Nový ředitel České televize Brno: Žurnalistika by měla být co nejblíže lidem

Cvičné médium Stisk online učíte na katedře mediálních studií a žurnalistiky už osm let. Co se za tu dobu změnilo?

Vnímám, že stoupají digitální kompetence studentů. Jsou více a více srostlí s mobilními technologiemi a umí s nimi pracovat. Lépe pracují také s audiovizuální složkou. Znají už zásady, které se naučili na sociálních sítích. Obecně mi však studenti připadají stále stejně nadaní a jsem rád, že s nimi můžu pracovat. Vždycky se sám sebe ptám, zda bych já v této roli, v tomto věku obstál stejně. Živých vstupů se vždycky zhostí s neskutečnou lehkostí. Zvládnou zapnout kameru, mluvit živě a opravdu jim to jde. Mají můj obdiv.

Zmínil jste, že studenti lépe zachází s digitálními technologiemi. Myslíte, že na to měl vliv covid?

Určitě. Byla to velká škola pro nás pro všechny. Museli jsme si více osvojit videokonferenční nástroje nebo natáčení mobilem. Jsem ale upřímně rád, že je tato etapa za námi. Osobní kontakt je pro mě opravdu nedocenitelný. V covidu jsem byl frustrovaný, že své studenty za půl roku neznám a nikdy jsem je neviděl osobně. Bylo mi to líto.

Jak pak vnímáte ty studenty, kteří se rozhodnou zavítat do České televize na praxi?

Určitě si je ze Stisku pamatuju, ale předně bych chtěl říct, že na tom je založený celý systém. Máme tu úzce vymezenou skupinu se zájmem o televizi, s tou se potkávám ve cvičném médiu. Půl roku s nimi pracuju, zjistím, jak na tom kdo je, a poté to zohledňuju při výběrovém řízení na stáže. Prohloubíme spolupráci a na konci stáže dostanou ti nejlepší možnost v této práci pokračovat a stát se externími redaktory České televize. Získáváme tím vycvičené zkušené novináře, pro které prostředí není nové. Tato spolupráce po ukončení školy vyústí často v to, že je zaměstnáme. Za mě je to velmi jednoduchý a efektivní způsob nabírání lidí. Rád bych v něm pokračoval i nadále.

Stává se často, že jim potom nabídnete tu externí spolupráci?

Velmi často. Lidé takto různě redakcí prostupují. Řekl bych, že v průměru z každé skupiny stážistů s jedním z nich spolupracujeme dál.

Jaký máte názor na to, jak katedra žurnalistiky přistupuje k výuce? Tím myslím širokou škálu praktických předmětů.

Myslím si, že je to správně. Já na ní reprezentuju televizní tvorbu, kde je nezbytné získat nějaké vědomosti a kompetence, ale samozřejmě nevnímám, že by to mělo být na úkor těch teoretických znalostí, které jsou stejně důležité. Nejsme praktická škola, naše poslání je jinde a možná trošku někde výš. Obě složky jdou ruku v ruce. Jsem rád, že vedení katedry podporuje praktickou výuku a daří se mu navazovat spolupráci s lidmi z praxe, kteří tam pak vyučují.

Jsem člověk, který v životě rád přijímá výzvy

Jak už jste zmínil, v televizním prostředí se pohybujete už 14 let. Jaké byly vaše začátky?

Bylo to poměrně zvláštní, protože jsem přicházel do redakce zpravodajství mezi své dva nejlepší přátele. Společně tenkrát vyráběli publicistický pořad Týden v regionech, kde jsme měli možnost se celý týden věnovat pouze jednomu tématu, které jsme zpracovávali do hloubky. Strávili jsme tam kolikrát více času, než jsme museli. Někdy se to protáhlo třeba i do dvou hodin do rána, ale vzpomínám na to rád.

Témata jste prý často hledal při své procházce na oběd. Co je na tom pravdy?

Je to tak. Žurnalistika by měla být co nejblíže lidem. Měla by tedy pojímat témata, která lidé vidí, ačkoliv si to třeba neuvědomují. My novináři bychom je měli být schopni najít, uchopit a referovat o nich. Vnímám tato témata jako cenná a myslím, že mají svůj přínos stejně jako jiná.

Co vás vedlo k tomu kandidovat na funkci ředitele?

Jsem člověk, který v životě rád přijímá výzvy. Tato šance, která se objeví jednou za deset let, a navíc v těsné blízkosti, se proto přímo nabízela. Mám i určitou znalost televizního prostředí, ve kterém se pohybuju už čtrnáct let. Za tu dobu znám zdejší lidi, vím, jak to tady chodí, a díky tomu si i troufnu vystoupit výš. Českou televizi nevnímám jako nějakou firmu, spíše jako soubor hodnot, se kterými se ztotožňuju. Budu ji vždy hájit a jsem rád za šanci ji posouvat dál. Proto jsem se i rozhodl usilovat o pozici ředitele.

Co se pro vás mění?

Mění se pro mě od základu všechno. Byl jsem zvyklý fungovat v jedné části televizního studia a zodpovídal jsem za jeden tým, teď se ale tahle moje rodina rozrostla z nějakých 40 lidí na 227 zaměstnanců brněnského televizního studia a o další externí pracovníky. Záběr je to daleko širší. Nová role pro mě znamená i reprezentační povinnosti, na které jsem dříve zvyklý nebyl. Všechno je nové, ale věřím, že to zvládnu.

Jaké změny brněnskou Českou televizi pod vaším vedením čekají?

Určitě chci podpořit televizní výrobu. Chtěl bych přispět k vývoji nových televizních produktů i za přispění externího financování. Do výroby plánuju zapojit i nové technologie, protože prostředky na výrobu audiovize se stále zmenšují, zkvalitňují a jsou dostupnější. V tomto případě bych chtěl využít i kombinaci nástrojů umělé inteligence. Otevírají se nám úplně nové možnosti a já bych tento vlak nechtěl minout, rád bych do něj včas naskočil. Věřím v kvalitní zpětnou vazbu, plánuju tedy změnu komunikace ve studiu i například na sociálních sítích.

Plánujete také nějaké personální změny?

S propouštěním nepočítám, protože jsme za poslední tři roky zažili už dvě vlny vynucených odchodů. Doufám, že půjdeme se zaměstnanci spíše do plusu. Chci zřídit novou pozici, člověka, který se bude starat o peníze. Náplní jeho práce bude hledání finančních prostředků z Evropské unie i českých rozpočtů. Bude nám rovněž pomáhat oživovat některé plánované projekty. Přemýšlím i o centralizaci určitých skupin zaměstnanců. Například by mohl vzniknout nový projektový tým v Praze, který by byl sjednocený i s týmem v Brně.

Zmínil jste umělou inteligenci. Jakým způsobem byste ji chtěl využívat?

Už s tím ve zpravodajství trošku pracujeme. Zapojil bych ji hlavně do rutinní mechanické činnosti, u které nemusíte přemýšlet, ale značně vás vytěžuje. Například k práci s textem, dělání rešerší a postupem času by snad mohla pomáhat s doplňováním skrytých titulků u našich pořadů.

Funkci vykonáváte od 1. listopadu. Už jste si na ni zvykl?

Stále ještě sedím na dvou židlích. A to v čele zpravodajství a na ředitelském postu. Nemám ještě vybraného svého nástupce, takže řídím obě tyto části. Čas si tak dělím a na vše si teprve zvykám. Jde to ale celkem rychle.

Potkávání se studenty je obohacující a prospěšné i pro mou současnou pozici 

Budete s katedrou žurnalistiky spolupracovat i nadále?

Určitě dotáhnu do konce tento semestr. Mám velice talentovanou a šikovnou skupinu lidí. V následujících dnech nás čeká výběr mého nástupce v roli šéfredaktora zpravodajství. Toho člověka bych chtěl motivovat, aby po mě Stisk po dohodě s katedrou převzal. Bude dávat větší smysl, když to bude dělat člověk, který je ve zpravodajství opravdu každý den. Ví, jak to chodí a dokáže to studentům předat. Na začátku příštího semestru bych ho chtěl uvést, představit mu tu roli i seminář. V začátcích mu budu ještě pomáhat, ale potom bych to už nechal na něm. Doufám, že do toho bude stejně zapálený jako já. Pokud jde o televizní bootcamp, ten po mě převzala kolegyně Iva Vodáková. Už bohužel nebudu mít prostor strávit se studenty celý týden, byť to zní lákavě.

Plánujete ve spojení s katedrou nějaké další projekty?

Budu rád, když něco s vedením katedry vymyslíme. Přiznám ale, že teď budu mít pár měsíců myšlenky jinde. Budu se muset vžít do nové funkce. Jakmile si však zvyknu, předpokládám, že budu chtít s katedrou dále spolupracovat. Třeba si vymyslím nějaký další seminář a budu v kontaktu se studenty, protože to beru jako důležité a prospěšné i pro mou současnou pozici.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.