Dvojice děkanů Masarykovy univerzity spojila ve středu 14. listopadu svoje síly, aby společně symbolicky zasadili lípu svobody. Strom v Centru léčivých rostlin reprezentuje nejen sté výročí založení první Československé republiky, ale také spolupráci mezi fakultou sociálních studí a lékařskou fakultou.
S nápadem, aby měla fakulta sociálních studií vlastní lípu svobody, přišel její děkan Břetislav Dančák. Protože fakulta sociálních studií jako jediná z fakult Masarykovy univerzity nevlastní žádnou zeleň, spojila se s lékařskou fakultou. „Lípa má v naší kultuře a národní identitě velkou roli. Vzhledem k tomu, že naše fakulta se zabývá právě věcmi lidskými a identitou, je pro mě ctí zúčastnit se tohoto aktu,“ sdělil Dančák.
Zasazení památného lípy v Centru léčivých rostlin má podle děkana lékařské fakulty Martina Bareše hned tři symbolické roviny. „První metaforou je oslava založení první republiky Tomášem Garriguem Masarykem, po kterém je naše univerzita pojmenovaná. Druhou alegorii je nadcházející svátek studentstva a připomínka něžné revoluce 17. listopadu,“ vysvětlil Bareš. Jako třetí význam vnímá počátek hlubší spolupráce mezi dvěma fakultami, která by měla podle Barešových slov v budoucnosti vzkvétat stejně jako koruna čerstvě zasazené dřeviny.
Studentka Tereza Daňková oceňuje, že fakulta sociálních studií připomíná důležité milníky vývoje české demokracie. "Děkan dává zasazením lípy symbolicky najevo, jak důležité je ctít demokratické principy," myslí si studentka environmentálních studií a sociální antropologie.
Tradice sázení symbolických stromů, známých jako stromy svobody začala spolu se založením první republiky v letech 1918 a 1919. Tehdy se iniciativy chopili starostové, žáci i členové různých spolků, kteří společně vysadili na tisíce stromů. Podobně se tradice opakovala i v pozdějších letech, a to vždy, když si lidé chtěli připomenout a oslavit význam svobody a demokracie. V současnosti zvyk oživuje iniciativa s příznačným jménem Stromy svobody.