„Nejsem připravená prakticky, spíš psychicky.“ Studující se vracejí do nového semestru

„Na táboře v lese mě nezajímalo, kde mám telefon. Jakmile ale nastoupím do školy, můj screen-time jde nahoru,“ popisuje Tereza Jalůvková, která letos nastoupila do prvního semestru bakalářského oboru Sociální práce. Když porovnává začátek semestru s obdobím léta, jako první zmiňuje množství času online. V předešlých měsících nemusela sledovat informační systém nebo e-mail.

Přestože mladé ženě bude možnost odpojit se od technologií chybět, na studium se těší. Ačkoliv jí dělá starosti, jak zvládne naplňovat požadavky dvou škol. Vedle fakulty sociálních studií totiž studuje ještě konzervatoř. „Snažím se psychicky připravit na stresové situace, které pravděpodobně přijdou, “ říká Jalůvková. Prázdniny trávila v přírodě, protože působila jako vedoucí na táboře. Její denní rutina se teď zásadně mění, není tak pestrá jako v létě, ale řídí se rozvrhem.  

Polovina září znamenala změnu i pro Veroniku Piskořovou, studentku třetího ročníku bakalářského programu Mediální studia a žurnalistika. Poslední tři měsíce působila v redakci Mladé fronty Dnes a iDnes.cz v Brně. Měla tam odbornou praxi, jež je nedílnou součástí jejího studia. „Denně mě čekal kolotoč telefonování a setkávání se zdroji a sepisování článků. Ke stáži jsem se navíc snažila ještě pracovat, takže to bylo dost náročné," vypráví Piskořová.

Start semestru pro ni díky konci novinářské praxe znamená úlevu. „Cítila jsem velkou odpovědnost, když moje texty vycházely na webu a v novinách. Nejsem přece jen tak zkušená a kompetentní, “ vysvětluje Piskořová. Teď si může oddechnout. Na místo povinností novinářky na plný úvazek má před sebou přednášky, semináře a přípravu na státní závěrečné zkoušky.

Navíc se studentka těší na čas strávený se spolužáky. „Každý potřebuje kontakt se svými lidmi,“ myslí si Piskořová. Díky škole bude mít více příležitostí potkávat se s přáteli, kteří také navštěvují FSS. V létě se naopak vídali jen minimálně. Kontakt se studujícími láká i Matyáše Blocha, který druhým rokem pokračuje ve studiu bakalářského programu Mediální studia a žurnalistika.

V létě obsluhoval v restauraci, teď místo běhání po place sedí v knihovně nebo na přednáškách a seminářích. „Po třech měsících, kdy jsem fungoval úplně jinak, pro mě je začátek náročnější a bude chvíli trvat, než si na nový rytmus zvyknu,“ vypráví Bloch. 

Je jasné, že do nového semestru nevstupují studující ze stejné startovní čáry. Každý si s sebou přináší nové zážitky a zkušenosti i vlastní představu o tom, jak by měl následující semestr vypadat. Všichni redakcí oslovení studující se ale shodují v jednom – září je pro ně hlavně změna. Semestrální pěna dní se liší od té letní a režim dne ovlivňuje hlavně rozvrh a závazky spojené se studiem.

Jaké si to uděláš, takové to máš 

První dva týdny semestru mají studující každoročně prostor zjistit, jestli si sestavili rozvrh tak, aby jim vyhovoval. Předmět, který vypadal zajímavě v katalogu, nemusí fungovat v praxi. Jiný může naopak příjemně překvapit. „Ve srovnání s minulým rokem mi kurzy připadají více praktické,“ pochvaluje si Matyáš Bloch. Vyhovuje mu i to, že začátek semestru je spíše pozvolný. „Pedagogové v prvních lekcích vysvětlují, co náš v předmětech čeká. Nezačínají hned vykládat látku, a tím pádem je mnohem víc času se na fakultě aklimatizovat,“ dodává Bloch. 

Vysokoškolský život je jiný oproti tomu středoškolskému. Na bedrech studujících leží to, jak si rozplánují čas a zvládnou všechny povinnosti. Platí, že vysoká škola znamená více samostatnosti a převzetí odpovědnosti sám za sebe. V případě potřeby najdou studující na Masarykově univerzitě pomocnou ruku. Kariérní centrum nabízí workshopy zaměřené třeba na to, jak si naplánovat semestr. Zároveň poskytuje individuální konzultace, v nichž mohou zájemci s poradci probrat mimo jiné právě svůj time-management.  

Kariérní poradkyně Tereza Uhrínová se setkává se studujícími, jimž dělá problémy najít hranici mezi zdravou ambicí a přehnaným množstvím předsevzetí, která si na sebe jednotlivec naloží. „Hranice bývá velmi tenká a u každého leží jinde,“ sdílí Uhrínová své zkušenosti. Podle ní může studující svou situaci vyhodnotit například podle toho, že se necítí dobře už ve chvíli, kdy si plán tvoří. „Zdravá ambice vychází z touhy uspět, něco se naučit, někam se posunout. Přehnané množství předsevzetí může vycházet spíše z pocitů strachu, obavy ze selhání a tlaku na výkon,“ vysvětluje Uhrínová.

Uhrínová navíc doporučuje pustit se do plánování semestru už krátce před jeho začátkem. „Dobré je začít od toho, jaký je můj životní styl, mé zvyky a přístup k učení. Od toho se odrazit a snažit se hledat drobnosti, které mi můj systém pomohou zefektivnit,“ radí Uhrínová. Zároveň ale zdůrazňuje, že každému vyhovuje něco jiného a nejdůležitější je najít si svůj vlastní systém. „Až v praxi studující zjišťují reálnou náročnost předmětů i jednotlivých úkolů,“ doplňuje Uhrínová s tím, že některé věci se nedají na sto procent rozvrhnout předem. Proto podle ní může být vhodná cesta hrubě si promyslet rozvrh všech aktivit před začátkem semestru a v prvních týdnech původní harmonogram doladit. 

Rozvržení povinností řešila i prvačka Jalůvková. Vzpomíná, jak ji sylaby předmětů před začátkem výuky vyděsily. „Teď už věřím, že všechno zvládnu,“ usmívá se a vykládá, že její první dojmy z FSS jsou pozitivní. „Příjemné prostředí, milí a velmi empatičtí kantoři, super spolužáci, “ vyjmenovává klady Jalůvková.

Nejen začít, ale vydržet 

Začátek semestru má jednu výhodu: všechno je nové. Rozvrh, předměty, osobní cíle. Časem ale prvotní nadšení zmizí a psaní esejí, čtení doporučené četby a příprava na zkoušky se může stát tím posledním, na co má člověk náladu.

Jak si v kritických chvílích udržet tempo? „V první řadě bych doporučila nespoléhat se jen na motivaci. Ta je nestálá a funguje obvykle jen na začátku,“ odpovídá Uhrínová. Naopak doporučuje soustředit se na nastavení a udržení rutiny. „Například může pomoci vyhradit si pravidelné bloky v týdnu, kdy se bude člověk věnovat nějakým konkrétním úkolům,“ doporučuje. Kariérní poradkyně o tom, jak si zavést zdravé a udržitelné návyky, nedávno natočila také několika­dílnou sérii pro podcast Krocení kariéry. 

Jenže žádný režim nefunguje dokonale za všech okolností. Do pečlivě rozvrženého týdne vstupuje únava, vztahy, nemoc i problémy, se kterými člověk na začátku semestru nepočítal. Dobře to ví i Piskořová, která se po letní stáži chystá věnovat především bakalářské práci a státnicím. „Nastupuje podzim a s ním čas chřipek, tak chci dávat důraz i na dostatek spánku a zdravý životní styl,“ plánuje Piskořová.

Bloch naopak na pravidelný režim čekal celé léto a návrat ke škole zatím vypadá podle jeho představ. Jalůvková zase musí koordinovat studium dvou škol. Každý tak bude muset hledat trochu jinou rovnováhu. I proto Uhrínová doporučuje si jednou za čas vyhodnotit, jestli nastavený režim stále odpovídá realitě. 

Někdy je důležité přiznat si, že současné nastavení nefunguje. „Pokud student pociťuje nechuť ke školním povinnostem, je dobré začít pátrat po příčině,“ zdůrazňuje Uhrínová a doporučuje situaci řešit včas. S časovým plánem a hledáním motivace může pomoci konzultace s kariérním poradcem, při psychických obtížích nabízí univerzita služby poradenského centra.