Badatelé zkoumají emoce novinářů i důvěru v média

16. 1. 2017
Michal Tkaczyk mluví o výzkumu mediálního pokrytí uprchlické krize. Foto: Petr Barták

Emocionální zkušenosti zahraničních reportérů nebo mediální pokrytí migrační krize v českém online zpravodajství, to jsou výzkumná témata, kterými se loni zabývali na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Na výzkumech, jejichž cílem je poskytnout obraz českého mediálního pokrytí uprchlické krize a jejího vnímání ze strany publika, se podíleli i posluchači bakalářského a magisterského studia.

Výzkumy zahrnují jak ty, kteří mediální obsahy tvoří, tak jejich příjemce. Jak česká zpravodajská internetová média informují o takzvané uprchlické krizi, zjišťoval student doktorského studia Michal Tkaczyk obsahovou analýzou tří webů. „Zpravodajské weby Novinky.cz a iDnes.cz jsme vybrali, protože mají nejvyšší návštěvnost, takže u nich očekáváme největší vliv na veřejnost. Portály jsou navíc propojené se dvěma českými deníky – Mladou frontou Dnes a Právem. Třetím analyzovaným portálem byl zpravodajský web ČT24, doplněk české zpravodajské stanice,“ vysvětlil Tkaczyk.

Tkaczykův výzkum se zaměřoval na analýzu zpravodajských textů publikovaných v období od června do října loňského roku – začínal tedy obdobím, kdy se v Bruselu konal summit věnovaný řešení migrační krize a téma tak bylo v daném období více politizované.

Z analyzovaných zpravodajských textů vyplývá, že při informování o takzvané migrační krizi novináři nedodrželi pravidlo nestrannosti. „Mediální agenda byla silně zpolitizovaná. Přes šedesát procent mluvčích, kteří se k situaci vyjadřovali, byli politici. Naopak experti se k problematice vyjadřovali minimálně,“ upřesnil Tkaczyk.

Výsledky obsahové analýzy také ukazují, že přibližně polovinu příspěvků tvořily agenturní zprávy. Osobní příběhy migrantů se v textech objevovaly jen minimálně. Pokud se v textu objevilo vyjádření migrantů, jednalo se z devadesáti procent o muže, přestože z genderového hlediska tvořilo migrační vlnu šedesát procent mužů a čtyřicet procent žen.

Výzkumníci budou se získanými poznatky nadále pracovat, v plánu mají provést kvalitativní diskurzivní analýzu, která jim pomůže odhalit významy sdělovaných informací v sociálním kontextu.

Novináři a emoce

Otázkou, jaká je emocionální zkušenost krizových reportérů a jak se jejich emoce projevují při tvorbě krizového zpravodajství, se zabývala doktorandka Johana Kotišová. Zaměřila se především na dva typy krizí – migraci a teroristické útoky. Data pro výzkum získávala Kotišová při svém tříměsíčním výzkumném pobytu v zahraniční redakci České televize, kde pozorovala práci novinářů. Na základě výzkumných rozhovorů a pozorování získala poznatky o emocionálním vývoji novinářů.

Respondenty výzkumných rozhovorů tak tvořili reportéři, kteří zpracovávali například téma teroristických útoků v Evropě. „Emoce novinářů jsou odložené až na dobu, kdy se vrátí z místa krizové situace. Emocionální prožitek tedy přichází až po několika dnech. Podle novinářů, kteří se zúčastnili výzkumu, vede oddalování emocí k cynismu,“ vysvětlila výzkumnice. U zkušenějších novinářů, kteří pracují na vyšších pozicích, lze také vypozorovat, že jsou vůči krizovým situacím víc odolní a emoce vnímají méně.

Do výzkumů se zapojují i studenti

S výzkumem postojů lidí a důvěry v média je na katedře mediálních studií a žurnalistiky spojený kurz Vybraná témata studia nových médií. V každém akademickém roce se na výzkumu podílí přibližně patnáct studentů, kteří si tento kurz zapíší. „Cílem je, aby se studenti naučili kvalitativnímu výzkumu mediálních publik. Tedy vedení a analýze kvalitativních rozhovorů týkajících se v první řadě toho, jak lidé používají média a mediální technologie k recepci obsahů a k interakci s druhými lidmi,“ vysvětlil odborný garant výzkumu Jakub Macek.

Studenti kurzu se tak přímo zapojují do kvalitativního výzkumu v jednom nejmenovaném jihomoravském městysu. „Klíčová část našeho výzkumu je situovaná v prostředí jedné konkrétní malé obce, která nám dovoluje zkoumat náš problém se znalostí všech lokálních sociálních a politických kontextů,“ dodal Macek. Tato obec výzkumníkům slouží jako dobře kontrolovatelné výzkumné prostředí, díky němuž lze lépe chápat chování respondentů.

Výzkum je zaměřený na polarizace názorů a důvěru v média. „Na tato témata jsme nejdříve provedli hloubkové rozhovory mezi sebou, další rozhovor každý z nás udělal s respondentem žijícím ve větším městě a třetí rozhovor jsme vedli přímo s obyvatelem městysu. Na konci semestru jsme pak sesbírané rozhovory analyzovali,“ popsala studentka magisterské žurnalistiky Andrea Gabrielová, která tento kurz hodnotí jako přínosný a vřele ho doporučuje.

Spolupráce na výzkumné činnosti ze strany studentů je na katedře vítána. Studenti, kteří už mají s výzkumy zkušenosti, mohou pomáhat, jak se sběrem dat, tak i s brainstormingem ohledně výzkumných témat.

Všechny výše jmenované výzkumy jsou součástí projektu, který se zaměřuje na aktuální problémy současného výzkumu médií. Zaměřují se především na téma uprchlické krize a polarizace české společnosti. Cílem projektu je poskytnout komplexní obraz českého mediálního pokrytí uprchlické krize a jejího vnímání ze strany publika.

Fotogalerie

Michal Tkaczyk představuje svůj výzkum. Foto: Petr Barták

Michal Tkaczyk hovoří o svém výzkumu, v němž zjišťoval, jak česká zpravodajská média informují o tzv. uprchlické krizi. Foto: Petr Barták

Téma mediálních výzkumů zaujalo i studenty. Foto: Petr Barták

Doktorandka Johana Kotišová prováděla etnografii v České televizi. Foto: Petr Barták

Doktorandka Alena Macková se zabývá výzkumem polarizace společnosti a důvěry v média. Foto: Petr Barták

Autor: Zuzana Brandová