Zaměřením na jednu věc si člověk omezuje publikum, popisuje influencerka

Můžeš nějak popsat svou kariéru influencerky?

Ráda jsem sledovala zahraniční tvůrce a nějak mě to chytlo. V té době jsem si myslela, že se to dobře prolne se studiem. Vždycky jsem směřovala k televizní žurnalistice a zároveň jsem se přestěhovala do Brna, velkého města, kde jsem začala tvořit videa zaměřená na módu. Zlom začal, když jsem začala tvořit pravidelné vlogy o životě v zahraničí, jaké jsem měla trable a další věci z Erasmu v Portugalsku. Aktuálně se tam prolíná všechno možné. Stále točím vlogy a k tomu se nabalilo za ty roky strašně moc věcí – Instagram, TikTok nebo e-shop. Dělám toho poměrně hodně.

Jak se u tebe zrodila myšlenka vytvořit vlastní e-shop?

Začalo to tím, že jsem chtěla mít zadní vrátka a chtěla jsem si vytvořit něco, kdyby náhodou padly sociální sítě. Nápad vznikl za covidu, kdy hodně kampaní skončilo. Řekla jsem si, že se může stát cokoliv, a tak by bylo dobré mít zadní vrátka, kam se případně pak přesměruju. Spojila jsem e-shop s mojí maminkou, která šije a je zručná, takže první kolekce byla taková jednoduchá řada oblečení, lokny na vlasy a další, je toho víc. Ale není to můj hlavní zdroj příjmů, spíše mě to baví a jsem ráda, že můžu říct, že jsem si něco sama vybudovala.

Dá se jenom influencerstvím uživit?

Ano, v dnešní době rozhodně. V marketingu se točí hezké peníze, jen je to docela dřina, než se člověk vypracuje do té fáze, kdy se tím může živit. Ne každému se to povede, jelikož zaujmout na sítích je rok od roku těžší a většina influencerů těží z toho, že trend podchytili včas a začali s touto prací už před mnoha lety. Influencerství je můj hlavní zdroj příjmu. Kdybych to nedělala jako svůj hlavní pracovní poměr, tak se takové množství obsahu nedá s další prací vůbec stíhat. Naopak, ještě by se mi k ruce hodila nějaká asistentka, jelikož tato práci mi zabírá tak zhruba 12 až 16 hodin denně. Tomu odpovídá i příjem, ten se ale měsíc od měsíce liší.

Jak ses dostala ke spolupráci se značkami?

Firmy mě začaly oslovovat samy. Nejdříve jsme spolupracovali formou barteru, později se začaly objevovat i peněžní nabídky.

Jaký podle tebe musí být influencer, aby byl úspěšný?

Musí mít své vlastní kouzlo – být svůj, být pro publikum něčím zajímavý, inspirativní.

Studium mi dalo rozhled a schopnost myslet kriticky

Co tě na tvé práci baví nejvíce?

Úplně nejvíce mě baví ta svoboda. Když jsem se po studiu v Brně přesunula do Prahy, měla jsem možnost nastoupit do komunikační agentury, ale uvědomila jsem si, že mě hrozně baví si obsah tvořit sama. Nikdo mi do toho nemluví. I když mi chodí nějaké nabídky na spolupráci, klient mi řekne, že sama vím, co na moje publikum funguje nejlépe, takže si můžu tvořit podle svého gusta. Samozřejmě videa posílám na finální schválení, ale málokdy se mi stane, že by mou práci klient odmítl. Takže nejvíce mě baví, že si můžu točit, co chci, říkat, co chci, fotit, co chci. Taky můžu pracovat odkudkoliv, takže můžu kdykoliv odjet. A to je hrozně osvobozující.

Ve svém volném čase hodně cestuješ. Navštívila jsi teď poprvé i výletní loď. Mohla bys přiblížit, jaký to byl zážitek?

Byl to úplně jiný styl cestování. Byla jsem zvyklá vzít batoh, najít letenky, zajistit ubytování a všechno si to naplánovat od A do Z. Sledovala jsem dovolenou lodí už pár let a říkala jsem si, že někdy s přítelem pojedeme. Byl to můj cestovatelský sen a potom mi na Instagramu přistála zpráva od jedné společnosti, jestli s nimi nechci jet na loď. Nejprve jsem si na loď hledala reference, protože v dnešní době člověk nikdy neví. Všechno ale bylo reálné, a tak jsem na nabídku kývla. Vtipné bylo to, že jsme se vrátili z Mexika a další den jsme hned jeli na loď. Nemohla jsem si to ale nechat uniknout a byla to spolupráce snů. Měla jsem za úkol lidem loď ukázat a představit, jak to na ní funguje.

Bylo to opravdu tak snové?

Představa lidí je, že se plavím na lodi a piju drinky. Realita ale je, že to byla pracovní cesta. Ráno jsme se v osm vzbudili a abych měla obsah, musela jsem vyběhnout z lodi na břeh a mít nějaké zážitky. Bylo tam dohromady asi třicet influencerů, takže každý chtěl mít skvělou fotku, fotili jsme se na každém rohu. Ve čtyři jsme se vrátili na loď a musela jsem obsah z toho dne zpracovat a poslat na schválení. Byly tam samozřejmě i nějaké podmínky. Nemohla jsem třeba sdílet žádné další spolupráce. 

Zmínila jsi, že sis splnila s výletní lodí svůj cestovatelský sen. Máš ještě nějaký další?

Někde na Instagramu jsem zahlédla takový orient express – vlak, který jede z Německa až do Paříže a je to takový návrat v čase. Moc se mi to líbí. Druhý můj velký sen je letět první třídou. Tak třeba někdy jako svatební cesta. Potom mě láká Asie.

Teď ses ale vrátila zpátky ke kořenům, a to k módě.

Móda mi vždycky byla blízká a já jsem člověk, který se nechce zaměřovat primárně na jednu věc, protože bych si tím hodně omezovala publikum, které můžu zasáhnout. Tím, že se profiluju ve více věcech, doufám, že si v tom každý něco najde. To je takový můj cíl.

Pomohlo ti v současné kariéře nějak studium žurnalistiky?

Když se dívám zpětně, bylo  to náročné, ale asi nejvíce vděčná jsem za rozhled, který mi škola dala. Zjistila jsem, co vlastně chci, a v ten moment mi škola hodně pomohla s tím, co jsem dělala. Dávala mi dostatek prostoru k tomu, abych z něčeho, co nevydělává žádné peníze, vybudovala něco, co jsem po škole už měla jako svou práci. Za to jsem jí moc vděčná. V současné kariéře mi ale úplně nepomohla, jelikož je jinak zaměřená. Když jsem studovala, sociální sítě jako vědní obor byly ještě v plenkách, takže jsme se o nich učili jen vzdáleně. Do výuky se začaly prolínat až asi ve třetím semestru magisterského studia. Šlo o rizika, možnosti sociálních sítí či prezentaci na sociálních sítích. Škola mi v tom tak tolik nedala, ale určitě mě naučila kritickému myšlení, schopnosti ověřovat si informace a z hlediska rozhledu a kariérního posunu pro mě byl zásadní také Erasmus.