Rozhlasová tvorba na internetu se v posledních letech stala velmi populární. Lidé podcasty poslouchají při vaření, cestě do práce či při úklidu. „Poslouchám je při cestě do školy a ze školy nebo když cestuju z Brna domů, dříve jsem je poslouchala i před spaním,“ popisuje svou zálibu v podcastech Valentýna Cíchová, studentka fakulty sociálních studií.
Absolventi fakulty sociálních studií jsou nejen specialisty ve svých oborech, ale také zakladatelé hned několika úspěšných podcastů, které se věnují široké škále témat. Vybrali jsme některé z nich, které v éteru rezonují.
Podcast Pod svícnem není pouze internetový audio pořad. Je to iniciativa pro pomoc obětem domácího násilí, za kterou stojí Michaela Studená, absolventka fakulty sociálních studií. „Jedná se o projekt, který pomáhá s osvětou a změnou legislativy v oblasti domácího násilí,“ říká Studená, zakladatelka iniciativy Pod svícnem. Prvotním impulsem bylo utýrání malého chlapečka Marečka z Loun. To mě velmi zasáhlo. Proto jsem oslovila svou kamarádku Báru Urbanovou, aby mi s problematikou pomohla,“ doplňuje.
„Koncept se měl původně jmenovat Za dveřmi, nicméně jsem zvyklá z marketingu a komunikace mít v záloze aspoň další nápad,“ říká o názvu iniciativy Studená. „A protože pod svícnem je největší tma, tedy že ty nejhorší věci se mohou dít v té na první pohled nejúžasnější instagramové rodině, nakonec jsme se přiklonili k názvu Pod svícnem,“ dodává.
Iniciativu založila Michaela Studená spolu s poslankyní Barborou Urbanovou v roce 2022. Mělo se jednat pouze malou kampaň, která měla šířit osvětu v oblasti domácího násilí. „Už na tom pracujeme dva a půl roku, pomohly jsme stovkám hrdinů s psychologickou a právní pomocí. Nebo jen tím, že jsme je vyslechli,“ říká absolventka fakulty o osvětové iniciativě.
„Cílem celého projektu je edukace veřejnosti v oblasti domácího násilí a reálná pomoc lidem – často se nám svěřují, často jsme prvními a jedinými, kdo to ví. Sháníme a platíme terapeuty, právníky, několikrát jsme dělali důvěrníky u výslechu, několikrát jsme také sháněli azyl při útěku. Pak je to také změna legislativy na pomoc dětským obětem a obětem domácího násilí,“ říká Michaela Studená, absolventka fakulty sociálních studií.
Právě tohoto cíle – změnit definici znásilnění v zákoně – se iniciativě v letošním roce povedlo dosáhnout. Redefinice zákona se v únoru dostala do prvního čtení, v létě už ji podepsal prezident. Redefinice znásilnění by tak měla vyjít v účinnost začátkem roku 2025. „Jsme opravdu rádi, že redefinice znásilnění prošla. Z našeho pera pochází znásilnění z podstaty, tedy tvrdé postihy sexuálních útoků na děti do 12 let. Představa, že dítě do 12 let dokáže dát informovaný souhlas v sexuální oblasti, je úplně mimo,“ říká o změně Michaela Studená.
S lidmi v našem podcastu je důležité jednat s citem, nesmíte nikdy narušit důvěru
Do podcastu přichází lidé s osobní zkušeností s domácím násilím sdílet své zkušenosti. Nabízí možnost, že podcast, ač je natočený, nevyjde, nabízí anonymitu. Respondent tak podle ní musí vědět, že má situaci pod kontrolou. „Mám radost z jedné věci – hrdinové a hrdinky se přestávají stydět. Nemohou za to, co se jim stalo,“ říká Studená.
Na druhou stranu je podle zakladatelky projektu zásadní mít znalosti v rámci psychologie oběti, dávat věci do kontextu, aby si laická veřejnost uvědomila, proč neodešel nebo neodešla dřív nebo proč si to dotyčný nechal nebo nechala líbit. „Oběť si za to nemůže sama. Může za to vždy násilník,“ doplňuje Studená.
„Máme strašně silnou a podporující komunitu. Hodně lidí se v příbězích nachází a děkují nám,“ říká o fanoušcích autorka pořadu. Je to pro ně podle svých slov na jednu stranu krásné, na druhou stranu hodně bolavé, že si někdo musel projít takovou hrůzou. „Náš podcast poslouchá široká veřejnost. Kromě lidí, kteří přežili domácí násilí, a často jim právě příběh někoho jiného pomůže si uvědomit, že to, co se jim děje, nebo dělo, není v pořádku. Jsou to i lidé, kteří se zajímají nebo začínají zajímat o problematiku domácího násilí. Zjistili jsme, že nás poslouchají i odborníci, a to nejen ti, kteří jsou našimi hosty,“ říká o posluchačích Michaela Studená.
Na druhou stranu se podcast Pod svícnem často potýká i s velkým množstvím negativních reakcí. „De facto každý den dostáváme urážky či dochází k sekundární viktimizaci hrdinů,“ říká o negativních reakcích na podcast Michaela Studená.
Podcast Pod svícnem získal v roce 2022 titul Objev roku v rámci ankety Podcast roku. Podcast si lze poslechout na Spotify, Apple Podcasts či prostřednictvím Seznam podcastů.
Podcast manželů Kvapilíkových se věnuje partnerským tématům. „Není to ale jen o nich. Necháme se inspirovat figurami, jež se vynořují z pole, které sami žijeme. Mnoho z nich je pak partnerských nebo rodičovských. Ale klidně zabrousíme úplně jinam,“ říká o tématech svého pořadu psycholog a absolvent fakulty sociálních studií Tomáš Kvapilík. V podcastu tak mimo jiné probírají cestovaní, hudbu nebo i témata, o kterých se ve veřejném prostoru často nemluví. Prostřednictvím zvuku se tak například snaží postavit tabu a mlčení o tématu interrupcí a potratů.
Pustit se do nějakého projektu společně jako manželé, navíc s malými dětmi po boku, je párová výzva
„Mnohdy v podcastu nakousneme nějaké téma, které si pak ještě zpracováváme po nahrávání a vracíme se k němu. Je to dvousečná zbraň, která něco přináší, ale také bere čas, který bychom mohli trávit spolu, nepracovně,“ říká o tom, jaké to je natáčet podcast jako manželé, absolvent fakulty sociálních studií Tomáš Kvapilík.
Pořad, který vznikl v roce 2023, nyní na podcastových aplikacích poslouchají desetitisíce fanoušků. „Je to práce. Samotné nahrávání, při kterém se i zasmějeme, je jen zlomek celého procesu,“ odpovídá na otázku, zda tvorbu podcastu vnímá jako práci či koníček, Kvapilík. „U některých dílů jsem se několik hodin věnoval rešerši odborných článků nebo zpracovával anketu vyhlášenou na Instagramu mezi naše posluchače. Dalších několik hodin pak věnuju stříhání, editaci a tvorbě upoutávek. Někdy mě to i baví, ale spíš je to práce, která mi z komplexního pohledu dává smysl,“ dodává.
Díl podcastu ChillOut o manželských sterotypech letos poprvé natočili manželé Kvapilíkovi i naživo, a to pro své sledující na placené platformě Herohero. „Bylo to velmi odlišné, interaktivní, nabitější, naplňující. Něco mezi divadlem, stand-upem a intimním rozhovorem při víně,“ říká o live verzi podcastu Kvapilík.
Plánovat podle svých slov úplně nestíhají, jsou tak téměř na hraně zvládnutelné vytíženosti, přesto se nové projekty dějí. „Nicméně tendence neustále inovovat činnosti, které dělám, je mi vlastní. Nechejme se překvapit,“ doplňuje Tomáš Kvapilík za partnerskou dvojici autorů podcastu.
Podcast ChillOut si lze poslechnout na platformách Spotify, Apple Podcasts či Youtube. Lze jej najít i na platformě Herohero, kde ho manželé Kvapilíkovi poskytují předplatitelům exkluzivní obsah v podobě delších dílů či možnosti osobnějšího a bližšího kontaktu.
Vyhonit ďábla je neformální, zábavný a edukativní podcast dvou kamarádek – Zuzany Kašparové a Terézie Ferjančekové. Obě jsou absolventkami fakulty sociálních studií, kde začínaly při společném studiu žurnalistiky natáčet podcast Vyhonit ďábla. V rozhlasovém pořadu otevřeně hovoří o mnohdy tabuizovaných tématech týkajících se sexuality.
„Od roku 2019 řešíme neformálně, snad i zábavně, ale hlavně otevřeně a s chutí různá tabuizovaná témata,” píšou o podcastu na svém webu. Pořad nejdříve vznikl na fakultě sociálních studií pod záštitou Rádia R. „Na začátku naší tvorby jsme zhruba rok nahrávaly v Radiu R, které má skvělou techniku. Bez Radia R bychom podcast nikdy nezačaly tvořit, takže jsme moc rády, že na fakultě existuje,” říkají o začátcích podcastu. Do GoOutu se přesunuly, protože začaly mít spousty fanoušků a fanynek a zároveň podle nich už nebylo udržitelné nesmět si za svou práci, která dost narůstala, brát žádné peníze, což stálo v pravidlech Radia R.
Název podcastu vznikl naprostou náhodou. Nejenže to podle autorek vyvolává emoce, je to příjemně kontroverzní a lidé si je pletou se satanistkami, ale také to vzniklo ještě víc spontánně než pořad samotný. „V době ještě neexistujícího pořadu jsme se jednou večer bavily a smály něčemu, co už upadlo v zapomnění. Terezie pak šla sfouknout svíčku na chodbu, aby nám to nesmrdělo v pokoji. Co děláš? Vyháním ďábla. Zuzana rozuměla „vyhoním ďábla“, a tak vznikl název a my začaly vyhánět nejen ďábly, ale i tabu,“ píšou o vzniku názvu podcastu na svém webu autorky.
Kromě sexuální osvěty prostřednictvím podcastu jezdí Zuzana Kašparová a Terézie Ferjančeková edukovat do škol či pořádají workshopy. „Na školách si povídáme s mladými lidmi o intimitě a sexu,“ infromují tvůrkyně podcastu Vyhonit ďábla na svém webu.
Už nejsme podcast, ale spíš transmediální projekt
Na poslechových platformách má podcast velké množství fanoušků. Na Hero Hero má podcast skoro 800 odběratelů, na Youtube mají některé díly i čtyřicettisíc poslechů, mnoho fanoušků má podcast také na Spotify. „K tvorbě se snažíme přistupovat svědomitěji. Vnímáme, že s narůstající popularitou stoupá i zodpovědnost. Pořád je pro nás důležité zůstat autentické. Nejsme zpravodajství, od začátku jsme náš pořad koncipovaly jako pokec dvou kamarádek, které, ačkoliv často řeší i těžká témata, přistupují k práci s lehkostí a humorem. Snažíme se chránit naše blízké, ale o sobě toho práskneme pořád hodně,” říkají o narůstajícím počtu fanoušků autorky podcastu.
Podle slov autorek podcast nejvíce poslouchají lidé ve věku 20 až 30 let, hlavně ženy nebo queer osoby. Muži překvapivě spíš až ve starším věku, třeba 40+. „Děláme ale i pořad pro iVysílání ČT Na záchodcích, jehož cílovka je mladší. Když vystupujeme živě, chodí na nás hlavně lidé dospělí mezi 18 až 30 lety, z čehož opravdu významnou část tvoří ženy. Když si nás zvou na školy, tak hovoříme k druhému stupni či k středoškoláctvu. Záleží tedy, o jaké části naší práce se bavíme,” doplňují autorky.
Tvorba podcastu je pro ně momentálně práce, kterou májí hodně rády. Na začátku to byl čistě koníček, ale postupně si tím začaly vydělávat. „Jsme hrozně vděčné naší komunitě,“ uvádí podcasterky.
Určitě jsou lidé, kterým náš podcast připadá „moc”
„Občas dostáváme negativní zpětnou vazbu, ale mnohem víc se k nám dostávají děkovné a pozitivní reakce. Rozvojovou zpětnou vazbu občas dostaneme taky, pomáhá nám se zlepšovat. Určitě jsou lidé, kterým náš podcast připadá „moc”,” popisuje Kašparová.
Mluví o touze, jinakosti, lásce, vztazích i tělesnosti. „Zároveň vnímáme, že jsme zásadním způsobem přispěly do veřejné debaty o tématech sexu, intimity a tělesnosti, což je skvělý, ale plyne z toho zodpovědnost, kterou jsme v našich začátcích necítily. Náš podcast je nicméně nejen edukativní, ale i zábavný. Ne každá epizoda má za cíl vzdělávat a je to ok,” doplňují Zuzana s Terézií.
Do svého pořadu si Terézie se Zuzanou častou zvou i hosty. Podcast už navštívili například Ridina Ahmedová, Gabi Hecl, Jasmína Houdek, Lejla Abbasová, Kryštof Stupka, Tadeáš Kuběnka nebo Tereza Dočkalová.
Podcast získal v roce 2020 cenu Podcast roku v kategorii Autorský podcast. Lze si jej poslechnout na Spotify, Youtube či prostřednictvím Apple Podcasts. O podcastu a jeho autorkách, Zuzaně s Terézií, vyšel již dříve v časopisu Atrium rozhovor.
„Nestydatý a duchaplný. Šťavnatý a informačně hutný. Feministický a koketní. Šťouravý a něžný,“ píší zakladatelky podcastu Psychobitches v anotaci svého pořadu.
Podcast Psychobitches vznikl v listopadu roku 2023, založila jej absolventka fakulty sociálních studií Olga Vlachynská spolu se svou kamarádkou a psycholožkou, Evou Vášovou.
„Pro mě je důležité vyzývat status quo, o tom, jak současní lidé nahlíží na psychologii, co je jim předkládáno a přidávat k tomu rebelštější nebo alternativní náhled,“ říká Olga Vlachynská o svém podcastu v rozhovoru pro DVTV.
V podcastu probírají Olga s Evou témata jako je například nevěra ve vztazích, hovoří o špatných zkušenostech s terapeuty nebo kritizují některé současné trendy v psychologii. Hostem jednoho dílu byl i psycholog Tomáš Kvapilík.
Podcast Psychobitches si lze poslechnout prostřednictvím podcastových aplikací jako Spotify, Apple Podcasts, Herohero nebo na Youtube.