Byl to dlouhý rok plný telefonování a e-mailů, říká studentka o přípravě knihy

Lajkni si svůj lajf. Tak se nazývá před měsícem vydaná kniha, jejíž autorkou je studentka magisterských mediálních studií a žurnalistiky Tereza Paďourová. Za příběhy inspirativních lidí, mezi nimiž nechybí například Martina Sáblíková, Vojtěch Dyk nebo Jiří Mádl, stojí četné schůzky a nekonečné přepisy rozhovorů. „Nechtěla jsem riskovat, že vypustím nějaký drobný detail, důležitý kousek příběhu,“ popisuje mravenčí práci drobná usměvavá brunetka.

Ke knihám měla studentka žurnalistiky Tereza Paďourová vždycky blízko, držet v rukách svou vlastní knihu pro ni ale donedávna byl jen sen. Pak ovšem narazila na nabídku nakladatelství Albatros, které hledalo autora pro svůj projekt. „Nevěděla jsem, o co přesně půjde, ale možnost napsat a vydat knížku byla něčím, co mě lákalo,“ popisuje prvotní nadšení Tereza Paďourová, studentka fakulty sociálních studií.

„Zbrkle jsem napsala jen rychlý formální e-mail. Pak se mi to ale rozleželo v hlavě a napsala jsem další zprávu, tentokrát s životopisem a motivačním dopisem. Právě na základě druhého e-mailu mě nakladatelství oslovilo s nabídkou ke spolupráci,“ vysvětluje Paďourová.

Teprve na první schůzce s vedením nakladatelství se studentka žurnalistiky dozvěděla detaily o tom, jak má kniha vypadat a co by se v ní mělo objevit. Kniha Lajkni si svůj lajf byla od začátku plánovaná jako soubor rozhovorů s mladými lidmi, kteří jsou úspěšní ve svém oboru. „Jasně jsme si definovali, koho chceme oslovit. Odmítl pouze jeden člověk,“ zhodnocuje úspěšnost. Nejvíc byla překvapená kladným přijetím ze strany některých celebrit. Obávala se totiž, že ne všichni na projekt kývnou.

Na setkání s hvězdou světového formátu se nedá dostatečně připravit

Největší část práce tvořila především komunikace se všemi respondenty. „Byl to dlouhý rok plný e-mailů a telefonátů,“ shrnuje Paďourová. Často si musela přes manažery celebrit domlouvat schůzku i tři měsíce dopředu. „Taky jsem se musela pečlivě připravit na každé setkání. Když jsem pak přijela na rozhovor, věděla jsem o tom člověku všechno – od A až do Z. Pomalu jsem věděla i to, jakou značku plenek nosil,“ zlehčuje s nadsázkou svou novinářskou práci.

K psaní se Tereza Paďourová dostala už při povinné tříměsíční žurnalistické praxi. Tehdy psala články pro brněnskou redakci Mladé fronty DNES a týdeník 5plus2. Srovnávat ale praxi v redakci a školní výuku s psaním knihy podle ní vůbec nejde. „Ve škole se můžete naučit, jak vést rozhovor nebo jak by měly vypadat otázky, nepřipraví vás to ale na setkání s tím člověkem. Nemůžete srovnávat rozhovor, který děláte s květinářkou, s rozhovorem se Sáblíkovou, hvězdou světového formátu,“ popisuje úskalí setkání se slavnou osobností. Při rozhovorech je pak podle ní potřeba mít hlavně cit a empatii.

Kniha Lajkni si svůj lajf vyšla v nákladu sedmi tisíc výtisků téměř rok po tom, co Paďourová uzavřela smlouvu s nakladatelstvím. Její honorář přitom tvoří procenta z prodaných knih. „Nejde o velkou částku. Jde spíše o koruny. Záleží tedy na tom, jak se bude prodávat, což se ze statistik dozvím až v lednu,“ vysvětluje systém finančního ohodnocení.

Třiadvacetiletá studentka žurnalistiky doufá, že její práce s Albatrosem ještě nekončí. „Dohodli jsme se s vedením, že společně budeme pracovat ještě na jedné knížce, potvrzené to ale bude až v lednu,“ vysvětluje plány do budoucna.

Paďourová kromě toho pracuje ještě na dalším díle. „Je to moje vlastní autorská kniha zábavných povídek, ještě ale není hotová,“ vysvětluje. Jde o krátké povídky na různá témata týkající se běžných předmětů nebo situací. „Mám tam třeba povídku o žárovce. Vždycky je to tak, že mě něco napadne a během pěti minut to přepíšu,“ popisuje vznik psaných příběhů. Svoje povídky pak přirovnává k fejetonům.

Rozhodně ale nepíše jenom do šuplíku. Jakmile povídky dokončí, chce poslat hotový rukopis do nakladatelství. „Řekněme, že počet těch povídek zatím není takový, jaký bych chtěla. Ještě jich pár chybí. Čekám na správnou múzu,“ dodává.

Kromě práce na své knize také stihla napomoct vzniku knihy Stanislava Gálika, absolventa psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. „Protože Standu znám už pět let a vím, jak dovede motivovat a inspirovat lidi, chtěla jsem, aby se objevil v knize Lajkni si svůj lajf. Udělala jsem s ním rozhovor a ten se lidem v Albatrosu tak líbil, že se rozhodli oslovit ho, aby napsal vlastní knížku,“ objasňuje.

Nakonec byla Paďourová první, kdo Gálikovu knihu Jak jsem stopoval letadlo četl. Nakonec k ní dodala i ediční poznámky. Nepopírá tak, že její vznik trochu popostrčila. „Pár kamarádů, co by chtěli něco vydat, ještě mám,“ vtipkuje.

Největší sen: podívat se za oceán

Nejvíce času teď Paďourová tráví v IT firmě, kde dělá projektovou manažerku. „Tohle je podle mě ta příležitost, která se neodmítá,“ myslí si. Její šéf jí dal šanci pracovat ve firmě i přesto, že se ve světě výpočetní techniky příliš neorientuje. „Snažím se dovzdělávat. Mám doma kupu knih. Projektové řízení v IT je teď můj nový obor,“ říká s úsměvem.

V práci dohlíží například na to, aby jednotlivé projekty řešil celý tým co nejefektivněji. „Starám se o to, aby se vše stíhalo na čas a klient dostal to, co má. Koordinuju vývojáře a snažím se zajistit, aby se na nic nezapomnělo. Jsme malá firma, takže se dostanu v podstatě ke všemu a hlavně pracujeme jako tým a na hodně věcech děláme společně," přibližuje náplň svojí práce. Ani v zaměstnání přitom od psaní neutekla. „Často je potřeba něco napsat, upravit nebo zkontrolovat, takže se to automaticky hází na mě," doplňuje.

Její největší vášní ale zůstává cestování. „Cestovat jsem začala, už když mi byl necelý rok. Tenkrát jsem odcestovala mamince a hledala mě půlka vesnice,“ vzpomíná pobaveně.

Přestože si výlety do zahraničí oblíbila už dávno, dlouho se nepodívala za hranice Evropy. „Měla jsem obrovský sen se jednou podívat za oceán,“ popisuje. Váhala prý ale skoro pět let a vždycky si našla nějakou výmluvu. „Hlavní roli hrála asi ta obava, že už to nebude jen výlet za hranice a že to nejde vzít zpátky a otočit se na půli cesty,“ popisuje.

Až letos se rozhodla sbalit se a odjet na tři měsíce pracovat do Spojených států amerických. V národním parku Yellowstone pak strávila celé léto. „Už teď vím, že se tam v létě zase vrátím,“ zakončuje zasněně.

Medailon

Tereza Paďourová pochází z Kunvaldu na Orlickoústecku, posledních pár let ale tráví většinu času v Brně, kde studuje magisterský obor mediální studia a žurnalistika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Pracuje jako projektová manažerka ve společnosti In2Greators orientující se převážně na výrobu mobilních aplikací a webových platforem.

Napsala knihu Lajkni si svůj lajf, která vyšla před měsícem pod hlavičkou nakladatelství Albatros. Kniha nabízí inspirativní příběhy mladých a známých lidí, jako jsou například Vojtěch Dyk, Jiří Mádl či Martina Sáblíková. Kromě toho píše také knihu vlastních povídek, kterou by ráda vydala.

Její největší vášní je cestování, až do letošního roku se však nepodívala za hranice Evropy. Letos ale svoje obavy překonala a prožila léto ve Spojených státech amerických. Většinu času strávila v národním parku Yellowstone, kde pracovala v rámci programu Work & Travel převážně v zaměstnanecké jídelně. Kromě toho ale měla možnost procestovat i další části amerického kontinentu.

Fotogalerie

Audio

Do Yellowstoneu se Tereza Paďourová doslova zamilovala. Audio: Kateřina Picková