Jaký je účel fakultního a univerzitního akademického senátu a jak fungují? Podle místopředsedy Akademického senátu fakulty sociálních studií a studenta politologie Daniela Jirků většina studentů na podobné otázky nezná odpověď. Proto se rozhodl do fakultního senátu vstoupit a šířit o něm povědomí. Nyní mu k tomu navíc přibylo i členství ve studentské komoře senátu univerzitního. Na konci listopadu ho tam totiž studenti zvolili jako svého zástupce. V senátu, který rozhoduje o směřování celé Masarykovy univerzity, spolu s ním zasedne taky studentka Tina Mizerová a akademičtí pracovníci Tomáš Vlček, Josef Kraus a Markéta Horáková.
„Fakultní senát má skutečně, i když se to na první pohled nezdá, možnost formovat směřování celé fakulty,“ říká člen studentské komory senátu fakulty sociálních studií Daniel Jirků. Jako příklad, který ovlivňuje studenty, uvádí vznik nových studijních programů, o jejichž existenci a výsledné podobě senát rozhoduje. Klíčovou rolí fakultního senátu je přitom schvalování předložených návrhů, které přichází z vedení fakulty. Senát ale také může návrhy opatření týkající se fakulty předkládat, to se však děje spíše výjimečně.
Podle předsedy Akademického senátu fakulty sociálních studií Otty Eibla je jednou z nejdůležitějších úloh fakultního senátu volba děkana. Dále uvádí, že senát usměrňuje chod fakulty tím, že schvaluje rozpočet, rozděluje finanční prostředky a dohlíží na jejich využívání. „Studenti by se o senát mohli zajímat proto, že rozhoduje o záležitostech, které prakticky dopadají na jejich každodenní život,“ vysvětluje. Dodává, že fakultní senát má poslední slovo například při určování podoby státnic, přijímacích zkoušek nebo stipendijního programu. „Máme také právo se vyjádřit k tomu, jak bude fakulta strukturovaná. Teď jsme například hlasovali o vzniku nového výzkumného ústavu,“ popisuje další funkci fakultního senátu Eibl. Je podle něj důležité si uvědomit, že výsledné předpisy nejsou definitivně dané, ale vznikají dialogem.
Akademický senát fakulty sociálních studií má jedenáct členů, kteří se volí na dobu dvou let. Senát se skládá z komory akademických pracovníků, kterou tvoří šest zaměstnanců, a ze studentské komory, která má pět příslušníků. „Síly obou komor jsou poměrně vyrovnané a v některých agendách opravdu záleží na každém hlasu,“ popisuje schvalovací proces Eibl. Do obou komor se přitom volí zvlášť. Poslední volby se konaly na podzim roku 2019 a zúčastnila se jich pouze čtvrtina studentů. Volební účast akademických pracovníků dosáhla necelých sedmdesáti procent.
Daniel Jirků je členem studentské komory Akademického senátu fakulty sociálních studií už druhé volební období. Poprvé do ní úspěšně kandidoval v roce 2017. O kandidatuře diskutoval nejen se svými kamarády ze Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu, ve které dodnes působí. „Zjistil jsem, že o senátu nikdo nic neví a že bych o něm díky své participaci mohl šířit povědomí,“ objasňuje. V minulém volebním období se proto podílel na setkávání studentských senátorů s ostatními studenty, která se konala zhruba jednou za půl roku. Diskutovalo se na nich o tom, co se v senátu aktuálně probírá. Zájem o setkání ale ze strany studentů nebyl příliš velký, účastnilo se jich vždy okolo pěti lidí. „Přesto mě nadchlo, že práce, kterou děláme, nezajímá jen nás,“ vzpomíná Jirků. V současnosti se kvůli epidemickým opatřením setkání nekonají, avšak studentská komora funguje na Facebooku, kde informuje o diskutovaných tématech. Celý senát se zase schází prostřednictvím aplikace Zoom.
Díky působení ve fakultním senátu poznal Daniel Jirků také senátory z jiných fakult, kteří mu dali vhled do celouniverzitní politiky. „Uvědomil jsem si, že je spousta témat, která se v univerzitním senátu mají řešit, ale neřeší se dostatečně nebo vůbec,“ popisuje Jirků. Mluví například o postavení doktorských studentů, kteří při koronavirové krizi nemohli chodit na fakultu, přestože jsou také výzkumnými pracovníky. Problémů ve fungování univerzity vidí ale více, proto se rozhodl kandidovat i do univerzitního senátu. „Vím, že svým členstvím můžu řešení problematických věcí ovlivnit. Masarykova univerzita je ochotná takové problémy řešit, vidíme to například v postupném řešení socioekonomické otázky doktorandů. Pro zlepšování univerzitního života je ale třeba v tomto procesu i studentských zástupců, kteří do diskuze přinášejí důležité připomínky z vlastního studia,“ vysvětluje student politologie.
Akademický senát Masarykovy univerzity rozhoduje o budoucím směřování celé vysoké školy. Mezi jeho výsadní pravomoci patří volba rektora, schvalování rozpočtu, dělení financí mezi jednotlivé části univerzity nebo schvalování vnitřních předpisů pro zaměstnance i studenty. Návrhy těchto předpisů připravují různá oddělení podle toho, o jaká témata se jedná. „Univerzitní věci zpracovává například právní odbor nebo některý z prorektorů, ekonomickou agendu často připravuje kvestorka,“ informuje o vzniku návrhů předseda studentské komory univerzitního senátu Jiří Němec. Po předložení návrhů o nich senát hlasuje. Na běžný studentský život má senát vliv právě prostřednictvím těchto dokumentů. Nejnovějším předpisem, který univerzitní senát schválil, je strategický záměr na léta 2021 až 2028. „Podle mě je tento dokument jeden z nejdůležitějších, o kterém jsme jednali. Je pro univerzitu klíčový, protože určuje, jakým směrem se bude v následujících letech ubírat. Konkrétně hovoří třeba o rozšíření nabídky cizojazyčných kurzů, úpravě podoby státnic či podpoře jakkoliv znevýhodněných osob při studiu,“ vysvětluje Němec.
V univerzitním senátu zasedá pětapadesát členů na tři roky. Vedle třiceti akademických pracovníků a dvaceti studentů doplňují počet dva studenti z vylosovaných fakult a tři zástupci dalších univerzitních pracovišť, kterými jsou například Centrum pro transfer technologií, Centrum rozvoje pedagogických kompetencí nebo Centrum jazykového vzdělávání. Studenti z každé fakulty si volí dva zástupce do komory studentské a zaměstnanci jednotlivých fakult tři představitele do komory akademických pracovníků. Volby do univerzitního senátu se uskutečnily na konci listopadu 2020. Na fakultě sociálních studií se voleb zúčastnilo přes sedmdesát procent akademických pracovníků, avšak studentů se zúčastnila necelá pětina. „Do univerzitního senátu jsem nevolila, protože si nemyslím, že by to bylo důležité, a hlavně mi není jasné, k čemu senát slouží. Navíc jsem ani neznala nikoho z kandidátů,“ říká studentka sociologie a mediálních studií a žurnalistiky Jitka Uhnavá. Odlišný názor má studentka politologie Eliška Suchomelová. „Do akademického senátu jsem volila především proto, že mi záleží na tom, kdo nás v něm bude zastupovat. Je pro mě důležité, aby to byl člověk, který s námi bude kroky senátu dobře komunikovat a dokáže vhodně zprostředkovat podněty a názory studentů i reakce na ně. Vzhledem k tomu, že jsem některé kandidáty znala a moje zkušenost s nimi byla velmi pozitivní, svůj hlas jsem ve volbách využila ještě o něco radši,“ vysvětluje studentka.
Ve dnech 23. až 30. listopadu 2020 se konaly volby do Akademického senátu Masarykovy univerzity. Každá fakulta zvolila dva zástupce do studentské komory a tři představitele do komory akademických pracovníků. Na fakultě sociálních studií zvítězili mezi studenty Tina Mizerová a Daniel Jirků. Z akademických pracovníků se do senátu dostali Markéta Horáková, Tomáš Vlček a Josef Kraus.
Daniel Jirků se narodil v Brně, kde vystudoval gymnázium na třídě Kapitána Jaroše. Ve studiu pokračoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, na které absolvoval bakalářské obory mezinárodní vztahy a politologie. Nyní studuje politologii na magisterském stupni. Působí ve Studentské sekci Mezinárodního politologického ústavu a už třetím rokem je členem studentské komory Akademického senátu fakulty sociálních studií. S kamarády tvoří hudbu, od dětství ho rodiče vedli ke hře na klavír a zpěvu, hraje také na bicí. Říká, že by člověk měl být aktivní ve všem, to se pak pozitivně projeví i na studiu. V době plošných opatření mu dělá radost pořad AZ-kvíz.
Tina Mizerová pochází z Nového Jičína, kam se dnes z Brna vrací spíše příležitostně. Na fakultě sociálních studií vystudovala bakalářské studium v oborech politologie a mediální studia a žurnalistika. Postupně ji začala více bavit politologie, kterou si zvolila jako navazující magisterský program. Na studiu politologie si cení kombinace historie a sociálních věd a také skvělých vyučujících i spolužáků. V bakalářském studiu jí však připadalo, že má stále hodně volného času, který by mohla využít a začala na Masarykově univerzitě studovat také práva. Dnes je ve třetím ročníku. Mimo školu ráda tráví čas s kamarády nebo jezdí domů a chodí se psem po Beskydech.
Markéta Horáková vystudovala bakalářský obor sociální práce na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity pak absolvovala magisterské a doktorské studium v oboru sociální politiky a sociální práce. Pracuje na katedře sociální politiky a sociální práce a ve své výzkumné i pedagogické činnosti se věnuje dílčím disciplínám sociální politiky jako je například politika trhu práce a zaměstnanosti nebo vzdělávací politika. Podílela se na řadě mezinárodních projektů zabývajících se nezaměstnaností mladých lidí, rolí veřejných politik v oblasti zaměstnanosti nebo inovacemi ve službách sociální péče. Působí ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí a spolupracuje s významnými aktéry veřejné správy a samosprávy při tvorbě koncepcí a strategií rozvoje sociální politiky, vzdělávání a lidských zdrojů. S manželem a dvěma dětmi hodně cestuje, miluje hudbu a ráda relaxuje při tvůrčích aktivitách.
Josef Kraus absolvoval bakalářské, magisterské a doktorské studium politologie na fakultě sociálních studií. Pracuje jako zástupce vedoucí katedry politologie a působí také na Mezinárodním politologickém ústavu. Je vedoucím studijního programu bezpečnostní a strategická studia. V minulosti pracoval na Univerzitě obrany v Brně. Dlouhodobě se zabývá politikou, mezinárodními vztahy a zejména bezpečností na Blízkém a Středním východu. Působí v celé řadě zahraničních pracovišť, například jako výzkumný pracovník na univerzitách v íránském Qomu nebo Mašhadu. Ve volném čase rád sportuje. Jeho vášní je horolezectví a box.
Tomáš Vlček vystudoval na fakultě sociálních studií bakalářské obory mezinárodní vztahy a bezpečnostní a strategická studia. Magisterské a doktorské studium absolvoval na mezinárodních vztazích. Pracuje na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií a působí také na Mezinárodním politologickém ústavu. Jako výzkumný pracovník se primárně zabývá geopolitickými a bezpečnostními aspekty jaderné energetiky a ruskou zahraniční energetickou politikou. Právě v této oblasti se minulý rok habilitoval. Doposud pracoval na téměř třiceti výzkumných projektech jak pro Masarykovu univerzitu, tak například pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Technologickou agenturu České republiky nebo Česko-polské fórum. Zúčastnil se také řady zahraničních výzkumných výjezdů a výukových pobytů. Pokud se zrovna nevěnuje svým dvěma malým synům, rád čte nebo fotografuje moravskou faunu.
„Já jsem bohužel nevolil, protože mi nebyl žádný kandidát sympatický a často mi jejich sliby přišly nesplnitelné. Ale obecně si myslím, že je senát dobrým spojovatelem mezi studenty a univerzitou, studenti si jeho prostřednictvím můžou například na něco stěžovat.“
Štěpán Bumba, bezpečnostní a strategická studia a mediální studia a žurnalistika
„Do senátu jsem volila. Co si tak vybavuju, tak univerzitní senát by se měl radit třeba o rozpočtu školy a o směru, kterým se chce univerzita ubírat.“
Klára Malá, enviromentální studia a sociální antropologie
„Do univerzitního senátu jsem nevolila, protože nevím, k čemu je.“
Marie Zvonařová, veřejná a sociální politika a lidské zdroje
„Musím se přiznat, že šlo o vůbec první volby v mém životě, ve kterých jsem nakonec nevolila. Bohužel mě neoslovil program žádného z kandidátů. Nevybrala jsem si ani na základě diskuze v ISu. Upřímně mě také mrzelo, že se z voleb vytratila snaha o větší diverzitu, která byla patrná ve volbách v roce 2017. V případě FSS typicky výrazně převládají kandidáti z řad studentů mezinárodních vztahů a politologie, případně environmentálních studií. Myslím si, že větší různorodost perspektiv, kterou by mohli do senátu vnést studenti ostatních oborů na FSS, by byla přínosná a zajímavá. Také si všímám určité skupinovosti – když se bavím o volbách s ostatními, přijde mi, že často volí „někoho z vlastních řad“, tedy studenta stejného oboru, kterého ideálně osobně znají. To podle mě znevýhodňuje zástupce oborů, na které je přijímáno méně studentů.“
Jana Fikrlová, psychologie
„Do univerzitního senátu jsem nikdy nevolila. Tento rok jsem sice chtěla dát hlas někomu do studentské komory, ale stejně jsem na to zapomněla. Nijak zvlášť se totiž o chod senátu nezajímám. Vím ale, že je to místo, kde studenti mohou prosadit určité své zájmy a přání, nebo to tak aspoň na oko má působit.“
Kristýna Klouzalová, politologie
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?
