Když před dvěma lety dokončovala svou bakalářskou práci, dostala nabídku, která se jen tak neodmítá. Tereze Ševčíkové, dnes už absolventce fakulty sociálních studií, tehdy nabídli stáž na oddělení mezinárodních arbitráží a ochrany zahraničních investic, jež spadá pod ministerstvo financí. „Dělala jsem tam rozhovor, který mi měl posloužit jako jeden ze zdrojů k mé bakalářské práci. Při debatě o investičních arbitrážích se mě zeptali, zda bych si nechtěla své znalosti otestovat v praxi,“ vzpomíná Ševčíková, která vystudovala program Mezinárodní vztahy.
Mohla byste oddělení mezinárodních arbitráží, na kterém pracujete, krátce představit?
Jeho zaměstnanci připravují strategii pro obhajobu české strany ve sporech mezi zahraničním investorem a státem. Arbitráž je rozhodčí řízení, alternativní způsob řešení sporů. Tyto spory mohou vzniknout mezi státy nebo soukromými subjekty. Jsou ale také případy, kdy proti sobě stojí zahraniční investor, jehož investice byla podle něj nějakým zásahem státu zmařená, a stát, v němž investoval.
A jaká je náplň vaší práce?
Bohužel nemohu být příliš konkrétní. Pracovníci oddělení mají bezpečnostní prověrku a podle pokynů z ministerstva nesmíme do médií tyto informace poskytovat. Pracujeme s citlivými údaji, jsme tedy vázaní mlčenlivostí. Úkoly, které na ministerstvu vykonávám, ale korespondují s agendou oddělení. Připravujeme strategie obhajoby české strany, když proti nám nespokojený zahraniční investor zahájí arbitráž. Dále za českou stranu vyjednáváme dvoustranné dohody o ochraně investic. Také posuzujeme české právní předpisy a jejich soulad se závazky, které Česko podle uvedených dohod má.
Na ministerstvu jste byla už v době parlamentních voleb. Vnímali jste nějak významněji na oddělení toto období?
Agenda se nemění. Nejsme politické oddělení, ale specializované právní oddělení, které má agendu jasně danou. Blíže se k volbám, ani změně vedení, vyjadřovat nemohu.
Jak jste se o arbitráže začala zajímat?
Kromě mezinárodních vztahů, kde jsem už úspěšně dokončila bakaláře, studuju také na právnické fakultě. Chtěla jsem mít možnost dělat i něco jiného než jen české právo, to mezinárodní mě zajímá více. Po prváku jsem vyjela na letní školu, která byla zaměřená na arbitráže. Tady jsem se s tématem poprvé blíže seznámila. A zaujalo mě natolik, že jsem o něm psala i bakalářskou práci. Ta mi pak pomohla s výběrem zaměření.
Co vás na arbitrážích tolik baví?
Jejich rozmanitost a obecně to, co představují. Když jdete se svým sporem k soudu, rozhoduje ho soudce, který nemusí být vůbec znalý v problematice sporu. Rozhodnutí to může značně odebírat na věrohodnosti. V arbitrážích si strany arbitra volí. Mají tedy možnost zvolit si člověka, který se v dané problematice orientuje. Navíc se ve sporech častokrát prolíná domácí, evropské a mezinárodní právo, což je neuvěřitelně zajímavé.
Tématu se věnujete i ve svém volném čase, konkrétně například v soutěži FDI Moot Court. O co tam jde?
Organizátoři si vymyslí soudní proces či řízení, kdy fiktivní zahraniční investor podá žádost o zahájení arbitrážního řízení proti fiktivnímu státu. Soutěžní týmy pak mají za úkol připravit za obě strany argumentaci – písemnou i ústní. Vítězem se stává tým s nejlepšími argumenty. Studenti získávají účastí cenné zkušenosti, je to také skvělá příprava pro budoucí praxi.
Z fakulty sociálních studií jste odešla s bakalářským titulem, na fakultě právnické dokončujete titul magisterský. Můžete studium na obou fakultách porovnat?
Na právnické fakultě je pětiletý magisterský program, který musí člověk vystudovat, pokud chce dělat nějakou právní profesi, ať už je to advokát, exekutor nebo třeba soudce. Já jsem tedy paralelně studovala první tři roky oba programy – na právnické i fakultě sociálních studií. Prvního dva až dva a půl roku na právech není studium zas tak náročné v době semestru, ve většině předmětů nemáte žádné seminárky nebo plnění, která se musí odevzdávat. Musela jsem se pouze připravovat na hodiny. Zkouškové je pak ale velmi náročné. Program Mezinárodní vztahy to má naopak. Přes semestr jsem musela psát seminárky, ale zkouškové už bylo jednodušší.
Proč jste se rozhodla studovat dva obory najednou?
Bez studia na právnické fakultě bych nemohla dělat to, co dělat chci. Bez studia na fakultě sociálních studií bych zase neměla obecný vhled do světového dění a mezinárodní politiky, který je také velmi potřebný. Získala jsem tam i spoustu skvělých přátel. Opravdu na studium mezinárodních vztahů vzpomínám moc ráda. Chybí mi třeba fakultní bufet – Krmítko, na právnické fakultě nic takového bohužel nemáme.
Pomáhají vám při vaší stáži poznatky ze studia mezinárodních vztahů?
Určitě. Na právnické fakultě se o mezinárodních arbitrážích učíme jen okrajově. Vždycky jsem věděla, že se chci věnovat spíše právu mezinárodnímu. Právě studium mezinárodních vztahů mi dalo potřebný rozhled, možnost nahlédnout a porozumět světovému dění. A pokud se chcete věnovat mezinárodnímu právu, jsou pro vás tyto schopnosti a dovednosti velmi důležité.
Jak zvládáte skloubit stáž se studiem?
Na ministerstvu jsem obvykle dva až tři dny v týdnu. Náročné je to zejména s ohledem na dojíždění do Prahy. Není to ale nic, co by se nedalo zvládnout.
Je oddělení mezinárodních arbitráží studentským stážím otevřené?
Přes pandemii jsem na oddělení žádného jiného stážistu nepotkala. Jak moc běžné stáže na ministerstvu jsou, netuším. Vím ale, že první stážistkou určitě nejsem.
Chtěla byste v budoucnu v práci na ministerstvu pokračovat?
Ráda bych se věnovala mezinárodní investiční arbitráži i po studiu práv, ideálně dál na ministerstvu financí. Stáž beru jako cennou zkušenost. Mým snem je stát se arbitryní, ale to je běh na dlouhou trať. Momentálně mám především v plánu odstátnicovat. Také bych pak chtěla zkusit studium v zahraničí a pokusit se i v cizině získat titul magistry práv.
Tereza Ševčíková
Tereza Ševčíková se narodila v roce 1997 v Brně. Vystudovala gymnázium, po kterém se přihlásila na mezinárodní vztahy na fakultě sociálních studií, kde získala bakalářský titul, a zároveň také na právnickou fakultu. V současné době působí jako stážistka na ministerstvu financí. Ve volném čase ráda tancuje, cestuje, tráví čas s kamarády nebo se věnuje svojí fence Líze.
Arbitráž
Arbitráž je alternativním způsobem řešení sporů mezi soukromými subjekty či zeměmi. Stát proti sobě mohou ale také zahraniční investor, jehož investice byla nějakým státním zásahem zmařená, a země, v níž investoval. V zahajovacích dokumentech investor sdělí, o jaký problém se jedná a vybere si způsob řešení sporu. Poté si zvolí obě strany arbitry, sídlo arbitráže a procesní pravidla. Dále je vše v podstatě podobné jako spor u soudu. „Obě strany si vyměňují nejrůznější dokumenty a snaží se prokázat pravdivost svého příběhu. Využívají svědectví i znaleckých posudků,” vysvětlila Ševčíková.
FDI Moot Court
FDI Moot Court je soutěž právnických škol. Jedná se o simulovaný soudní proces s fiktivním případem, kde fiktivní zahraniční investor podá žádost o zahájení arbitrážního řízení proti fiktivnímu státu a jednotlivé týmy mají za úkol připravit argumentaci za obě strany. Vyhrává tým s nejlepší argumentací. Studenti z Masarykovy univerzity se soutěže účastní už od roku 2010.
Zdroj: fdimoot.org
„Občas mám pocit, že nám Terku museli v porodnici vyměnit. Ani já, ani její tatínek nejsme, a nikdy jsme nebyli, tak cílevědomí jako ona. Terka je jeden z nejchytřejších a nejpilnějších lidí, které znám. Těší mě, že jí její píle přináší úspěchy, ať už je to účast v moot courtu nebo stáž na ministerstvu financí. A hlavně jsem moc ráda, že dělá práci, která ji baví. Protože to je pro mne, z pohledu milujícího rodiče, nejdůležitější. Jsem na ni moc pyšná.“
Yvonne Ševčíková, matka
„S Terkou se znám skoro od začátku studia na vysoké škole a popravdě bez ní bych se asi ke státnicím nedokopala. Nevím o nikom, kdo by byl víc zapálený pro věc než ona. Je to živel, který před večerním seminářem tancuje po fakultě, v každé ruce při tom drží jedno kafe a chrlí ze sebe jednu informaci za druhou. Je to člověk, na kterého se mohu vždycky spolehnout. Děkuju fakultě za to, že nás svedla dohromady. Jsem moc ráda, že této energické slečně můžu říkat kamarádka.“
Kateřina Zobačová, kamarádka a studentka fakulty sociálních studií
„Tereza se pustila do nesnadného úkolu: podívat se na dosti právní téma optikou fakulty ležící od práv 1,7 kilometru jihovýchodním směrem. Bylo zjevné, že práva pro ni představují hlavní obor, tak jsem se ji snažil jen korigovat. Tereza mě zaujala svým drajvem, tématem docela žila. Škoda jen, že přišel covid a ambiciózní plán na rozhovory se rozpadl, její bakalářka mohla být ještě zajímavější.“
Hubert Smekal, vedoucí bakalářské práce
„Terku jsem poznal díky FDI Moot courtu. Od prvního dne bylo zřejmé, že účast v soutěži si užívá a je odhodlaná bojovat. Při moot courtu ukázala, že dokáže pracovat samostatně i jako týmový hráč. Jelikož vím, že Terku investiční právo velmi zajímá, nepřekvapilo by mě, kdyby se mu i po ukončení studií dále věnovala na profesionální úrovni.“
Michal Plšek, kouč, bývalý spolužák a kamarád
Vyučuje na švédské univerzitě. Žurnalistiku, sociologii, sociální politiku a sociální práci ale vystudovala Lenka Klimplová v Brně. Co jí v severské zemi nejvíce chybí? A co ve Švédsku znamená fika?
Hostkou podcastu Na dvě věci studentek Andrey Harmuthové a Nikoly Samcové tentokrát byla influencerka a absolventka fakulty sociálních studií Aneta Chroustová. V rozhovoru se dočtete to nejpodstatnější.
