Hovory o demokracii: i studenti mohou ovlivnit demokracii

„Univerzita má být prostředím, které podporuje svobodu projevu,“ řekl na debatě Hovory o demokracii publicista Roman Joch. O demokracii, která byla tématem Masarykových dnů, debatovalo začátkem března v Univerzitním kině Scala sedm významných osobností. Mezi debatujícími byl i politolog a děkan fakulty sociálních studií Stanislav Balík, ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, nebo historik Ivan Šedivý. Masarykovy dny uspořádala Masarykova univerzita k příležitosti výročí 170 let od narození Tomáše Garrigue Masaryka.

18. 3. 2020 Eszter Kissová


Demokratický stát má ctít lidská práva, shodli se odborníci na debatě Hovory o demokracii. Foto: Radka Rybnikárová
Stanislav Balík, 42 let, děkan a profesor Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
Co pro vás znamená pojem demokracie?

Systém, ve kterém platí stejná pravidla pro všechny, to znamená vládnoucí i ovládané. Je to systém, ve kterém vládne většina při respektu k právům menšiny, systém, ve kterém lze bez násilí vyměnit vládu.

Jak se demokracie proměnila od roku 1989?

Změnila se od nadšení ke zklamání, od naděje k beznaději, od snahy, ač někdy jen předstírané, pravidla dodržovat, k neskrývanému pohrdání jimi. Přesto si myslím, že dnešní dobu lze zatím stále považovat za demokratickou.

Jak mohou demokracii ovlivnit univerzity, akademici a univerzitní studenti?

Jen nepřímo, a to svou veřejnou angažovaností.

Jak se vy sám podílíte na tvorbě demokracie?

Třicet let jsem členem skautského hnutí a skoro pětadvacet let působím jako vedoucí vychovávající další generace mladých lidí. Snažíme se je vést k dodržování skautského slibu, zákona a k lásce ke svobodě. Zároveň už dvacet let vedu skautské vzdělávací akce, na kterých připravujeme skauty z celé republiky na roli vedoucích oddílu. Kromě skauta se zapojuji také jako zastupitel ve své rodné obci Bludov.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kateřina Šimáčková, 53 let, odborná asistentka katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity, soudkyně Ústavního soudu
Co pro vás znamená pojem demokracie?

Samozřejmě vycházím z obsahu české ústavy, která říká, že náš stát je stát demokratický, právní a s úctou k lidským právům. Pro mě jako právničku demokracie znamená určitá pravidla, která musí ve společnosti a státě platit, pokud mají být respektovaná základní lidská práva.

Jak se demokracie proměnila od roku 1989?

Před rokem 1989 tady demokracie nebyla; nekonaly se demokratické volby, volební období vlády nebylo nijak omezené a chyběla i dělba moci. Komunistická vláda nerespektovala lidská práva ani principy právního státu. Dnešní doba je demokratická, ale i jako taková má jasná pravidla, která jako občané našeho státu musíme dodržovat.

Jak mohou demokracii ovlivnit univerzity, akademici a univerzitní studenti?

Jako pro vysokoškolskou učitelku je pro mě nejdůležitější studentům ukazovat, že pravidla platí pro každého; padni komu padni. A také že se mají ke všem lidem chovat s úctou. Takový přístup v akademickém prostředí se pak podle mě odrazí i v chování studentů ve společnosti.

Jak se vy sama podílíte na tvorbě demokracie?

Chodím pravidelně volit. Také se ve svých funkcích snažím maximálně respektovat dělbu moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Nevystupuji ze své role a jsem loajální k demokratickým hodnotám společnosti. Projevuje se to například tak, že jsem jako soudkyně velmi zdrženlivá v hodnocení politiky. Myslím si, že by si každý měl být vědomý své role v demokratickém státě, svých povinností a odpovědnosti.

 

 

 

 

Roman Joch, 48 let, politik, publicista a ředitel Občanského institutu
Co pro vás znamená pojem demokracie?

Ústavní demokracie znamená, že sice vládne většina, ale její moc není neomezená. Je omezená ústavou a je rozdělená na tři složky, zákonodárnou, výkonnou a soudní. Je důležité, že existují základní lidská práva, o kterých se nehlasuje a která patří každému člověku, a to jen proto, že je člověkem.

Jak se demokracie proměnila od roku 1989?

Myslím si, že každý režim má tendenci se v čase trošku kazit. Po listopadu 1989, v první polovině devadesátých let, byl v naší společnosti mnohem větší idealismus, teď jsme více cyničtí. Tolerujeme věci, které jsme v devadesátých letech netolerovali. Když Jan Kalvoda, český advokát a bývalý politik, dopustil, aby mu byl připisován titul JUDr., na který tehdy neměl právo, považoval za správné rezignovat. Dnes se lidé, kteří se dopustili mnohem horších prohřešků, za každou cenu svých funkcí drží. 

Jak mohou demokracii ovlivnit univerzity, akademici a univerzitní studenti?

Americký politický filosof Leo Strauss řekl, že každý volič je dostatečně vzdělaný na to, abychom mu mohli svěřit moc volit své zákonné zástupce. Taktéž říkal, že úkolem univerzity je vytvářet ze společnosti intelektuální aristokracii. Univerzita má být prostředím, které podporuje svobodu projevu. Máme možnost vyjádřit své názory, ale také vyslechnout názory, se kterými zásadně nesouhlasíme a následně o nich můžeme diskutovat. Když si to nacvičíme na univerzitě, nebudeme mít tendenci podléhat demagogii využívanému k získání vlivu, politické podpory a moci ve společnosti.

Jak se vy sám podílíte na tvorbě demokracie?

Jako politik a občan tím, že chodím volit, píšu svoje názory na blogu iDNES.cz a pracuji v Občanském institutu, vzdělávací neziskové organizaci, se kterou každé léto organizujeme týdenní letní školu určenou pro vysokoškolské studenty. Zveme tam hosty z různých profesí, s odlišnými názory. Smyslem je poskytnout studentům možnost pro diskuzi a výměnu názorů.

Ivan Šedivý, 60 let, historik a proděkan pro vědu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Co pro vás znamená pojem demokracie?

Jsem historik, takže nepohlížím na demokracii jako na neměnný nadčasový systém, ale vždy ji chápu v nějakém kontextu. Můžu ji poměřovat jenom s konkrétním časovým obdobím, ve kterém převládá. Například československá meziválečná demokracie ve své době patřila mezi nejlepší v Evropě a dnes bychom ji velmi tvrdě kritizovali. V tomhle smyslu za demokratický považuju ten stát, který dodržuje nynější demokratické zvyklosti.

Jak se demokracie proměnila od roku 1989?

Ideová politika se nepochybně vytrácí. Daleko vice získává na váze politický marketing a vliv nadnárodních sociálních sítí. Sítě jako Facebook v dnešní době výrazně ovlivňují politickou soutěž. Ovšem dnešní doba je podle mě určitě demokratická. Pocházím z generace, která velkou část života prožila v období komunistické vlády. Proto všechno, co přišlo a přijde po roce 1989, budu nejspíš považovat za demokratickou změnu k lepšímu. Myslím, že jsme vysoce demokratický stát, který dodržuje zásady právního státu a dokážeme mít respekt k názorům menšiny.

Jak mohou demokracii ovlivnit univerzity, akademici a univerzitní studenti?

Role univerzit ve veřejném prostoru je nesmírně důležitá, ale na první místo bych dal zodpovědný badatelský výkon, ať už je to z oblasti historie, politologie, sociologie nebo z jiných oblastí. Úkolem akademiků je položit na stůl výsledky základního výzkumu a využít je v praxi. Podle mě jsou kvalitní výsledky daleko prospěšnější, než bezhlavé angažování se v příležitostných kampaních.

Jak se vy sám podílíte na tvorbě demokracie?

Měl jsem tu čest řadu let vést Masarykův ústav a Archiv AV ČR,byl jsem jedním z těch, kdo po roce 1989 pomáhali tento ústav znovu oživit pod hlavičkou akademie věd. Obnovování instituce, která má dlouhou tradici, byl tehdy jeden z důležitých úkolů. Jsem rád, že jsem se na něm aspoň trochu podílel.

Více článků

Přehled všech článků