Nová kniha Huberta Smekala o lidských právech má úspěch v Evropě i v Americe. Vyšla na začátku letošního roku a je dostupná i online.
Nová kniha odborného asistenta Huberta Smekala z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií má úspěch v Evropě i v Americe. Smekal už díky ní strávil dva týdny na pobytu v Norsku a knihu příznivě okomentovala též americká profesorka a přední lidskoprávní odbornice Oona Hathaway. V publikaci se Smekal s dalšími autory zabývá přístupem středoevropských zemí k lidskoprávním závazkům.
S týmem lidí z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a z Ústavu pro otázky soudnictví právnické fakulty Hubert Smekal na začátku roku publikoval novou knihu, kde popisuje přístup Česka a Slovenska k dodržování lidských práv. „Náš výzkum potvrdil, že státy dodržují závazky z lidskoprávních úmluv nejvíce v období přechodu k demokracii, v případě Česka to byla přeměna socialistické země v demokratickou republiku. Právě v tomto tranzitním období se totiž podepisuje nejvíce lidskoprávních úmluv, které bývají opatřené nejsilnějšími kontrolními mechanismy,“ vysvětluje Smekal.
Nová výzkumná kniha je psaná v angličtině. Autoři měli k dispozici široký datový soubor různých lidskoprávních úmluv, zejména pocházejících z OSN a Rady Evropy, ze kterých čerpali data. Kromě jejich analýzy se na téma dodržování lidských práv zaměřovali i metodou pozorování chování států, kdy se soustředili na motivaci Česka a Slovenska přijímat lidskoprávní úmluvy. „Zaměřili jsme se do hloubky jen na dvě země a výrazně více úmluv. Lišíme se tím od ostatních výzkumů, které se na toto téma uskutečnily a které většinou zahrnují hodně zemí a málo lidskoprávních úmluv,“ popisuje Smekal.
Hubert Smekal společně se spoluautorkou publikace Katarínou Šipulovou strávili dva týdny na univerzitě v Oslu, kde výsledky výzkumu sepsané v nové publikaci prezentovali v Centru pro studium legitimní role soudnictví PluriCourts.
Na vydání knihy zareagovala na twitterovém účtu i přední odbornice na lidská práva a profesorka práv Oona Hathaway z americké Yaleovy univerzity. „Je to zajímavá nová studie o tom, co motivuje státy, aby se zavázaly a dodržovaly smlouvy o lidských právech,“ napsala Hathaway na svém profilu. Kolektiv autorů byl její reakcí příjemně překvapený. „Hned poté, co jsme se to dozvěděli, posílali jsme si s kolegy e-maily a říkali jsme si, že už můžeme skončit s naší akademickou kariérou,“ komentuje s nadhledem Smekal. Podle něj to bylo poprvé, co profesorka zareagovala na některou z jeho publikací.
Vydaná lidskoprávní monografie je výsledkem čtyřletého výzkumného projektu, sepsání výsledků výzkumu trvalo jeden rok. „Na přípravě knihy bylo zajímavé, že se všichni její autoři nacházeli v různých částech Evropy. Například kolegyně Šipulová studovala postgraduální studium práv v Oxfordu, ale poté se naštěstí vrátila a pracovala na knize v kanceláři v Brně s ostatními,“ říká Smekal.
Součástí jeho týmu byli také generální sekretář ústavního soudu Ivo Pospíšil, jenž mimo jiné pomáhal sjednávat autorům schůzky s lidmi z ministerstva zahraničí, nebo také Petr Kilián z právnické fakulty, který řešil dílčí témata publikace. „Důležitou roli sehrál i editor Lukáš Hamřík, který odvedl obrovský díl práce, když dával vše, co jsme napsali, do ucelené podoby. Kvantitativní součást výzkumu dělal Jozef Janovský z Mezinárodního politologického ústavu,“ popisuje Smekal svůj tým.
Odborný asistent a vyučující Smekal v současné době pracuje na dalším grantovém projektu, který na téma dodržování lidskoprávních úmluv navazuje. „Nyní nás zajímá, jakým způsobem jsou úmluvy uváděné do praxe, a to opět v České republice a na Slovensku,“ vysvětluje. Na projektu také spolupracuje s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity.
Empirické výzkumy lidských práv jsou podle něj polem, na němž je možné stále objevovat něco nového. „Je to dané tím, že lidská práva byla dlouho doménou právní vědy a právní filozofie. Politologové nebo obecněji sociální vědci začali intenzivněji toto téma objevovat později, až začátkem tohoto tisíciletí,“ říká.
Na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií působí řada výzkumníků, kteří se zabývají tématy týkajícími se mezinárodní politiky. „Katedra je dost rozvětvená, protože evropská studia i mezinárodní vztahy mají několik dlouhodobých výzkumných priorit, jako jsou například témata ekonomická, bezpečnostní nebo energetická,“ popisuje vedoucí Mezinárodního politologického ústavu a profesor z katedry Vít Hloušek.
Z posledních výzkumů vyzdvihl dlouhodobou orientaci katedry na výzkum euroskepticismu, a to nejen českého, ale i v evropské srovnávací perspektivě. „Na podzim by měla v Německu vyjít knížka, kterou jsme sepsali s kolegou Petrem Kaniokem a Vlastimilem Havlíkem z katedry politologie a která je shrnující monografií českého euroskepticismu a jeho vývoje po roce 2004,“ říká Hloušek o projektu, který zkoumal schopnost české politické reprezentace poradit si s posuny evropské integrace a schopnost českých politických elit tyto změny reflektovat. „Výsledky byly smíšené a nejsou úplně příznivé pro české politiky a jejich kvalitu,“ doplňuje Hloušek.
Aktuálně je například součástí projektu vedeném profesorem Lubomírem Kopečkem z katedry politologie, kde se zabývá podnikatelskými politickými stranami v České republice i ve světě. „Naším cílem je přispět ke konceptuální debatě o definici podnikatelské strany, čím se vyznačuje, a také trochu přemýšlet, jaká rizika má fenomén podnikatelských stran pro kvalitu demokratické politiky v současném Česku a Evropě,“ objasňuje.
Docent z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Petr Kaniok se výzkumně zabývá tématy spojenými s Evropskou unií. Vedle projektu, na němž se podílel společně s Hlouškem a Vlastimilem Havlíkem, se účastnil také projektu bEUcitizen, který koordinovala Utrechtská univerzita. „Věnoval jsem se politickým právům, konkrétně pak roli národních parlamentů v evropské integraci. Výstupem bude monografie, kterou by v roce 2018 mělo vydat nakladatelství Edward Elgar,“ líčí Kaniok.
V současné době se věnuje euroskepsi nebo institucím v evropské politice. „Tématem, které souvisí s mým zájmem o euroskepsi, je flexibilita či diferencovanost v evropské integraci. Na toto téma jsme s kolegy Vratislavem Havlíkem a Veronikou Zapletalovou podali projekt pro Grantovou agenturu České republiky a nyní čekáme na výsledek,“ říká Kaniok. V říjnu se chystá na konferenci do Helsinek, kde chce prezentovat, co utváří euroskepsi obyvatel zemí Visegrádu.
Další vyučující z katedry Oldřich Krpec se spolu se svým kolegou Vladanem Hodulákem zaměřují na mezinárodní politickou ekonomii. V současnosti se je hlavním zájmem jejich výzkumu hodnocení úspěšnosti hospodářského modelu České republiky od počátku ekonomické transformace. „Jde nám zejména o otázky hospodářského sbližování se západní Evropou a důvody jeho slabého tempa,“ uvádí Krpec.
Aktivním výzkumníkem působícím na katedře je také Zdeněk Kříž, který se dlouhodobě specializuje na mezinárodní bezpečnost s důrazem na ozbrojené konflikty, německou bezpečnostní politiku, Severoatlantickou alianci a civilně-vojenské vztahy. „V nedávné minulosti jsem vedl výzkumný tým, který se zabýval ozbrojenými konflikty v mezinárodních vztazích po skončení studené války. Výstupem byla monografie a řada článků v odborných časopisech včetně dvou textů v impaktovaných časopisech,“ popisuje Kříž.
V současnosti vede Zdeněk Kříž dva výzkumné projekty. Se svým týmem chce zjistit, za jakých podmínek se Německo podílí na vojenských operacích out-of-area, tedy mimo německé území. V druhém projektu se zaměřuje na předpovídání a prevenci hrozeb plynoucích z regionálních ozbrojených konfliktů. „Cílem je poskytnout prakticky použitelnou metodiku, která bude schopná předpovídat světové konflikty a přispívat k prevenci hrozeb pro Českou republiku,“ komentuje.
Všechna aktuálně řešená výzkumná témata, kterými se zabývají badatelé i z jiných kateder, je možné dohledat na stránkách fakulty v sekci Věda a výzkum.
Medailon
Hubert Smekal je odborným asistentem na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií, stejnou funkci zastává i v Mezinárodním politologickém ústavu. Pracuje také pro Ústav pro otázky soudnictví na právnické fakultě. Na fakultě sociálních studií se dlouhodobě věnuje lidským právům a soudnictví.
Problematika lidských práv začala Smekala zajímat už za jeho magisterského studia na Boloňské univerzitě. „Psal jsem tam diplomovou práci na téma svobody projevu v Evropské unii, a odtud jsem se pak dostal na obecnější téma, kterým byla lidská práva v Evropské unii,“ popisuje.
Studenti mezinárodních vztahů a evropských studií Smekala mohou potkat ve výuce už v prvních semestrech studia v kurzech jako Úvod do studia lidských práv nebo Judicializace mezinárodní politiky.
Jedním z nich je student bakalářského oboru Mezinárodní vztahy Lukáš Lepič. „Smekal se o vyučované téma zajímá a snaží se tímto směrem vést i studenty. Líbilo se mi, že jeho hodiny nebyly jen výkladem teorie, ale snažil se je dělat hodně interaktivně, abychom se učili argumentovat a hledat řešení problémů samostatně. Bez váhání bych si s ním zapsal i další předmět,“ okomentoval Lepič Smekalův kurz věnující se lidským právům.
Na začátku letošního roku vydal Hubert Smekal s týmem lidí z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií a právnické fakulty knihu s názvem Making Sense Of Human Rights Commitments: A Study Of Two Emerging European Democracies, ve které se zabývá dodržováním lidskoprávních úmluv v Česku a na Slovensku. Letos bude ještě na téma mezinárodních lidských práv měsíc přednášet v Číně na Shandong univerzitě. O tom, jak se tam studují lidská práva, píše na blogu.
Jak Hubert Smekal vnímá nedávné postoje britské premiérky Theresy Mayové, kdy říkala, že je ochotná zmírnit ochranu lidských práv ve prospěch boje s terorismem?
„Jde o dlouhou debatu vedenou ve Spojených státech po útocích z 11. září 2001, kdy je na vahách bezpečnost a svoboda. Většina odborníků asi řekne, že omezením lidských práv nezvýšíte bezpečnost a že jde zlepšovat obojí najednou. K tomuto proudu patřím také, přičemž chápu, že některá omezení jsou nezbytná,“ říká.
Omezení však podle něj mají splňovat test proporcionality, kdy musí být předem stanovený účel, kterého chtějí státy dosáhnout. „Opatření má směřovat k dosažení účelu a musí být co nejméně omezující. Ale jde o to, abychom se nedostali do stavu jako Čína, která říká, že začne dodržovat lidská práva, až bude na stejné vývojové úrovni, jako jsou západní velmoci, kdy je postavený ekonomický růst před lidská práva,“ hodnotí.
Natálie Terčová se zasloužila o českou stopu v mezinárodní osvětové iniciativě o správě internetu. Jaká byla komunikace s Organizací spojených národů, co v iniciativě právě připravují a čím se sama na internetu řídí?
Pohľad na Izrael a Palestínu očami odborníka s dlhoročnými skúsenosťami na Blízkom východe Mareka Čejky. Prečo Hamas zaútočil na Izrael a aký historický kontext ich obklopuje? Čo hovorí o vedení Izraelu a možných dôsledkoch pre obyvateľov regiónu?
