Studentkou fakulty jste se stala v roce 2000, o sedm let později jste na ní začala pracovat a od roku 2019 působíte jako odborná asistentka na katedře politologie. Když se ale vrátíme zpátky v čase – co vás na fakultu sociálních studií přilákalo?
Kombinace oborů, které mi jako maturantce připadaly zajímavé – mezinárodní studia a evropská studia. Původně jsem měla politologii spíš jako doplňující obor, postupem času mě ale zaujala nejvíce. V tom roce 2000 jsem ale šla studovat primárně mezinárodní teritoriální studia.
Měla jste už tehdy v plánu zůstat v akademické sféře?
Plán to určitě nebyl, hlavně proto, že jsem jako středoškolačka vůbec nevěděla, jak akademická sféra funguje.
Čím si vás tedy práce na univerzitě získala?
Snad nikdy po celou dobu studia jsem neměla předmět, který by mě nebavil. Samozřejmě byly předměty, které mě zaujaly více a které méně, ale nikdy jsem se tady neučila něco, co by bylo vyloženě nudné, úplně nezáživné nebo nezajímavé. I proto mi možná studium šlo a celkem přirozeně jsem pokračovala na doktorát. Jako doktorandka jsem poté na fakultě získala částečný úvazek, takže to všechno šlo velmi hladce. Vše se odvíjelo od toho, jak jsem postupně poznávala zvolený obor i prostředí. Fakulta se pak pro mě stala skvělým místem, ze kterého se mi nechtělo odcházet. A jsem ráda, že jsem nemusela.
Dneska se ve své vědeckovýzkumné činnosti věnujete hlavně politické korupci, financování stran, zájmovým skupinám nebo lobbování. Vzbudila ve vás zájem o tuto problematiku nějaká konkrétní událost?
Důležitým momentem bylo, když za mnou tehdy přišel ještě docent, dnes už profesor Miroslav Mareš, a řekl mi, že by bylo dobré, kdyby se tématu politické korupce někdo více věnoval. A já jsem se na to podívala trochu blíž, začalo mě to bavit a okolo roku 2011 jsem se pustila do přípravy prvního souvisejícího předmětu. Pronikala jsem do toho tématu hlouběji a hlouběji, nacházela jsem v něm mnoho paralel s působením zájmových skupin, kterému jsem se věnovala už předtím, a postupně se to pro mě stalo tím nejzajímavějším tématem, kterému se dodnes odborně věnuju.
Role dohledového úřadu je pro demokracii velmi důležitá
V lednu vás senátoři zvolili do Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Teoretické znalosti o financování v politice tak nyní budete využívat v praxi. Dohledový úřad je poměrně novou a málo známou instituci. Mohla byste popsat, jak vlastně funguje?
Je to tak. Dohledový úřad je velmi mladý, letos vstupuje teprve do sedmého roku svého působení. To, jak funguje vevnitř, vám ale zatím nemohu popsat, protože se s tím sama ještě seznamuju. Nicméně je jasné, že jeho role v demokracii je velmi důležitá – je to totiž úřad, který má kontrolovat a zajišťovat transparentnost hospodaření politických stran a hnutí. Podobný orgán tady dlouhou dobu chyběl a chyběla k němu i potřebná legislativa. Ta se vůči politickým stranám mimochodem také výrazně zpřísnila až se vznikem úřadu. Do té doby strany odevzdávaly finanční zprávy, které byly třeba psané rukou nebo nebyly přístupné online. Transparentnost tam prostě nebyla. Naštěstí se to postupně posouvá.
Takže jste vznik podobného úřadu už delší dobu vyhlížela?
Jistě. O tom, že by nějaký kontrolní úřad měl vzniknout, se diskutovalo dlouho. Ale je otázka, zda by dohledový úřad vznikl právě v roce 2017, nebýt tlaku na zpřísňování pravidel, který částečně souvisel i se střetem zájmů Andreje Babiše. Očekávala jsem tedy, že něco vznikne, ale samozřejmě jsem nevěděla, kdy přesně a v jaké podobě.
Do dohledového úřadu vás zvolili senátoři na návrh Tomáše Czernina z TOP 09. Z čí iniciativy vzešly první kroky pro vaši nominaci?
Iniciativa samozřejmě nevzešla z mé strany. U úřadu, který má být nezávislý, by to bylo maximálně nevhodné, aby se členové sami ucházeli o svou nominaci. Byla jsem oslovená z TOP 09. Přestože nominace poté vzešla od pana senátora Czernina, který ji oficiálně předložil, vnímala jsem se spíš jako nominantka té strany než jeho osobně, potažmo celého senátorského klubu.
Anetu Pinkovou do funkce jmenoval 25. ledna předseda senátu Miloš Vystrčil. Zdroj: Senát PČR
Z pohledu akademiků věci často vypadají snadně
Jaká bude nyní v úřadu vaše role?
Zatím popravdě nevím, jaké agendě se budu věnovat. Budeme to domlouvat teprve v příštích týdnech.
A máte nějakou sekci, o kterou byste stála více než o jinou?
Těžko říct, ne úplně. Musím ale říct, že mě více zajímá problematika hospodaření politických stran jako takových než dohled nad kampaněmi. Naznamená to, že by mě kampaně nezajímaly, ale běžné fungování stran je pro mě o něco zajímavější.
Přestože ještě přesně neznáte svou roli, vstupujete do nové funkce s nějakým konkrétním cílem, co změnit či nastavit jinak?
Nápady určitě mám, ale abych řekla pravdu, nechci o nich zatím moc mluvit. V první řadě se chci seznámit s fungováním dohledového úřadu v praxi. Z pohledu akademiků totiž některé věci často vypadají snadně – ale až když člověk opravdu pronikne hlouběji do problematiky, pochopí, proč se věci dělají tak, jak se dělají. Každopádně si ale myslím, a na tom shodují všichni členové úřadu, že by se měla posílit naše informační a vzdělávací činnost vůči politickým stranám i veřejnosti.
V dohledovém úřadu zasednete jako první žena, na katedře politologie jste dlouho byla jedna z mála pracovnic. Vnímáte to tak, že jste možná pro některé ženy průkopnicí v oboru, ve kterém jsou v českém prostředí slyšet spíš muži?
Upřímně to tak nevnímám. Myslím, že průkopnice v oboru tu byly, ale já to nejsem. Ani na naší katedře už neplatí, že by tam bylo vyloženě málo žen. Je nás sice méně než mužů, ale určitě bych neřekla, že jsem jedna z mála. A v dohledovém úřadu jsem sice první a jedinou ženou, ale nutno dodat, že jde teprve o druhé funkční období úřadu a moc předchůdců tam zatím nebylo.
Předání jmenovacích listin prezidenta republiky nově zvoleným členům úřadu se uskutečnilo 14. února 2023. Zdroj: Senát PČR
Kvůli nové funkci si na fakultě výrazně snižuju úvazek
Mluvíme spolu pár týdnů po volbách hlavy státu a jako politoložky se vás na to snad ani nejde nezeptat. Jak hodnotíte odeznívající prezidentskou kampaň?
Ztotožňuju se s odbornými názory, které už zazněly v médiích. Kampaň byla letos vyhrocená. Sice se politické komunikaci obsahově nevěnuju, ale samozřejmě umím zhodnotit, že zvláště ty dva týdny před druhým kolem byly na hraně, nebo dokonce za hranou etických a možná i morálních zásad, které by se měly dodržovat.
Dohledový úřad se bude transparentností těchto voleb zabývat celý letošní rok. Očekáváte, že padnou vysoké pokuty?
Je to pravděpodobné. Koneckonců média už zveřejnila informace, že někteří z neúspěšných kandidátů nesplnili ani základní požadavky. A je dobře, že se to medializuje. Je totiž důležité, aby voliči věděli, jestli si kandidáti jsou vědomí svých povinností a zda je dodržují.
Jak rychle může dohledový úřad na případné prohřešky reagovat?
V tuto chvíli to neumím říct. Je třeba si uvědomit, že úřad reaguje zpětně a jeho kontrolní činnost začíná opravdu až teď po volbách. Některé povinnosti ale na kandidáty samozřejmě dopadají už ze začátku kampaní, například zřízení transparentního účtu a podobně – v tu dobu u nás odvádí dobrou práci neziskový sektor a některá média, která o financování kampaní průběžně informují. Ale hlavní část naší kontrolní činnosti začíná až po volbách, což ovlivňuje i načasování možných reakcí.
Nová funkce s sebou nese nové povinnosti. Jak to ovlivní vaše působení na fakultě?
Zvolení do úřadu mě jako akademičku ovlivní poměrně zásadně. A to už jenom proto, že si kvůli tomu na fakultě výrazně snižuju úvazek. Budu dál pokračovat ve vedení diplomových prací studentů, kteří jsou u mě zapsaní, i ve výuce některých předmětů. Ale své působení na katedře omezím tak, abych se mohla zodpovědně věnovat své nové funkci.