Studenti na modelu NATO jednali o vakcínách i jaderných zbraních

Ačkoli den svatého Valentýna bývá spojovaný s hlavně s růžemi a bonboniérami, pro šest studentů fakulty sociálních studií měl letošní 14. únor úplně jiný význam. Svátek zamilovaných strávili celodenním jednáním o vztazích NATO s Čínou a Ruskem, o budoucnosti jaderných zbraní nebo o roli NATO v pandemii. Na třídenním simulovaném jednání Severoatlantické aliance Českou republiku reprezentovali studenti z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií. „Akce jako model NATO jsou pro studenty velká příležitost. Člověk si pak mnohem lépe uvědomí, jak a kde se zahraniční politika formuje,“ uvedla jedna ze zapojených studentek Noémi Rákossyová.

8. 3. 2021 Hana Tománková


<span>První den konferenci virtuálně navštívila asistentka generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii Baiba Braže, která studentům odpovídala na dotazy</span>. Foto: katedra mezinárodních vztahů a evropských studií

Diskuze o výzvách aliance, setkání s více než dvěma stovkami zahraničních studentů a prosazování zájmů České republiky. Tak by se daly shrnout aktivity šestice magisterských studentů zapojených do mezinárodního modelu NATO. Ten se uskutečnil 12. až 14. února, poprvé po pětatřiceti letech v aplikaci Zoom místo ve Washingtonu. Novinkou byla i účast studentů z České republiky. „Na předchozích ročnících Českou republiku reprezentovali studenti ze zahraničních univerzit. Tento akademický rok američtí organizátoři poprvé nabídli účast naší fakultě,“ vysvětlila odborná asistentka z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Barbora Halašková, která českou delegaci koordinovala a sama se modelu účastnila jako odborný dohled.

Fakultní delegace byla národnostně velmi pestrá, české zájmy zastupovala šestice studentů původem z Pákistánu, Slovenska, Turecka a Gruzie. „V podzimním semestru si studenti v mém kurzu European Security Architecture osvojili širokou škálu znalostí o NATO. Díky tomu byli ideálními kandidáty na účast v modelu,“ přiblížila výběr studentů Halašková.

Každý delegát si zvolil jeden z šesti výborů NATO, jehož agendu poté řešil. Michael Andruch si vybral Skupinu pro jaderné plánování, jejímž hlavním úkolem bylo projednat Smlouvu o zákazu jaderných zbraní. „Abych se dostal do role českého delegáta, načítal jsem různá vyjádření českých diplomatů a stálých delegací při OSN a NATO. Vycházel jsem také z oficiálních dokumentů jako je česká bezpečnostní strategie,“ shrnul svou přípravu Andruch. Na konferenci se pak mimo jiné snažil prosadit například větší důraz na kybernetickou bezpečnost. Simulované jednání ho překvapilo především svou rychlostí. „Diskuze byla opravdu dynamická, na prezentaci našeho stanoviska jsme měli většinou jen třicet až šedesát vteřin,“ upřesnil student.

Nejproblémovější bylo téma vztahů s Ruskem

Ačkoli hmatatelným výsledkem modelu NATO je vždy finální komuniké, na kterém se musí shodnout všechny členské státy, primárním cílem akce je obohatit studenty o nové zkušenosti. Podle Rákossyové si účastníci díky simulaci vytvořili jasnější představu o podobě reálných vyjednávání. „Zároveň jsem si uvědomila, kolik přípravy a snahy stojí za prosazováním státních zájmů,“ popsala Rákossyová dojmy z konference, kde si studenti také ověřili své prezentační a argumentační dovednosti.

Při jednání naráželi delegáti na podobné sporné body, jaké se objevují i ve skutečnosti. „Největší třecí plochou bylo Rusko. Některé studentské delegace se snažily prosadit smířlivější postup vůči Rusku, jiné byly naopak pro ostřejší přístup. Ostrá politika se nelíbila hlavně pobaltským státům, které s Ruskem sdílí hranici a musí být opatrnější v komunikaci politiky navenek,“ vysvětlila Halašková. Živá diskuse se odehrávala i v otázce vztahu NATO a Číny. „Snažila jsem se být umírněná a držet se českých strategických dokumentů. Nemyslím si, že by byl ostrý přístup vůči Číně pro Česko přijatelný. Smířlivější pozice se dostala i do finálního komuniké, shodli jsme se například na zahájení strategického dialogu s Čínou,“ přiblížila výsledek jednání Rákossyová.

Příští rok naživo ve Washingtonu

Největší nevýhodou online formy byl podle Andrucha časový posun, kvůli kterému česká delegace jednala od 14 do 23 hodin večer, zatímco američtí studenti začínali ráno. Jinak byla podle něj organizace přes platformu Zoom zdařilá. „Organizátoři se snažili udělat simulaci co nejvíce realistickou. Delegáti debatovali při moderovaných diskuzích, ale mohli jednat i bilaterálně za zavřenými dveřmi,“ dodala k organizaci Halašková s tím, že virtuální model NATO jí posloužil jako inspirace pro výuku kurzu Arctic Geopolitics, kde se studenty simuluje jednání Arktické rady. „Potvrdilo se mi, že takové aktivity lze pořádat online, a to nejen na úrovni kurzu nebo fakulty, ale i ve světovém měřítku,“ uvedla Halašková.

Pořádající americké univerzity byly podle Halaškové s českou účastí spokojené a nabídly fakultě sociálních studií, aby se modelu zúčastnila i příští rok ve Washingtonu. Mezinárodní příležitosti studentů se tak zase o něco rozšířily, o což vedení fakulty dlouhodobě usiluje. Vysílání studentů na akce jako model NATO je podle proděkana pro internacionalizaci a záležitosti studentů Petra Suchého oboustranně výhodné. „Studenti využívají své znalosti, získávají nové zkušenosti, navazují kontakty, učí se komunikovat v angličtině. Zároveň lze jejich aktivitu ocenit adekvátním množstvím kreditů. Fakulta zase díky studentům získává dobré jméno ve světě,“ vysvětlil Suchý a zdůraznil, že udělá maximum pro to, aby se příští rok podařilo vyslat fakultní tým přímo do USA. Vzhledem k náročnosti na přípravu a na úroveň angličtiny dostanou příležitost opět magisterští studenti z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií.

Hlavním cílem modelového zasedání NATO je poskytnout studentům příležitost zlepšit si své měkké dovednosti a získat představu o diplomacii a jednáních uvnitř aliance. Foto: Pixabay

Mezinárodní model NATO

Simulované jednání Severoatlantické aliance pořádají každoročně tři americké univerzity – Howard University, Converse College a Kent State University. Na modelové konferenci si studenti na vlastní kůži vyzkouší, jak se formují politiky aliance. Každá zúčastněná fakulta zastupuje jeden nebo více členských států NATO. Letos se do modelu zapojilo pětadvacet prestižních amerických a evropských univerzit, například London School of Economics, College of Europe, University of Birmingham nebo Sciences Po Saint-Germain, jejíž studenti kromě Francie zastupovali také Slovensko. Mezi tyto instituce se letos poprvé zařadila i Masarykova univerzita. „Oslovil nás kolega dlouhodobě působící v NATO a zeptal se na zájem fakulty účastnit se modelu. Takové nabídky se neodmítají,“ uvedl proděkan pro internacionalizaci a záležitosti studentů Petr Suchý.

Studentská delegace každé univerzity musí být složená minimálně z šesti lidí, aby měla alespoň jednoho zástupce v každém z šesti výborů NATO. Před konferencí obdrží všechny delegace seznam témat, která budou jednotlivé výbory projednávat. Letošními tématy byly například vztahy s Čínou a Ruskem, připravenost na pandemii nebo budoucnost podpory NATO v Afghánistánu. K této agendě si studenti musí načíst potřebné dokumenty a vypracovat národní pozici, kterou budou na jednání prosazovat. V závěru konference se musí každý výbor shodnout na společném stanovisku a předložit ho Severoatlantické radě, která podklady z výborů projedná a na jejich základě vydá výsledný dokument celé konference, takzvané finální komuniké.

Česká studentská delegace a příslušené výbory NATO


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.