Pořádají kulturní akce a podněcují vzájemné setkávání na fakultě. Studenti a studentky katedry environmentálních studií na fakultě sociálních studií vzkřísili Okrašlovací spolek. Navázali tak na tradici, která ve své původní podobě nepřekonala dobu pandemie. Okrašlovací spolek se po odmlce opět stává viditelnou součástí fakulty a aktivní složkou katedry environmentálních studií.
Současní členové Okrašlovacího spolku se v listopadu potkali na jedné z jejich akcí, které dali název SWAP nejen oblečení. Chtěli tak upozornit na nadměrnou konzumaci zboží, která se negativně podepisuje na životním prostředí. Zorganizovali tedy vlastní bazar, aby si lidé mohli vyměnit oblečení, rostlinky, knihy nebo třeba kuchyňské potřeby, které už nevyužívají.
Tento semestr ale studující uspořádali také rostlinný piknik a diskuzi o budoucnosti Okrašlovacího spolku, katederní seznamovací párty nebo tři setkání, na kterých účastníci a účastnice společně zašívali oblečení, pletli nebo háčkovali. V předposledním vyučovacím týdnu pak stihli uspořádat i vánoční večírek katedry environmentálních studií.
Student environmentalistiky a člen současného spolku František Jelínek připomíná jeho historii. „Okrašlovací spolek funguje už od roku 1999. Založila ho Hana Librová společně s celou katedru environmentálních studií. Od začátku jsou v něm aktivní studenti našeho oboru, kteří organizují různé akce. Dříve například jezdili na exkurze nebo se scházeli na bytových seminářích,” popisuje Jelínek.
S covidovou pandemií se ale aktivity spolku zastavily. Jeho bývalí členové dostudovali, se spolkem se tak zároveň rozloučili, ale neměli vhodnou příležitost předat své zkušenosti a informace o fungování spolku mladší generaci. Současní členové začínají nanovo a podle svého. Vedení spolku je přitom čistě ve studentské režii.
„Jsem v prváku a o Okrašlováku jsme se spolužáky zpočátku nic moc nevěděli. Jen nám bylo řečeno, že ho klidně můžeme znova založit. Tak jsme do toho šli a pojali to vlastním způsobem. Děláme takový restart,“ popisuje nová členka spolku Adéla Ambrožová. Dodává, že spolek pro ni nespočívá jen ve vizuálním okrašlování prostoru nebo výsadbě stromů, ale hlavně v setkávání a pořádání kulturních akcí. Nedávným příkladem toho byl i listopadový Seznamovák 2.0, na kterém se vzájemně poznali bakalářští a magisterští studenti environmentalistiky.
Nejaktivnější základna spolku je momentálně z prvního ročníku bakalářského studia environmentalistiky, zapojit se ale může kdokoliv. Dohromady se v Okrašlováku potkává okolo dvaceti lidí. Sami členové své fungování popisují jako velmi volné, nehierarchizované a fluidní. Na schůzkách se momentálně setkávají co dva týdny, uvažují ale také o zformování menších pracovních skupin, které by se scházely samostatně.
„Okrašlovací spolek byl pro katedru vždy velmi důležitý, protože jednak spojoval studenty a studentky mezi sebou, ale také s vyučujícími. Na řadu akcí dodnes vzpomínáme a je škoda, že tak dlouho nefungoval, nebo fungoval pouze skrytě a propojoval pouze úzkou skupinu studujících,“ komentuje obrodu spolku vedoucí katedry environmentálních studií Karel Stibral. Věří, že obnovení spolku povede k někdejší vzájemnosti, i když dodává, že se zřejmě typ a frekvence akcí změní.
Prototypem pracovní skupiny, která tento semestr vznikla jako součást Okrašlováku, je takzvaná Zašívárna. S nápadem na ni přišly studentky environmentalistiky Valerie Fafejtová a Alena Jelínková, díky kterým se na fakultě schází zájemci o zašívání, vyšívání, háčkování, pletení a jiné tvůrčí činnosti. Takto by podle členky Adély Ambrožové mohly v budoucnosti fungovat i další skupiny.
„Fakultu máme spojenou hlavně s učením. Trávíme tady ale dost času a chtěly jsme si tenhle prostor spojit i s příjemnějšími, odpočinkovějšími a komunitnějšími aktivitami. A hlavně jsme hledaly cestu, jak tady něco společně tvořit,“ vysvětluje jedna ze zakladatelek Zašívárny Valerie Fafejtová. Studentky akci původně plánovaly jen pro skupinu svých kamarádů, pak ji ale otevřely všem a spojily se s Okrašlovacím spolkem, aby oslovily co nejvíce lidí na katedře.
Zašívárny ale nejsou jen o zašívání. Cílem zakladatelek je totiž kromě tvoření podnítit také společné diskuze. Na svých setkáních chtějí mimo jiné vytvářet prostor, kde můžou bezpečně otevírat témata spojená s environmentálním žalem nebo klimatickou krizí. „První semestr našeho fungování jsme se rozhodly netlačit na pilu, nejdříve se lépe poznat a jen tak si na setkáních povídat. V budoucnu bychom ale chtěly předem volit zastřešující témata a ta v Zašívárnách probírat,“ přibližuje své plány Fafejtová.
Zašívárna je podle jejich zakladatelek otevřená opravdu všem. Může na ni přijít kdokoliv z jakékoliv katedry, fakulty i úplně mimo univerzitu. Nezáleží ani na tom, kolik toho umí. Celé setkání je totiž založené na sdílení zkušeností. Účastníci a účastnice se od sebe vzájemně učí nebo společně přicházejí na postupy z návodů. „Každý pak odchází s jiným zážitkem i výsledkem. Poslední dvě setkání dělám čepici a pořád ji nemám dodělanou,“ dodává zakladatelka a doporučuje, aby si nově příchozí s sebou na Zašívárnu vždy přinesli materiál, se kterým chtějí pracovat – vlnu, nitě, přízi, jehlice nebo háčky.
Okrašlovací spolek se vždy snažil přispívat k udržitelnému rozvoji fakulty tím, že pořádal akce s environmentálním či charitativním přesahem. Konkrétním krokům při snižování negativního dopadu na životní prostředí by se ale na fakultě měla věnovat především Pracovní skupina Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pro udržitelnost. Prostor pro podporu udržitelných a společensky odpovědných projektů pak nabízí také KoMUNItní fond, který univerzita vypisuje ve formě interního grantu.
Na udržitelnost je ale třeba myslet hlavně v běžném, každodenním režimu. Podle Karla Stibrala se Správa budov dlouhodobě snaží, aby bylo fungování fakulty co nejudržitelnější, a rovněž chování těch, kteří ji navštěvují, se v lecčem posunulo. „Na rozdíl od některých fakult navíc není provoz sociálně-vědních oborů tak náročný na energie a vzhledem k historické hodně budovy nelze dělat příliš zásadní změny. I když některé věci, jako třeba jednorázové nádobí v kavárně nebo dlouho do noci svítící světla, by se mohly změnit,“ shrnuje vedoucí katedry environmentálních studií.
Podle studenta Františka Jelínka fakultě chybí především solární panely. Sám ale dodává, že tento krok blokují památkáři a je složité ho prosadit. Prozatím alespoň sleduje zprávy ze zasedání Pracovní skupiny pro udržitelnost a čeká na její další kroky.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na tento mail: 496823@mail.muni.cz. Děkujeme.
Okrašlovací spolek při katedře environmentálních studií funguje díky neformálnímu a dobrovolnému sdružování studentů a studentek environmentalistiky. Do jeho aktivit jsou ale vítaní také vyučující, absolventi či jiní příznivci fakulty.
Členové spolku se věnují především organizování kulturních, společenských a dalších aktivit, jako jsou například šicí dílny, bazary na výměnu oblečení, bytové semináře, seznamovací párty nebo tematické večírky. Vzhledem ke své podstatě spolek spolupracuje také s ochranáři, jeho členové vyráží do terénu a pečují o krajinu. V minulosti tak sázeli stromy a keře, starali se o stepní porosty nebo instalovali ptačí budky.
Spolek vznikl v roce 1999 na základě impulzu zakladatelky katedry Hany Librové. V čase se měnil. I své aktivity přizpůsoboval aktuálním zájmům a záměrům. V době pandemie aktivity na delší dobu buď úplně utichly, nebo se omezily jen na úzkou skupinu lidí. Současní studenti environmentalistiky však na dlouholetou tradici Okrašlovacího spolku navázali. O jejich plánovaných aktivitách se zájemci mohou dozvídat na facebookových stránkách spolku.
Za vznikem Okrašlovacího spolku, ale také celé brněnské environmentalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity stojí Hana Librová – dnes emeritní profesorka a držitelka Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, kterým ji letos vyznamenal prezident Petr Pavel.
Pracovní skupina pro udržitelnost na fakultě funguje od roku 2020 a vznikla jako poradní orgán děkana, Stanislava Balíka. Důraz klade na praktické kroky v oblasti snižování negativního dopadu na životní prostředí a udržitelného rozvoje.
Skládá se ze tří akademických pracovníků a tří studentů, přičemž všechny volí Akademický senát fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Další jeden člen je pracovník fakultní administrativy, kterého nominuje tajemnice fakulty. Kompletní skupina se schází několikrát ročně, aby debatovala nad návrhy jednotlivých opatření a promýšlela nové postupy na univerzitní i fakultní úrovni.
Které části budovy fakulty sociálních studií by si podle Karla Stibrala zasloužily „okrášlit“ a které jsou naopak příjemné?
„Fakulta sociálních studií je v pěkné historické budově, přesto uvnitř působí moderně a světle, současné prvky nepůsobí příliš rušivě. Dobře je pojatý prostor atria – nehraje si na nic tradičního, přitom je vhodným doplňkem starší budovy. Dobře na mě působí i knihovna, aula či některé posluchárny. Určitě by se dalo na fakultu pořídit několik menších uměleckých děl – nebo vůbec více prvků, například květin. Chodby jsou totiž poměrně strohé a někdy působí moc úředně. Na to jedna malá soška Iva Možného nestačí. Některé přístupové chodby v zadní části či kolem kavárny jsou dost temné a ne příliš lákavé. Ale jinak myslím, že celek působí příjemně.“
Karel Stibral, estetik a vedoucí katedry environmentálních studií
Jak fungují novináři v Evropském parlamentu? Jak se dělá rozhovor? Co obnáší práce moderátora v České televizi? Jak udržet novináře v bezpečí? Multimediální den na fakultě sociálních studií na téma Evropská unie a novináři letos prostřednictvím těchto i mnoha dalších workshopů a programu návštěvníkům přiblížil práci novinářů.
K začátku semestru a září se často pojí i nástup na stáže či praxe. Jak to s praxemi na jednotlivých katedrách fakulty sociálních studií je a kde je vhodné je hledat tak, abyste před začátkem nového semestru měli všechno vyřízené?
