Podpora pro vyučující i studující. Kdo zachraňuje fakultní techniku

Michal Klacik se k práci správce informačních a komunikačních technologií dostal už při studiu. Jakožto bakalářský student oboru Sociální informatika na fakultě informatiky absolvoval na FSS několik předmětů a fakulta mu nebyla cizí. Proto v říjnu 2018 nastoupil na poloviční úvazek do Centra informačních a komunikačních technologií. „Na fakultě sociálních studií se mi líbilo, cítil jsem se tam příjemně a řekl jsem si: proč tady nepracovat? Dva roky jsem kloubil školu a práci. Tehdejší vedení mi vycházelo vstříc. Když jsem potřeboval jít na přednášku nebo na zkoušku, nikdy to nebyl problém,“ popisuje své začátky Klacik. Po dokončení bakalářského studia už zůstal na fakultě na plný úvazek. 

CIKT poskytuje technickou podporu všem na fakultě 

Technickou podporu na fakultě zajišťuje Centrum informačních a komunikačních technologií, známé jako CIKT. Každá fakulta má vlastní IT centrum a všechna spadají do IT komunity Masarykovy univerzity. 

Pozice správce informačních a komunikačních technologií je podle Klacika širokospektrá. Může se zdát, že řeší pouze technické závady, ale ty jsou jen malou součástí jeho práce. „Vyučující a studující nás vidí jen tehdy, když přijdeme dělat technickou podporu na přednášku, když nejde projektor nebo počítač. Kromě toho se ale staráme o instalaci softwarů do fakultních počítačů, výměnu starých zařízení za nové, údržbu a stěhování techniky,“ říká Klacik. Velká část jeho práce se týká celé infrastruktury na fakultě. Stará se o to, aby počítače dokázaly komunikovat mezi sebou i se světem mimo budovu. 

„Lidé z CIKTu se na fakultě starají o počítače zaměstnanců a fakultní počítače v učebnách určené pro studující po celý jejich životní cyklus – od objednávky až po vyřazení. Kromě toho máme na starosti fungování serverů, tiskáren, telefonů a počítačové sítě,“ popisuje každodenní činnost svého týmu vedoucí CIKTu Marián Miško. Dodává, že zaměstnanci centra pomáhají v neposlední řadě i vyučujícím s audiovizuální technikou v učebnách a snaží se řešit i všechny další požadavky, které souvisejí s informačními technologiemi. 

Michal Klacik je členem týmu společně s dalšími čtyřmi zaměstnanci, vedoucím Miškem a dvěma techniky z Centra výpočetní techniky při fakultě informatiky. Každý z nich má primárně na starosti něco jiného. Když ovšem někdo potřebuje technickou podporu, pomoc s nastavením nebo s nefunkčním připojením na Wi-Fi, pomůžou všichni. „Jakožto správce sítě se starám o nastavení síťových zařízení, tedy switchů. Také se věnuju administraci na serveru, aby měli uživatelé přístup tam, kam mají mít,“ vysvětluje Klacik. Jiný člen CIKTu má na starosti přípravu techniky, když se na fakultě pořádají akce a konference. Zařizuje, aby fungoval projektor, plátno, reproduktory či mikrofony. Další člen týmu se stará o objednávky počítačů a softwarů. A jelikož má každá kancelář svůj telefon, jeden ze zaměstnanců spravuje výhradně telefonickou síť.  

E-technik a IS-technik 

V kancelářích CIKTu ve druhém patře sedí také IS-technik a e-technička. Oba jsou sice zaměstnanci Centra výpočetní techniky při fakultě informatiky, ale pracují z FSS. „IS-technik poskytuje uživatelům univerzitního informačního systému konzultace a školení, například je učí, jak pracovat s agendami Studijní, Úřadovna nebo Katalog předmětů. Nejčastěji vysvětluje postupy zaměstnancům na studijním oddělení a oddělení zahraničních vztahů. Pomáhá i studujícím, kterým ukazuje, jak jednotlivé agendy využívat co nejefektivněji,“ říká marketingová manažerka Centra výpočetní techniky Jitka Brandejsová. Nejčastěji podle ní dostává IS-technik otázky, jak nejlépe připravit nové agendy v Úřadovně a zlepšit tak online komunikaci, nebo jak vydávat elektronická rozhodnutí, například o přiznání stipendia nebo uznání předmětu. 

E-technička se stará o uživatelskou podporu e-learningových agend v informačním systému a pomáhá zejména vyučujícím při inovaci výuky. „Seznamuje vyučující s možnostmi využití informačních a komunikačních technologií při výuce. Poskytuje konzultace například při elektronickém zkoušení, skenování písemek nebo zkoušení v počítačových učebnách. Také poradí, jak v informačním systému připravit anketu nebo průzkum,“ sděluje Brandejsová. Velkou roli při vzdělávání vyučujících přitom hrají jejich znalosti konkrétních aplikací. „Platí přímá úměra. Čím pokročilejší je uživatel, tím větší výzvou pro nás může být jeho požadavek,“ říká fakultní e-technička Anna Jedličková. 

Co skrývá fakultní podkroví?  

Běžný den správce informačních a komunikačních technologií Michala Klacika začíná kolem sedmé hodiny ráno a končí mezi čtvrtou a pátou hodinou odpoledne. První část dne většinou patří technické podpoře a opravám případných závad, k nimž dochází zejména na začátku semestru. Zbytek dne se Klacik věnuje práci vylepšování nástrojů sloužících ke správě serveru a pomáhá lidem na fakultě s počítači. „Problémy a technické závady, které je potřeba řešit, se samozřejmě nejvíc hromadí ke konci pracovní doby, když chce člověk už odejít domů. Ale na to jsme tady zvyklí,“ směje se Klacik. 

Na ajťáky z CIKTu se obracejí nejen studující, ale i lidé zaměstnaní na fakultě. Nejvíc práce mají většinou na začátku semestru, když přicházejí noví vyučující, kterým spouštějí novou techniku. „Letos jsme řešili instalace nových počítačů. Skončil starý operační systém a bylo potřeba ho vyměnit za nový. Také jsme obměňovali velkou část síťové infrastruktury, kterou máme na půdě. To je to šesté tlačítko ve výtahu, kam se dá dojet. Dovnitř se ale nedostane nikdo jiný, než my,“ popisuje Klacik. Na půdu, kde jsou uložené rozvaděče, mají přístup pouze zaměstnanci CIKTu a správy budov, kde jako recepční a vrátná pracuje také Ludmila Šujanová, o níž vyšel první článek této série. 

V létě, když je fakulta poloprázdná, mají pracovníci centra napilno. „Kamarádi si často myslí, že když pracuju na univerzitě, mám přes léto volno. Ale je to právě naopak. O prázdninách tu nikdo není, takže máme prostor pro údržbu serverů a switchů a revizi infrastruktury, která vyžaduje odstávky,“ říká Klacik. Vzpomíná, že když s kolegy vyměňoval stack asi pěti switchů, třetina budovy byla úplně bez sítě. Museli si proto na druhý den přivstat a stihnout výměnu dokončit dřív, než přišli ostatní fakultní zaměstnanci. 

Každé léto lidé z CIKTu vyměňují nebo revidují nějakou část techniky. Letos nahrazovali počítače v učebnách, jednou za čas se mění kabeláž a hardware. Jindy pracovníci předělávali přístupové body na Wi-Fi, aby bylo na fakultě lepší pokrytí sítí eduroam, hlavního bezdrátového připojení Masarykovy univerzity. „Na fakultě jsou desítky takových přístupových bodů. Nejsou jen na každém patře, ale dokonce i v některých kancelářích a měly by být i v každé učebně. Snažili jsme se to rozvrhnout tak, aby tu bylo co nejlepší pokrytí,“ popisuje Klacik. 

Práce ajťáka je hlavně o komunikaci a hledání řešení  

Důležitou součástí práce IT specialisty je komunikace s lidmi. Denně za ním přicházejí studující i fakultní zaměstnanci s prosbou o pomoc. Proto je důležité jim umět nejen pomoct vyřešit problém, ale také vysvětlit a poučit je. „Vždy se snažím vyjít všem vstříc a mluvit co nejsrozumitelněji, protože někdy ten náš ajťácký jazyk umí být dost nejasný,“ směje se Klacik. Komunikace a kontakt s lidmi je jednou z věcí, která ho na jeho práci moc baví. Úplně nejraději však zjišťuje, kde je problém. „Stává se, že za mnou chodí lidé s tím, že jim nejde počítač. Ale co to vlastně znamená? Rád nad problémy přemýšlím a dělá mi radost, když na to přijdu,“ popisuje Klacik. 

Občas se ale stane, že technika opravdu neposlouchá a stane se i pro celý tým IT specialistů výzvou. V takových případech je potřeba přijít s vlastním řešením. „Můj kolega například vytvořil nástroj na ovládání jednotlivých místností. Jedním kliknutím se všechny počítače zapnou, automaticky přihlásí do systému a dá se na nich hned pracovat. Funguje to například u zkoušek, kdy se na počítačích automaticky přihlásí univerzální účty, aby neměli studující k dispozici svá data a nemohli podvádět,“ vysvětluje správce informačních a komunikačních technologií. 

Pokud nastane chvíle, kdy si pracovníci CIKTu nevědí rady anebo obdrží požadavek na něco, co nemůžou ovlivnit, řeší problém Ústav výpočetní techniky, jehož zaměstnanci se starají o udržování technologií celé univerzity. „Nejtěžší pro mě bývá frustrace z toho, když něco opravdu nejde a když nemůžeme vyjít vyučujícím vstříc, protože to není technicky možné anebo to není v naší kompetenci,” říká Klacik. 

Důležitá je prevence a proškolení 

Jednou z častých nesnází, se kterou se na IT oddělení lidé obracejí, je ztráta dat. Technika bývá poruchová a není výjimkou, že notebook přestane fungovat, zkolabuje disk a uživatelé přijdou o svá data. Proto je důležitá prevence. Základem je zálohování dat na cloudové úložiště, aby uživatel předešel škodám. Univerzita má k dispozici hned dvě služby, a to OneDrive od Microsoftu a ownCloud od CESNETu. Odborníci z CIKTu k zálohám dat nabádají a doporučují zaměstnancům nejlepší řešení. Přesto nemůžou zabránit nezodpovědnému nakládání s daty. „Když si někdo řekne, že si bude ukládat veškerou svoji práci na flashdisk, který je dvanáct let starý, my už to neovlivníme,“ povzdychuje si Klacik. 

Při objemu techniky, která na fakultě je, řeší ajťáci poruchy zařízení každý měsíc. „Studující mají většinou jeden svůj notebook a jeden vlastní telefon, takže poruchovost tolik nepociťují. Ale na fakultě jsou stovky zařízení, notebooků je tam asi dvě stě padesát a počítačů přibližně tři sta padesát. A to je pak hned vidět, jak často zařízení odcházejí, ani to nemusí být dílem nějaké nehody,“ popisuje Klacik a dodává, že se s tím zkrátka musí počítat. 

Potřebu informovat a proškolit studující i zaměstnance Masarykovy univerzity si uvědomují i pracovníci Ústavu výpočetní techniky. Proto spravují webové stránky IT MUNI, které fungují jako pomyslný rozcestník. Uživatelé tam najdou odpovědi na nejrůznější otázky, rady, návody i kontakty na pověřené odborníky. Pracovníci ústavu také pořádají kurzy a online školení, kde vysvětlují nejen ukládání dat, ale také zásady kyberbezpečnosti nebo možnosti, jak při studiu a výuce používat různé nástroje. 

Občas není problém na straně techniky, ale v nedostatečné opatrnosti uživatele. „Stává se, že si zaměstnanec stáhne nakažený soubor. My se v takové situaci snažíme toho člověka uklidnit, říct mu, že se nic nestalo, ale ať si pro příště dává pozor, co stahuje nebo na co kliká,“ říká Klacik. Běžnou záležitostí je podle něj také phishing, internetový podvod používaný k získávání citlivých údajů. 

Cílem je centralizace a modernizace systémů 

Technologie se mění rychle a s nimi i chod fakulty. Digitalizace se stala běžnou součástí studia i práce, a fakultní ajťáci se tomu musejí přizpůsobit. Tým CIKTu dnes už neřeší jen opravy počítačů nebo restartování serverů, ale také o modernizaci systémů a zvyšování efektivity toho, jak zaměstnanci i studující na fakultě pracují a komunikují. „Momentálně dochází k centralizaci hromadných služeb, jako je distribuce softwarů a správy počítačů. Přechází to pod Ústav výpočetní techniky, se kterým úzce spolupracujeme. Naší snahou je především modernizovat zařízení a dopřát studujícím ty nejlepší podmínky pro studium,“ sděluje Klacik. 

Větší změny a modernizaci většinou iniciuje Ústav výpočetní techniky, ať už jde o nový software anebo nástroj, jelikož se většinou jedná o finančně nákladné záležitosti. Jednotlivé fakulty pak tyhle změny zavádějí. Není však výjimkou, že změnu iniciuje sama fakulta, když lidé z CIKTu přijdou s nějakým efektivním řešením nebo účinným nástrojem. „Jako první z fakult jsme začali používat nástroj, který eviduje seznam všech zařízení v budově. Naskenuje síť a zjistí informace o všech počítačích, abychom si je nemuseli vést v excelových tabulkách,“ vysvětluje správce Klacik. Dodává, že když se taková novinka osvědčí, přebírají ji i další univerzitní pracoviště. 

„Občas přijdu do výuky, zmáčknu jedno tlačítko a technika začne fungovat. Nebo nemusím ani nic zmáčknout, stačí, že přijdu – to je taková aura kolem nás ajťáků.” 

Ve své práci se Michal Klacik setkává s nejrůznějšími požadavky a prosbami o pomoc. Běžně za ním chodí studující kvůli tomu, že jim nefunguje připojení na Wi-Fi nebo software, který používají při studiu. Občas se spontánně stane součástí výuky, třeba když nefunguje audiovizuální technika. „Většinou jsem tak zapálený do problému, že vůbec nevnímám, co se kolem mě děje. Snažím se to vyřešit rychle, abych co nejméně rušil. Kolikrát to ale nejde vyřešit hned a stává se, že přednášející třeba zůstane bez projekce,“ říká správce informačních a komunikačních technologií. 

Požadavky přicházejí také od zaměstnanců, kteří s IT centrem řeší nastavení nebo instalaci softwaru na fakultních zařízeních. Kromě toho jim ajťáci pomáhají s přípravou a nastavením technologií na zkoušky nebo se specifickými požadavky pro výuku. „Například v učebně PC26 jsme museli instalovat několik počítačových her, které se využívají při výuce. Jsou tam strategické hry, jedna je z prostředí druhé světové války a druhá o jaderných zbraních,“ popisuje s nadšením Klacik. Studující hrají počítačové hry v předmětu Strategické hry a simulace v oboru Bezpečnostních a strategických studií. „Využíváme simulace a hry, aby si studující osvojili schopnost vytvářet a analyzovat strategie za různých podmínek. Podpora CIKTu je klíčová, aby nám v počítačové učebně všechno fungovalo, jak má,” vysvětluje vyučující Jakub Drmola. 

Za zaměstnanci CIKTu občas přicházejí lidé i s kuriozními dotazy. „Psali nám vyučující z jiných fakult, jestli jim nemůžeme pomoct, a přitom byli v úplně jiné budově. Jednou za námi také přišel student, že by si chtěl na koleji připojit herní konzoli k internetu. Smáli jsme se, protože to asi není pomůcka pro výuku,“ říká správce. Přál by si, aby studující i zaměstnanci věděli, že nemusejí mít strach za ním a jeho kolegy přijít s jakýmkoliv problémem. „Hodně často slýcháme větu začínající slovy „Mám hloupý dotaz”, ale nic není hloupé. Buď s tím dokážeme pomoct, nebo člověka nasměrujeme tam, kde mu pomůžou,“ uzavírá Michal Klacik.