Evropský a světový mediální výzkum v Brně. Konference přivedla na FSS špičkové odborníky

Zásadní proměny oboru mediálních studií, nové cesty ve výzkumu a otázky jeho budoucnosti. Právě tato témata zastřešovala letošní 11. ročník European Communication Conference (ECC). Za čtyři dny se na fakultě sociálních studií setkali akademici a akademičky ze šedesáti zemí světa, aby představili své výzkumné projekty, diskutovali o aktuálních tématech a hledali nové možnosti spolupráce. Do Brna podle odborné asistentky na katedře mediálních studií a žurnalistiky a jedné z organizátorek konference Aleny Pospíšil Mackové dorazili výzkumníci a výzkumnice prakticky ze všech evropských zemí, nejvíce jich bylo z Německa a Nizozemska. Zastoupení ale sahalo i mimo Evropu – přijeli také účastníci z USA, Austrálie, Číny, Japonska, Brazílie, Singapuru, Egypta nebo Nového Zélandu.

Výzkumníci a výzkumnice se věnovali například umělé inteligenci, wellbeingu, digitálním platformám nebo budoucnosti médií. Důležitou součástí jednotlivých setkání ale nebylo jen představování výsledků. Prostor dostávaly i dotazy a zpětná vazba od ostatních účastníků.

Hra na roh i houslový kvartet 

Konferenci zahájila vedoucí katedry mediálních a komunikačních studií FSS Iveta Jansová, zúčastněné přivítala i prezidentka organizace ECREA Pille Pruulmann Vengerfeldt z Univerzity ve švédském Malmö. „Konference je příležitostí k reflexi výsad i povinností vědecké komunity. Úlohou akademiků není pouze pozorovat a kritizovat měnící se svět, ale zaujmout postoj a přispět k jeho zlepšení,“ řekla. Významnou částí akce je podle ní také neformální setkávání, navazování kontaktů a vědomí, že v náročném a měnícím se prostředí vědci a vědkyně nejsou sami.

Otázky a témata, která hýbou současným mediálním výzkumem 

Jak by se měla věda vypořádat s rychle se měnícím světem? A co může mediální výzkum říct o jeho budoucnosti? I takové otázky se při konferenci vracely v různých podobách a prolínaly se diskutovanými projekty. Výzkumníci a výzkumnice diskutovali o tom, jak jejich obor proměňují digitální platformy, politika, konflikty, klimatická krize nebo rostoucí polarizace společnosti. Pozornost věnovali také diverzitě, intersekcionalitě a hledání způsobů, jak posilovat odolnost vědy i společnosti.

Výzkumníci diskutovali rovněž o nových metodách, proměně tradičních teorií a o tom, jak jednotlivé přístupy propojovat. Právě propojení různých pohledů se promítlo i do zastřešujícího tématu letošní konference – Paths, Connections, Futures, tedy cesty, spojení a budoucnost.

Od plenárních přednášek přes kulaté stoly až po speciální sekce a pracovní setkání tak ECC nabídla prostor nejen pro prezentaci hotových výzkumů, ale také pro společné hledání toho, kam se mediální výzkum může dál ubírat.

Digitální wellbeing, postavení novinářek v médiích i debata o umělé inteligenci

Svou práci představili výzkumníci a výzkumnice ve speciálních sekcích. Každou z nich zastřešilo konkrétní téma a akademici a akademičky za patnáct minut prezentovali dosavadní zjištění svých výzkumů. V učebnách fakulty sociálních studií, filozofické fakulty i na bývalé lékařské fakultě tak debatovali například o umělé inteligenci, klimatické žurnalistice, postavení žen novinářek v médiích nebo o digitálním wellbeingu.

Jak používání sociálních sítí ovlivňuje náladu mladistvých 

Zjištění, která přinesl výzkum vlivu používání sociálních sítí na wellbeing mladistvých prezentovala například jedna z organizátorek a odborná asistentka na katedře mediálních studií a žurnalistiky působící také na pracovišti IRTIS při Masarykově univerzitě Michaela Šaradín Lebedíková. V panelu věnovaném vlivu digitálních technologií na wellbeing spolu s dalšími čtyřmi výzkumníky a výzkumnicemi představila projekty pokrývající téma z několika úhlů.  

Výzkum ukázal, že dospívající, kteří tráví na sociálních sítích více času, mají tendenci vykazovat negativnější náladu. „Také jsme zjistili že krátkodobý vliv používání sociálních sítí nemá na náladu takový vliv, jak by se mohlo zdát. Pokud například dospívající stráví na sociálních sítích výrazně více času než obvykle, jejich nálada se sice zhorší, nejde však o natolik silný efekt, aby měl zásadní dopad na jejich wellbeing,“ uvedla Šaradín Lebedíková. Zjištění podle ní ukázala, že negativní dopad se minimálně v krátkodobém pohledu přeceňuje.

Jak maďarské novinářky vnímají své postavení v médiích

V panelu věnovaném zastoupení žen, postavení novinářek v redakcích a jejich práci v konfliktních oblastech představila svůj výzkum i maďarská výzkumnice Veronika Végh. Prostřednictvím rozhovorů s novinářkami zjišťovala, jakou roli v jejich práci hraje gender a s jakými překážkami se ženy v redakcích setkávají. Z rozhovorů vyplynulo, že žurnalistika už není podle respondentek vnímaná jako jednoznačně mužská profese. Přesto v ní stále přetrvávají některé normy spojované spíše s maskulinitou. „Žurnalistika není ze své podstaty maskulinní, ale maskulinita je důležitá pro vykonávání této profese. Například být novinářka a matka může být mnohdy nemožné,“ popsala. Novinářky podle výzkumu narážejí také na překážky při postupu do vedoucích pozic, získávání přístupu k důležitým zdrojům nebo na různé formy diskriminace ze strany kolegů, zdrojů i čtenářů.

Unikátní příležitost pro mladé výzkumníky 

Letošní ročník konference nabídl mladému výzkumnictvu, pro které ECREA mnohdy představuje první zkušenost s akademickými konferencemi, jedinečnou příležitost. Zásluhou doktorandky z fakulty sociálních studií a jedné z organizátorek Lucie Čejkové práce mladých výzkumníků a výzkumnic, kteří své projekty prezentují na takzvané poster session, letos poprvé dozorovali mentoři. Mladé výzkumnictvo podle Čejkové nemusí ještě mít hotové výsledky nebo pokročilé projekty, které jsou obvykle potřeba pro přihlášení na klasickou prezentaci v konferenčních panelech. „Spolu s kolegyní Karolínou Bielikovou a mezinárodním týmem YECREA (Young Scholars Network ECREA) pro nás bylo důležité vtáhnout mladé výzkumnictvo do dění na tak velké a důležité konferenci, jakou je právě ECREA. Lidé, kteří se chystají na výzkumnou dráhu nebo ji právě začínají, mohou mít zatím třeba základní nápady a představy o tom, jak jejich výzkum bude vypadat,“ popsala Čejková.

Zkušenější kolegové věnující se ve svém výzkumu podobným tématům nováčkům pomáhali s tvorbou výsledného posteru a dávali tipy i kontakty pro další možnou spolupráci. Čejková tím chtěla dát mladým akademikům příležitost, aby jejich práci někdo s podobným výzkumným zaměřením posoudil ještě před prezentací. „Pro začínající výzkumníky bývá vždy trochu těžké oslovit starší nebo pokročilejší akademiky. Takto nemusí nikoho oslovovat naslepo s prosbou o radu, protože se mentor do programu sám přihlásil a má o mentoring zájem. Myslím si tedy, že je to velmi hodnotné,“ pochválila novinku jedna z mentorek Phoebe Maares z univerzity v německém Tübingenu.

V atriu fakulty sociálních studií své výzkumné projekty představilo třicet mladých akademiků a akademiček, z toho pět působí přímo na fakultě. „Ukazuje to, že témata, na kterých pracujeme, jsou mezinárodně relevantní a oslovila anonymní recenzenty, kteří výsledné práce vybírali,“ popsal student doktorského studia a odborný pracovník FSS Martin Veselý, který představil projekt své disertační práce na téma „Budoucnost české žurnalistiky z pohledu jejích aktérů a aktérek.“

Svůj výzkumný projekt prezentovala i studentka Lanruo Mao z Univerzity Pompeu Fabra v Barceloně. Zaměřila se v něm na to, jak mladí lidé ve Španělsku vnímají kontroverze spojené s e-shopy Shein a Temu a jak jejich postoje ovlivňuje marketing influencerů. „Protože tato sekce je určená pro mladé badatele, pociťuju menší tlak při vstupu na tak velkou akademickou konferenci. Pokud můj projekt není úplně perfektní, nikomu to nevadí, ostatní mi rádi dají zpětnou vazbu,“ vysvětlila. Zkušenost s mentoringem jí podle jejích slov poskytla širší perspektivu a podněty k přemýšlení o tom, jak svou práci prezentovat. Mentorkou jí byla právě Šaradín Lebedíková z fakulty sociálních studií.