Přednášení nás baví, shodují se kandidáti na cenu rektora

11. 10. 2016
Své vítěze vybrala i Studentská komora Akademického senátu. Zvítězili Hynek Cígler z FSS (vlevo), Ondřej Hylse z PřF a Valdemar Švábenský z FI. Foto: Jiří Salik Sláma / Muni

Hned tři politologové z fakulty sociálních studií, Vít Hloušek, Stanislav Balík a Tomáš Šmíd, se dostali do užšího výběru nominovaných na Cenu rektora Masarykovy univerzity pro vynikající pedagogy. Předání cen bylo součástí slavnostního večera v brněnském Univerzitním kině Scala, kde rektor v pondělí 10. října také slavnostně zahájil nový akademický rok.

Cesta a motivace k tomu stát se vysokoškolským pedagogem bývá u každého jiná. Někdo se o takovou práci začne zajímat až při vysokoškolském studiu, jiní o profesní dráze učitele sní už od dětství. Kandidáti na cenu rektora z fakulty sociálních studií Vít Hloušek, Stanislav Balík a Tomáš Šmíd prozradili, proč začali učit a co je na jejich práci nejvíce baví.

Výuka a výzkum se dobře doplňují

Rozhodnutí stát se pedagogem učinil každý ze tří oslovených kandidátů v jiné době. „Pokusit se zůstat na vysoké škole jsem se rozhodl už někdy ve druháku. Na magisterském studiu jsem začal externě spolupracovat s Mezinárodním politologickým ústavem, kde jsem v roce 2001 dostal první zaměstnání. Pak jsem měl štěstí o rok později, když vznikla katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, kde působím dodnes,“ vzpomíná vedoucí Mezinárodního politologického ústavu Vít Hloušek.

Na jeho práci ho baví kombinace výzkumu a výuky, což vnímá jako dva světy, které se dobře doplňují. Výzkum podle Hlouška stimuluje témata ve výuce a výuka člověka nutí přemýšlet nejen o odborných problémech, ale i o schopnosti komunikovat je směrem ke studentům. Profesor Vít Hloušek se ve svém výzkumu zaměřuje na politické strany a instituce politického systému ve střední a západní Evropě. „Aktuálně s kolegy dopisujeme knihu o evropeizaci českého euroskepticismu,“ dodává.

Vedoucí katedry politologie Stanislav Balík, jehož hlavní výzkumné téma představuje kvalita demokracie na lokální úrovni v České republice a český antiklerikalismus v historické perspektivě, chtěl být učitelem už od základní školy. „Při vysokoškolském studiu se mi pak otevřela zajímavá perspektiva na FSS a rád jsem ji využil. Před tím jsem rok a půl působil na Fakultě velitelské a štábní Vojenské akademie v Brně. Za tuto zkušenost jsem moc vděčný, protože jsem si mohl uvědomit, jak nesamozřejmé je skvělé prostředí naší fakulty,“ říká Stanislav Balík.

Podle svých slov nejraději přednáší. „U přednášení často přemýšlím nahlas a docházím k závěrům, jež mě samotného nezřídka příjemně překvapí,“ doplňuje vedoucí katedry politologie.

Tomáše Šmída, který se na oboru bezpečnostní a strategická studia zabývá především ozbrojenými konflikty, terorismem a organizovaným zločinem, na vědecké činnosti nejvíce baví terénní výzkum a zjišťování skutečné podstaty problémů. „Na přednášení mě baví předávání informací, myšlenek a impulsů studentům a hlavně, když to některé studenty zaujme a inspiruje k vlastní výzkumné činnosti. Když u někoho zaznamenám hlubší zájem, snažím se ho maximálně v jeho úsilí podpořit,“ vysvětluje Tomáš Šmíd. V současné době pracuje na větší monografii o čečenských válkách, kterou chce předložit jako svůj habilitační spis.

Tréma za katedrou se občas objeví

Na tom, jak by vyučující měli přistupovat ke studentům, se shodují všichni tři kandidáti na cenu rektora – být spravedlivý, férový, jednat se studenty na rovinu, ale také plnit své povinnosti z pozice vyučujícího.

Tréma za katedrou ale občas zastihne i je. „Dnes už mám podstatně menší trému, než když jsem coby čerstvý doktorand poprvé v roli vysokoškolského pedagoga vstoupil do posluchárny. Polovina auditoria byli tehdy moji spolužáci z předchozích let, na jejichž tvářích jsem četl něco v tom smyslu: tak copak nám předvedeš? Dodnes mám trému, když začíná semestr, toho už se asi nikdy nezbavím,“ prozrazuje Vít Hloušek.

Tomáše Šmída tréma zastihne jen výjimečně, a to při předmětech vyučovaných v angličtině. Stanislav Balík se zase s trémou musí poprat hned na začátku přednášky.

Kandidáty na cenu pro nejlepší pedagogy nominovali nejenom studenti, ale i vedoucí součástí Masarykovy univerzity. Hlasování se zúčastnilo 3 063 studentů, kteří nominovali celkem 1 547 pedagogů, přičemž 108 pedagogů získalo patnáct a více hlasů. Vedoucí nominovali celkem čtyři pedagogy.

Nominovaní byli zařazeni do tří kategorií: přírodní vědy a lékařství, společenské a humanitní vědy a ekonomie a informatika. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek na základě doporučení hodnoticí komise ocenil Radana Kučeru z přírodovědecké fakulty, Lenku Dobešovou z právnické fakulty a Michala Kvasničku z ekonomiko-správní fakulty.

V letošním roce se Studentská komora Akademického senátu MU rozhodla ocenit také studenty, kteří se podílejí na výuce. Vítězi se stali Ondřej Hylse z přírodovědecké fakulty, Hynek Cígler z fakulty sociálních studií a Valdemar Švábenský z fakulty informatiky.

Před dvěma lety vyhrál cenu pro vynikajícího pedagoga FSS Miroslav Šipula. Trému z výuky má pořád, popisuje v rozhovoru pro Muni.

Stanislav Balík, Tomáš Šmíd a Vít Hloušek. Foto: archiv IIPS a archiv katedry politologie

Autor: Zuzana Brandová