Tři cesty na magistra. Fakulta sociálních studií zavádí jednotné přijímací řízení

Uchazeči o navazující magisterské studium na fakultě sociálních studií si můžou vybrat celkem z jedenadvaceti programů a u některých z nich navíc volí specializaci. Doposud měl každý program vlastní podmínky přijímacího řízení, ale vedení fakulty rozdílné požadavky nově sjednotilo. Počínaje následujícím semestrem tak uchazeči budou prokazovat své znalosti písemným oborovým testem, odevzdají reflexi dosavadního i budoucího studia a přijímací komise zohlední také jejich studijní průměr. Body jim může přinést i absolvovaný zahraniční výjezd nebo jazykový certifikát.

Jednotná pravidla pro všechny programy

Podle referentky pro přijímací řízení Gabriely Braunerové byl původní systém náročný zejména pro uchazeče, kteří podávali více přihlášek najednou. „Některé obory vyžadovaly jen napsání testu, na jiných zase bylo vícekolové přijímací řízení. Byl v tom zmatek,” zdůvodňuje Braunerová.

Proděkanka pro studium Adéla Souralová vysvětluje, že ke sjednocení příjímacího řízení přistoupil děkanát z několika důvodů. „Hlavním impulsem byla námitka členů akademického senátu, kteří nás konfrontovali s velkou roztříštěností podmínek napříč obory,” říká proděkanka. Dalším argumentem pro změnu je snaha udělat podmínky přijetí transparentnější, a především férovější vůči uchazečům a uchazečkám, a to tím, že jsou nově tři možnosti, jak se na magistra dostat.

Tři způsoby, jak uspět

Absolventi bakalářského studia na FSS můžou požádat o úplné prominutí přijímací zkoušky, pokud nestudovali déle než čtyři roky a mají dostatečně dobrý studijní průměr. V ostatních případech hodnotí přijímací komise podklady, které uchazeči nahrají do informačního systému. Doložit je možné jazykový certifikát nebo semestrální pobyt v zahraničí, povinnými podklady jsou reflexe předchozího studia a reflexe budoucího navazujícího studia. Pokud v tomto kole nedosáhnou uchazeči dostatečného počtu bodů pro přijetí, jsou pozvaní k písemnému testu, který prověří jejich znalosti z oboru.

Podle Souralové reflektují tyto tři cesty odlišné přístupy a aktivitu studentů a studentek bakalářského studia. „Můžeme ocenit jejich snahu v předchozím studiu, anebo výkon u písemné části přijímací zkoušky,“ dodává Souralová. Neskrývá radost, že nový systém je díky zohlednění různých aspektů lepší než ten dosavadní.

Na sjednocení pravidel ale jednotlivé katedry nechtějí doplatit ztrátou autonomie. „Cílem bylo sjednotit obecné podmínky, ale nechat prostor pro specifika jednotlivých programů,“ doplňuje Braunerová. Vedení jednotlivých kateder stále můžou nastavit vlastní bodové hranice nebo kapacity pro přijetí podle svých potřeb. Braunerová soudí, že se proto ve výsledku pro uchazeče nemusí změnit tolik, jak se na první pohled zdá.

Podle garanta navazujícího magisterského programu Psychologie Stanislava Ježka dává sjednocení pravidel smysl zejména z hlediska komunikace směrem k uchazečům i celkové prezentace fakulty. „Je snazší jasně sdělit podmínky. Fakulta může vyjádřit, jaké uchazeče preferuje, tedy že jde například o motivované studující se znalostí angličtiny nebo zkušeností ze zahraničí,“ popisuje. 

Docentka z katedry sociální politiky a sociální práce Monika Punová oceňuje možnost prominout přijímačky na základě dobrého studijního průměru. Podle ní pomůže udržet na fakultě talentované studující, které by jinak odradilo původní nepřehledné přijímací řízení. „Je to strategický krok. V bakalářském studiu nám vyrůstají výborní sociální odborníci, o které jsme někdy přišli zkrátka proto, že nechtěli dlouze vypracovávat a podávat podklady, když jim jiné univerzity nabídly snazší podmínky," říká.

Body za příplatek? Jen jedna z možností

Studentka Mediálních studií a žurnalistiky Kristýna Buchwaldová, která letos podává přihlášku na Mediální výzkum a analytiku a Politologii, říká, že jí pro přijetí na oba obory budou stačit dobré studijní výsledky. Upozorňuje ale na nedostatečnou komunikaci změn směrem ke studujícím. „Pokud bych se nedostala na základě známek, byla bych znevýhodněná, protože jsem neabsolvovala zahraniční výjezd ani nemám jazykový certifikát, které v novém systému přinášejí body,” míní.

Podle studentky Bezpečnostních a strategických studií Lady Budinské se může přijímací řízení hodně prodražit. „Jazykové certifikáty jsou celkem drahá záležitost. Nevím, jestli chci platit třeba pět tisíc korun za to, abych dostala u přijímaček deset bodů navíc,” říká. Současně ale oceňuje, že odteď bude systém více transparentní. „Moji spolužáci, kteří měli hodně zajímavý životopis, se na magistra nedostali a nikdo nevěděl proč. Teď alespoň víme, co je bodované a na co se můžeme zaměřit,” přiznává Budinská.

S novými podmínkami souhlasí studentka Bezpečnostních a strategických studií a Mezinárodních vztahů Kateřina Chalupová. „Věřím, že možnost přijetí bez přijímaček může být pro někoho dobrou motivací už při studiu bakaláře,” zamýšlí se. Vyzdvihuje, že i když někdo nemá možnost či prostředky na výjezd do zahraničí nebo jazykový certifikát, má stále šanci na přijetí díky písemnému testu.

Jakubu Němci, který se hlásí na magisterské studium Politologie, přijdou změny pár měsíců před podáním přihlášky zvláštní a neuvážené. „O nové formě přijímaček jsem se dozvěděl neoficiálně, jen díky vedoucímu bakalářské práce,” podotýká Němec. Kvituje ale záměr fakulty sjednotit kritéria pro všechny obory i snahu zvýhodnit studující s jazykovým certifikátem či studiem v zahraničí. „Erasmus mi dal hrozně moc a rozumím, proč ho fakulta podporuje plusovými body,” komentuje student. Poukazuje ale na to, že bodování jednotlivých kateder se v některých kritériích rozcházejí. Zatímco komise oboru Politologie dává za certifikát i zahraniční pobyt shodně po deseti bodech, na Mezinárodních vztazích hodnotí studijní pobyt dvaceti a certifikát dokonce třiceti body.

Většině vyučujících na katedře enviromentálních studií se nový systém zamlouvá. „Na téma přijímaček jsme dlouze debatovali a myslíme si, že pro naše potenciální studenty a studentky je to vstřícný krok,” míní garant tamního magisterského programu Karel Stibral. Říká ale, že se jako akademický senátor zúčastnil více debat, ve kterých se ukázalo, že ne všichni vyučující či členové a členky senátu vnímají změnu pozitivně.

Jasnější pravidla, složitější praxe?

Garant navazujícího magisterského programu Mediální studia a žurnalistika Jakub Macek je s hodnocením přínosu sjednocených přijímaček zatím opatrný. Podle něj předchozí model fungoval dobře a byl přehledný. „Nové přijímačky jsou zřetelně složitější a pro nás náročnější na zpracování. Budeme je muset alespoň dvakrát absolvovat, abychom dokázali posoudit, zda jsou lepší,“ zamýšlí se.

V praxi nový systém naráží na limity konkrétních oborů. V případě Psychologie, kde počet přihlášek dlouhodobě výrazně převyšuje kapacitu pro přijetí, znamená vícekolové přijímací řízení větší množství byrokracie i vyšší nároky na hodnocení. Posuzování rozsáhlých portfolií stovek uchazečů je podle garanta programu Stanislava Ježka časově náročné a přináší i nejistotu do budoucna. „Někteří uchazeči můžou být přijatí bez testu, což komplikuje srozumitelnost celého systému,” doplňuje Ježek. Uvažuje i nad tím, jaký dopad budou mít nová kritéria na chování studujících. „Je pravděpodobné, že poroste zájem o zahraniční výjezdy nebo tlak na lepší studijní výsledky,” předvídá. Dodává, že pokud tahle kritéria začne naplňovat většina uchazečů, schopnost přijímací komise vyhodnotit každého z nich může být oslabená. V krajním případě by podle něj mohly hrát roli i finanční možnosti studujících, protože ne každý si může dovolit zaplatit za certifikát nebo vyrazit na zahraniční pobyt.

Podoba nových, jednotných přijímaček ale není finální. Vedení fakulty počítá s tím, že bude systém dál upravovat podle zpětné vazby. „Je to živý organismus, který se bude vyvíjet,” uzavírá Braunerová.