Multimediální den: důvěra a média z pohledu novinářů

Jsou dnešní média důvěryhodná? Odpověď na tuto otázku hledali návštěvníci jedenáctého ročníku Multimediálního dne na fakultě sociálních studií. „Důvěra v média je v dnešní době rozpolcená. Každý z nás má média, kterým věří a kterým ne. Dnes se důvěře v média budeme věnovat z pohledu lidí, kteří média tvoří a kteří v nich pracují,“ uvedl na slavnostním zahájení Multimediálního dne vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky Jakub Macek.

28. 11. 2019 Radka Rybnikárová

<p style="margin: 0cm; margin-bottom: .0001pt; vertical-align: baseline;" class="paragraph"><span class="normaltextrun">Jak funguje redakce <a rel="noopener" href="https://www.ceskatelevize.cz/" target="_blank">České televize</a>, <a rel="noopener" href="https://portal.rozhlas.cz/" target="_blank">Českého rozhlasu</a> či <a rel="noopener" href="https://brnensky.denik.cz/" target="_blank">Brněnského deníku Rovnost</a> </span><span class="normaltextrun">mohli návštěvníci zjistit na mediálním jarmarku v atriu fakulty sociálních studií. Foto: Radka Rybnikárová</span><span class="eop"> </span><span style="font-size: 5.5pt; font-family: 'Segoe UI','sans-serif';"></span>

Jak funguje redakce České televize, Českého rozhlasu či Brněnského deníku Rovnost mohli návštěvníci zjistit na mediálním jarmarku v atriu fakulty sociálních studií. Foto: Radka Rybnikárová 

O naléhavosti tématu důvěra v média svědčila hojná účast v hlavní debatě i na dalších přednáškách a seminářích. Studenti vysokých, středních i základních škol měli příležitost diskutovat například s moderátorem Martinem Řezníčkem a reportérkou Markétou Dobiášovou z České televize či moderátorem Martinem Veselovským z DVTV. Součástí programu bylo vyhlášení nejlepší žurnalistické tvůrčí bakalářské práce i předání cen v soutěži Školní časopis roku 2019. „Jsem moc rád za partnerství mezi Asociací školních klubů České republiky a fakultou sociálních studií, díky němuž rozšiřujeme povědomí o tom, co se děje v prostředí středoškolských časopisů,“ uvedl při zahájení Multimediálního dne ředitel soutěže Petr Kantor.

Desítky cen za nejlepší časopisy, titulní strany, obsah či grafiku v soutěži Školní časopis roku 2019 předal žákům základních a středních škol ředitel soutěže Petr Kantor. Do soutěže se přihlásilo celkem 385 časopisů. Ocenění za nejlepší časopis prvního stupně základních škol získal Školní hlasatel z Řeznovic, ve středoškolské kategorii získali ocenění studenti z Varnsdorfu s časopisem Yntrák. 

Největší zájem a účast vyvolala závěrečná talk-show DVTV s moderátorem Martinem Veselovským, který nejprve vedl rozhovor s podnikatelem a investorem Jiřím Hlavenkou na téma vládnutí prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreja Babiše. Po rozhovoru Martin Veselovský odpovídal na otázky publika. Se studenty se bavil například o tom, jaké byly jeho novinářské začátky nebo jak se staví k objektivitě mediálního portálu DVTV, což je audiovizuální žurnalistický projekt, který založil spolu s moderátorkou Danielou Drtinovou a editory Janem Rozkošným a Janem Ouředníkem. Od roku 2014 dodává DVTV videoobsah pro online deník Aktuálně.cz.

Ověřené zprávy studentům 

 

Studenti fakulty sociálních studií mají od Multimediálního dne oficiálně k dispozici prakticky nepřetržitý headline zpravodajský servis České tiskové kanceláře.

Na obrazovce ve společenském prostoru vedle fakultního bufetu se denně online zobrazuje na sto krátkých aktuálních informací. Obrazovka je v provozu v době, kdy jsou na fakultě studenti, tedy zjednodušeně od rána do večera.

Stálý přístup k ověřeným zprávám pro všechny studenty se rozhodla umožnit fakulta sociálních studií a katedra mediálních studií a žurnalistiky ve spolupráci s agenturou ČTK, která obrazovku fakultě propůjčila zdarma na dobu neurčitou a zdarma také poskytuje svůj headline servis.

„Tento přístup k ověřeným informacím lze chápat i jako příspěvek fakulty v boji proti dezinformacím. Headline servis přispěje k tomu, aby se studenti více dostávali do kontaktu s ověřenými zprávami veřejnoprávního seriózního média,“ uvedl Jaroslav Čuřík z katedry mediálních studií a žurnalistiky, který instalaci obrazovky zprostředkoval.

Studenti žurnalistiky mají nové centrum mediálních praxí 

 

Součástí Multimediálního dne bylo i setkání členů katedry mediálních studií a žurnalistiky se zástupci zaměstnavatelů z oblasti mediálního průmyslu a výzkumu.

Hostům byl na akci představen projekt MUNI 4.0, mířící ke zvýšení kvality vzdělávání a nová podoba výuky bakalářského a magisterského studijního programu Mediální studia a žurnalistika se zaměřením na získávání praktických zkušeností studentů.

Jedním z výstupů projektu je také Centrum mediálních praxí (CEMEP), které zahájilo provoz právě na tomto setkání se zaměstnavateli. CEMEP je informační portál pro studenty a zájemce o studium na katedře mediálních studií a žurnalistiky.

Jeho účelem je také propojit činnost na katedře s činností různých institucí a firem. Centrum podporuje odborné praxe studentů, tvůrčí činnosti (nabízí témata produktových a jiných prací), stáže i brigády či práci v oboru.

Cena Arnošta Heinricha za nejlepší žurnalistickou tvůrčí bakalářskou práci

Cenu Arnošta Heinricha vyhlašuje každoročně Katedra mediálních studí a žurnalistiky v spolupráci se Syndikátem novinářů České republiky. Studenti v ní mohou být oceněni za nejlepší tvůrčí (produktové) bakalářské práce.

Za psanou žurnalistiku cenu Arnošta Heinricha získali: 
 
-Aneta Matyšová za práci Po stopách Tomáše Garrigua Masaryka v Česku, na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině (soubor reportáží),

-Eva Blechová za práci Soubor publicistických reportáží z Katalánska pro časopis Lidé a Země

-Dominika Lewczyszynová za práci Češi a Evropská unie – soubor publicistických rozhovorů pro týdeník Respekt.

Za audiovizuální bakalářskou práci získal cenu Arnošta Heinricha: 

-Matej Hudák za práci Dokumentárny film Daniel. 

Arnošt Heinrich (1880 Praha–1933 Brno)

Arnošt Heinrich byl novinář, redaktor a šéfredaktor Lidových novin, které se pod jeho vedením postupně staly významným celostátním deníkem.

Heinrich se angažoval i ve veřejném životě. Před první světovou válkou působil v Moravské lidové straně pokrokové, za války se zapojil do domácího odboje a podílel se na budování jeho zpravodajské sítě na Moravě. V roce 1918 byl vůdčí osobností převratu v Brně, za jehož vrchol je považovaný pád německé radnice 6. listopadu 1918. V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění, který byl nejvyšším zastupitelským a zákonodárným orgánem v době vzniku Československa.  

Studenti žurnalistiky a mladí novináři soutěží každý rok o Cenu Arnošta Heinricha, kterou uděluje Masarykova univerzita ve spolupráci se Syndikátem novinářů jižní Moravy.  

Více článků

Přehled všech článků