Ani po pracovní době nemůžete jako novinář úplně vypnout, říká absolvent

Jak ideálně skloubit znalosti ze dvou vystudovaných oborů, ví například absolvent fakulty sociálních studií Ondřej Plevák. Studium mediálních studií a žurnalistiky a evropských studií mu pomohlo získat práci v redakci zpravodajského serveru Euractiv, který informuje o dění v Evropské unii.  „Připadalo mi, že se o evropské politice píše málo. Chtěl jsem to změnit,“ popisuje Plevák svou motivaci, proč se v roce 2017 rozhodl stát redaktorem Euractivu. Nejčastěji píše o zahraniční politice a evropských institucích. Věnuje se také tabákové legislativě nebo dopravě.

7. 12. 2021 Anna Nevídalová


Absolvent fakulty sociálních studií Ondřej Plevák působí jako novinář ve zpravodajském serveru Euractiv. Při psaní článků využívá znalostí, které získal při studiu žurnalistiky a evropských studií. Zdroj: archiv Ondřeje Pleváka

Vždy jste se chtěl věnovat novinařině?

Ano, s tou vidinou jsem na fakultu sociálních studií šel. K psaní mě to táhlo už na gymnáziu. Evropská studia jsem si zvolil jen proto, že jsem musel. Žurnalistiku šlo tehdy studovat pouze v kombinaci s jiným oborem. Evropská studia mě začala zajímat až po čase, nakonec jsem se v nich ale našel více než v žurnalistice. V profesním životě se mi pak povedlo oba obory propojit.

Jak se liší práce v tematicky úzce zaměřené redakci oproti běžným zpravodajským redakcím?

Ono se to nemusí zdát, ale v Euractivu je práce opravdu různorodá. Dění v Evropské unii je živé, pořád se děje něco zajímavého. Není to žádný stereotyp. Vyzkoušel jsem si práci i v Brněnském deníku Rovnost, kde jsem byl na povinné žurnalistické praxi. Trochu mi vadilo, že každý redaktor měl zadanou svou oblast, které se věnoval. Dejme tomu, že bych pokrýval Kometu Brno.  Kdybych se měl pořád věnovat jenom výsledkům sportovních utkání a dělat rozhovory s těmi samými hokejisty, moc dlouho by mě to nebavilo. Paradoxně mi tedy přijde práce v Euractivu mnohem pestřejší.

 V Euractivu se věnujete Evropské unii. Děláte skutečně novinařinu, zpravodajství, máte volnost ve výběru témat i zdrojů, dodržujete žurnalistická pravidla včetně vyváženosti, nebo jde spíše o public relations ve prospěch Evropské unie?

Jsme klasický zpravodajský web s redakčními principy nezávislosti. Dáváme tedy prostor i kritice Evropské unie, pokud je zasloužená. Když článek vznikne v rámci nějaké spolupráce, je to na webu vždy uvedeno. Na komentáře pak máme názorovou sekci, inzerce je speciálně označená.

Při své práci se Plevák účastní různých debat a konferencí. Zdroj: archiv Ondřeje Pleváka

Píšete články nejen z domova, ale i ze zahraničí. Řekl byste o své práci, že je náročná?

Novinařina obecně je náročnou profesí, z mého pohledu ale třeba ne tolik jako směnný provoz někde ve výrobě. Sám s ním sice zkušenosti nemám, ale lidé v mém okolí tento typ zaměstnání mají. Jejich práce je náročná, hlavně fyzicky. Na druhou stranu, novinářská profese může být náročná psychicky. Po pracovní době nemůžete jen tak vypnout, pořád se totiž děje něco zajímavého. Musíte si udržovat přehled. Pro mě bývají náročná například zasedání Evropské rady v Bruselu, kde se jedná i dlouho do noci. Musím být neustále ve střehu a připravený okamžitě zaslat materiály do své domácí redakce. Někdy také musíte nečekaně na letiště a vrátit se domů.

Můžete uvést nějakou konkrétní situaci, kdy se vám toto stalo?

V červnu jsem byl v Bruselu na Evropské radě. Byli jsme součástí novinářské delegace, která tam byla s Andrejem Babišem. Na jižní Moravě uhodilo tornádo, a tak jsme museli odletět zpět do Česka. Nevěděli jsme ale, kdy přesně. Měli jsme zapnuté telefony i v noci, aby nám letadlo neuletělo.

Kolik článků týdně napíšete?

Většinou publikuju dva až tři články týdně. Nicméně vzhledem k tomu, že jsme malá redakce, dělám i různé jiné věci, které jsou potřeba. Často texty edituju nebo překládám.

A uživíte se psaním pro Euractiv? Sám jste teď zmínil, že jste malá redakce.

Ano, nikde bokem si přivydělávat nemusím. Euractiv totiž funguje i díky komunikačním partnerstvím s různými klienty, pro které pořádáme například debaty. Je to zase další zdroj peněz pro redakci.

Vysvětlujeme roli Evropské unie v řešení pandemie

Hlavním tématem většiny médií se stal v posledních dvou letech koronavirus. Jak ovlivnila pandemie vaši práci?

Redakční porady se přesunuly do online prostředí. V článcích jsme se snažili vysvětlovat roli Evropské unie v řešení pandemie. Odrazilo se to i na čtenosti, která nám hodně stoupla. Věnovali jsme se i vakcínám, jednáním a veškeré legislativě, která se s nimi pojí.

A jak významnou roli tedy podle vás Evropská unie při řešení pandemie zastává?

Na jaře, když pandemie začala, se Evropská unie tak trochu hledala. Iniciativu převzaly především členské státy – uzavíraly vnější hranice, každý stát se řídil vlastními rozhodnutími a opatřeními. Postupně svou roli ale našla, zejména ve vyjednávání o vakcínách.

Mediálně diskutovanou je i současná situace na bělorusko-polských hranicích. Jaký je váš pohled na toto téma?

Samozřejmě je potřeba se na to dívat trochu střízlivě. Máme z místa nějaké zprávy od humanitárních organizací o porušování lidských i mezinárodních práv. Nemám důvod jim nevěřit. Polská ani běloruská strana tam nepouští novináře, sami si tedy nemůžeme informace nezávisle ověřit. Samozřejmě tu je i druhá strana mince. Běloruský režim využívá migraci jako nátlak na Evropskou unii, tudíž Polsko musí nějak reagovat. Jestli je reakce adekvátní nebo ne, to já posoudit nedokážu.

Rád vzpomínám na přínosné diskuze s pedagogy

Jak vzpomínáte na studium na fakultě sociálních studií?

Vzpomínám na něj hezky, měli jsme skvělý kolektiv. Hlavně na evropských studiích, kde jsme s pedagogy chodili na různá posezení do restaurací. S učiteli jsme se tam mohli bavit méně formálně. Na to vzpomínám moc rád.

Co vám studium žurnalistiky a evropských studií dalo?

Získal jsem velké množství znalostí o Evropské unii. Žurnalistika mi zase ukázala, jak to funguje v médiích. Naučil jsem se také akademickému psaní a celkově práci s informacemi. Do budoucna možná upustím od novinařiny, blíže mám k nějaké analytičtější práci, co se týká evropské legislativy. Znalosti na to mám právě i díky studiu na fakultě sociálních studiích.

Ondřej Plevák cestuje při práci třeba do Bruselu nebo Štrasburku. Zdroj: archiv Ondřeje Pleváka

Ondřej Plevák

Ondřej Plevák se narodil roku 1992 v Brně. Je absolventem Fakulty sociálních studii Masarykovy univerzity, kde vystudoval žurnalistiku a evropská studia. Do Euractivu nastoupil jako stážista v roce 2017. Potom začal v redakci pracovat na plný úvazek. Nejčastěji píše články o zahraniční politice a evropských institucích. Píše ale také o tabákové legislativě a dopravě. S kolegy z redakce nahrává podcast Evropa zblízka. Zajímá se o historii 20. století, ve volném čase čte rád knihy o moderní evropské historii a politice. V beletrii často sáhne po detektivkách nebo thrillerech. Je také velkým fanouškem Star Wars a fotbalového klubu Arsenal FC.

Euractiv

Euractiv je online zpravodajský server, zaměřující se na dění v Evropské unii. Redakce má ve 14 evropských zemích. Pražská pobočka Euractivu vznikla v roce 2004, poté, co se Česko stalo členskou zemí Evropské unie. Server spolupracuje i s dalšími českými médii, například s Deníkem nebo Hospodářskými novinami.

Psaní o evropské politice mladého novináře velmi baví. Zdroj: archiv Ondřeje Pleváka

„Na Ondřeje si vzpomínám jako na velmi šikovného, samostatného a aktivního studenta. Byl také mým diplomantem a byla radost s ním pracovat. Už tehdy u něj byla patrná zvídavost, schopnost myslet v souvislostech a přemýšlet o nich – vše klíčové pro novinářskou profesi. V té se etabloval výborně a mě vždy těšilo, když mě kontaktoval s žádostí o vyjádření k nějaké evropské problematice. Nad tento rámec jsme pak našli společné téma v sáze Game of Thrones.“

Petr Kaniok, vedoucí diplomové práce

„Každý chce mít v týmu člověka, na kterého se může spolehnout. A mě to štěstí potkalo. Ondra naši redakci každý den přesvědčuje o své spolehlivosti, ochotě a pečlivosti. Když už se zdá, že něco nezvládáme nebo nestíháme, Ondra nabídne řešení. Když udělám chybu, Ondra mě upozorní a opraví. Podobných lidí je zoufale málo, obzvláště v naší branži, a o to víc si ho vážím.“

Aneta Zachová, šéfredaktorka Euractivu

„Ondra je velmi oddaný své práci. Jeho zápal a schopnost objektivně posuzovat fakta bez jakéhokoli zkreslení je chvályhodná. Vždy dokáže posuzovat věci z více úhlů, což ho pro práci novináře předurčilo. Připadá mi, že není doceňovaný tak, jak by zasluhoval, vzhledem k tomu, jaké úsilí v práci vynakládá. V dnešní době, kdy se internetem šíří spousta dezinformací ohledně Evropské unie, není lehké dostat se k objektivním zdrojům, a s tím on právě běžnému čtenáři pomáhá. Také mně často pomáhá, a já si ho za to velice vážím. Vzhlížím k němu stejně jako spousta našich příbuzných, a dovolím si tvrdit, že právem. Jeho červený magisterský diplom je toho důkazem.“

Adam Plevák, bratr

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.