Oborové konference jsou jako tréninková pole, říká absolventka genderových studií na FSS

5. 12. 2016
Kristína Čajkovičová využila možnosti vrátit se na fakultu sociálních studií s prezentací své výzkumné práce. Foto: Kateřina Picková

Odbourat strach a eliminovat stres z veřejného projevu. A zároveň možnost konzultovat s kolegy své vědecké příspěvky. Právě takovou šanci dala studentům zabývajícím se tematikou genderových studií konference Mezi meze, na níž se setkalo několik desítek účastníků nejen z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, ale také z univerzit napříč Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem. Svou výzkumnou práci přijela z budapešťské Central European University představit i Kristína Čajkovičová, absolventka genderových studií na fakultě sociálních studií.

Jak se posunout dál v psaní diplomové práce a jak na ni rovnou získat i zpětnou vazbu nejenom z řad studentů a vyučujících, ale i od odborníků z praxe? Jednou z možností je prezentovat svůj příspěvek na oborové konferenci.

Kristína Čajkovičová, absolventka genderových studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, této příležitosti využila a rozhodla se podělit o téma své závěrečné práce, kterou nyní zpracovává na budapešťské univerzitě na brněnské konferenci Mezi meze. „Oborové konference vnímám jako tréninková pole pro obhajobu závěrečné práce,“ říká Čajkovičová.

Ve své práci se věnuje analýze romské otázky a fenoménu gadžovství v době normalizace. „Tohle období jsem vybrala jako specifické – hlavně kvůli změně politické kultury a taky kvůli posunu genderových a sexuálních režimů, v té době se výrazně proměňovala role žen ve společnosti, včetně těch romských,“ přibližuje autorka, která nyní odevzdala plnou verzi projektu závěrečné práce a čeká ji ještě dlouhá cesta k jejímu dokončení.

 

Absolventka fakulty sociálních studií Kristína Čajkovičová nyní studuje magisterský obor gender studies na Central European University v Budapešti. Foto: Kateřina Picková

Příspěvek s názvem Shifting to “Gadžo” question: constructing Roma sexuality and white citizenship in Czechoslovakia, jehož volným překladem je Přesun k otázce gadžovství: Utváření romské sexuality a bílého občanství v Československu, prezentovala poprvé ve svém rodném jazyce. „To na tom bylo nejtěžší, jsem zvyklá všem téma prezentovat v angličtině,“ objasňuje se smíchem sympatická dívka s křiklavě růžovými vlasy.

Zpětná vazba od vyučujících a odborníků je bonusem při prezentacích

K tématu závěrečné práce ji inspirovala jedna z vyučujících na fakultě sociálních studií. „Na genderu jsem si zapsala předmět Kateřiny Liškové Sexualita a gender za komunismu, to téma mě velmi zajímalo. Už tehdy jsem se do seminárních prací snažila zapojit i téma etnicity, které podle mě v genderových analýzách období a režimů není často využité,“ osvětluje Čajkovičová svoji motivaci pro volbu tématu.

Kromě pochvaly a potlesku získala autorka příspěvku také zpětnou vazbu od vyučujících z oboru genderových studií, které se konference zúčastnily. Měla tak šanci ověřit si, jak pevné je její téma v základech. Drobná kritika autorce vytýkala, že už téma bylo několikrát zpracované. „Budu se snažit vzít si z toho co nejvíc, abych opravdu jen neopakovala výzkumy provedené přede mnou. Stále si myslím, že v tomto tématu je dost prostoru a možností ukázat nový pohled,“ shrnuje Čajkovičová.

Kristína Čajkovičová studovala na fakultě sociálních studií také sociologii, ale právě genderová studia u ní převážila. I proto se rozhodla pokračovat v magisterském studiu. Budapešťskou univerzitu zvolila z ryze praktických důvodů. „Je to ve východní Evropě, takže je pro mě škola dostupná vzdáleností i finančně. Zároveň je to americká univerzita, takže studium je v angličtině, což je určitě bonus,“ vysvětluje. Na brněnskou fakultu se studentka ráda vrací především za kolegyněmi z oboru.

Příspěvky na aktuální témata, o kterých se málo mluví

Na konferenci Mezi meze, kterou pořádal studentský spolek Gender kolektiv, kromě Čajkovičové prezentovalo svůj příspěvek dalších třináct studentek z různých univerzit. Témata prezentací studentského bloku přitom byla různorodá, od gay a lesbického rodičovství, přes postoj žen k feminismu až po teen dating violence – téma věnující se psychickému i fyzickému násilí v romantických vztazích mezi adolescenty.

Právě autorka příspěvku o násilí na dívkách přitom konferenci hodnotí jako přínosnou nejen pro studentky. „Zazněly tam zajímavé příspěvky na aktuální témata, s nimiž se společnost denně setkává, přitom se o nich ale někdy příliš málo mluví. Líbilo se mi, že na konferenci neprezentovaly své příspěvky jen studentky, ale že přišli také lidé z praxe. Oslovila mě především diskuse s romskou ženskou skupinou Manushe, která umožňuje romským ženám podílet se na životě v komunitě,“ hodnotí konferenci Dominika Kleinová, studentka Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.

Diskuse se zástupci z různých podpůrných skupin a sdružení přitom tvořily páteř celé konference. Kromě Martiny Horváthové a Claudie Laburdové z Manushe fakultu sociálních studií navštívila také Markéta Kutilová z projektu Femisphera, jehož autorky dokumentují problematiku života obyvatel rozvojových zemí a válečných oblastí s důrazem na ženská témata.

Posledním prezentujícím dne byl Damián Machaj za skupinu Trans*parent CZ usilující o sociální spravedlnost pro trans* muže a ženy – tedy skupinu lidí, jež nenaplňuje společenská očekávání ohledně jejich pohlaví; někdy se zástupci trans* mužů a žen také identifikují s opačným pohlavím. Trans*parent CZ zároveň usiluje o sociální spravedlnost pro genderqueer osoby, které se neidentifikují jako muži či ženy nebo se ztotožňují s oběma těmito gendery.

Celý program konference v Kině Art završilo večerní promítání filmu Nemusíš s láskou, stačí s citem, jenž se věnuje tématu sexuality lidí s mentálním hendikepem. Poté následovala diskuse o sexuální asistenci s Hanou Grygarovou – aktivistkou, která sama trpí svalovou dystrofií a upozorňuje na to, že o vlastní zkušenosti postižených se mluví málo anebo zkresleně, a Zuzanou Durajovou, právničkou z Ligy lidských práv, jejíž hlavní pracovní oblastí jsou práva osob s duševním postižením.

Gender – základní pojmy

Termínem gender někdy nazýváme sociální pohlaví. Gender označuje kulturní charakteristiky a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví a odkazuje na sociální rozdíly mezi muži a ženami.

Gender slovníček pojmů

Co je to genderová role a co znamená transsexualita? Nahlédněte do slovníku pojmů.

Genderová studia na FSS

Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity nabízí možnost absolvovat obor Genderových studií na bakalářském stupni studia jako součást dvouoboru, specificky je zde pak tento obor navázaný na sociologii – více informací najdete zde. Na magisterském stupni je pak genderová profilace možnou variací studia sociologie.

Nabízené kurzy na FSS

Gender kolektiv

Gender kolektiv, spolek studentek a studentů Genderových studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, organizuje různé zábavné akce především pro studenty, ale i pro další zájemce. Poslední takovou akcí byla právě konference Mezi meze.

Video

Součástí programu konference byly přednášky studentek z českých i zahraničních univerzit. Video: Kateřina Picková

Fotografie z konference Mezi meze

Dominika Kleinová z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích prezentovala příspěvek o teen dating violence, tedy násilí ve vztazích mezi adolescenty. Foto: Kateřina Picková

Přednášky studujících tvořily významnou část programu celé konference Mezi meze. Foto: Kateřina Picková

Autor: Kateřina Picková