Nový směr: Skupina pro udržitelnost chce dostat enviromentální témata do běžného fakultního života

V prosinci minulého roku se děkan poprvé setkal s novým osazenstvem pracovní skupiny pro udržitelnost, kterou od loňska tvoří environmentalistka Eva Fraňková, politolog Otto Eibl, studentky Barbora Hana Veselá a Linda Koláčková, doktorandka Kateřina Hašková, projektová administrátorka Daniela Jaklová Střihavková a Pavlína Beranová z ekonomického oddělení zastupující neakademické pracovníky. Jejich společným posláním je debatovat nad návrhy environmentálně prospěšných opatření, řešit podněty z vedení fakulty, ale také přicházet s vlastní agendou týkající se udržitelnosti jejich alma mater. Své náměty ale mohou skupině podávat i samotní studující, nejlépe na e-mail udržitelnost@fss.muni.cz.

Nejde jen o provoz budovy

V minulých letech se pracovní skupina soustředila především na co nejšetrnější provoz budovy. Potvrzuje to i členka Eva Fraňková, která ve skupině působila i v uplynulém funkčním období. „Předchozí skupina se snažila zmapovat všechny možné provozní oblasti, ve kterých by bylo možné dělat úspory či jiná environmentálně laděná opatření. Základní oblasti s větším dopadem by tak měly být hotové či naplánované na nejbližší dobu,“ popsala Fraňková.

Mezi už uskutečněné kroky ve prospěch udržitelnějšího chodu budovy tak patří například zajištění pohodlného třídění odpadu a snížení celkového množství směsného komunálního odpadu, zateplení stropu a zamezení úniku energií nebo opuštění od výroby vlastních propagačních předmětů i používání plastového jednorázového nádobí na fakultních akcích. Naopak stále nezrealizovaným krokem vstříc udržitelnějšímu chodu fakulty zůstává instalace fotovoltaiky. Ten dlouhodobě blokují památkáři, neboť budova se stejně jako mnohé další části Masarykovy univerzity nachází v historickém centru Brna, a navíc je součástí výhledu ze Špilberku. Fraňková ale připomíná také nevyhovující stav střechy na fakultě sociálních studií, která by před instalací solárních panelů musela projít relativně nákladnou rekonstrukcí.

Současná pracovní skupina se ovšem chce věnovat i agendě nad rámec provozních a technických úprav. „Existují totiž dvě linky, kterými se můžeme zabývat – jednak provozními záležitostmi, které pracovní skupina řešila už v minulých letech, a pak tím, jak propojit enviromentální problémy s vědou a dostat téma do každodenního života na fakultě. Mně osobně se víc líbí ta druhá cesta, protože pracujeme v univerzitním prostředí, které by mělo přicházet s novými tématy a dál edukovat i v oblastech, které si studenti pro studium přímo nevybrali,“ vysvětluje svůj postoj studentka Barbora Hana Veselá.

Probuzení fakultní veřejnosti

Odborná asistentka Fraňková vidí jako jednu z cest k podnícení diskuze a zvýšení povědomí o environmentálních otázkách na fakultě uspořádáním neformální schůzky pracovníků a pracovnic napříč katedrami. Setkání by podle ní bylo dobrou příležitostí k propojení lidí, kteří se ve své práci udržitelnosti už věnují anebo by ji rádi rozvíjeli.

Podle zapojené studentky Lindy Koláčkové by poté ambice pracovní skupiny měly růst společně s trendem udržitelného rozvoje a významem klimatické změny. Aby ovšem mohla pracovní skupina nabývat na významu, musí nejdřív získat větší podporu na fakultě. „Budeme se proto snažit zlepšit komunikaci nejen s českými studenty, ale i se zahraničními studenty prostřednictvím různých platforem, jako jsou sociální média či webové stránky fakulty, na kterých právě pracujeme,“ popisuje Koláčková. Působnost pracovní skupiny by se tak časem měla propsat i do komunikace fakulty na Instagramu, Facebooku, webu nebo ve fakultních médiích.

Hlubší propojení pracovní skupiny s komunitou na fakultě sociálních studií tedy bude jednou z největších priorit. „Věřím, že komunita fakulty sociálních studií může přinášet cenné podněty pro fungování skupiny; ať už jde o lepší porozumění potřebám, které jako studenti a zaměstnanci fakulty v tomto tématu vnímáme, nebo – mimo jiné i díky odlišnému odbornému zaměření – o zkoumání různých aspektů, které s sebou téma udržitelnosti a klimatické změny nese,” podotýká doktorandka Kateřina Hašková.

Ovšem to, jak přesně bude pracovní skupina prosazovat udržitelnost a komunikovat s okolím, je zatím předmětem jednání. Její nové osazenstvo totiž momentálně hledá model ideální spolupráce a vytváří vnitřní manifest, který blíže upraví její působení. „V žádném případě ale nechceme názory a preference jednotlivců maskovat za názor instituce. Stále jsme poradním orgánem děkana a na to bychom měli myslet při všem, co děláme. Pokud se ale povede zvednout důležitost témat týkajících se udržitelnosti, bude to jen dobře a já to budu považovat za úspěch,“ dodává k tomu politolog a člen skupiny Otto Eibl.

Udržitelnost jako celouniverzitní téma

Téma udržitelnosti ovšem ani zdaleka nerezonuje jen na fakultě sociálních studií, nýbrž na celé Masarykově univerzitě s jejími 10 fakultami, 2 ústavy a přibližně 40 tisíci studenty. Kromě různých fakultních či studentských iniciativ tak na škole působí také Rada pro udržitelný rozvoj Masarykovy univerzity. „Univerzita může nastavit společný rámec, vytvářet podporující prostředí, zvyšovat zapojení a šířit osvětu, nicméně klíčová je vždy individuální zodpovědnost. Univerzitní Rada pro udržitelný rozvoj je pak platformou, kde se tyto někdy možná různorodé přístupy a priority fakult a ústavů setkávají, konfrontují, ale i vzájemně doplňují, “ popisuje její členka a prorektorka pro personální politiku, celoživotní vzdělávání a udržitelnost Monika Jandová.

Právě existence dílčích pracovních skupin na fakultách a ústavech pak podle prorektorky tvoří základ celouniverzitního konceptu udržitelnost, díky kterému je možné měnit a rozvíjet vnitřní kulturu univerzity. Tato dlouhodobá práce na udržitelném rozvoji pak bezpochyby přináší své ovoce. V loňském roce se například Masarykova univerzita umístila na 161. příčce žebříčku QS Sustainability Rankings, a v České republice tak byla nejlepší.

Pro další vývoj bude nadále důležitá jak vnitřní mezifakultní, tak vnější meziuniverzitní spolupráce v oblasti udržitelnosti – a to nejen ve zmiňovaných provozních tématech, ale také v oblasti vědy a výuky. „Na podzim s námi například sdíleli zkušenosti zástupci ze švédské univerzity v Orebro. Jejich základní strategií je osobní propojování lidí, kteří se tématům kolem udržitelnosti věnují, a budování dlouhodobějších vztahů, z nichž se posléze rodí výzkumné projekty a spolupráce. Osobně doufám, že se toto podaří rozvíjet i na naší fakultě sociálních studií a celé Masarykově univerzitě,“ uzavírá Fraňková.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.