Vždycky jsem byla takový pisálek, říká parašutistka a autorka knihy o mateřství

Když otěhotněla, o mateřství nevěděla v podstatě nic. Nyní však absolventka žurnalistiky a sociologie Šárka Ferrerová bude vydávat knihu o svém mateřství a doufá, že její vyprávění ocení nastávající maminky. „V knize jim odlehčenou formou předám své zážitky a dojmy z těhotenství, porodu a prvního roku mého mateřství,“ doplňuje Ferrerová, která není jen autorkou připravované knihy, matkou či manželkou, ale i parašutistkou a sportovní manažerkou.

5. 7. 2021 Eliška Podzemná


Absolventka fakulty sociálních studií Šárka Ferrerová je sportovní manažerkou, matkou, parašutistkou a autorkou připravované knihy o mateřství. Foto: archiv Šárky Ferrerové
Vaše první kniha, která vyjde pravděpodobně letos v říjnu, se jmenuje Mámou. Proč jste se rozhodla napsat knihu o mateřství?

Když jsem otěhotněla, neměla jsem okolo sebe moc kamarádů a známých, kteří by už byli rodiči. O mateřství jsem nevěděla téměř nic. Začala jsem číst, zjišťovat si informace a potřebovala jsem nějak ventilovat všechny zážitky a emoce, které s tím vším přicházely. Kdeco jsem si zapisovala. Hlavně v počátcích rodičovství jsem se musela potýkat tak trochu sama se sebou, popasovat se s úplně novou životní rolí pro mě nebylo jen tak. Rozhodla jsem se své zápisy vydat v knize, protože si myslím, že by je mohly nastávající maminky ocenit.

Nakolik obtížné bylo pro vás, jakožto začínající autorku, s knihou prorazit? 

Už léta píšu do šuplíku, zapisuju si své myšlenky a zážitky, takže pro mě nebylo těžké dát knihu dohromady. Pro spolupráci jsem si vybrala nakladatelství Pointa, které se zaměřuje na začínající autory. U tohoto nakladatelství nemusíte mít kontakty nebo být influencer, protože základem pro vydání knihy je crowdfunding. Jakmile se vybere dostatečná částka, můžete začít s korekturami, sazbou, grafikou a dalšími věcmi, které jsou potřeba.

Jak jste si s crowfundingem vedla?

Původně jsem si myslela, že mě budou podporovat hlavně matky, sdílet příspěvky na Facebooku a podobně. Nakonec mě nejvíc podpořili mí přátelé, známí a rodina. Ze všech stran jsem slyšela, jak je to skvělé, že budu mít vlastní knihu (směje se). Cílovou částku se mi podařilo vybrat hlavně díky nim.

Šárka Ferrerová vždycky ráda psala, její kniha má pomoct nastávajícím maminkám, které se chtějí připravit na mateřství. Foto: archiv Šárky Ferrerové

Zjistila jsem, že moje pisálkovství není v souladu s fungováním redakcí

Co se vám vybaví, když se řekne fakulta sociálních studií?

Rozhodně ta skvělá budova. Když jsem zjistila, že mě přijali, byla jsem nadšená, že budu chodit po těch krásných schodech a chodbách, které mají svoje osobité kouzlo. Vybaví se mi také kamarádi, které jsem si při studiu našla, a hlavně svobodná studentská léta.

Na fakultě sociálních studií jste vystudovala sociologii a žurnalistiku, proč vás zlákaly zrovna tyto dva obory?

Nejdřív jsem chtěla studovat filozofii, ale od toho mě mé okolí dost zrazovalo, takže jsem zvolila sociologii, která je se zdá být praktičtější, a přesto filozofii blízká. Žurnalistika pro mě byla jistou volbou, vždycky jsem byla takový pisálek. Ve výsledku mě ale mnohem více zaujala sociologie, velmi mě bavilo, jak byla výuka provázaná s příklady ze současné společnosti. Žurnalistika mi nakonec až tak blízká nebyla. Zjistila jsem, že moje pisálkovství není v souladu s tím, jak fungují redakce, takže jsem se začala více soustředit na mediální studia.

Jaký předmět či učitel na sociologii se vám vryl do paměti?

Rozhodně Miloš Havelka a jeho předmět Historická sociologie. Na zkoušku z tohoto předmětu jsem se opravdu pilně připravovala, kromě běžných podkladů jsem přečetla také Havelkovo dílo s názvem Ideje – dějiny – společnost. Byla jsem přesvědčená o tom, že z této zkoušky určitě dostanu áčko, cítila jsem se výborně připravená. K mému nemilému překvapení jsem dostala tuším déčko.

Parašutismu se věnovala i její rodina, Šárka v této tradici pokračuje. Foto: archiv Šárky Ferrerové

Mám za sebou asi čtyři sta seskoků

Vyjela jste při studiu i někam do zahraničí?

Erasmus jsem si nevyzkoušela, ale i tak bylo moje studium trošku mezinárodní. Odložila jsem si státnice o jeden semestr a začala pracovat v parašutistickém centru v Katalánsku. Předtím jsem se na jedné sportovní akci seznámila s paní, která mi pozici ve Španělsku nabídla. A protože mám ráda životní výzvy, nabídku jsem přijala. Ještě před odletem jsem přitom neuměla španělsky ani slovo. Nakonec jsem se nejenom naučila nový jazyk, ale také jsem se zamilovala do tamní kultury, jídla a jednoho kluka – mého nynějšího manžela (směje se). Poslední ročník bakaláře jsem vlastně studovala na dálku, všechny předměty jsem měla hotové, už mi chyběla jen bakalářská práce.

Proč jste začala pracovat zrovna v parašutistickém centru?

Moji rodiče i prarodiče byli parašutisti, takže mě to tímto směrem vedlo samo. Mám za sebou asi čtyři stovky seskoků, v posledních dvou letech tedy ani jeden, vzhledem k mateřství a také koronaviru. Nyní pracuju na částečný úvazek jako sportovní manažerka ve větrném tunelu v Letňanech a předtím jsem dělala sportovní manažerku v aeroklubu.

Říkáte, že máte za sebou okolo čtyři sta seskoků. Dostala jste se někdy do situace, kdy jste měla opravdu strach?

Nikdy jsem se nezranila, ale rozhodně jsem se bála. Hlavně v době, kdy jsem začínala. Myslím si, že strach má smysl, když v člověku vzbuzuje opatrnost, ale když mu zatemní smysly, je to signál k tomu, aby tu činnost ukončil. Na parašutismu mám ráda hlavně komunitu lidí, kteří se mu věnují, a doufám, že po mateřské se k tomuto sportu alespoň částečně vrátím.

Přála byste si, aby se parašutismu věnovala i vaše dcera?

To je těžká otázka. Rozhodnutí určitě nechám na ní, ale jsem si jistá, že jestli začne skákat, budu mít o ni větší strach, než jaký jsem kdy měla o sebe.

Ferrerová pořádala také první mistrovství světa v létání ve větrném tunelu v roce 2015. Foto: archiv Šárky Ferrerové

Žurnalistika mi pomáhá i při práci ve sportu

Proč jste po dokončení bakaláře nepokračovala na magisterský stupeň?

Hodně jsem chtěla, uvažovala jsem i o studiu ve Španělsku, nakonec se mi však studium nepodařilo skloubit s prací. Absolvovala jsem ale kurz sportovní diplomacie organizovaný Českým olympijským výborem a Vysokou školou ekonomickou v Praze. Učili jsme se například o mezikulturní komunikaci, právu, organizaci a financování sportovních akcí nebo o práci s médii.

Váš profesní život se točí okolo sportu, byla jste také hlavní organizátorkou historicky prvního mistrovství světa v létání ve větrném tunelu v roce 2015.

Bylo to první mistrovství světa v disciplínách při létání ve větrném tunelu, takzvaném indoor skydivingu. Jednou z disciplín byla například skupinová formace, která spočívá v tom, že čtyři závodníci předvádí různé sekvence v poloze na břiše a musí je provést bez chyb a zopakovat je co nejvíckrát za pětatřicet sekund. O medaile bojovali reprezentanti z více než dvaceti zemí, například z Jihoafrické republiky, Spojených arabských emirátů či Kataru.

Jak vám při práci ve sportovní oblasti pomáhá studium žurnalistiky?

V současné době je potřeba čím dál více se orientovat v marketingu, ve správě sociálních sítí a podobných oblastech. Studium žurnalistiky mi pomohlo snad také v tom, že se umím vyjadřovat či napsat dobře e-mail. A rozhodně jsem ho využila při psaní knihy.

Parašutismus je v rodině Šárky Ferrerové tradicí. Jestli se mu ale bude věnovat i její dcera, bude záležet jen na ní. Foto: archiv Šárky Ferrerové

Šárka Ferrerová vystudovala sociologii a mediální studia a žurnalistiku. V říjnu letošního roku chce vydat svoji první knihu, ve které odlehčenou formou popisuje zážitky a poznatky ze svého těhotenství, porodu a prvního roku mateřství. Šárka Ferrerová však není jen mámou, jejím koníčkem je parašutismus, má za sebou okolo čtyř stovek seskoků. Pracuje také jako sportovní manažerka ve větrném tunelu v pražských Letňanech.

Mámou je autobiografická prvotina mámy novicky. Autorka vypráví o těhotenství, porodu a prvním roce svého mateřství. Foto: archiv Šárky Ferrerové
Řekli o ní

„Šárku jsem poznala pracovně v roce 2015. Bylo to krátce poté, co bylo létání ve větrném tunelu, takzvaný indoor skydiving, uznané jako oficiální sport pod Mezinárodní leteckou federací a ona se stala hlavní organizátorkou historicky prvního mistrovství světa, které se konalo v Praze. Byly to první závody takového významu, takže nebylo na co navazovat. Šárka se tohoto úkolu zhostila s obrovským nasazením, pílí a zodpovědností. Dodnes ji vidím, jak přichází na pódium při závěrečném ceremoniálu. Drobounká, útlá postava, ale silná, charismatická osobnost. Sklidila právem větší potlesk než medailisté. Když se u člověka potkají odvaha, inteligence, pracovitost a přátelská povaha, tak jako u Šárky, nemůže být výsledkem nic jiného než pořádná pecka. A přesně taková určitě bude její nová kniha.“

Hana Uríková, kolegyně

„Se Šárkou se známe od první třídy základní školy a za těch více než dvacet let mě stále nepřestává překvapovat, kolik energie, tvrdé práce a kreativity ze sebe tahle drobná osůbka zvládá vydat. Je na ní tolik zajímavých věcí a vlastností, že je těžké vypíchnout jen pár. Šárka je pro mě jedním z nejinspirativnějších lidí, které znám. Vedle pracovních úspěchů, kterými se ve třiceti může chlubit jen málokterá žena, je to hodný, podporující a inteligentní člověk, skvělá máma a nejlepší kamarádka. Její sen napsat knížku, jenž měla opravdu už od malička, se stává skutečností a mě to vlastně vůbec nepřekvapuje. Doufám, že si své sny bude s úsměvem na tváři plnit i dál.“

Alexandra Bednářová, kamarádka z dětství
Její osobní i profesní život se točí kolem sportu. Foto: archiv Šárky Ferrerové

„Šárku znám od studií na vysoké škole. Je neuvěřitelně akční, pohodová a prostě skvělá. S manželem vychovává dítě, po večerech pracuje, do toho píše knihu a občas vyskočí z letadla. To jsou jenom aktivity, o kterých vím, ale vsadím se, že má ještě dalších deset věcí rozpracovaných a dalších deset v hlavě. Nikdy se nezastaví. Četla jsem úryvek její připravované knihy a moc se mi líbí přístup, jakým ji pojala. Jen je škoda, že už mám ročního syna, protože by se mi informace z knihy hodily mnohem dřív.“

Veronika Zemanová, kamarádka ze studia na fakultě sociálních studií
Magisterské studium se jí nepodařilo skloubit s prací, absolvovala ale kurz sportovní diplomacie. Foto: archiv Šárky Ferrerové

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.