Koordinovat projekty, zkvalitňovat výuku, ale také udržovat dobré vztahy s kolegy nebo schvalovat objednávky papírů do tiskáren. To všechno a mnoho dalšího je náplní práce každého vedoucího katedry na fakultě sociálních studií. Na podzim se tyto aktivity staly nově denním chlebem i pro Karla Stibrala, Zdeňka Kříže, Petru Mlejnkovou a Kateřinu Kubalčíkovou. Všichni se ujali nelehkého úkolu a převzali od svých předchůdců vedení kateder, kterými jsou popořadě katedra environmentalistiky, mezinárodních vztahů a evropských studií, katedra politologie a katedra sociální politiky a sociální práce.
Nové vedoucí má od podzimu více než polovina kateder na fakultě sociálních studií. Dvě ženy a dva muži převzali pomyslná vesla a po dobu tří let budou svým katedrám určovat směr. Už nyní mají za sebou kus práce. Řešili den otevřených dveří, upravovali propagaci nebo výuku některých předmětů. V době pandemie koronaviru se také musí vypořádávat s úplně novými překážkami, jako je zrušení kontaktního vyučování a jeho převedení do on-line podoby, dále také odklady státnic nebo přijímacích zkoušek.
Ačkoli dlouhodobé úkoly musely dočasně ustoupit aktuálním problémům, plány vedoucích na rozvoj kateder se nemění. Někteří chystají nové programy, jiní vylepšují propagaci nebo řeší zkvalitňování výuky. Ve vztahu ke studentům mají všichni jasno: „Nechceme, aby nás studenti vnímali jako zdroj problémů, ale jako zdroj jejich řešení,“ shrnul nový vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Zdeněk Kříž.
Důležitým tématem je pro katedry internacionalizace. Přesah kateder do zahraničí ale nyní komplikuje situace kolem koronaviru. Vedoucí očekávají problémy u anglicky vyučovaných programů, které navštěvují hlavně studenti ze zahraničí. „Podle aktuální situace budeme muset zvážit, zda anglický magisterský program Public and Social Policy and Human Resources zahájit na podzim třeba ve formě online kurzů, nebo jeho začátek přesunout až na jaro 2021,“ vysvětluje potíže Kateřina Kubalčíková z katedry sociální politiky a sociální práce.
Věda i studium jsou podle Karla Stibrala z katedry environmentalistiky těžko představitelné bez mezinárodních zkušeností, které akademikům i studentům pomáhají k osobnostnímu a profesnímu růstu. Příprava nových programů v anglickém jazyce je pro Stibrala prioritou. Proto doufá, že pokud se mezinárodní vazby v budoucnu omezí, tak jen v malé míře. „Ve spolupráci se zahraničními univerzitami chystáme dva magisterské joint-degree programy, tedy programy založené na kooperaci více institucí. Jeden bude environmentálně-pedagogický a druhý ekologicko-ekonomický,“ vysvětlil Stibral. Environmentálně-pedagogický program už je připravený a nyní prochází akreditací. Zájemci, kteří do programu nastoupí, vystřídají hned čtyři univerzity. „Jádro programu vytváří naše univerzita a dále univerzity v německé Vechtě, rakouském Klagenfurtu a švédském Karlstadu. Do programu jsou také zapojeni přednášející z Izraele, Velké Británie, Maďarska a dalších zemí,“ konkretizuje odborník na environmentální výchovu Jan Činčera, který má přípravu programu na starosti.
Povinné předměty nového programu se budou soustředit na různé aspekty environmentální výchovy. Katedra environmentálních studií nabídne například kurz Environmentální a udržitelná výchova ve světě, na kterém by se mělo podílet více než deset externích přednášejících z celého světa. „Pokud vše půjde dobře, první studenti nastoupí do programu v září roku 2022,“ odhadl Činčera. Ekologicko-ekonomický program bude fungovat ve spolupráci s univerzitami v Barceloně, Vídni a Kodani. „O náplni vyučovaných předmětů zatím jednáme,“ doplnil Stibral.
Zajímavou nabídku chystá katedra environmentalistiky i pro studenty, kteří by raději strávili celé studium v Brně. Ve spolupráci s katedrami sociologie a politologie připravují anglicky vyučovaný bakalářský program se zaměřením na globální problémy. „Výuka se bude soustředit na globální výzvy současného světa, které se týkají společnosti, životního prostředí a zároveň bezpečnosti,“ upřesnila nová vedoucí katedry politologie Petra Mlejnková. Chystaný program se snaží o co největší interdisciplinaritu, proto propojuje poznatky z bezpečnostních a strategických studií, sociologie a environmentalistiky. Ve výuce se budou studenti zabývat například migrací, radikalizací společnosti nebo environmentálními výzvami. „Jeden kurz budou vyučovat pedagogové z více kateder, což nám umožní nahlížet daná témata z různých úhlů pohledu,“ dodala Mlejnková. Za kvalitu nového programu a koordinaci výuky bude odpovídat katedra sociologie.
Spolupráce více kateder na jednom programu není výjimkou. Mlejnková a její kolegové z katedry politologie připravují anglický program pro bakaláře také s katedrou mediálních studií a žurnalistiky. „Program je určený pro zájemce o žurnalistiku i politologii, studenty vybaví znalostmi z obou oblastí. Absolvent se uplatní na poli žurnalistiky i ve státní správě, u politických stran nebo v neziskovém sektoru,“ vyjmenovala Mlejnková. Oba zmiňované anglické programy se nyní nachází na počátku cesty pro získání akreditace. Pokud všechno dobře dopadne, první studenti nastoupí do programů v září roku 2021.
Internacionalizace studia je důležitá i pro Zdeňka Kříže z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií. Na rozdíl od ostatních má už katedra mezinárodních vztahů a evropských studií plně akreditované programy v anglickém jazyce na bakalářském, magisterském i doktorském stupni. „Naším nynějším hlavním úkolem je uvést v život magisterský program International Relations and European Politics, který od září nahradí současný magisterský program European Politics,“ uvádí Kříž. Bakalářský program International Relations and European Politics funguje na katedře už třetím rokem a letos bude mít první absolventy. „Co se týče bakalářského studia v angličtině, jsme na fakultě průkopníci,“ řekl Kříž. Pro katedru to ale neznamená konec práce, programy je podle Kříže potřeba neustále sledovat a vylepšovat.
Rovněž Kubalčíková z katedry sociální politiky a sociální práce chápe zkvalitňování výuky jako nikdy nekončící úkol vedoucího katedry. Zásadní je v tomto ohledu zpětná vazba od studentů, která pomáhá vedení identifikovat oblasti pro zlepšení. „Například na magisterském studiu veřejné a sociální politiky a lidských zdrojů studenti poptávali větší kombinaci teorie s praxí. Proto jsme do výuky nově angažovali dvě naše absolventky, které jako externistky vedou dílčí část vyučování,“ uvedla Kubalčíková. Externistky pomáhají například s výukou předmětu Personální analýza a rozvoj. Všechny české programy na katedře navíc zahrnují povinné odborné praxe.
Bakalářská studentka sociální práce Romana Štěpánková si kombinaci teorie a praxe ve výuce pochvaluje. „Učitelé oboru sociální práce kladou na aplikaci teoretických poznatků do praxe velký důraz,“ řekla studentka. Větší akcent na praktické využití by ocenila u povinných předmětů, která má společné s programem veřejná politika. „Předměty jako sociální politika nebo sociologie jsou hodně teoretické. Myslím, že pro obor sociální práce by kantoři mohli ve výuce přihlédnout na praktickou využitelnost,“ soudí Štěpánková.
Zatímco většina vedoucích získává od studentů zpětnou vazbu hlavně prostřednictvím předmětových anket, Karel Stibral na katedře environmentálních studií by rád zavedl osobní setkání se studenty. „Osobní kontakt se studenty je důležitý a já bych ho rád prohloubil. Chtěl jsem setkání zorganizovat už v jarním semestru 2020, ale kvůli pandemii se se studenty potkám nejdříve v září na seznamovacích akcích,“ vysvětlil Stibral. S posílením kontaktu mezi studenty a pedagogy souvisí i další Stibralův plán, a to zvýšení počtu ústních zkoušek, které podle Stibrala umožňují důkladnější probrání látky a zlepšují vyjadřovací schopnosti studentů. Ačkoliv názory na ústní zkoušky se různí, student environmentalistiky Lukáš Bujdák by více ústních zkoušek ocenil. „V písemném testu je pro mě někdy těžké v pár větách všechno vysvětlit. Myslím, že při ústním zkoušení je pro vyučující snazší pochopit, jak co myslím. Budu rád, pokud se v budoucnu bude více zkoušet ústně,“ řekl Bujdák.
Kvalitu dnes člověk musí umět prodat. Propagace a komunikace s veřejností by tak měly být nedílnou součástí práce katedry. Zdeněk Kříž si to uvědomuje, a proto nově ustanovil speciální pracovní skupinu, která se na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií stará o vztahy s veřejností. „Ať se nám to líbí nebo ne, na univerzitním trhu soutěžíme se školami, které mají mnohdy velmi asertivní marketingovou kampaň. Pokud chceme, aby se k nám hlásili zajímaví studenti, musíme o sobě dát vědět,“ uvedl Kříž. Změnu v propagaci katedry mohli studenti zaznamenat například díky radikální změně webových stránek . „Na web se snažíme dívat očima nově příchozího, tedy člověka, který je na webu poprvé, hledá konkrétní informaci a chce se k ní dostat co nejjednodušeji,“ uvádí Martin Jirušek, správce katederního webu a Facebooku. Nový web cílí především na potenciální uchazeče, vše podstatné na něm najdou ale i stávající studenti katedry.
Propagaci katedry chce vylepšovat i Kubalčíková. „Na katedře sociální politiky a sociální práce děláme spoustu zajímavých věcí, ale neumíme je středoškolákům a veřejnosti dobře prezentovat, a to je škoda,“ lituje. Katedra se díky spolupráci s brněnským magistrátem podílí například na vytváření sociální koncepce města Brna do roku 2030.
Kubalčíková zároveň přiznává, že katedra se potřebuje zlepšit také ve vědě a výzkumu. „Musíme se snažit motivovat zaměstnance katedry, aby se začali s větší intenzitou zabývat výzkumnou činností,“ popisuje svůj úkol Kubalčíková. Věda a výzkum jsou neopominutelnou součástí práce na katedře, ačkoli to studenti často nevnímají. Katedry financují výzkumy nejčastěji pomocí prostředků z národních grantových programů. Petra Mlejnková by si přála, aby se výzkumníkům na katedře politologie v budoucnu dařilo získávat peníze i ze zahraničních fondů typu Horizon 2020 a ERC. „Zahraniční fondy umožňují dlouhodobé výzkumné projekty řešící rozsáhlejší témata, což přináší výzkumníkům větší finanční stabilitu i vnitřní klid. Moje vize je, že budeme na katedře řešit několik velkých, třeba i mezinárodních projektů,“ vylíčila Mlejnková výhody mezinárodních grantů.
Zároveň uznává, že cesta k naplnění její vize bude běh na dlouhou trať. Svou roli může hrát i psychika. „Důležité je, abychom si uvědomili, že na to máme. A my na to skutečně máme, jsou tu kvalitní výzkumníci. Potřebujeme se na to mentálně nastavit a zkoušet o zahraniční granty žádat. Je také nutné, abychom na naši katedru navázali zajímavé zahraniční partnery, se kterými je vyšší šance získat mezinárodní projekty,“ vysvětlila Mlejnková. Ke zvýšení šancí by katedře mohla pomoct i certifikace HR Award, o kterou fakulta v současnosti usiluje. Podle Mlejnkové však bude stále rozhodující kvalita expertního týmu.
Neustálé zlepšování akademického výkonu by na katedře mezinárodních vztahů rád pozoroval i Zdeněk Kříž, který svými slovy potvrzuje, že méně je někdy více. „Nemusíme publikovat velké množství textů, především bych chtěl, abychom publikovali v uznávaných, prestižních časopisech a zahraničních nakladatelstvích,“ uvedl Kříž. Stejně jako Mlejnková, i Kříž by ocenil, kdyby se jeho katedra lépe prosazovala v zahraničních grantových soutěžích. Zároveň ale dodal, že je potřeba neustále usilovat o granty i v českém prostředí.
Vedoucí katedry toho tedy nenese na bedrech zrovna málo. Stará se o pedagogy, výzkumné projekty, studijní programy i studenty. Musí si umět zorganizovat čas, intenzivně komunikovat s kolegy i vedením a mít přehled ve svému oboru. Ačkoli to v akademickém prostředí působí možná nepatřičně, platí slova Petry Mlejnkové: „Vedoucí katedry musí být především dobrý manažer.“
Už od dětství zajímala Karla Stibrala příroda, v létě jezdíval na nejrůznější tábory. Přesto jeho kariéra nejprve směřovala do zcela jiné oblasti. Pět let pracoval Stibral jako grafik v Lidových novinách. Souběžně s prací v novinách studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, doktorát pak získal na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na katedře environmentálních studií v Brně působí od roku 2005, funkci vedoucího katedry přebíral na začátku akademického roku 2019/2020 od svého předchůdce Bohuslava Binky, který se přesunul na pozici proděkana pro vnitřní a vnější vztahy.Ve výzkumu se aktuálně věnuje například historii rozvoje turismu a jeho vlivu na dané lokality, studentům přednáší třeba o etice a historii ochrany přírody. Ve volném čase se snaží trávit čas v přírodě. Rád se vrací na Vysočinu, odkud pochází, s oblibou navštěvuje také České středohoří.
Před čtrnácti lety získala Mlejnková na katedře politologie bakalářský titul, nyní už má za sebou více než půl roku v jejím vedení. Stejně jako Stibral a další noví vedoucí, i Mlejnková spolu s vedením katedry stále učí a pracuje na výzkumných projektech. „Baví mě všechny tři činnosti. Výhodou je, že když si potřebuju od jedné oblasti odpočinout, skočím do druhé,“ pochvaluje si náplň své práce na katedře Mlejnková. Už při studiích se vyprofilovala na tématu politického extremismu a radikalismu, zároveň se na katedře věnuje také oblasti dezinformací, propagandy, vlivových operací a informačního válčení.
Zdeněk Kříž vystudoval na Masarykově univerzitě politologii a historii. S vedením katedry už má zkušenosti z dřívějška, působil jako vedoucí katedry sociálních věd na bývalé Vojenské akademii v Brně. Na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií pracuje od roku 2004. Když mu to čas dovolí, odpočívá aktivně jízdou na kole, turistikou nebo prací na zahradě. Ze všech svých činností na katedře Kříž nejvíce vyzdvihuje učení. „Rád přednáším a povídám si se studenty. Myslím, že kdyby mě učení nebavilo, tuto práci bych ani nemohl dělat,“ vysvětluje Kříž. Se svým výzkumným týmem nyní pracuje na projektu, který řeší metodiku týkající se předvídání eskalace latentních konfliktů. „Chceme, aby metodika byla návodem, jak minimalizovat hrozby, které z konfliktů vychází,“ konkretizuje Kříž.
Kateřina Kubalčíková působí na fakultě sociálních studií od jejího založení. Specializuje se na téma sociálních služeb, což je oblast, kde se hodně uplatňuje sociální práce, ale zároveň úzce souvisí se sociální politikou. „Svého zaměření si velice vážím, protože je na pomezí obou našich studijních programů. Mám blízko k programu Veřejná a sociální politika a lidské zdroje i k Sociální práci,“ říká Kubalčíková. Ve výzkumech se zabývá tematikou seniorů, o sociálních službách pro seniory také přednáší. Řadu let působí jako metodik a podporuje města a obce při plánování sociálních služeb. Volný čas se snaží trávit s rodinou a přáteli, její velkou zálibou je divadlo. Pěší turistiku spojuje s objevováním míst se zajímavou historií a tradicemi.
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?
