Cvičný poplach na FSS aneb co dělat v případě krizové situace na univerzitě

V reakci na prosincové neštěstí na Karlově univerzitě bude cílem cvičného poplachu vyzkoušet si evakuaci budovy. Začít proces, v němž si na jeho konci budou studenti, vyučující a zaměstnanci schopni zautomatizovat některé návyky. „Bohužel se v dnešní době často spoléhá na mechanickou a elektronickou bezpečnost a trochu se zapomíná na bezpečnost fyzickou. Pokud osoby, které se v instituci pohybují, nejsou dostatečně připraveny na vznik mimořádné události, pak může dojít k pomalé nebo neefektivní reakci, což zvyšuje riziko pro bezpečnost všech zúčastněných,” říká Jitka Vítková ze spolku Presafe, který se věnuje pořádání bezpečnostních kurzů a přednášek.

Podle Vítkové je nezbytné zajistit, aby všichni členové univerzitní komunity byli řádně a pravidelně školení a informovaní o postupech v případě nouzové situace, aby byla tak zajištěna co nejrychlejší a nejúčinnější reakce na potenciální hrozby. Právě cvičné poplachy jsou podle Vítkové klíčovým prvkem přípravy na krizové situace a mohou výrazně přispět k ochraně životů a majetku. „Velmi je doporučuju a podporuju,” dodává.

Základním pravidlem, kterým je doporučováno se v případě útoku aktivního střelce řídit, je Utíkej, schovej se, bojuj! S těmito zásadami aplikovanými v praxi zveřejnila Policie České republiky také videospot.

Průběh cvičného poplachu

Cvičný poplach se na fakultě sociálních studií uskuteční v úterý 5. března, a to přesně v 11:15. Všichni studenti, vyučující a zaměstnanci jsou povinni okamžitě opustit budovu fakulty a vydat se na oficiální shromaždiště před Červeným kostelem. Je přitom důležité nastudovat si evakuační plány jednotlivých pater. Cvičný poplach na fakultě sociálních studií je výsledkem předem naplánovaného scénáře a tím je podle děkana Stanislava Balíka snaha co nejrychleji vyklidit budovu. „Zvukovými signály bude oznámeno, že má být budova vyklizená a po evakuačních cestách se o to co nejrychleji budeme snažit. Studenti kromě zvukového signálu na poplach nijak upozorněni nebudou,” komentuje průběh nácviku Balík.

Význam cvičných poplachů a dalších opatření

Cvičné poplachy mají za cíl zlepšit připravenost a tím posílit bezpečnost objektů, v tomto případě univerzit. „Cvičné poplachy jsou důležitou, ne-li nejdůležitější součástí přípravy na krizové situace, protože umožňují testovat a zdokonalovat reakci a procedury. Pomáhají identifikovat slabiny v bezpečnostním systému a zlepšit komunikaci,” popisuje Jitka Vítková a dodává, že jsou také klíčové pro trénink zaměstnanců a studentů v situacích vyžadujících rychlou a efektivní reakci.

Zavedení cvičného poplachu souvisí s prosincovou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Fakulta sociálních studií se tak podle děkana Stanislava Balíka rozhodla pro cvičný poplach v souvislosti s komplexem bezpečnostních opatřeních po této tragédii. Podle Venduly Divišové z katedry politologie se postoj Masarykovy univerzity k bezpečnosti po události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nepochybně změnil, a to ve smyslu uvědomění si potřeby se na podobné situace připravovat a vytvářet vhodné postupy pro případy krizové situace, školit studenty i personál. „Jaký bude konečný výsledek debat, které se na univerzitách aktuálně vedou, ještě uvidíme. Univerzity se přitom budou muset rozhodnout, jakou míru rizika jsou ochotné akceptovat a za jakou cenu. Navíc by měly přihlédnout jak ke krátkodobým řešením, tak nastavit dlouhodobou strategii prevence násilí na školách, kde bude zásadní právě role sociální prevence,” komentuje Vendula Divišová, odborná asistentka na katedře politologie.

Kromě cvičného poplachu podniká univerzita také další kroky, které by mohly pomoci v případě krize. Příkladem může být nouzový kontakt, pomocí kterého se informace o krizové situaci dostanou ke studujícím a zaměstnancům tou nejrychlejší cestou. Dále pak vedení Masarykovy univerzity zavedlo školení bezpečnosti a ochrany prostřednictvím e-learningového kurzu v Informačním systému. „Opatření s sebou ale nesou i několik nevýhod. Jsou finančně nákladná, pro část osob můžou signalizovat, že se mají o svou bezpečnost obávat spíše, než je ujistit o opaku. Podobná opatření ale pouze přesouvají rizika jinam, na méně zabezpečená místa, neodstraňují je,” dodává bezpečnostní expertka. 

Podle dostupných informací ani Masarykova univerzita momentálně neplánuje jít cestou bezpečnostních rámů a podobných situačně-preventivních opatření. Podle Divišové je důležité neopomenout opatření z oblasti sociální prevence, která mají za cíl pomoct předcházet situacím, kdy bude daná osoba vůbec motivovaná útok provést. Ta směřují hlavně do oblasti mezilidských vztahů nebo poskytování psychologické péče. „V této oblasti je však nutné vyvíjet proaktivní činnost už mnohem dříve, na základních a středních školách,” vysvětluje odborná asistentka na katedře politologie.

Dá se na krizovou situaci připravit?

„Je smutné, že se na tato rizika musíme připravovat. Ale samozřejmě, že cesty, jak minimalizovat škody při vzniku obdobné události, která se stala na filozofické fakultě v Praze, jsou. Tyto cesty vycházejí jednak ze zkušeností ze zahraničí, ale bohužel i ze situací, které se odehrály v České republice,” říká Jitka Vítková.

Na prvním místě je podle Vítkové nezbytné identifikovat slabiny v bezpečnostním systému dané instituce. Následně je aktualizovat a zdokonalit bezpečnostní opatření a zvýšit povědomí personálu a studentů o prevenci a reakci na možné hrozby. Základem je se o bezpečnost starat, a to každý z nás, každý den. „Bohužel žijeme v době, kdy je naše bezpečí závislé na neustálém posilování a zdokonalování bezpečnostních strategií, a to jak na základě vývoje nových bezpečnostních technologií, tak zejména posilování osobní zodpovědnosti každého z nás,” zakončuje Vítková ze spolku Presafe.

Do nějaké míry se ale podle expertů dá na útok připravit, a to zvyšováním připravenosti osob a v rozumné míře cvičením krizových postupů pro případný útok či nastavením kanálů pro krizovou komunikaci. Podle bezpečnostní expertky se nicméně stále jedná o extrémní situace, které s sebou vždy nesou značnou míru nejistoty a hodně neznámých, a tak i nutnost pro zúčastněné osoby činit rozhodnutí na místě i za využití intuice s ohledem na vyhodnocení aktuálních rizik na základě dostupných, neúplných informací.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.