Vysokoškolské prostředí napříč Českem v poslední době stále častěji naráží na případy sexualizovaného násilí. Studenti Masarykovy univerzity se rozhodli na situaci zareagovat a uspořádali na fakultě sociálních studií debatu s názvem Proměna univerzity. Ústředním tématem bylo sexualizované násilí na akademické půdě a diskuse se soustředila především na potřebné systémové změny, které by české univerzity měly podniknout, současné postoje k problému a možné nástroje, které se na školách aplikují nebo by se brzy aplikovat měly.
Několik kauz sexuálního obtěžování v poslední době zasáhlo také Masarykovu univerzitu. „Sexuální obtěžování nepatří nejenom na vysokou školu, nejenom na naši fakultu sociálních studií a na Masarykovu univerzitu, ale nepatří hlavně do slušné společnosti. A to nejenom té dnešní, ale do žádné slušné společnosti,“ okomentoval děkan fakulty sociálních studií Stanislav Balík případy nevhodného chování ze strany pedagoga medializované loni v květnu.
V minulém roce se totiž na členy Studentské komory Akademického senátu fakulty sociálních studií obrátila studentka se zkušeností se sexuálním násilím ze strany pedagoga na katedře politologie. „Sexuální násilí je bohužel v Česku na univerzitách zakořeněné. Ničemu tak nepomůže, když budeme objevené případy zatloukat. Byl bych rád, kdyby univerzita pochopila, že za odhalené případy se nemusí stydět. Naopak, pokud budou řádně prošetřené, je to ukázka toho, že systém funguje dobře,“ říká člen senátu Martin Veselý. Dodává, že loni ještě neexistovaly žádné jasné postupy, jak takovou věc řešit.
Jedním z cílů organizátorů debaty bylo spojit se s českými univerzitami a hledat společná řešení. „Výsledkem pak má být porovnání představ o tom, jak by se dal problém sexuálního obtěžování na akademické půdě řešit. Chceme přitom společně najít účinné nástroje a postupy, které budou aplikovatelné pro všechny strany tohoto problému,“ popisuje organizátorka akce a předsedkyně celouniverzitního spolku Nahlas Brno Johana Jurášová.
Člen akademického univerzitního senátu Oldřich Tristan Florian vznik klubu Nahlas Brno vítá. „Z vlastní zkušenosti vím, jak je to pro studenta, který takové věci řeší, psychicky náročné,“ uvedl. Nedávné události na pedagogické fakultě podle něj ukázaly, že je důležité nejen zavést systém, ale zároveň změnit to, jak k tomuto tématu přistupují lidé, kteří v tom systému působí. „Všechny případy ukazují, že klíčová je právě aktivita studujících,“ uzavírá Florian, který dlouhodobě univerzitě navrhuje zavedení ochránce práv. Masarykova univerzita plánuje tuto funkci zavést od začátku dubna.
Citlivým bodem při nahlášení sexualizovaného chování je zachování anonymity, která bývá pro oběti zásadně důležitá – i tato zásada ale může být v důsledku systémových obtíží na univerzitě či později právních důvodů narušená. Podle Michaely Antonín Malaníkové, zástupkyně ombudsmana z Univerzity Palackého, je anonymita spolu s důvěrou a nízkoprahovostí jednou z nejvyšších priorit. Při jednání s tamější etickou komisí se jí zachování anonymity nedaří vždy prosadit. Ačkoliv by tedy nahlašovatel či nahlašovatelka měli mít v každé fázi procesu kontrolu nad tím, co se děje, a mají právo vystupovat v anonymizovaném režimu, může nastat situace, kdy toto pravidlo poruší.
Téma anonymity je aktuální i na Masarykově univerzitě. „Při nastavování nové metodiky pro nás byla anonymita zásadní. Pokud si tedy oběť, nahlašovatel či nahlašovatelka, přejí být anonymní, v žádném případě to nesmíme porušit. Anonymita je nezadatelné právo člověka, který k nám přijde s důvěrou a chce nám oznámit něco, co je pro něj citlivé a bolestivé,“ uvedla děkanka pedagogické fakulty Simona Koryčánková.
Porušení anonymity obětí ale typicky nastává v případě takzvané důkazní nouze. V tomto ohledu právnička Šárka Homfray upozornila na to, že anonymizovaný režim může mnohdy limitovat možná řešení, a podávající podnětu by si proto měl být vědom rizika, že bude muset svou identitu odhalit. Mohou také nastat situace, kdy je identita oběti ze zveřejněné výpovědi odvoditelná. V tu chvíli musí řešitelé vždy postup konzultovat tak, aby se oběti cítily komfortně a co nejméně na ně dolehla nežádoucí sekundární viktimizace.
Prostředí vysokých škol sice z velké části „pouze“ odráží veřejné prostředí – to ale neznamená, že školy lze zbavovat odpovědnosti za nevhodné chování jejich zaměstnanců či studentů. Právě univerzity totiž mají velký potenciál kultivovat společnost a podle Šárky Homfray je to dokonce jejich povinnost vyplývající ze zákona o vysokých školách. Jak totiž stanoví jeho první paragraf, vysoké školy mají mít klíčovou úlohu ve společnosti a mají hrát „aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní.“
Homfray ale dále upozornila i na to, že ta nejdůležitější oblast řešení genderově podmíněného násilí na univerzitách je do velké míry mimoprávní. Samy univerzity totiž musí v první řadě vytvořit důvěryhodné prostředí. Jsou to totiž právě ony, které nastavují systém a procesy, ke kterým pak mají studenti a zaměstnanci vysokých škol chovat důvěru. „Zejména oběti z řad studentů pak musí vědět, že poskytnuté informace se dostanou jenom tam, kam mají, že nebudou zametené od koberec a že jim nehrozí žádný studijní postih – ať už oficiální nebo neoficiální,“ dodala právnička. Bez takového prostředí důvěry a odpovědného přístupu univerzit totiž veškeré navazující kroky do značné míry ztrácí smysl.
Panelistky se v debatě shodly, že kultivace akademického i společenského prostředí je předpokladem pro to, abychom jako společnost mohli nad tématem hlouběji diskutovat a hledat jeho další řešení. Zásadní roli v tom přitom má podle nich hrát i komunikace jednotlivých fakult, které mají přispívat ke slušnosti a vzájemnému respektu na akademické půdě.
Podle člena Studentské komory Akademického senátu na fakultě sociálních studií Martina Veselého má být akademické prostředí založené na respektu a přítomnost sexualizovaného obtěžování a násilí tento respekt ničí. „Dopadá nejen na oběti, ale zhoršuje prostředí všem. Na fakultách by měli pracovat lidé, kteří dokážou případné podněty zpracovat citlivě, profesionálně a s respektem,“ domnívá se Veselý.
Ještě vyšším cílem je ovšem koordinace přístupu k sexualizovanému násilí napříč univerzitami. „Je potřeba vypracovat standardizované metodiky, podle kterých mají univerzity a fakulty postupovat. Bohužel to zatím nefunguje, protože koordinace těchto aktivit je zatím velmi malá. To ale není kritika. Žijeme v době, kdy procházíme obrovskou transformací. Teprve do problému vnášíme světlo,“ komentuje situaci zástupkyně ombudsmana olomoucké univerzity.
Po zaznamenaném případu sexualizovaného násilí na fakultě sociálních studií vydala Masarykova univerzita Metodiku k řešení případů sexuálního obtěžování. „Naše fakulta má už rok na webových stránkách dobře zpracovaný přehledný a definovaný postup, jak se zachovat v případě, kdy se člověk stane obětí sexuálního obtěžování, jak reagovat, když se vám někdo svěří a jaký je postup na fakultě po oznámení sexuálního obtěžování,“ popisuje kontaktní osoba na fakultě sociálních studií Jan Písařík, na kterou se může kdokoliv s podobným problémem obrátit.
Právě síť pracovníků napříč fakultami, za kterými můžou studenti, ale i zaměstnanci přijít a svěřit se, je jedno z dalších opatření univerzity. „Naslouchat, představit možnosti řešení a pomoci s čímkoli. Osobně vnímám svoji roli hlavně v podpoře a naslouchání. Setkat se můžeme přímo na fakultě, což může být jednodušší. Dále chci také pomáhat s hledáním vhodného řešení na úrovni univerzity. V případě, že s tím dotyčný souhlasí, mohu doporučit další odborníky a odbornice,“ říká druhá kontaktní osoba na fakultě sociálních studií Gabriela Vybíralová.
Vedení univerzit by tedy při řešení sexualizovaného násilí mělo podle Šárky Homfray myslet na své povinnosti vůči zaměstnancům, studentům i veřejnosti. Všechny tři skupiny přitom budou spokojené jedině tehdy, pokud se budou vysoké školy tématem zabývat včas a budou jasně definovat svá pravidla a postihy za jejich porušení.
Mezi konkrétními vizemi a koordinačními kroky, které by české univerzity měly podnikat, zaznívá například zapojení se do Školské ombudsmanské platformy a systémový postup spolu s ostatními vysokými školami, diskuze na úrovni České konference rektorů nebo spoluúčast na evropském projektu UniSAFE.
Na úrovni univerzitních řešení odbornice zmiňují potřebu pořádat tematická školení a diskuze nebo nadále podporovat studentské iniciativy, které zatím celospolečenský zájem o téma zvedají nejvíce. Problematické ale je, že na dobrovolná školení a vzdělávací akce přicházejí převážně ti akademici, kteří už se o téma zajímají. Důležité informace se ale nedostávají k těm, ke kterým by to bylo primárně potřeba.
Podle Homfray ale zaměstnavatel může příslušné školení všem svým zaměstnancům v pracovní době nařídit jako povinnou prevenci před diskriminací a sexualizovaným násilím na pracovišti. Ve spolupráci s Poradenským centrem ho plánuje zavést i Masarykova univerzita. „Stejně jako máme nyní povinné školení o bezpečnosti práce, musíme nutně zavést i jednotné školení o sexualizovaném násilí, které bude obsahovat alespoň základní informace o problému,“ říká děkanka pedagogické fakulty Koryčánková.
Na vytvoření tohoto povinného školení si vedení univerzity vyhradilo jeden rok. Zaměstnanci ho budou absolvovat elektronicky v informačním systému a podmínkou jeho uznání bude splnění závěrečného testu. Podobné stránky poté budou vytvořeny i pro studenty. Online školení sice nejsou nejúčinnějším nástrojem, ale poskytnou univerzitám alespoň odrazový můstek, ze kterého se mohou později posunout i k dalším formám povinné prevence.
„Genderově podmíněné i jiné násilí na vysokých školách je velmi závažný problém, ale také je to projev existující mocenské nerovnováhy a zavedené hierarchie na univerzitách. Proto toto téma musíme i nadále a důsledně tematizovat,“ doplnila zástupkyně ombudsmana Univerzity Palackého Michaela Antonín Malaníková.
Organizace debaty se ujali studenti ze studentské platformy zabývající se sexualizovaným násilím a reflexí mocenských vztahů Nahlas Brno a jejich kolegové z hnutí studentů, učitelů a vzdělavatelů Otevřeno a jeho brněnské sekce Otevřeno Brno.
nová děkanka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a bývalá prorektorka pro záležitosti studentů a absolventů Simona Koryčánková
právnička, odborářka a publicistka Šárka Homfray
zástupkyně ombudsmana na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, historička a vyučující Michaela Antonín Malaníková
moderátorka debaty a redaktorka časopisu Respekt Silvie Lauder
„To, že panelistkami na naší debatě byly samé ženy, vzniklo vlastně náhodou. Částečně to bylo proto, že jsme na ně zrovna měli kontakt přes různé známé, a částečně i proto, že v těch pozicích, od kterých jsme chtěli odpovědi, jsou momentálně ženy. To byl případ třeba bývalé prorektorky a současné proděkanky pedagogické fakulty Simony Koryčánkové,“ komentuje výběr hostek organizátorka Johana Jurášová.
Jedná se o formu násilí, při kterém jsou sexuální prvky používané k výkonu moci, kontroly nebo ponížení oběti. Může se jednat o fyzické násilí, jako je například znásilnění nebo sexuální obtěžování, nebo o psychické násilí, jako jsou sexuální narážky, vydírání nebo nucená sexuální aktivita.
Sexualizované násilí přitom může být zaměřené na jakéhokoliv člověka bez ohledu na jeho pohlaví, věk, sexuální orientaci nebo identitu. Je to závažný čin, který může mít zásadní negativní dopady na fyzické i psychické zdraví oběti.
Je také důležité si uvědomit, že tento typ násilí není způsobený sexuální přitažlivostí, touhou nebo vášní. Jedná se totiž primárně o zneužití sexuálních aspektů k výkonu moci a kontroly nad druhým člověkem.
Pokud znáte někoho, kdo má se sexualizovaným násilím na univerzitě zkušenost a rádi byste mu pomohli, nebo jste se sami stali obětí takového chování, Masarykova univerzita vytvořila síť kontaktních osob, které poskytují poradenství obětem, svědkům i obviněným ze sexuálního obtěžování. Na každé fakultě tak jsou dvě kontaktní osoby, žena a muž, ale lze se obrátit na kteroukoliv z jiných pracovišť. Vybraní zaměstnanci jsou v problematice odborně proškolení a o téma se aktivně zajímají. Všichni také prošli na míru připravenými workshopy od organizace Konsent a jsou dopodrobna obeznámení s procesem řešení takových případu na Masarykově univerzitě.
„Mám velkou radost, že můžeme o tématu společně přemýšlet a diskutovat. A mám také velkou radost, jakou vážnost Masarykova univerzita této debatě dává a že jsou zde přítomní děkani či proděkani ze všech fakult. A hlavně, že jste tady přítomní vy všichni ostatní. S problematikou sexuálního obtěžování totiž neuděláme nic, když o ní budeme uvažovat jenom my na úrovni vedení fakult či kateder. Uděláme s tím něco jenom všichni společně.“
Stanislav Balík, děkan fakulty sociálních studií na debatě Proměna univerzity
„Aulu na fakultě sociálních studií jsme pro naši debatu zvolili proto, že jsme hledali dobrou kombinaci veřejného prostoru, ale zároveň školy, protože debata se zaměřovala na akademické prostředí. A tato aula je dobrým místem mimo jiné proto, že tradice debat je tady silná, možná silnější než kdekoliv jinde na univerzitě.“
Johana Jurášová, organizátorka debaty a koordinátorka spolku Nahlas Brno
„Empatie, pomoc, podpora a diskrétnost. Vnímám svou roli kontaktní osoby jako pomocnou. Mým úkolem je empatické vyslechnutí příchozí osoby, poskytnutí potřebných informací o možnostech řešení nastalé situace uvnitř i mimo univerzitu tak, aby si příchozí osoba mohla zvolit řešení, které jí nejvíce vyhovuje.“
Jan Písařík, kontaktní osoba na fakultě sociálních studií
„Osobně vnímám svoji roli hlavně v podpoře a naslouchání. V předchozím zaměstnání jsem pracovala pro síť organizací v sociálních službách Jihomoravského kraje a také jako mediátorka na Okresním soudu v Hodoníně. Myslím, že v při komunikaci a mediaci mohu něco nabídnout.“
Gabriela Vybíralová, kontaktní osoba na fakultě sociálních studií
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?
