Na šedesát sociálně vědních výzkumů pro rok 2020: vědci zkoumají bezpečnost dětí na internetu i osamělost ve stáří

Výzkum na fakultě má mnoho podob a tváří, jak tvrdí i děkan fakulty sociálních studií Stanislav Balík. Za poslední dva roky narostlo zastoupení aplikovaných forem výzkumu a používání experimentálních metod. „Této tendence si nelze nevšimnout. Se společenskými vědami si experimentální metody často nespojujeme – ale právě díky nim začínáme vědět mnohem víc o tom, jak se lidé rozhodují. Můžeme se pyšnit špičkovými výsledky v oblasti výzkumu Cyber-psychology, skvělými výsledky s dopady do ekonomiky v oblasti energetické bezpečnosti, dlouhodobými výzkumy vývojové psychologie dospívajících. Ke špičce také patří výzkumy politického stranictví,“ uvedl Balík.

Osamělost evropských žen ve stáří zkoumají vědci v mezinárodním projektu Ústavu populačních studií

Výzkumu se vědci věnují na katedrách a také na třech odborných fakultních výzkumných pracovištích: IVDMR čili Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, úzce spolupracujícím s katedrou psychologie, Institutu pro veřejnou politiku a sociální práci, který – jak už název napovídá – kooperuje s katedrou sociální politiky a sociální práce a Ústavu populačních studií, který spolupracuje s katedrou sociologie.

Ústav populačních studií zkoumá proměny reprodukčního chování, hodnotových struktur, populační stárnutí, zahraniční migraci v kontextu trhu práce, sexualitu jako jednu ze základních lidských aktivit, demografické a stratifikační procesy. Pracoviště koordinuje dva mezinárodní projekty: European Values Survey a Generations and Gender Programme. První zmíněný zkoumá a mapuje změny v hodnotových orientacích v Evropě. Fakulta sociálních studií se stala jeho koordinátorem v roce 1999, ale program funguje už od roku 1981 a sbírá data v přibližně devítiletých intervalech, poslední sběr se uskutečnil v roce 2017. Druhý zmíněný mezinárodní projekt zkoumá změny reprodukčního a partnerského chování, genderovou dělbu práce nebo stárnutí. Vychází z dat z doposud 19 účastnících se evropských zemí. V roce 2020 je v plánu sběr dat se zapojením 20 až 30 světových zemí, například Kanady nebo Taiwanu.

Podle hlavního řešitele projektu Martina Kreidla z katedry sociologie stojí před výzkumníky velký úkol – zajistit nový sběr mezinárodně harmonizovaných panelových dat. „To je finančně i logisticky mimořádně náročné,“ upozornil Kreidl. Další projekt, na kterém pracuje, je zaměřený na partnerství a partnerskou (ne-)spokojenost. „Trvalost manželství a partnerství už dnes negarantuje ani Bůh, ani stát; partnerství je veskrze soukromým projektem. A i když je partnerský soulad základem vztahu, přesto se rozpadají i mnohé relativně spokojené vztahy a jiné nespokojené trvají,“ vysvětlil Kreidl a podotkl, že této dynamice se výzkumem snaží porozumět.

Pro rok 2020 je na ústavu vypsaný jeden projekt, na němž Lucie Vidovićová, Petr Fučík, Lucie Galčanová Batista a Marcela Petrová Kafková pracují už od března loňského roku. Jedná se o projekt A life course perspective on the GENdered PATHways of Social exclusion in later life, and its consequences for health and wellbeing (GENPATH). Vědci se soustředí na téma vyloučení ze společenských vztahů ve vyšším věku. Cílem je v tomto kontextu analyzovat genderové rozdíly napříč evropskými zeměmi a jejich důsledky na zdraví a kvalitu života. Projekt autoři prezentovali na konferenci Aging & Social Change: Ninth Interdisciplinary Conference na univerzitě ve Vídni, na pražské Mezinárodní konferenci Stáří spojuje a v pořadu Živé mesto slovenského Rádia FM.

EU Kids Online 2020: největší světový výzkum bezpečí dětí na internetu

Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny se dlouhodobě specializuje na témata vývojové, sociální a pedagogické psychologie, psychologie osobnosti a psychologie médií. Výzkumná témata dělí do sedmi celků: digitální média, rodina, měření v psychologii, občanství a demokracie, nadané děti, adolescence a citová vazba.

Pod záštitou Evropské unie teď institutu například sbírá data pro výzkum o strategiích, jak dětem a mladistvým zajistit bezpečné a pohodové online fungování a ochránit je před nebezpečími, jako je kyberšikana a nenávistné zprávy. Do výzkumného projektu EU Kids Online 2020 je zapojeno 19 evropských zemí a více než 25 tisíc dětí ve věku od 9 do 16 let. Podle London school of economics and political science se od posledního sběru dat v roce 2010 čas, který děti na internetu denně stráví, zdvojnásobil. To je možné díky dostupnosti smartphonů, které podle dosavadních výsledků české děti používají k přístupu na internet nejčastěji – 84 procent z oslovených tak činní denně.

S takzvaným sextingem, čili se zprávami se sexuálním obsahem, se setkalo 15 procent evropských dětí od 11 let výš. Koordinátor studie, David Šmahel z katedry psychologie Masarykovy univerzity, však podotýká, že v tomto věku může být sexting součástí dospívání. „Takové zprávy mohou být chtěné i nechtěné. Zatímco dříve si zprávy vyměňovaly jinak, dnes to probíhá prostřednictvím technologií. To neznamená, že v tomto dospívající nemají být opatrní. Především je třeba odlišit komunikaci s neznámými lidmi a s kamarády či partnery,“ uvedl Šmahel v univerzitní tiskové zprávě.

Jelikož institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny úzce spolupracuje s katedrou psychologie Masarykovy univerzity, výzkumníci jsou aktivní i ve výuce studentů a snaží se je zapojit do výzkumů, jak institut uvádí na svém webu. Výzkumné týmy jsou také doplněné asistenty z doktorské úrovně studia a diplomanti mohou výzkumníky přímo požádat o spolupráci. Institut tímto způsobem běžně kooperuje se studenty při tvorbě diplomových (bakalářských i magisterských) nebo disertačních prací.

Podle zaměstnanců institutu je taková spolupráce výhodná, protože její výstupy poslouží ostatním členům týmu a zároveň je pro diplomanta snadnější publikovat je v odborném časopise.„Téměř všichni odborní pracovníci v institutu, kteří ještě nemají doktorský titul, jsou doktorandi nebo magistři a zpracovávají disertaci nebo diplomky z projektů. Z mých současných doktorandů bych jmenoval Luciu Kvaskovou a Lucii Lomičovou. Našly by se ale i bakalářky, například nedávná práce Anety Štěpánové patří mezi ty dobré,“ uvedl Petr Macek, vedoucí institutu. Macek zároveň na přírodovědecké fakultě vede projekt Psychosociální faktory výzkumného pracoviště RECETOX, na němž se podílí jak přírodovědci, tak psychologové. RECETOX existuje už 37 let a jeho pracovníci zkoumají management environmentálních a zdravotních rizik v souvislosti s chemickými látkami každodenního života.

Institut pro veřejnou politiku a sociální práci je personálně i tematicky spjatý s katedrou sociální politiky a sociální práce. Pro rok 2020 nejsou vypsané žádné projekty, v loňském roce se institut věnoval výzkumnému projektu Změna, kontinuita a rozvoj – výzvy pro současnou sociální politiku a sociální práci (Výzvy pro SPSP). Navazoval na minulé vědecké zájmy katedry sociální politiky a sociální práce a do výzkumu zapojil studenty. Výzkumníci studovali současné problémy sociální politiky a profesně poskytovaných služeb sociální práce, které tkví zejména v náročnosti flexibility a adaptace na velmi proměnlivé sociální podmínky.

Česká asociace pro psychoterapii loni ocenila dosavadní činnost fakultního Centra pro výzkum psychoterapie

Na katedře psychologie je pro rok 2020 vypsáno pět projektů. Například proděkan pro výzkum a doktorské studium fakulty sociálních studií Martin Vaculík vede projekt s názvem When Close Relationships Matter: A Longitudinal Study of Psychological Capital Development. Zkoumá vývoj takzvaného psychologického kapitálu. „To je psychický stav, kdy člověk věří, že má schopnosti, dovednosti, a zkušenosti zvládnout úkoly, kterého ho čekají. Že zvládne odolat překážkám, které ho na cestě k cíli potkávají. Je přesvědčený, že úspěšného dosažení cíle může dosáhnout vlastními silami,“ vysvětlil Vaculík.

Psychologický kapitál ovlivňuje, jak prožíváme pracovní stres a jaký je náš pracovní výkon. Hlavním cílem je prozkoumat, jak se na utváření psychologického kapitálu podílí kvalita blízkých vztahů v adolescenci. Výzkum navazuje na unikátní studii ELSPAC, neboli Evropskou dlouhodobou studii těhotenství a dětství, která už více než 20 let na jižní Moravě sleduje faktory ovlivňující zdraví jedné generace dětí. Zapojeno je přes sedm a půl tisíce dětí a jejich rodičů, zubařů, pediatrů, psychologů. Výzkum propojí data o blízkých sociálních vztazích zkoumaných získaná před 17 lety s nově získanými daty o jejich současném psychologickém kapitálu, uvádí katedra v popisu projektu na webu fakulty sociálních studií.

Součástí katedry psychologie je Centrum pro výzkum psychoterapie fungující od roku 2012. Výzkumníci se tam zabývají vedlejšími účinky psychoterapie, souvislostí s psychosomatikou, metodologií nebo výcvikem psychoterapeutů. V minulém roce udělila Česká asociace pro psychoterapii centru Drahokam české psychoterapie, ocenění za dosavadní činnost.

Na katedře vychází čtyři odborné časopisy. Cyberpsychology, podle katedry nejlépe hodnocený sociálně-vědní časopis v České republice, je také jediný časopis Masarykovy univerzity, který je impaktovaný  v databázi Web of Science. Když tato databáze udělí časopisu takzvaný impakt faktor neboli průměrnou míru citovanosti, je to známka prestiže, kvality. „Do Cyberpsychology přispívají zahraniční a tuzemští odborníci, jejich příspěvky procházejí recenzním řízením,“ vysvětlila Lenka Lacinová, vedoucí katedry psychologie. Psychoterapie je časopis indexovaný v databázi Scopus, Svět nadání věnuje pozornost poznatkům ve výzkumu nadaných dětí. „Čtvrtý časopis Test fórum je zaměřený na otázky testování a psychologické diagnostiky a je pravdou, že je to prostor i pro studentské příspěvky – studenti už recenzovali řadu diagnostických metod, které byly zveřejněny,“ doplnila Lacinová.

Na katedře environmentálních studií usilují o srozumitelnost vědeckých témat širší veřejnosti

Na webu takzvané Envirostudovny studenti a vyučující katedry environmentálních studií publikují články o vědeckých tématech psané nevědeckým jazykem. Upozorňují, že se nejedná o náročné vědecké statě plné akademických citací.„Považujeme narušený vztah se Zemí za téma, jež je natolik důležité, že nevidíme smysl v tom zůstávat uzavření v posluchárnách anebo na stránkách vědeckých žurnálů. Proto se snažíme čtivě, a přitom bez nadměrného zjednodušení, zprostředkovat lidem, na co jsme přišli,“ uvádí organizátoři Envirostudovny na jejím webu. Některé články, které zveřejňují online do Envirostudovny pro kohokoliv, kdo má zájem si je přečíst, vyšly i na stránkách časopisů jako Respekt, Sedmá generace, Ekolist nebo Veronica.

Environmentálních výzkumů je na fakultě na rok 2020 zastoupeno nejvíce: jedenáct. Jedním z aktuálních projektů je tvorba metodického rámce pro environmentální gramotnost ve školách. Cílem je navrhnout metodiku, jak gramotnost posuzovat. Vědci rovněž řeší, jak environmentální problematiku zahrnout do základních výukových osnov.

S deseti vypsanými výzkumnými projekty patří druhé nejpočetnější zastoupení katedře politologie. Ve výzkumu Občanský průkaz 4.0, který je vypsaný na léta 2018 až 2021 a spolupracuje na něm i Univerzita Hradec Králové, Univerzita Palackého v Olomouci a Centrum pro studium demokracie a kultury, výzkumníci tvoří programy pro střední školy, které povedou k rozvoji kompetencí pro demokratickou kulturu, jak píší autoři o projektu na webu Masarykovy univerzity. Cílem je vést středoškoláky k hodnotám demokracie a právního státu, lidských práv a důstojnosti, dovednosti řešit problémy, spolupracovat, kriticky vnímat svět.

Na třetí pomyslné příčné v kvantitě výzkumů – i když to není soutěž – je katedra mediálních studií a žurnalistiky, kde je na rok 2020 vypsaných sedm projektů. Katedra se podílí i na už zmíněném výzkumu EU Kids online, který na institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny zkoumá rizika spojená s používáním internetu u dětí a adolescentů. Další projekty tematicky míří do zjišťování důvěry médiím nebo do veřejného prostoru. Projekt Doma ve městě UNESCO: Hmotný a nehmotný veřejný prostor měst se zvláštní památkovou ochranou, pilotní projekt Telč, je projekt aplikovaného výzkumu, který za Masarykovu univerzitu vede odborná asistentka katedry Lenka Waschková Císařová, hlavním řešitelem je České vysoké učení technické, odpovědnou osobou Jana Hořická ze stavební fakulty. „Cílem projektu je navrhnout způsoby, jak zajistit, aby se památkově chráněná města stala takříkajíc žitelnými městskými a komunitními prostory,“ vysvětlil vedoucí katedry Jakub Macek.

Na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií se také v aktuálních projektech najdou ty aplikované. Mediation training for IR (MIR) je výzkum, který spočívá v zavedení nového předmětu, v němž se studenti budou učit simulací konfliktních událostí. Cílem je osobní zkušeností naučit studenty vyjednávat, ovládnout základní principy mediace a facilitace. Předmět je vedený v anglickém jazyce, aby simuloval mezinárodní prostředí. Určený je pro studenty magisterského stupně. Podle vedoucí oddělení pro výzkum a projektovou podporu Jitky Wolfové není růst aplikovaných výzkumných projektů náhodný. „Stalo se tak především díky nástupu Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Technologické agentury ČR," řekla. 

Aby diplomka nezapadla prachem – ocenění může začínající badatele motivovat

Výzkumu se věnují i studenti ve svých závěrečných pracích. Česká asociace pro sociální antropologii vybírá každý rok jednu bakalářskou a jednu magisterskou práci, kterou ocení jako tu nejlepší v oboru. Čtvrtý ročník soutěže, tedy za rok 2019, vyhrála ze sedmi magisterských prací absolventka brněnské sociální antropologie Jana Sosnová. „Na práci s názvem Migrating students on Instagram: photographs, visuality and contemporary sociality jsem pracovala dva roky pod vedením Zuzany Sekerákové Búrikové a je psaná v angličtině. Část terénního výzkumu jsem zpracovávala ve Velké Británii, když jsem tam díky Erasmu rok žila. Druhou část terénního výzkumu jsem dělala po návratu v České republice a třetím ‚terénem‘ mi byl online prostor,“ shrnula Sosnová.

Diplomantka cenu převzala na valné hromadě České asociace pro sociální antropologii v Praze 25. ledna. Podle asociace je cena způsobem, jak motivovat budoucí nebo respektive začínající vědce a vědkyně, aby ve výzkumnické aktivitě pokračovali. Janu Sosnovou k přihlášení vlastní práce motivovala hlavně představa, že jinak diplomka zapadne prachem a vynaložené úsilí přijde vniveč. „Pracovala jsem dlouho a usilovně a nechtěla jsem, aby si práci po obhajobě už nikdy nikdo nepřečetl. S výhrou jsem nepočítala, o to víc mě potěšila,“ vysvětlila autorka oceněné práce.

Není to v poslední době jediné podobné ocenění, kterého studující katedry sociologie dosáhli. „Za poslední rok si vzpomínám například na úspěch Ekateriny Volevach v soutěži České demografické společnosti o nejlepší bakalářskou práci v oboru demografie – skončila na druhém místě – a úspěch Martina Lakomého a Zuzany Žilinčíkové v soutěži stejné společnosti o nejlepší disertační práci v oboru demografie. Ti získali první a druhé místo,“ informoval Martin Kreidl z katedry sociologie.