Multimediální den: důvěra a média z pohledu novinářů
O důvěryhodnosti médií diskutovali účastníci jedenáctého ročníku Multimediálního dne.
Zprávy z první linie. Multimediální den ukázal realitu krizové a válečné žurnalistiky
Fakultu sociálních studií zaplnily v pátek 21. listopadu stovky návštěvníků sedmnáctého ročníku Multimediálního dne. Letošním tématem byla role médií a novinářů v současných ozbrojených konfliktech a krizích. Akce připomněla 80. výročí konce druhé světové války a nabídla mediální jarmark, tematické workshopy i debaty s novináři a odborníky na válečnou a krizovou žurnalistiku.
Návštěvníci přicházeli na Multimediální den už od brzkého rána. Přilákaly je nejen různé workshopy, ale i mediální jarmark v přízemí: atrium fakulty sociálních studií zaplnily stánky českých i slovenských médií. „Každý rok je to skvělé. Jsem rád, že má tolik mladých lidí zájem o žurnalistiku, a těším se, až z nich vyrostou novináři a novinářky,“ řekl editor MF Dnes a portálu iDnes.cz Jiří Ševčík. Na fakultě jakožto externista vyučuje Metody novinářské práce a ve Cvičném médiu připravuje budoucí novináře na kariéru.
Akci slavnostně zahájila lektorka z katedry mediálních studií a žurnalistiky Lenka Washková Císařová. „Těší mě, že je vůbec poprvé součásti mediálního jarmarku i Investigativní centrum Jána Kuciaka,“ zdůraznila v úvodu, když vítala návštěvníky. Členové tohoto občanského sdružení pokračují v odkazu a práci zavražděného investigativního novináře a usilují o posílení investigativní žurnalistiky založené na důkazech a ověřených faktech. Odhalují organizovaný zločin, korupci či praní špinavých peněz.
Multimediální den otevřel návštěvníkům možnost vzdělávaní v různých souvisejících tématech, workshopy přinesly praktické postřehy i teoretické poznatky. Lucie Čejková vedla prakticky zaměřený workshop o mediální gramotnosti, při kterém představila základní principy kritického myšlení i postupy, jak rozpoznávat manipulativní či neověřené informace. Martina Paulenová se zase zaměřila na internetové memes. Vysvětlila, jaké mají vtipné obrázky společenské dopady a jak mohou být využívané k pobavení i šíření politických či dezinformačních sdělení. Vysoký zájem vzbudila také přednáška Markéty Kutilové z platformy Reportérky.cz, která se věnovala současným válečným konfliktům. Účastníkům nabídla hlubší kontext, vlastní zkušenosti i vysvětlení, jak o válkách informují média a proč je důležité mít kvalitní zdroje.
Tématem letošního multimediálního dne byla žurnalistika v krizových situacích a válečná žurnalistika. Video: Laura Pavlovičová a Natali Rosa
Na své si přišli i žáci základních a středních škol, pro které udělala workshop o tvorbě reportáže členka redakce časopisu Atrium Alžběta Neporová. „Zapamatovala jsem si hodně zajímavých věcí. Měli jsme také možnost napsat si vlastní článek a barvitě popsat, jak to vypadá venku,“ řekla návštěvnice Amélie z časopisu Rošárník z jihlavské základní školy.
Váleční reportéři sdíleli svoje příběhy a postřehy
Také hlavní debata se letos nesla v tématu války a krize. Ve fakultní aule spolu debatovali Barbora Maxová, Filip Brychta, Markéta Kutilová a Martin Novák, zkušení novináři, kteří dlouhodobě reportují z oblastí ozbrojených konfliktů a přinášejí zprávy z míst, kam se veřejnost ani média často nedostanou. Barbora Maxová působila jako válečná reportérka na Ukrajině a na Balkáně a nyní spolupracuje s českými veřejnoprávními médii. Novinář a fotograf Filip Brychta dokumentoval bezpečnostní situaci na Blízkém východě a svými reportážemi přispíval na platformu Voxpot. Markéta Kutilová je známá svými reportážemi ze Sýrie, Iráku či Afrického rohu. Spoluzaložila bezpečnostní web Reportérky.cz a pravidelně přináší svědectví z míst zasažených ozbrojeným konfliktem. Martin Novák, reportér webu Seznam Zprávy, který postupně působil také v České televizi a Hospodářských novinách, byl v Iráku v době americké invaze a v posledních letech pravidelně informuje o situaci na Ukrajině. „Zajímejte se o to, co se děje a mějte soucit, protože nikdy nevíte, co se může stát. Většina lidí, kterým válka zdevastovala živost, se jenom narodili ve špatný čas na špatném místě,“ řekla Markéta Kutilová v posluchárně.
Diskutující několikrát vyzvali účastníky k empatii a k sebevzdělávání. „Moje generace je často přezdívaná generací sněhových vloček. Nevidím to jako problém, spíš jako příležitost nezůstat lhostejný,“ řekl v debatě Filip Brychta.
Tečka na závěr
Hostem letošní Tečky byl režisér filmu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Jeho dokumentární film sleduje trojici Čechů, kteří pochybují o realitě války na Ukrajině. Spolu s filmovým štábem se tihle lidé vydávají přímo na frontu, aby konflikt viděli na vlastní oči a konfrontovali své představy s tím, co se skutečně děje. S jednou z organizátorek Multimediálního dne Eliškou Pavlíkovou diskutoval režisér o tom, jak se natáčí film z frontové linie, i o tom, jaké to je, být blízko ukrajinské války ve společnosti prorusky smýšlejících lidí. „Potřebujeme hovořit s lidmi z praxe a neučit se jenom teorii. Je důležité mít prostor pro otázky,“ ocenil Kvapilovy postřehy student právnické fakulty Benjamín Staněk.
Diskuse ve fakultním atriu zakončila den plný rozprav o válce a krizi. „Je naprosto klíčové, aby média o konfliktech informovala. Bez toho veřejnost neví, co se skutečně děje. V některých zemích jsou politici schopní nechat svobodné novináře zabít jen za to, že napíšou článek. Když trestají válečné reportéry za to, že přinášejí pravdu, ukazují, jak jsou tihle lidé pro společnost důležití,“ říká Kvapil o významu médií při informování o válkách a krizích.
Letošní multimediální den navštívili studující základních, středních i vysokých škol. „Fakultu navštívilo asi osm set lidí,“ řekla doktorandka a spoluorganizátorka Multimediálního dne Karolína Bieliková. Návštěvníci zaplnili chodby i učebny fakulty sociálních studií v centru Brna. „Na vyhlašování školních časopisů roku jsme měli 248 redakcí, které byly zastoupené celkem pěti sty účastníky ze základních i středních škol,“ řekl Petr Kantor z Asociace středoškolských klubů.
Anketa: Proč píšete do školního časopisu?
Paulina Szalińska, 14 let, 2. ZŠ Plzeň, časopis Schooltura
„Baví mě dělat rozhovory se spolužáky, dělala jsem třeba anketu o oblíbeném jídle ve školní jídelně. Zajímají mě názory ostatních. Baví mě pak číst zábavné historky z naší školy, které napíšou moji kolegové.“
Radim Urban, 18 let, Gymnázium Chodovická, Praha, časopis Detašák
„Píšu už čtyři roky. Nejdřív jsem chtěl jen zachránit upadající časopis a dostat jedničku za aktivitu, a pak mě to chytlo. Mám rád reportáže. Ze seriózních témat dělám neseriózní. Namísto popisu památky popíšu výšlap do schodů k památce. Baví mě odlehčeně vyprávět příběhy.“
Samuel Buss, 14 let, Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec, časopis Šaldoviny
„Baví mě, že můžu být na naši práci pyšný. Líbí se mi, že nejsme závislí na učitelích a celý časopis si děláme sami.“
Patrik Valčuha, 13 let, ZŠ Dřevohostice, časopis Dřevák
„Nejvíc mě na práci novináře baví, že můžu trávit čas s kamarády. Mám radost, když si někdo přečte naše slova.“
Předávání cen Arnošta Heinricha
Lektoři z katedry mediálních studií a žurnalistiky ve spolupráci se Syndikátem novinářů Jižní Moravy ocenili nejlepší bakalářské práce. Letos poprvé dostala jednu z cen Arnošta Heinricha i autorka jiné než produktové práce. Ocenění pojmenované po významném novináři z Lidových novin Arnoštu Heinrichovi letos obdrželo šest studujících. Arnošt Heinrich byl podle spisovatelů Arneho Nováka a Karla Čapka významnou osobností české žurnalistiky. Označili jej za novináře Havlíčkova ducha, protože svými pracovními postupy připomínal Karla Havlíčka Borovského, novináře s výrazným občanským postojem, kritickým myšlením a schopností přesně pojmenovat společenské problémy.
Produktové bakalářské práce:
Adéla Procházková ve své práci Za oponou: Úskalí baletní profese (soubor publicistických rozhovorů pro Heroine.cz) představuje náročnost práce baletek a baletů prostřednictvím výpovědí tanečníků různého věku i zkušeností.
Vojtěch Kadaňka v práci Gentrifikace brněnského Bronxu (longform pro Deník N) popisuje proměnu brněnského Bronxu, její příčiny i sociální dopady.
Veronika Hušková získala ocenění za svoji audio práci V lavině musíš plavat: Dokumentární portrét Petra Prachtela. Portrétuje v ní horolezce Prachtela pomocí klíčových momentů z jeho života: dětství za války, horolezecké kariéry i období po smrti partnerky. V díle je autorka střídmě přítomná z důvodu otevření mezigeneračního dialogu.
Vendula Jarošová v práci Móda a udržitelnost – soubor publicistických reportáží pro pořad Víkend přináší dvě audiovizuální reportáže pro pořad Víkend, které věnuje tématu udržitelnosti v módě, konkrétně upcyklaci a pěstování lnu.
Práce s metodou diskurzivní analýzy:
Veronika Najvárková za svoji diskurzivní analýzu Unveiling Perspectives: A Critical Discourse Analysis of The Washington Post’s Coverage of the Israel-Gaza War. V práci metodou kritické diskurzivní analýzy a korpusové lingvistiky zkoumá, jak deník The Washington Post informoval o válce mezi Izraelem a Hamásem v období po 7. říjnu. Ve studii odhaluje posun od důrazu na izraelské oběti k palestinským i liberálně-humanitární rámování konfliktu v kontextu americké politické debaty.
Diplomová práce:
Klára Huvarová dostala ocenění za svůj projekt Mediální prekariéra: Projekt konference o pracovních podmínkách novinářů*ek. V diplomové práci představuje problém nedostatku novinářů a současnou situaci českých novinářů a novinářek. V praktické části navrhuje projekt Mediální prekariéra, konferenci, která má otevřít diskusi o pracovních podmínkách v médiích a podpořit spolupráci mladých novinářů a novinářek.
Na návštěvě u studentských médií
Také fakultní média otevřela své dveře návštěvníkům. Studenští novináři předvedli, jak vypadá tvorba obsahu v televizním studiu a střižně Muni TV a Studex.tv. Celouniverzitní studentská televize i letos tvořila různé rozhovory a vysílala živě přímo z akce. Záznam živého vysílání je dostupný online. Účastníci měli také možnost navštívit studio a redakci Radia R, největšího studentského rádia ve střední Evropě, a vyzkoušet si živě vysílat do éteru.
Simulace krizové redakce
Článek o fiktivní krizi vznikl u stánku redakce časopisu Atrium, kde redaktorky nabízely simulaci krizové redakce. Účastníci rozdělení do týmů měli za úkol reagovat na rychle přicházející, často protichůdné informace a ověřovat je mezi sebou, rozhodovat o publikování příspěvků na sítích a v krátkém čase napsat o události článek. Kdyby se účastníci rozhodli ověřit situaci přímo u (fiktivního) vedení fakulty, zjistili by, že údajný konflikt ve fakultním bufetu je pouze studentským projektem do předmětu Občanská angažovanost, o němž vedení informovalo na nástěnce, kterou ale zřejmě nikdo nečetl.
Vybraný článek o fiktivní krizi zpracovaly Zuzana Šátková, Klára Cacková, Barbora Polášková a Eliška Blechtová ze čtvrtého ročníku gymnázia Tišnov:
Konflikt ve fakultním bufetu
Na fakultě sociálních studií demonstrují studenti kvůli nedostatku sýrových baget v místním bufetu. Situace se vyostřila, došlo i ke zranění. „Studenti stávkují, obsadili bufet a vyvěsili transparent Studující na Hlad. Politologové vyhlásili stav akademické nouze,“ oznamuje přítomný student Emil Vajíčko. Na místě je také prodavačka Dita Svačinková. „Říkala jsem, že nám bagety došly. Ale oni mě neposlouchali, prý jim to už děláme naschvál,“ uvedla. Momentálně se nedoporučuje vyskytovat v blízkosti otevřeného konfliktu. Historik jídla profesor Jan Kaiser informoval redakci, že podobná situace se naposledy odehrála v roce 1998 na ekonomicko-správní fakultě.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, napište prosím editorce Atria na mail: 520085@mail.muni.cz. Děkujeme.
