Nové granty, výzkumné projekty i pedagogické kapacity ze zahraničí představuje ocenění HR Award

Fakulta sociálních studií společně s dalšími sedmi fakultami Masarykovy univerzity a Ústavem výpočetní techniky na podzim zahájila přípravy pro získání certifikace HR Award. Bude se jednat o dlouhý proces, který by mohl být definitivně završený až za šest let. Pokud fakulta ocenění získá, bude to důkaz, že se její zaměstnanci mají minimálně tak dobře, jako jejich kolegové na předních evropských univerzitách jako je třeba světoznámý Oxford nebo Cambridge v Anglii. Zapojení fakulty sociálních studií do projektu hodnotí její zaměstnanci s nadšením. „HR Award pro mě znamená záruku, že se s našimi zaměstnanci bude zacházet tak, jak je standardní ve vyspělých státech,“ popsal vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Zdeněk Kříž.  V České republice se oceněním už dnes pyšní například Mendelova univerzita, Univerzita Karlova, nebo Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity.

Granty jako nezbytný prvek výzkumů

Ocenění personálního oddělení různých výzkumných pracovišť, neboli HR Award, je prestižní certifikace, kterou uděluje Evropská komise vynikajícím výzkumným institucím po celé Evropě. „Jedním z cílů certifikace je sjednotit zaměstnanecké podmínky na výzkumných institucích v Evropě a nastavit základní standard pro rozvoj výzkumných pracovníků,“ vysvětlila manažerka HR Award na fakultě sociálních studií Gabriela Vybíralová. Motivací pro instituce je řada výhod, které získání certifikace přináší. „Ocenění přinese fakultě větší prestiž, která se odrazí například na možnostech snazšího získání dotací z největšího podpůrného programu pro výzkum a inovace Evropské unie Horizont 2020,“ tvrdí Vybíralová.  

Program Horizont 2020 je vymezený na období let 2014–2020, kdy se mezi žadatele o dotace z tohoto projektu rozdělí okolo 77 miliard eur. Jedná se o velký projekt, na kterém výzkumníci z fakulty sociálních studií spolupracují s dalšími deseti univerzitami a 14 partnery z praxe. „Mezi naše partnery patří například centra environmentální výchovy, muzeum, neziskové organizace, nebo správa chráněného území. U projektů Horizont 2020 je běžné, že se do žádosti zapojí více institucí z různých evropských zemí,“ vysvětluje zástupce vedoucího katedry environmentálních studií Jan Činčera.

Díky ocenění HR Award může být pro fakultní výzkumníky také snazší získat pro své projekty vhodné partnery. „Pro úspěšný projekt musíte mít dobrý tým a špičkovou spolupráci mezi partnery,“ myslí si zástupce vedoucího katedry environmentálních studií Jan Činčera. Žadatel o grant musí být expertem ve svém oboru. Mecenáši přihlížejí také na vydané publikace související se zkoumanou problematikou. „Je to takový uzavřený kruh. Abyste v projektu uspěli, musíte mít něco za sebou. Když by se do projektu chtěl zapojit někdo nový, funguje to v realitě tak, že ho do projektu přizve někdo zkušenější, například konzultant disertační práce,“ popsal Činčera. Žádosti o finanční podporu jsou hodnoceny nezávislými recenzenty, na jejichž základě rozhoduje komise zaměřená na příslušný obor. „Je důležité se nevzdávat po prvním neúspěchu. Zkusit projekt opravit a další rok ho podat znovu,“ vyzval Činčera.

Právě při žádání o grant z projektu Horizont 2020 mají instituce s oceněním HR Award výhodu. „Ocenění HR Award našemu pracovišti umožní vyrovnat se při žádání o granty světově uznávaným univerzitám, “ uvedla vedoucí katedry sociální politiky a sociální práce Kateřina Kubalčíková. Pokud by fakulta ocenění získala, zvýšila by se také její atraktivita pro zahraniční výzkumníky. „Bude-li se k nám hlásit výzkumný pracovník z jiné univerzity, certifikace HR Award je pro něj důkazem, že se tady o zaměstnance hezky staráme. Například že máme Centrum zahraniční spolupráce, které mu pomůže třeba zajistit bydlení nebo sehnat místo ve školce pro děti,“ popsala některé služby fakulty Vybíralová. Certifikace vypovídá také o velmi dobrém platu výzkumných pracovníků a profesionální přístupu k zaměstnancům. Od vedení instituce se očekává, že bude se zaměstnanci mluvit jako rovný s rovným, nikdo nebude znevýhodňovaný, diskriminovaný, a to ani při uchazečském pohovoru, ani při výkonu práce.

Evropská komise prověří spokojenost zaměstnanců

Pokud se instituce rozhodne o certifikaci HR Award ucházet, musí nejprve zaplatit za přihlášku do procesu. Veřejné a neziskové organizace zaplatí okolo pěti tisíc korun, pro soukromé instituce je cena vyšší. „Abychom se o ocenění mohli ucházet, museli jsme napsat dopis Evropské komisi. V něm jsme potvrdili, že se budeme opírat o 40 principů z evropského Kodexu a  Charty chování k výzkumným pracovníkům,“ popsala postup Vybíralová. Zásady se dělí do čtyř oblastí – etické a profesní aspekty, nábor a výběr, pracovní podmínky a sociální jistoty, vzdělávání a rozvoj. Za několik dní přišlo od Evropské komise potvrzení, že fakulta sociálních studií byla zapsaná jako žadatel o ocenění HR Award.

Všechny doposud zmíněné kroky už fakulta absolvovala. Následuje dvanáctiměsíční práce s různými dokumenty, které Evropská komise vyžaduje. „Získáváme a zpracováváme zpětné vazby z dotazníků, které vyplňovali všichni zaměstnanci fakulty. Na jejich základě vytvoříme analýzu toho, co na fakultě funguje dobře a co bychom naopak rádi změnili směrem k principům HR Award,“ vysvětlila postup Vybíralová. Kompletní vyhodnocení dotazníků plánuje Vybíralová dokončit v následujících dnech. „Už teď ale mohu zmínit, že nejčastěji se výzkumní pracovníci odkazovali na časově náročnou administrativní část jejich práce, která jim zabírá více času, než by si přáli. Na základě výsledků z dotazníků vznikne GAP analýza, ve které zohledníme nejčastěji zmiňované podněty ke zlepšení od zaměstnanců,“ uvedla Vybíralová. GAP analýza je nástroj využívaný pro zjištění nesrovnalostí mezi už dosaženými a plánovanými cíli. Jedná se v podstatě o reflexi vlastní práce. Právě tato analýza se stane základem pro akční plán fakulty, který v červnu pracovní skupina, složená z vybraných akademiků z různých kateder, představí vedení fakulty, kolegiu děkana a zaměstnancům. Akční plán bude shrnovat konkrétní kroky v řešení jednotlivých nedostatků.

Zpracovanou dokumentaci pak projektoví pracovníci začátkem prosince odešlou na Evropskou komisi, která zhruba po dvou měsících udělí fakultě dočasný certifikát HR Award. „Předpokládám, že proces nemůže nic negativně ovlivnit. I kdyby kontrolní výbor Evropské komise našel nějaké nesrovnalosti a pochybnosti, Evropská komise umožňuje jejich dovysvětlení a nápravu, pokud opatření uděláme včas,“ předpokládá Vybíralová.

Po udělení dočasného certifikátu, zhruba na přelomu kalendářního roku 2020 začne finální dvouletá fáze, v níž budou vedení jednotlivých kateder naplňovat kroky, stanovené v akčním plánu, tedy například zajistí vhodné pracovních podmínky, pomůcky a přístroje pro efektivnější výzkum. „Očekávám, že celý proces nastaví zrcadlo nám všem v tom, jak pracujeme a doposud jsme pracovali,“ přeje si vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Zdeněk Kříž.

Po této době fakulta sama vyhodnotí, zda se povedlo dodržet původní plány. Na závěr přijedou hodnotitelé Evropské komise do Brna. Hodnotitelský tým se skládá z jednotlivých zástupců Evropské komise, kteří jsou doplnění externími výzkumníky z jiných evropských výzkumných organizací. V konečném výsledku buď dočasný certifikát přemění na trvalý, nebo tento statut odeberou úplně. „Nicméně to vše bude až tři roky po udělení dočasného certifikátu, v součtu se tak bavíme o pěti letech, do kterých nepočítám rok přípravy,“ sečetla nakonec Vybíralová.

Zpětná vazba zaměstnanců fakulty má odhalit nedostatky na pracovišti

Pro většinu zaměstnanců fakulty se toho s HR Award zatím moc nemění. Na udělení certifikátu se podíleli vyplněním dotazníků. Ten měl tři různé podoby – jednu pro administrativní pracovníky, druhou pro výzkumné pracovníky, který se dotazoval mimo jiné i na spokojenost s etikou ve výzkumu, a třetí verze byla v angličtině pro zahraniční zaměstnance. V dotazníku se všichni zaměstnanci fakulty mohli vyjádřit například k současným podmínkám na pracovišti, ke kolektivu, k nadřízeným a výzkumným projektům. Do anonymního dotazníku sdělili výzkumní pracovníci své zkušenosti s vědeckou prací, čímž mohou napomoci k lepšímu ohodnocení budoucích pracovníků a rozvinout diskuzi o zlepšení výzkumu. Primárně se projekt pojí s výzkumem, ale také s péčí o všechny zaměstnance, včetně technicko-hospodářských pracovníků, tedy třeba zaměstnanců knihovny, technických pracovníků, nebo třeba vrátných.

Dotazník nebyl povinný, přesto vedení jednotlivých kateder důrazně apelovala na jeho vyplnění. „Mně osobně zabral dotazník dvacet, maximálně třicet minut, takže si nemyslím, že by se jednalo o něco zatěžujícího,“ řekla vedoucí katedry sociální práce a sociální politiky Kateřina Kubalčíková. Přesto se do jeho vyplnění nepustili všichni. Celkem dotazník vyplnilo 49 procent výzkumných pracovníků, 20 procent doktorandů a 80 procent administrativních zaměstnanců. Dotazník se skládal z několika částí. „Hojně zastoupené byly otázky ohledně diskriminace, ohodnocení a výběru pracovníků,“ nastínila Kubalčíková. Další otázky se soustředily na to, jakým způsobem je podporovaná věda s výzkumem a jak se vyučující zapojují do běžného chodu katedry.„Pokud pracovníci pochopí, k čemu celá agenda směřuje, zjistí, že se jedná o příležitost, nikoliv zátěž,“ vyzdvihla Kubalčíková, která HR Award vnímá pozitivně, zejména kvůli tomu, že se podle jejích slov změní k lepšímu proces výběrového řízení.

Otázka výběrového řízení je totiž jednou z nejvíce posuzovaných zástupci Evropské komise. Kubalčíková se tak těší na nové poznatky a očekává, že problematiku uchazečského řízení bude muset poznat více do hloubky, vzhledem k tomu, že ve své pozici vedoucí katedry působí teprve krátce. Podle Vybíralové podmínky výběrového řízení na pozice na fakultě sociálních studií už dnes do velké míry odpovídají evropským standardům. „Jediné, co nám chybí, je dát znalosti naší vedoucí personálního oddělení, paní Dopplerové, na papír. Máme sice řád výběrového řízení, kterým se řídíme, ale chybí přehledný manuál, který by shrnul všechny základní principy,“ vysvětluje Vybíralová. Mezi základní principy patří otevřenost při přijímacím řízení a snaha zabránit diskriminaci. Podle Vybíralové by například při výběrovém řízení měli mít stejnou příležitost lidé, kteří přichází z Masarykovy univerzity, jako vědci a uchazeči z externího prostředí. „Dalším pravidlem nediskriminace je například nový pohled na předchozí zkušenosti uchazeče. Abychom například nehleděli jen na kariérní minulost jedince, ale i na zkušenosti a kompetence pro rozvoj získané jinde, než v kariérní dráze,“ popsala Vybíralová. Pro kontext uvedla například práci v neziskovém sektoru, nebo účast na různých vzdělávacích a seberozvojových projektech.  

Spokojený zaměstnanec znamená i spokojené studenty

Díky HR Award získávají pracovníci jedinečnou možnost vyjádřit se ke svému pracovišti a v konečném důsledku ho i změnit k lepšímu.  „Doufám, že se naši vědci i nevědečtí pracovníci budou cítit komfortněji, a že jim to pomůže získávat více grantů a dotací k výzkumným projektům. Zkrátka bych chtěla, aby měli pocit, že se o ně fakulta stará. Mým cílem je, aby naši zaměstnanci doporučovali naši fakultu jako skvělého zaměstnavatele,“ přeje si Vybíralová. Zdeněk Kříž si pro změnu slibuje více možností, odkud granty čerpat a také větší podíl přiznaných grantů. „Bude to obrovské povzbuzení do začátků všech výzkumných projektů,“ dodal.

Studentů se program nijak nedotkne, ani nemají možnost jakkoliv se zapojit. „Pojem HR Award jsem bohužel nikdy neslyšel,“ svěřil se student mezinárodních vztahů a žurnalistiky na fakultě sociálních studií Štěpán Kratochvíl. Vedení projektu se ale snaží povědomí o certifikaci mezi studenty šířit, například prostřednictvím digitální tabule ve vestibulu při vstupu do fakulty. „Pokud budou spokojeni vyučující, přenesou to i na své studenty,“ myslí si Vybíralová.