Jsem člověk, který rád přijímá výzvy, říká nově jmenovaný ředitel brněnské České televize
Rozhovor vznikl ve spolupráci s cvičným médiem na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Původní článek Marka Matrase čtete na webu Stisk online.
Petr Albrecht pracuje v brněnské České televizi téměř čtrnáct let, od prvního listopadu byl jmenován jejím ředitelem. Už od roku 2016 na fakultě sociálních studií učí jednu ze seminárních skupin předmětu Cvičné médium zaměřené na televizní tvorbu. Jak to bude s televizní seminární skupinou Cvičného média dál a na co se Petr Albrecht zaměří ve své nové roli ředitele?
Cvičné médium Stisk online učíte na katedře mediálních studií a žurnalistiky už osm let. Co se za tu dobu změnilo?
Vnímám, že stoupají digitální kompetence studentů. Jsou více a více srostlí s mobilními technologiemi a umí s nimi pracovat. Lépe pracují také s audiovizuální složkou. Znají už zásady, které se naučili na sociálních sítích. Obecně mi však studenti připadají stále stejně nadaní a jsem rád, že s nimi můžu pracovat. Vždycky se sám sebe ptám, zda bych já v této roli, v tomto věku obstál stejně. Živých vstupů se vždycky zhostí s neskutečnou lehkostí. Zvládnou zapnout kameru, mluvit živě a opravdu jim to jde. Mají můj obdiv.
Zmínil jste, že studenti lépe zachází s digitálními technologiemi. Myslíte, že na to měl vliv covid?
Určitě. Byla to velká škola pro nás pro všechny. Museli jsme si více osvojit videokonferenční nástroje nebo natáčení mobilem. Jsem ale upřímně rád, že je tato etapa za námi. Osobní kontakt je pro mě opravdu nedocenitelný. V covidu jsem byl frustrovaný, že své studenty za půl roku neznám a nikdy jsem je neviděl osobně. Bylo mi to líto.
Jak pak vnímáte ty studenty, kteří se rozhodnou zavítat do České televize na praxi?
Určitě si je ze Stisku pamatuju, ale předně bych chtěl říct, že na tom je založený celý systém. Máme tu úzce vymezenou skupinu se zájmem o televizi, s tou se potkávám ve cvičném médiu. Půl roku s nimi pracuju, zjistím, jak na tom kdo je, a poté to zohledňuju při výběrovém řízení na stáže. Prohloubíme spolupráci a na konci stáže dostanou ti nejlepší možnost v této práci pokračovat a stát se externími redaktory České televize. Získáváme tím vycvičené zkušené novináře, pro které prostředí není nové. Tato spolupráce po ukončení školy vyústí často v to, že je zaměstnáme. Za mě je to velmi jednoduchý a efektivní způsob nabírání lidí. Rád bych v něm pokračoval i nadále.
Stává se často, že jim potom nabídnete tu externí spolupráci?
Velmi často. Lidé takto různě redakcí prostupují. Řekl bych, že v průměru z každé skupiny stážistů s jedním z nich spolupracujeme dál.
Jaký máte názor na to, jak katedra žurnalistiky přistupuje k výuce? Tím myslím širokou škálu praktických předmětů.
Myslím si, že je to správně. Já na ní reprezentuju televizní tvorbu, kde je nezbytné získat nějaké vědomosti a kompetence, ale samozřejmě nevnímám, že by to mělo být na úkor těch teoretických znalostí, které jsou stejně důležité. Nejsme praktická škola, naše poslání je jinde a možná trošku někde výš. Obě složky jdou ruku v ruce. Jsem rád, že vedení katedry podporuje praktickou výuku a daří se mu navazovat spolupráci s lidmi z praxe, kteří tam pak vyučují.
Jak už jste zmínil, v televizním prostředí se pohybujete už 14 let. Jaké byly vaše začátky?
Bylo to poměrně zvláštní, protože jsem přicházel do redakce zpravodajství mezi své dva nejlepší přátele. Společně tenkrát vyráběli publicistický pořad Týden v regionech, kde jsme měli možnost se celý týden věnovat pouze jednomu tématu, které jsme zpracovávali do hloubky. Strávili jsme tam kolikrát více času, než jsme museli. Někdy se to protáhlo třeba i do dvou hodin do rána, ale vzpomínám na to rád.
Témata jste prý často hledal při své procházce na oběd. Co je na tom pravdy?
Je to tak. Žurnalistika by měla být co nejblíže lidem. Měla by tedy pojímat témata, která lidé vidí, ačkoliv si to třeba neuvědomují. My novináři bychom je měli být schopni najít, uchopit a referovat o nich. Vnímám tato témata jako cenná a myslím, že mají svůj přínos stejně jako jiná.
Co vás vedlo k tomu kandidovat na funkci ředitele?
Jsem člověk, který v životě rád přijímá výzvy. Tato šance, která se objeví jednou za deset let, a navíc v těsné blízkosti, se proto přímo nabízela. Mám i určitou znalost televizního prostředí, ve kterém se pohybuju už čtrnáct let. Za tu dobu znám zdejší lidi, vím, jak to tady chodí, a díky tomu si i troufnu vystoupit výš. Českou televizi nevnímám jako nějakou firmu, spíše jako soubor hodnot, se kterými se ztotožňuju. Budu ji vždy hájit a jsem rád za šanci ji posouvat dál. Proto jsem se i rozhodl usilovat o pozici ředitele.
Co se pro vás mění?
Mění se pro mě od základu všechno. Byl jsem zvyklý fungovat v jedné části televizního studia a zodpovídal jsem za jeden tým, teď se ale tahle moje rodina rozrostla z nějakých 40 lidí na 227 zaměstnanců brněnského televizního studia a o další externí pracovníky. Záběr je to daleko širší. Nová role pro mě znamená i reprezentační povinnosti, na které jsem dříve zvyklý nebyl. Všechno je nové, ale věřím, že to zvládnu.
Jaké změny brněnskou Českou televizi pod vaším vedením čekají?
Určitě chci podpořit televizní výrobu. Chtěl bych přispět k vývoji nových televizních produktů i za přispění externího financování. Do výroby plánuju zapojit i nové technologie, protože prostředky na výrobu audiovize se stále zmenšují, zkvalitňují a jsou dostupnější. V tomto případě bych chtěl využít i kombinaci nástrojů umělé inteligence. Otevírají se nám úplně nové možnosti a já bych tento vlak nechtěl minout, rád bych do něj včas naskočil. Věřím v kvalitní zpětnou vazbu, plánuju tedy změnu komunikace ve studiu i například na sociálních sítích.
Plánujete také nějaké personální změny?
S propouštěním nepočítám, protože jsme za poslední tři roky zažili už dvě vlny vynucených odchodů. Doufám, že půjdeme se zaměstnanci spíše do plusu. Chci zřídit novou pozici, člověka, který se bude starat o peníze. Náplní jeho práce bude hledání finančních prostředků z Evropské unie i českých rozpočtů. Bude nám rovněž pomáhat oživovat některé plánované projekty. Přemýšlím i o centralizaci určitých skupin zaměstnanců. Například by mohl vzniknout nový projektový tým v Praze, který by byl sjednocený i s týmem v Brně.
Zmínil jste umělou inteligenci. Jakým způsobem byste ji chtěl využívat?
Už s tím ve zpravodajství trošku pracujeme. Zapojil bych ji hlavně do rutinní mechanické činnosti, u které nemusíte přemýšlet, ale značně vás vytěžuje. Například k práci s textem, dělání rešerší a postupem času by snad mohla pomáhat s doplňováním skrytých titulků u našich pořadů.
Funkci vykonáváte od 1. listopadu. Už jste si na ni zvykl?
Stále ještě sedím na dvou židlích. A to v čele zpravodajství a na ředitelském postu. Nemám ještě vybraného svého nástupce, takže řídím obě tyto části. Čas si tak dělím a na vše si teprve zvykám. Jde to ale celkem rychle.
Budete s katedrou žurnalistiky spolupracovat i nadále?
Určitě dotáhnu do konce tento semestr. Mám velice talentovanou a šikovnou skupinu lidí. V následujících dnech nás čeká výběr mého nástupce v roli šéfredaktora zpravodajství. Toho člověka bych chtěl motivovat, aby po mě Stisk po dohodě s katedrou převzal. Bude dávat větší smysl, když to bude dělat člověk, který je ve zpravodajství opravdu každý den. Ví, jak to chodí a dokáže to studentům předat. Na začátku příštího semestru bych ho chtěl uvést, představit mu tu roli i seminář. V začátcích mu budu ještě pomáhat, ale potom bych to už nechal na něm. Doufám, že do toho bude stejně zapálený jako já. Pokud jde o televizní bootcamp, ten po mě převzala kolegyně Iva Vodáková. Už bohužel nebudu mít prostor strávit se studenty celý týden, byť to zní lákavě.
Plánujete ve spojení s katedrou nějaké další projekty?
Budu rád, když něco s vedením katedry vymyslíme. Přiznám ale, že teď budu mít pár měsíců myšlenky jinde. Budu se muset vžít do nové funkce. Jakmile si však zvyknu, předpokládám, že budu chtít s katedrou dále spolupracovat. Třeba si vymyslím nějaký další seminář a budu v kontaktu se studenty, protože to beru jako důležité a prospěšné i pro mou současnou pozici.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.
Petr Albrecht
Vystudoval marketing na Univerzitě Tomáši Bati ve Zlíně a mediální studia a žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. V brněnském studiu České televize pracuje roku 2009. Dosud byl vedoucím zpravodajské redakce. Zkušenost má také z Lidových novin, ve kterých začínal. Od 1. listopadu nahradil na pozici ředitele televizního studia v Brně Jana Součka.
Albrecht se bude podle svých slov ve funkci snažit o posílení role brněnského televizního studia. Větší pozornost chce věnovat také výrobě a vývoji pořadů nebo využívání moderních technologií při práci. Jeho cílem je rovněž dosáhnout výraznějšího otisku brněnské redakce na zpravodajské ČT24. Od roku 2016 je Petr Albrecht také externím vyučujícím na katedře mediálních studií a žurnalistiky, věnuje se zejména výuce televizní redakční skupiny cvičného média Stisk online.
Česká televize Brno
Brněnské televizní studio je ze zákona zřízené regionální studio České televize. Vzniklo v červnu 1961 jako třetí mimopražské studio tehdejší Československé televize. Vysílání zahájilo 6. července téhož roku. Od října 2016 studio vysílá z moderního televizního komplexu v Brně-Líšni. Svou tvorbou pomáhá zajišťovat dvacetiprocentní podíl regionální produkce ve vysílání České televize. Brněnské studio je známé také svými dokumenty a dokumentárními cykly ze všech oblastí života, historie a umění. Pořady Dobré ráno, Sama doma, ArtZóna a AZ-kvíz jsou dlouhodobými stálicemi brněnské výroby.
Cvičné médium Stisk
Povinný kurz na katedře mediálních studií a žurnalistiky Cvičné médium umožňuje získání praktických znalostí oboru ve cvičném médiu Stisk online. Výstupem společné práce studentů je kompletní online médium v podobě online, rozhlasového nebo televizního zpravodajství. Znalosti a dovednosti nabyté v kurzu v rolích redaktorů, editorů a šéfredaktorů studenty připravují na navazující odbornou praxi.
„S kolegou Albrechtem se známe léta, a ačkoliv jsme se dlouho spíše jen míjeli, jsem rád, že nyní máme více příležitostí pro setkávání. Obdivuju ho pro jeho svědomitost, nasazení a lidský přístup. K výuce na fakultě sociálních studií mne přivedl právě on a spolupráce s ním je pro mne vždy příjemným zpestřením dne. Pevně věřím, že ve své nové pozici uplatní téměř všechny své přednosti. Držím mu proto palce, přeju pevné nervy a v neposlední řadě balanc mezi pracovním a osobním životem.“
František Šudřich, kolega a externista na katedře mediálních studií a žurnalistiky
„Petr Albrecht mě v televizní žurnalistice provázel od začátku. Jako přísného, ale férového a nápomocného mentora jsem ho zažil ve Stisku, coby vedoucího bakalářské práce, i na stáži v České televizi, ve které jsem pak začal pracovat. Vždy jsem oceňoval jeho smysl pro organizaci a důkladnost, s jakou přistupuje ke zpětné vazbě. Právě kritická reflexe toho, co děláme, nás nejvíc učí, posouvá. Věřím, že se jeho důraz na etiku, veřejnou službu i blízkost divákovi pozitivně propíše do fungování brněnského studia.“
Jiří Vízner, student Petr Albrechta a redaktor České televize Brno
„Petr patří – nebo nyní vzhledem k jeho nové roli asi bohužel už musím říct patřil – k externím lektorům, na které je vždy spolehnutí. Dobrý učitel a rádce, pod jehož vedením získala své první zkušenosti řada dnes už ostřílených novinářů. K učení přistupuje vždy s pokorou a respektem a umí přicházet s dobrými nápady. Myslím, že brněnské studio České televize získává schopného šéfa a my naopak ztrácíme schopného externistu. Ale věřím, že na nás úplně nezanevře.“
Rudolf Burgr, odborný asistent na katedře mediálních studií a žurnalistiky
Na fakultě sociálních studií působí řada profesionálů z praxe, mnohdy to jsou absolventi fakulty
Na katedře politologie se mohou studenti potkat například s advokátkou Danou Prudíkovou, která má pod sebou předmět Základy veřejného práva a na jaře také Vnitřní bezpečnostní sbory a zpravodajské služby. V minulosti byla kupříkladu náměstkyní pro řízení sekce legislativy a strategie na ministerstvu školství. Podílela se mimo jiné na tvorbě nového občanského zákoníku.
Z externích vyučujících na katedře sociologie lze zmínit například Slavomíru Ferenčuhovou, která má na kontě už několik odborných publikací. Například v roce 2013 jí vyšla kniha Sociologie města. Na katedře učí například semináře k disertační práci nebo třeba kurz Prezentace na konferenci.
Na katedře mediálních studií a žurnalistiky se mohou studenti potkat například s Janem Tomandlem nebo Tomášem Svobodou. Tomandl je vedoucím brněnské redakce České tiskové kanceláře a na katedře učí Krizovou komunikaci nebo Cvičné médium Stisk zaměřené na psanou žurnalistiku stejně jako Tomáš Svoboda, který je Od roku 2017 moravským reportérem zpravodajského serveru Seznam Zprávy.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s cvičným médiem na katedře mediálních studií a žurnalistiky. Původní článek Marka Matrase čtete na webu Stisk online.
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?