit než mezi lidmi. S pacienty jsme si předávali zkušenosti navzájem. Naučila jsem se pokoře ke klientům,“ objasnila studentka Kočárová.

Šířila jsem osvětu, popisuje studentka environmentálních studií

Hnutí Duha nebo nejrůznějších úřady zabývající se ochranou přírody si vybírají pro svoji praxi studenti environmentálních studií. „Studenti si často volí nevládní environmentální organizace nebo orgány státní správy,“ potvrdil jeden z garantů praxe na katedře environmentálních studií Zbyněk Ulčák.

Studentka Marie Drahoňovská si osmdesátihodinovou praxi splnila v neziskové organizaci NaZemi. Organizace podporuje fair trade, tedy spravedlivý obchod, kdy při výrobě produktů nejsou porušovaná práva lidí ze zemí třetího světa, ani není poškozované životní prostředí. „Pomáhala jsem s vedením obchodu, kde se prodávaly fair trade výrobky a šířila jsem osvětu o fair trade. Trochu mě mrzelo, že jsem se nemohla zapojit do některých jejich kampaní, ale jinak to byla příjemná práce,“ popsala svoji praxi Drahoňovská. Do krámku s férovým sortimentem chodila jednou týdně, o víkendu prodávala na akcích. Do rozvrhu se jí praxe vešla, i když si musela zapsat méně předmětů než v předchozích semestrech.

Významný přínos praxe vidí vyučující Zbyněk Ulčák v tom, že se studenti zorientují v činnosti organizací, které se zabývají environmentálními tématy. „Kromě toho se jim mnohdy podaří navázat s organizací takový vztah, že tam po skončení praxe nastoupí jako zaměstnanci,“ dodal Ulčák.

Studenti na praxích

Tříměsíční novinářskou praxi tráví v médiích každoročně okolo stovky studentů. Video: Eva Bartáková

Hodnocení žurnalistických praxí garanty z médií a studenty

Šéfredaktoři na praktikantech nejvíce oceňovali to, že umí pracovat s informacemi a dokáží se poučit z vlastních chyb.

Studenti jsou obvykle spokojení s tím, jak je přijali ostatní členové redakce a myslí si, že praxe je pro ně přínosná.

V posledních letech se na žurnalistickou praxi vydává každý rok kolem stovky studentů. Nejvíce si oblíbili letní termín.

Nejvíce praktikantů se uplatní v titulech Vltava Labe Media – vydavatelství Deníku. Každý rok se několik studentů vydá i do zahraničí.

Další praxe

Studentka genderových studií Pavlína Černá si svoji praxi plnila v neziskové organizaci Nesehnutí. Foto: archiv Pavlíny Černé

V Nesehnutí se praktikanti zapojují do administrativních činností, ale také do organizace happeningů. Foto: archiv Pavlíny Černé

Dominika Zabrucká strávila semestr na PR praxi na tiskovém oddělení ve společnosti Nestlé. Foto: archiv Dominiky Zabrucké

Předměty, díky kterým studenti získávají praxi

Žurnalistika

On-line internetový deník STISK

Odborná praxe

Povinně-volitelné:
Praktikum - základy práce na tiskovém a PR oddělení

Radio R - odborná praxe I

Radio R - odborná praxe II

Sociální práce

Praxe a supervize v sociální práci

Odborná praxe a supervize I

Odborná praxe a supervize II, individuální

Odborná praxe a supervize II, skupinová

Odborná praxe a supervize pro magisterské studium

Povinně-volitelné:
Odborná práce a supervize II 

Sociální a uprchlické kliniky II

Veřejná politika a lidské zdroje

Praxe pro rozvoj a řízení lidských zdrojů

Praxe pro veřejnou správu

Analytická stáž pro řízení lidských zdrojů

Analytická stáž pro veřejnou správu

Genderová studia

Praxe I

Praxe II

Psychologie

Profilující praxe

Psychoterapeutická a klinická psychologie

Psychologie práce

Pedagogická a školní psychologie

Povinně-volitelné:
Studentská dobrovolnická praxe

Mezinárodní vztahy

Stáž pro bakalářské studenty

Stáž pro magisterské studenty

Evropská studia

Stáž pro bakalářské studenty

Stáž pro magisterské studenty

Politologie

Stáž pro bakalářské studenty

Stáž pro magisterské studenty

Bezpečnostní a strategická studia

Bezpečnostní stáž

Autor: Eva Bartáková