Se lží nikdo daleko nedojde, účinná je manipulace, míní spoluautorka knihy o fake news

Výsledky voleb v Evropě ovlivňuje Rusko. Jiří Drahoš byl členem StB. Andrej Babiš to s námi všemi myslí dobře. Ovčáček našel Peroutkův článek s názvem Hitler je gentleman. Pravda, nebo dezinformace? Rozpoznat na první pohled důvěryhodné zdroje od fake news je pro naše mozky často nadlidský úkol. Jak neskočit falešné zprávě „na špek“ a kde čerpat ověřené informace poradí nová publikace Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!, kterou sepsali studenti ze spolku Zvol si info ve spolupráci s vyučujícími Petrou Vejvodovou a Milošem Gregorem z katedry politologie fakulty sociálních studií.

Poznat dezinformační server nemusí být vždy lehké. A to ani pro experty na fake news, tedy na informace, které jsou lživé nebo manipulativní a vedou k nesprávnému pochopení zprávy většinou v prospěch třetí strany, se kterou dezinformační server spolupracuje. Podobně jako seriózní média, i dezinformační servery většinou pracují s fakty. Například často přebírají zprávy z České tiskové kanceláře. Problémem ale je, že část obsahu zmanipulují. Takže se na nich dá najít faktická informace, je ale interpretovaná způsobem, který neodráží realitu. „Zpráva například spojuje věci, které spolu nesouvisí. Na serverech se také objevují články, které jsou naprosto lživé. Ty jsou ale v menšině, protože se lží dnes nikdo moc daleko nedojde, lépe funguje manipulace s fakty,“ osvětluje strategii stránek s fake news vyučující na oboru bezpečnostní strategická studia Petra Vejvodová. Za nejznámější dezinformační weby označuje například Sputnik nebo AC24.

O fake news se dnes třiatřicetiletá Vejvodová začala zajímat před necelými dvěma lety. Do té doby zkoumala extremismus a krajní pravici, orientaci na fake news ale bere jako přirozený vývoj svého zaměření. „Krajní pravice postupně začala mít tendence podporovat Rusko a šíří jeho dezinformační kampaně. K mé specializaci se najednou nabalilo něco dalšího, co s ní přirozeně souvisí a co je aktuální, a proto jsem tomu chtěla porozumět,“ vysvětluje Vejvodová svůj zájem o propagandu a dezinformace.

Sama přiznává, že i ona v minulosti naletěla bulvárním informacím, přestože se snaží zprávy ověřovat. Informace podle ní není možné překontrolovat vždy, je jich totiž velké množství a záleží na tom, zda má člověk zrovna čas a chuť si je ověřit. „Kolikrát pomůže nereagovat na každou věc okamžitě, počkat s vytvořením svého názoru třeba den, nebo aspoň pár hodin. Kolikrát se pak ukáže, že je všechno vlastně úplně jinak,“ doporučuje odbornice na fake news.

Zvol si info, radí studenti

O nedůvěryhodných zpravodajských serverech vede Vejvodová debaty i se svými studenty. I kvůli jejich zájmu se v létě roku 2016 rozhodla zapojit do projektu Peer to Peer chalenging extremism, který organizuje americký úřad vlády ve spolupráci s Facebookem. Projekt je určený pro skupiny studentů a jejich vyučující, jejichž úkolem je za jeden semestr vytvořit kampaň, která se zabývá problematikou extremismu a radikalismu.

Spolu s kolegou Milošem Gregorem dala Vejvodová dohromady tým devíti studentů politologie, mediálních studií a žurnalistiky a bezpečnostních a strategických studií. Rozhodli se pracovat na kampani s tématem propagandy. Začali si říkat Zvol si info. Jejich cílem bylo poukázat na to, jak dezinformace vypadají, ale také zvýšit povědomí společnosti o tom, že se v Česku objevuje propaganda ze strany domácích i zahraničních politických aktérů, a šíří se v něm dezinformační kampaně.

Když skupina Zvol si info získala všechny potřebné informace a nabyla na sebevědomí, nastal čas, aby své znalosti předala dál. Studenti proto vyrazili do středních škol a mluvili s mladými lidmi o tom, jak se zprávami nakládat a na co si dát pozor. „Cílem bylo podpořit středoškoláky v kritickém myšlení,“ sděluje Vejvodová. 

Pravé či falešné? Napoví kniha i přednášky

Seminářů a přednášek skupiny Zvol si info si všimlo nakladatelství Albatros. „Oslovilo nás, jestli bychom nechtěli sepsat publikaci zabývající se fake news a popularizovat toto téma“ objasňuje Vejvodová, jak na jaře roku 2017 vznikl nápad vydat o dezinformacích publikaci. Přes léto knihu napsali a 15. ledna titul nazvaný Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! společně s jejím patronem novinářem Filipem Horkým pokřtili.

Knihu sepsali především studenti ze Zvol si info. Vejvodová s kolegou Gregorem působili jako editoři, kteří skládali jednotlivé části dohromady, dopisovali dílčí části a snažili se dílo sjednotit. Výsledek hodnotí Vejvodová i Gregor velmi kladně. „Ze začátku jsem se trochu obával, jak se nám podaří sladit a zkoordinovat styl psaní jedenácti lidí, ale výsledek je lepší, než jsem čekal. Zároveň jsem rád, že jsme se ke knize odhodlali – jedná se o palčivé téma, ke kterému zatím chyběly knihy. Aspoň ty, který by svým jazykem byly přístupné široké veřejnosti,“ míní Gregor.

Kladně přijal knihu i publicistický web Manipulátoři.cz, který se mimo jiné vyvrací nepravdivé informace na internetu. „Kniha určitě má smysl, protože je tvořená jazykem, který pochopí mladí. Není to nějaký technokratický manuál plný slov, kterým lidé nerozumí,“ ohodnotila knihu redakce.

Přesto, že knihu vydali s účelem oslovit především středoškoláky, její tvůrci se shodují, že přínosná je pro všechny. „Čtenáři v ní najdou spoustu zajímavých, vtipných příkladů toho, jak vypadá fake news a co všechno může být dezinformace,“ shrnuje Vejvodová obsah knihy. Její nejoblíbenější část pojednává o tom, proč dezinformace na lidi působí. „I když si můžeme myslet, že jsme nejgeniálnější na světě, náš mozek je nastavený tak, že se v množství informací ne všemu přirozeně ubrání,“ osvětluje odbornice na fake news.

Lidé mají například tendenci považovat za pravdivou tu informaci, kterou přijmou ze všech nejdřív. Dostala totiž jako první šanci formovat jejich názor. Také tíhnou k tomu přijímat za pravdivé takové informace, které potvrzují náš již utvořený názor. „Navíc jsme emotivní tvorové a emotivně zabarvená zpráva má proto větší efekt než faktická, nudná informace," konstatuje Vejvodová.

Tvůrci knihy využívají pro hledání důvěryhodných informací několik pouček: vždy dobře znát zdroj, ze kterého čerpají, ale také znát svého nepřítele. Neuzavírat se před dezinformačními zprávami do své sociální bubliny, ale kriticky nad nimi přemýšlet. Hlubší informace si už zájemce musí dohledat v knize. Tajný tip pro zasvěcené zájemce o knihu zní, že kdo si knihu zakoupí, může se mimo jiné zabavit i tím, že bude na obálce hledat Jiřího Ovčáčka.

Experti připraví semináře a natočí videopřednášky

Vydáním knihy spolupráce mezi Vejvodou, Gregorem a Zvol si info oficiálně skončila. „Zakládají spolek a budou už fungovat samostatně. Zvol si info nabobtnalo, sdružuje studenty napříč univerzitou,“ popisuje vývoj Vejvodová. Vzápětí dodává, že pokud se na ně studenti obrátí například s žádostí o účast na některé z přednášek, jsou připravení spolupracovat.

Zatímco Vejvodová se bude tématu dezinformací nadále věnovat při výzkumu Manipulativní techniky propagandy v době internetu, její spolupracovník Miloš Gregor bude zase k tématu fake news mluvit hlavně na přednáškách. Spolu s kolegou Ottou Eiblem totiž v jarním semestru otevírají kurz Pravé či falešné? Informace a argumenty v 21. století, ve kterém budou brát studentům iluze o pocitu neovlivnitelnosti a učit je správně volit zdroje, kterým budou důvěřovat. „Ke kurzu nás inspirovaly jednak podobně laděné kurzy na britských a amerických univerzitách, ale také právě naše kniha. Sice se v tématu, věřím, orientujeme poměrně dobře, i tak jsme k jejímu sepsání potřebovali načíst spoustu dalších materiálů. No a v tomto kurzu bychom tuto práci zúročili,“ těší se Miloš Gregor. Prolistování knihy podle něho napoví, o čem kurz bude.  

Kurz grantem podpořil Fond rozvoje Masarykovy univerzity, díky čemuž můžou být součástí seminářů i diskuze s experty. Peníze z grantu zároveň umožnily natočit i sérii videopřednášek, které si prohlédnou i lidé, kteří se do kurzu nedostanou. „Předmět nebude mít povahu masové výuky, ale také to zatím nebude elitní klub. Limit je nastavený na čtyřicet studentů za semestr,“ přibližuje Eibl.