Expert na extremismus a terorismus Miroslav Mareš získal ocenění rektora za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu.
Vymezil formy extremismu, politického násilí a terorismu ve střední Evropě a zkoumá, jak na sebe reagují politické extrémy. Garant Bezpečnostních a strategických studií Miroslav Mareš zjišťoval třeba to, jaký vliv měla migrační krize na politické násilí. Kromě učitelských povinností vkládá energii do výzkumu v mezinárodním politologickém ústavu. Letos v květnu obdržel za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu cenu rektora. „Cena mě samozřejmě potěšila. Jsem rád, že někdo ocenil mé vědecké dílo. Motivuje mě to do budoucna a beru to jako závazek. Ale ještě dlouho se chystám získávat zásluhy dál,“ říká badatel.
Mám zájem o moderní historii včetně jejích problematických fenoménů. Dříve jsem zkoumal hlavně politické strany, pak jsem se přeorientoval na extremismus a terorismus a začalo mě to bavit. Ale je pravda, že jsem se o ni vždycky zajímal. Výzkumníci na katedře zkoumali extremismu a terorismus od poloviny devadesátých let. Je společenská poptávka po tom, aby se tato témata zkoumala. V Brně se podařilo vytvořit nejsilnější výzkumnou školu extremismu a terorismu v Česku. Je mi ctí pokračovat v této linii.
Nyní máme hned několik grantů. Například spolupracujeme s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Společně s kolegy, kteří se zabývají experimenty v politologii, chceme zkoumat reakce Čechů na různé hrozby v kyberprostoru, tedy ve světě online komunikace. Našim cílem je zjistit, jak lidé vnímají informace o terorismu nebo o kyberterorismu v současnosti.
Ve srovnání se zahraničím není u nás hrozba terorismu tak intenzivní. V době, kdy jsem knihu psal a publikoval, byla hrozba ještě méně závažná, ale už tehdy se dalo něco odhalit. Analyzoval jsem například jevy, které nejsou klasifikovány přímo jako terorismus, ale do určité míry tam spadají. Jedná se například o bombové útoky českého atentátníka Vladimíra Štěpánka, který několik let pokládal výbušniny na koleje. Zabýval jsem se i problémy, které souvisely s komunismem v Československu. V osmdesátých letech do naší země přišli lidé, kteří patřili k teroristickým skupinám a představovali pro nás určitou hrozbu. Kdyby někdy vyšlo druhé vydání, rád bych několik věcí do knihy doplnil. Nyní je u nás více případů, které souvisí s reálným terorismem. Někteří lidé z Česka odjeli do Sýrie a Iráku, kde jsou začleněni do islamistických teroristických skupin. Kdyby se vrátili, vzniká tím i hrozba na našem území. Ale jsme na tom lépe než země na západ od našich hranic. O hrozbě terorismu v prostoru středovýchodní Evropy pojednává můj článek Terrorism Free Zone in East Central Europe.
Ano, řekli mi to kolegové z politologie, a navíc to bylo v zápise z jednání kolegia děkana, kde jsem si to přečetl. Nevím, kdo přesně mě nominoval, ale tipuju, že kolegové z mezinárodního politologického ústavu podpoření katedrou politologie.
Právo s politologií úzce souvisí. Specifický význam to má pro oblast bezpečnosti. Sedm let jsem pracoval jako soudní znalec. Tam je výhodou, když má člověk právnické vzdělání. Soudní znalec objasňuje soudům něco, co přesahuje jejich specializaci. Nemá řešit věci právní ani shánět a hodnotit důkazy. Nesupluje policistu, ani soudce. Dnes dělám znalecké posudky jen z pověření děkana.
Rád zkoumám, jak jednají jednotliví aktéři. Zajímá mě, proč se někdo pouští do politického života a hájí tam určité zájmy. Je pozoruhodné sledovat rozpor mezi tím, co aktéři chtějí přímo, a co hlásají navenek. Zajímá mě analýza bezpečnostních hrozeb. Rád zjišťuju, jak se strukturují jednotlivé teroristické skupiny a jaké jsou mezi nimi vazby.
Tématem stáže byl americký přístup ke globální bezpečnosti. Účastníky vybírali z osmnácti různých zemí světa. Byl jsem ve skupině celosvětově vybraných expertů. Někteří pocházeli například z Afriky, jiní z východní Asie. Po večerech si člověk mohl povídat třeba s vojákem z afrických misí. Kurz zajišťovalo americké ministerstvo zahraničí. Navštívili jsme dokonce sídlo ministerstva obrany Pentagon. Bohužel se tam nesmí fotit, ale aspoň jsem to místo viděl naživo. Taky jsem si na stáži splnil svůj dětský sen – stál jsem na letadlové lodi v aktivní službě.
Založit obor napadlo tehdejší vedení katedry, protože několik výzkumníků v oboru politologie se zaměřilo na bezpečnost. Dostal jsem to jako pokyn, ale udělal jsem to rád. Obor jsem založil v roce 2005. Trend oborů bezpečnostních studií nastal hlavně po 11. září 2001. Jsem rád, že jsme studijní program založili. O obor je velký zájem.
Přemýšleli jsme o vytvoření jednooborového studia, ale zatím nemáme dostatečný počet vyučujících.
Bakalářští studenti se se mnou setkají v povinném předmětu Bezpečnostní politika České republiky. Z povinně volitelných předmětů učím například Terorismus. Na magisterském studiu vyučuju předmět Aplikovaná bezpečnostní strategická studia, kde se snažím, aby byly získané znalosti více zaměřené na praxi. V kurzu militantní demokracie se spolu se studenty zabýváme hranicemi tolerance extremismu. A řešíme, v jakém případě je nutné zasáhnout.
Oceňuju tamní mezilidské vztahy a vzájemný respekt jednotlivých expertů. Díku tomu vzniká tvůrčí atmosféra. Myslím si, že jsou tu relativně dobré vztahy, a to mezi akademiky i mezi studenty. Po celou dobu vedli fakultu dobří děkani, kteří mají zájem o kvalitní růst personálu a zajišťují dobré finanční podmínky.
Mně se práce stala koníčkem. I když jedu na výlet do ciziny, rád se tam podívám na demonstraci. Jinak poslouchám hudbu a zajímám se o moderní historii a místa, která jsou s ní spjata. Rád si sednu na zahrádce na točené pivo a dopřeju si dobré jídlo. Mrzí mě, že nemám čas na vycházky do přírody. Ale chci to změnit a doufám, že budu v budoucnu víc chodit do lesa.
Medailon
Miroslav Mareš letos oslavil čtyřiačtyřicet let. Narodil se v Brně a s Masarykovou univerzitou je spjatý už od svých studií. Vystudoval politologii na fakultě sociálních studií a dosáhl na nejvyšší akademický titul profesor. Zároveň s tím získal i malý doktorát z práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
Patří k významné badatelské generaci politologů. Působí v mezinárodním politologickém ústavu. Za dlouhodobé vynikající výsledky ve výzkumu získal letos Cenu rektora. Věnuje se problematice extremismu a terorismu ve střední a východní Evropě. Na téma bezpečnost absolvoval v roce 2007 stáž na americké University of California v San Diegu.
Je zakladatelem studijního programu Bezpečnostní a strategická studia, ve kterém vyučuje několik klíčových předmětů. Bakalářští studenti se s ním setkají v povinném předmětu Bezpečnostní politika České republiky. Vyučuje také například povinně volitelné předměty Terorismus a Militantní demokracie.
Jeho publikace i výzkumy jsou významné nejenom pro české, ale i mezinárodní prostředí. Za zásadní publikaci považuje Pravicový extremismus a radikalismus v České republice z roku 2003. Kniha analyzuje pravicový extremismus a radikalismus v tuzemsku a vymezuje jednotlivé koncepty výzkumu. Publikace inspirovala řadu expertů a měla mezinárodní dopad.
Kyberterorismus
Kyberterorismus je politicky motivovaný útok organizovaných skupin či jednotlivců proti informačním a počítačovým systémům a datům za účelem zastrašení nebo donucení.
Řekli o něm
„Miroslava Mareše znám víc než dvacet let. Byl jsem mezi studenty jeho vůbec prvního kurzu, který se věnoval politické programatice. Poté jsme spolu seděli v jedné kanceláři. Já jako pomocná vědecká síla, on jako doktorand a později odborný asistent. Pak jsme se stali kolegy. Byl pro mě vždy vzorem v mnoha oblastech: v zápalu a nadšení pro vědu, pracovitosti, nápadech, nasazení, i ve společenskosti a snadnosti navazování přínosných kontaktů. Bez něj by neexistoval obor bezpečnostní a strategická studia, a neměl by tak dobrou reputaci ve výzkumu extremismu a terorismu. Je také příkladem, jak lze z v zásadě provinčního Brna relativně rychle vyrůst v osobnost známou a široce respektovanou v celé Evropě. Přál bych si, a především bych přál oboru bezpečnostní a strategická studia i celé katedře politologie, aby nepolevil ve svém nadšení.“
Stanislav Balík, vedoucí katedry politologie
„Budu trochu sentimentální, ale Mirek sehrál v mém profesním životě nezaměnitelnou roli. Díky němu se totiž ve výzkumu věnuju tomu, čemu se věnuju, a pracuju, kde pracuju. Na bakaláři jsem za ním přišla, že bych chtěla psát na politologii oborovou práci, ale nevím o čem. Tak se mě zeptal, jestli jsem slyšela o Dělnické straně. No jistě, že neslyšela. On totiž v roce 2005 o této straně neslyšel kromě Mirka nikdo. Díky jeho nápadu jsem se věnovala něčemu, co se ukázalo jako důležité o několik let později, kdy se bezpečnostní komunita začala touto stranou zabývat z hlediska ohrožení demokracie v České republice. V následujících letech se z Mirka stal můj vedoucí diplomové práce, školitel na doktorátu a nyní jsme přátelé a kolegové na katedře.“
Petra Vejvodová, kolegyně a kamarádka
„Vzhledem ke svému profesnímu i akademickému zájmu sleduju Marešovu práci už velmi dlouho. Osobně velmi obdivuju jeho neuvěřitelný přehled nejen v oblasti bezpečnosti a politiky, ale i ve všech dalších obecnějších problematikách a tématech. Svou prací je podle mě obrovským přínosem jak pro akademickou, tak odbornou sféru a neposlední řadě také pro praxi. Z lidského hlediska si vážím zejména jeho skromnosti, lidského přístupu a smyslu pro humor. Vzhledem k jeho profesním úspěchům jsou tyto vlastnosti o to cennější. Myslím, že po naší společné práci si mohu profesora dovolit nazývat svým kamarádem. Je jedním z lidí, kterých si ve svém životě nejvíce vážím.“
Jakub Petlák, doktorský student politologie
Natálie Terčová se zasloužila o českou stopu v mezinárodní osvětové iniciativě o správě internetu. Jaká byla komunikace s Organizací spojených národů, co v iniciativě právě připravují a čím se sama na internetu řídí?
Pohľad na Izrael a Palestínu očami odborníka s dlhoročnými skúsenosťami na Blízkom východe Mareka Čejky. Prečo Hamas zaútočil na Izrael a aký historický kontext ich obklopuje? Čo hovorí o vedení Izraelu a možných dôsledkoch pre obyvateľov regiónu?
