Změna studijního plánu? Na FSS běžná věc, ale má svá pravidla

Pro jinou studijní cestu, než jakou původně zamýšleli, se každý semestr rozhodují desítky studujících fakulty sociálních studií. Jednou z nich je například Karolína Milošová, která si jako hlavní obor původně zapsala Mediální studia a žurnalistiku a jako vedlejší Environmentální studia. Později se ale rozhodla hlavní a vedlejší obor prohodit. „V prvním semestru jsem si začala uvědomovat, že nechci být novinářka. Na přednáškách a seminářích jsem postupně zjišťovala, jak je novinařina časově náročná a stresující profese a že pro ni nejsem dostatečně asertivní a akční,” popisuje Milošová. Ve druhém semestru se pocit, že se nechce věnovat primárně žurnalistice, prohluboval. Navíc ji čekala odborná praxe, která ji spíše děsila, než že by se na ni těšila. „Předměty na enviru mě naopak hodně zaujaly,” vysvětluje studentka.  

Nejprve si hledala informace na internetu a pak se poradila na studijním oddělení. Poté podala žádost, kterou jí za pár dní vedení fakulty schválilo. „Čekala jsem, že to bude složité, ale vše jsem vyřídila rychle a jednoduše v informačním systému,” říká. Nyní dokončuje třetí semestr a se svou volbou je spokojená. „Žurnalistika mě zajímá spíš z teoretického hlediska. Ráda sice fotím a stříhám videa, ale tomu se můžu věnovat, i když mám žurnalistiku jako vedlejší obor. Je velmi praktická a byla by škoda o některé zkušenosti přijít, ale Environmentální studia mě zajímají víc,” popisuje studentka své důvody pro přestup. 

Změny ve studijním plánu na fakultě podléhají směrnici, která obsahuje pravidla pro bakalářské, magisterské i doktorské studium. Studující bakalářských programů můžou podat žádost nejdříve po prvním semestru, jakmile splní podmínky pro postup do dalšího. Nejpozději můžou o změny žádat do třetího, v některých případech až do čtvrtého semestru. Důvody bývají různé. „Studující žádosti odůvodňují většinou tím, že zjistili, že jim zvolená kombinace nesedí nebo že by je jiný program bavil víc. Mnohdy také chtějí prohodit hlavní obor za vedlejší, aby mohli psát bakalářskou práci na původně vedlejším programu,” říká vedoucí studijního oddělení Michaela Burgetová. Všechny žádosti musí schválit proděkanka pro studium a vedoucí katedry, kam chce studující přestoupit. 

Vedení fakulty změnu většinou umožní   

Proděkanka pro studium Adéla Souralová každý akademický rok obdrží kolem stovky takových žádostí. „Pokud studující splní všechny formální podmínky, žádostem vyhovíme. Zamítnutí tedy není moc časté. Snažíme se být co nejvíc otevření přáním studujících, protože rozumíme tomu, že se po nástupu na vysokou školu mohou jejich preference změnit,” vysvětluje Souralová.  

Vedoucí jednotlivých kateder se s proděkankou na benevolentním přístupu shodují. „Nejčastěji přijímáme žádosti o přestup na jednooborovou Sociologii, ale fluktuace samozřejmě existuje oběma směry. Někteří studující si nakonec vyberou úplně jiný obor, další k nám naopak přicházejí. Na katedře chceme hlavně motivované studující, proto v drtivé většině případů jejich přáním vyhovím,” říká vedoucí katedry sociologie Jiří Navrátil.  

Podobný názor má také vedoucí katedry politologie Otto Eibl. „Pokud studující splní formální podmínky pro změnu studijního plánu, nemáme důvod jim přestup neumožnit," potvrzuje. Každoročně eviduje nižší desítky žádostí o změny různého typu. Ať už jde o záměnu hlavního oboru za vedlejší, přestup z jednooborového na sdružené studium a naopak nebo výměnu jednoho oboru za jiný. 

O situaci napříč katedrami má přehled studijní oddělení fakulty. „Úspěšnost žádostí přesahuje 90 procent," shrnuje Burgetová. Podle ní můžou být důvody pro neschválení kapacitní, anebo může obor, kam chce studující přestoupit, vyžadovat vyšší percentil u přijímacích testů.  

Přestoupit lze kamkoliv. Kromě Psychologie 

Všechny bakalářské obory na fakultě kromě Psychologie mají jednotné přijímací řízení. Uchazeči musí získat dostatečný počet bodů z testu ze Základů společenských věd. Díky této podmínce pak můžou přestoupit z jednoho oboru do druhého bez nutnosti splnit další požadavky. Výjimkou je právě Psychologie, kam studující z jiného programu přestoupit nemůže.  

Psychologii lze nově studovat pouze jako jednoobor. Hlavním důvodem této změny je otázka uplatnění absolventů na trhu práce, a to zejména ve zdravotnictví. „Zdravotnickou pozici psychologa může vykonávat pouze absolvent jednooborové bakalářské Psychologie a jednooborové navazující magisterské Psychologie,” vysvětluje vedoucí katedry psychologie Zbyněk Vybíral.  

Pro přijetí na bakalářskou Psychologii musí uchazeč dosáhnout percentilu, jehož výše se každoročně odvíjí od výsledků uchazečů nejen z testu ze Základů společenských věd, ale také z Obecných studijních předpokladů. Obor je navíc nejžádanějším na fakultě: například loni podalo přihlášku 1 401 uchazečů, fakulta jich však přijala pouze 170. Také proto podléhá obor speciálním pravidlům i v otázce změn při studiu. „Bodová hranice pro přijetí je skutečně vysoká. Studující jiných programů podmínky pro přijetí nesplňují, přestup tak nemůžeme schválit,” objasňuje vedoucí studijního oddělení. 

Každá fakulta má jiné podmínky 

Vedení Masarykovy univerzity umožňuje kombinaci dvou oborů z různých fakult. I v takových případech se může stát, že se studující rozhodne pro změnu. Žádost posuzuje fakulta, pod kterou spadá hlavní studijní program, na který si studující přeje přestoupit.  

Například Bruno Oravec si původně zapsal jako hlavní program Hospodářskou politiku na ekonomicko-správní fakultě a jako vedlejší Mediální studia a žurnalistiku. Ve druhém semestru se však po dlouhém rozmýšlení rozhodl obory prohodit. „Poslal jsem žádost na studijní oddělení ekonomky. Po nějaké době mi odepsali, že to musím řešit na fakultě sociálních studií. Jenomže tam mi naopak sdělili, že tohle má na starosti studijní oddělení na ekonomce,” vypráví student. Dva měsíce od podání žádosti a po opakovaném dotazování na studijních odděleních obou fakult mu nakonec žádost schválili na ekonomicko-správní fakultě. 

V současnosti se tak Oravec věnuje hlavně žurnalistice, kterou si původně zapsal pouze pro zajímavost. Kombinace oborů, a to i napříč fakultami, otevírá podle něj prostor pro objevování nových možností. Díky sdruženému studiu můžou studující zjistit, čemu se skutečně chtějí věnovat a případně změnit původní záměr. 

Jednou a dost 

Oproti benevolentním pravidlům pro podmínky změny ve studiu je fakultní směrnice striktní v tom, kolikrát to můžou udělat. Dříve někteří měnili svou studijní dráhu opakovaně, od loňského roku tak můžou učinit pouze jednou. Proto je důležité volbu důkladně zvážit.  

Letos změnu řešila například studentka prvního ročníku Anna Komárková. Když v prvním semestru zjistila, že jí vedlejší program Sociální práce nevyhovuje, začala chodit na přednášky ostatních oborů, aby zjistila, co jiného si ke svému hlavnímu oboru Mediální studia a žurnalistika chce přidat. Nakonec se rozhodla pro Environmentální studia. Nejprve navštívila studijní oddělení, kde jí studijní referentka vysvětlila, jak má žádost vypadat a že ji má vložit do Úřadovny v informačním systému. Podle instrukcí ji podala hned, když získala dvacet kreditů potřebných pro postup do druhého semestru. „Chtěla jsem změnu udělat co nejdřív, abych nemusela prodlužovat studium,” říká Komárková. 

Například Tereza Hladíková si místo vedlejší žurnalistiky na konci druhého semestru zvolila Politologii. „Změna oboru byla rychlá a jednoduchá, ale pak jsem prodlužovala studium o půl roku, abych měla čas na psaní bakalářky,” popisuje svou zkušenost studentka. 

Při změně oboru bývá problematické uznávání už získaných kreditů. „Záleží na konkrétním studijním programu, ze kterého student přichází, i na tom, do kterého přestupuje. Předměty k uznání se posuzují jednotlivě. Nejde říct, že se nikdy neuznají nebo že je možné nechat si je uznat plošně,” doplňuje vedoucí studijního oddělení Burgetová. Zároveň musí studující absolvovat povinné předměty nově zvoleného programu, a tak mnohdy namísto standardních tří let ukončují studium o jeden nebo dva semestry později.  

Magisterští studující obor změnit nemůžou 

V magisterském studiu nejsou přestupy na jiné studijní programy možné. Studující můžou požádat o přestup z prezenční na kombinovanou formu studia v programech Personální a organizační rozvoj a Sociální práce, ostatní magisterské programy jde studovat pouze prezenčně.  

Existuje také možnost změnit specializaci, pokud ji navazující magisterské programy mají. Týká se to například oboru Mediální studia a žurnalistika, který nabízí dvě specializace: Mediální průmysly a produkce a Mediální výzkum a analytika. Specializace se liší některými povinnými předměty, typem praxe a zaměřením diplomové práce. Změnu mezi nimi chce provést každý rok kolem deseti studujících. „Jedná se o jednoduchý, neproblematický a z mého pohledu zdravý krok,” přibližuje garant programu Jakub Macek. Podle něj mají studující až po prvních dvou semestrech dostatek zkušeností s programem a jasnější představu o budoucím pracovním uplatnění, aby se mohli zodpovědně a finálně rozhodnout, kterou cestou se chtějí vydat.  

Všechny změny v navazujícím magisterském studiu je nutné provést do začátku třetího semestru. Na konci druhého tak žádá o změnu specializace v Mediálních studiích například Klára Hrbáčková. „Chci psát výzkumnou diplomovou práci, což bych na své původní produkční specializaci udělat nemohla. Předměty zaměřené na výzkum se mi navíc zdají zajímavější, už jsem jich několik ze zájmu absolvovala,” popisuje studentka. 

V případě magisterské Politologie mají studující možnost se specializovat na Volební studia a politický marketing, Sociologie zase nabízí zaměření na Sociální antropologii. Název specializace pak bude uvedený i na vysokoškolském diplomu. 

Ani v případě doktorského studia není rozhodnutí uchazeče při podání přihlášky nutně finální. Doktorandi můžou například přejít z prezenční na kombinovanou formou studia a naopak, anebo změnit zaměření, pokud má jejich studijní plán specializaci.