Fyzická bezpečnost objektů, požární ochrana, bezpečnost práce, ochrana měkkých cílů či práce s utajovanými informacemi. To vše zahrnuje téma objektové bezpečnosti, které představuje Michal Kučera svým studujícím teoreticky i prakticky. „Bezpečnostní manažer musí mít přehled o celé řadě oblastí. Nemusí být specialistou na každou z nich, ale měl by jim rozumět natolik, aby dokázal efektivně koordinovat práci ostatních a propojovat jejich kompetence,“ říká Kučera.
Ochrana měkkých cílů i kritické infrastruktury
Kučera působil jedenáct let na pozici bezpečnostního ředitele Moravské galerie v Brně, momentálně už druhým rokem pracuje jako bezpečnostní manažer ve společnosti Net4gas, která vlastní tranzitní soustavu zemního plynu v Česku. Má tedy zkušenosti ze dvou zcela odlišných prostředí. „V Moravské galerii jsem se zaměřoval na ochranu měkkých cílů, tedy lidí, a technické zabezpečení sbírkových předmětů. Teď mám na starosti ochranu objektů kritické infrastruktury,“ popisuje. Kritickou infrastrukturu tvoří prvky, jejichž narušení by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatel a jejich zdraví nebo ekonomiku státu. Její součástí je také energetika, které se Kučera nyní věnuje.
Práce v galerii znamenala práci s veřejností, kde se menší incidenty často objevují, a je důležité umět si s nimi poradit. Pokud jsou objekty dobře zabezpečené, na větší incidenty si útočníci podle Kučery netroufnou. „Galerie je přímo v centru města a hrozby tak můžou vznikat i na ulici, na vedlejší zastávce či v sousedním hotelu. Oproti tomu objekty firmy, kde teď pracuju, jsou mimo zástavbu, takže veřejnost moc neřešíme. Musíme ale počítat s možností napadení z vnějšku,“ vysvětluje Kučera, který se nyní zabývá hlavně možností sabotáží spojených s geopolitickou situací. Ruská agrese na Ukrajině stále trvá, a přestože Česko není válkou ohrožené přímo, hrozí hybridní útoky, například kyberútoky či sabotáže. Může jít například o žhářské útoky, takové se v posledních letech staly v Polsku či Praze.
Nejdůležitější je ukázat vše v praxi
Své bohaté zkušenosti promítá Kučera i do výuky. Studující seznamuje nejprve s teorií, která zahrnuje současnou legislativu a normy upravující bezpečnost objektů. Pomocí případových studií a vlastních zkušeností dává teorii do souvislostí, aby studující viděli, s čím se můžou v praxi potkat. „Podstatou předmětu je ukázat, jak bezpečnostní management v praxi vypadá. Mám připravenou fotodokumentaci i videa, například v oblasti ochrany měkkých cílů ukazuju, jak lze řešit některé bezpečnostní incidenty,“ popisuje Kučera. Letos plánuje studujícím ukázat třeba případ ze Švýcarska, kde při novoročních oslavách vypukl požár v zábavním podniku.
„Předmět je zaměřený na praktické uplatnění znalostí z bezpečnostních studií. Jsem rád, že jej učí Michal Kučera, který může zprostředkovat svoje reálné zkušenosti z bezpečnostní sféry a současně jako bývalý student našeho programu chápe i pozici a potřeby studujících.“
Miroslav Mareš, předseda programové rady Bezpečnostních a strategických studií
Stálicí kurzu je exkurze. V minulých letech bral Kučera studující na návštěvu do galerie. „Šli jsme se podívat do tehdy nově otevřeného depozitáře. Nejvíc mě zaujala rozsáhlá sbírka orientálního umění, a z hlediska oboru složitá provázanost mnoha bezpečnostních prvků,“ vzpomíná Kristýna Kudrnová, která předmět absolvovala loni na jaře. Letos chystá Kučera pro studující novinku. „Plánuju výpravu do jednoho z našich plynárenských objektů. Ze strany firmy to možné je, ale bude to logisticky náročnější, protože se objekt nachází mimo Brno,“ prozrazuje vyučující cíl exkurze.
Předmětem analýzy může být obchod, sportoviště i koleje
Předmět je zakončený zkouškou a odevzdáním seminární práce, jejímž tématem je vypracování interní bezpečnostní směrnice či bezpečnostní analýzy konkrétního objektu, který si studující vybírají sami. „Analyticky nejzajímavější objekty jsou v zásadě ty nejlépe veřejně dostupné, protože jsou nejvíce zranitelné a zároveň se o nich dozvíte nejvíc informací. Už jenom z toho, že se projdete po chodbě, podíváte se na vývěsky nebo si nastudujete, jak funguje ostraha. Může to být obchodní centrum, škola nebo úřad,” vyjmenovává Kučera.
Po studujících nechce, aby si vybírali vysoce zabezpečené objekty, protože se tam nedostanou. „V minulosti někteří udělali chybu, že si zvolili třeba vojenský objekt a jediné, co k němu dohledali, byl satelitní snímek,“ vzpomíná vyučující. Dodává ale, že bezpečnostní analýza je relevantní i v momentě, kdy k objektu není možné zjistit dostatek informací. „Pokud člověka z venku do objektu nepustí a neposkytnou mu bezpečnostní dokumentaci, může to značit, že jsou zabezpečení dobře,” přibližuje.
Sobě blízký objekt v závěrečné práci analyzovala například Kudrnová. „Psala jsem bezpečnostní posouzení vysokoškolské koleje náměstí Míru. Dřív jsem tam bydlela, takže mě to bavilo,“ vzpomíná. Seminární práci svému zájmu přizpůsobil také student Jakub Stárek. „Udělal jsem bezpečnostní analýzu hokejových hal v Lužánkách a musím se přiznat, že to byla jedna ze seminárek, které jsem si za celé studium užil nejvíc,“ říká.
Otázky bezpečnosti se dotýkají všech
Mateřským oborem předmětu jsou Bezpečnostní a strategická studia, můžou si ho ale zapsat také studující s jiným zaměřením. Podle Kučery by nad ním měli přemýšlet i neoboroví studující, protože poskytuje obecný a ucelený náhled na bezpečnost, který se hodí každému. „Například zjistíte, co máte dělat, když vám začne doma hořet. V tu chvíli nemáte deset minut, ale pár sekund, abyste se rozhodli. Ve výuce předávám i informace, které můžou být užitečné, i když budete pracovat v managementu nějaké firmy a nebudete se primárně věnovat bezpečnosti. Více či méně se vás to dotkne vždy,“ přibližuje Kučera. Na přednášku o požární ochraně vzpomíná i absolventka kurzu Martina Buchtová. „Teď už vím, že je vhodné mít doma práškový přístroj ABC, ale pro jistotu mám i hasicí přístroj F, který se hodí při vaření,” popisuje studentka.
Velký záběr předmětu oceňuje i Jakub Stárek. „Téma dokáže oslovit ty, kteří se už v oblasti bezpečnosti nějakým způsobem pohybují, i naprosté nováčky, kterým poskytne všestranný přehled velmi komplexní problematiky. Často i v oblastech, o kterých by vůbec netušili, že s ní můžou souviset,” domnívá se.
Například Buchtovou předmět inspiroval k tématu bakalářské práce. „Propojila jsem svůj koníček, cestování, s nově objeveným zájmem o bezpečnost objektů. Napsala a obhájila jsem bakalářku o možnostech využití umělé inteligence k posílení bezpečnosti na mezinárodních letištích,” říká.
Studující poslouchají Michala Kučeru při úvodní přednášce Bezpečnostního managementu v praxi. V tomto semestru se sejdou každý čtvrtek od osmnácti hodin. Foto: Martin Hegr
Studující se při výuce také dozvědí, že bezpečnostní systémy vycházejí z analýzy rizik, a jak takové riziko vypočítat. „Analýza má vzorec pravděpodobnost krát dopad hrozby. Vyhodnotíte, jaká je pravděpodobnost, že se vám něco může stát, a pokud se to stane, jaký dopad to na vás může mít,” přibližuje Kučera. Podobnou analýzu rizik přitom lidé nevědomky dělají běžně. „Když jedete tramvají na fakultu, de facto každou minutu prověřujete svoje prostředí a děláte vlastní analýzu rizik. Podle toho, co se stane, reagujete,“ míní vyučující.
Bezpečnostní management reaguje na aktuální hrozby i nové technologie
Na principu reakcí na současné hrozby stojí celé odvětví bezpečnostního managementu. Například po střelbě na Karlově univerzitě se v oboru začala výrazněji diskutovat ochrana takzvaných měkkých cílů. „Bohužel to po nějaké době vždycky opadne a začne se řešit něco aktuálnějšího, třeba sabotáže nebo kyberútoky. Proto je můj předmět tak komplexní,“ dodává Kučera.
Stále větší roli mají v oboru bezpečnosti moderní technologie. Podle Kučery se objevuje tendence nahrazovat lidskou sílu v podobě fyzické ostrahy technologií, přičemž nejnovějším trendem je dronová technologie. V kombinaci s umělou inteligencí a kamerovými systémy dnes drony dokážou autonomně střežit objekty. „Naprogramujete dron, aby v určité periodě vzlétl a udělal pochůzku namísto člověka. Dron třeba vidí, že pracovník nemá ochrannou helmu nebo vestu a předá tuto informaci managmentu. Když se zasním – a možná to není ani sen – myslím, že v blízké době do ostrahy objektů vstoupí i humanoidní roboti,“ uzavírá Kučera.
„Přestože je ve svém oboru uznávaným odborníkem, působí doktor Kučera lidsky a přátelsky. Se studujícími se ochotně pouští do dlouhých diskusí na témata, která je zajímají nad rámec předmětu.“
Jakub Stárek, absolvent kurzu
Kučera předmět vyučuje vždy v jarním semestru, a kdo si ho nestihne zapsat letos, může to udělat za rok. Každému se zájmem o fyzickou bezpečnost by ho doporučil i zástupce vedoucího katedry politologie Josef Kraus. „Předmět dobře propojuje akademickou teorii a bezpečnostní praxi. Poskytuje studujícím znalosti o realitě ochrany citlivých objektů, a to ústy jednoho z předních odborníků na tuto oblast,“ vyzdvihuje předmět Kraus. Dobré vzpomínky má i absolventka Kudrnová. „Kučera vyučuje přehledně, srozumitelně a poutavě, většinou mě jeho přednášky opravdu bavily. Jelikož se na tento předmět hlásí méně lidí, bývá atmosféra uvolněná a neformální, což bylo taktéž fajn,“ dodává.
