Fotoreportáž: Prezident Pavel na fakultě sociálních studií diskutoval se studenty

Z FSS až na Hrad

Karolína Blinková, která je dnes vedoucí komunikačního oddělení Kanceláře prezidenta republiky, získala bakalářský titul na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Absolvovala dvouoborové studium Mediálních studií a žurnalistiky a Evropských studií. Už tehdy ji lákala práce v PR, proto si zapsala například volitelný kurz Tiskový mluvčí. „Po přednášce tehdejší tiskové mluvčí Masarykovy univerzity Terezy Fojtové jsem za ní vyběhla na chodbu a zeptala se, zda bych k ní nemohla na stáž. Přijala mě, a tak jsem se při studiu prakticky vzdělávala na univerzitním rektorátu. Byla to skvělá příprava na moji pozdější kariéru,” vzpomíná Blinková na pozici asistentky tiskové mluvčí Masarykovy univerzity. Studium v Brně jí podle jejích slov pomohlo zjistit, kam se chce profesně ubírat. 

Pokračovala na magisterský obor Mediální studia na Karlově univerzitě. V roce 2013 nastoupila do tiskového oddělení České televize, kde se vypracovala na post vedoucí interní a externí komunikace. „Moje cesta na Pražský hrad vedla z protějšího kopce, tedy z Kavčích hor. S koncem tehdejšího generálního ředitele Petra Dvořáka v České televizi se obměnila i část jeho nejužšího týmu a já začala hledat novou pracovní výzvu,” řekla. Po pár týdnech od ukončení pracovního poměru v České televizi dostala Blinková nabídku z Kanceláře prezidenta republiky. Bez váhání ji přijala, ačkoliv si původně chtěla užít několik měsíců volna. „Jsou výzvy, které se neodmítají. A tak jsem tady – už bezmála dva roky,” sdělila redakci Atria Blinková, která na svoji alma mater přijela spolu s prezidentem. „Máme za sebou podnětnou debatu plnou relevantních a chytrých dotazů. A já osobně i krásný zážitek, protože návrat do posluchárny P51, kde jsem strávila při studiu mnoho hodin, byl vskutku epesní,” zhodnotila. 

Také cesta Markéty Řehákové na Pražský hrad začala na brněnské fakultě sociálních studií, kde úspěšně ukončila sdružené bakalářské studium Mediálních studií a žurnalistiky a Evropských studií. Magisterský titul poté získala na univerzitě v Birminghamu v oboru Globální spolupráce a bezpečnosti. Novinářské zkušenosti sbírala v Hospodářských novinách, specializovala se na bezpečnostní témata a informační gramotnost.  

Působila jako manažerka komunikace v iniciativě Spolu silnější založené tehdejším generálem ve výslužbě Petrem Pavlem. Po oznámení jeho kandidatury na prezidenta byla vedoucí komunikace jeho volebního týmu. Nově zvolený prezident Pavel si ji poté vybral jako tiskovou mluvčí a vedoucí Odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Po organizačních změnách a personálním oddělení pozic zůstala na Hradě jako tisková mluvčí, funkci opustila po dohodě na konci října 2023.  

Její další kariérní kroky vedly na ministerstvo zahraničí, kde působila jako poradkyně vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny. Od letošního září pracuje jako národní expertka na politiku obnovy a rekonstrukce Ukrajiny v Evropské komisi v Bruselu.

Ondřej Sax má doktorský diplom z brněnské Politologie. Už při bakalářském a magisterském studiu na fakultě sociálních studií prošel několika odbornými stážemi a při doktorském studiu spolupracoval na několika evropských projektech. Jako čerstvý absolvent nastoupil na pozici analytika na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. „Lákalo mě pracovat pro prezidenta Pavla, takže jsem se přihlásil, i když jsem si tehdy nemyslel, že bych mohl uspět,” říká Sax.  

Nyní už rok působí na odboru vnitřní politiky. Organizuje návštěvy prezidenta v krajích a setkání s aktivními občany z regionů na zámku v Lánech. „Těší mě, když můžu přispět té radosti, kterou lidé mají, když se s panem prezidentem potkají,” přibližuje.  

Jeho oblíbeným zážitkem je letošní sázení stromků v Lánské oboře, kterého se někteří zaměstnanci Hradu účastnili společně s prezidentem Pavlem a Evou Pavlovou. „Nebyla to rekreační aktivita, protože jsme zvládli zasadit asi 4500 stromků,” vzpomíná Sax. Na otázku, zda také chodí s prezidentem ráno běhat, odpovídá s úsměvem. „Na to je potřeba mít opravdu dobrou kondici. Nicméně součástí krajských návštěv jsou procházky v rychlejším tempu. Běžně je to třeba šest kilometrů, byť dnes jsme šli jen od rektorátu k fakultě,“ říká.

Eva Trnečková vystudovala Politologii na FSS, poté pracovala v různých komunikačních agenturách. „Na konferenci neziskové organizace Rekonstrukce státu, ve které jsem působila jako tisková mluvčí, vystoupil generál Pavel. Tehdy jsem oslovila jeho tým,” vzpomíná. Od té doby zastávala roli Pavlovy mluvčí, a to i v době jeho prezidentské kampaně v roce 2023.     

Po nástupu Petra Pavla do prezidentské funkce se stala nejprve tiskovou specialistkou a později opět jeho tiskovou mluvčí. Ze studia na FSS si odnesla praktické dovednosti v politické komunikaci i užitečnou teorii, kterou uplatnila například při komunikaci témat souvisejících s pravomocemi prezidenta. „Docházela jsem na kurz, kde jsem si vyzkoušela volební kampaň v praxi. A po třech senátních a dvou prezidentských kampaních můžu říct, že studentské volby se od těch skutečných z hlediska komunikace příliš neliší,” říká Trnečková.  

V pozici tiskové mluvčí prezidenta setrvala do svého odchodu na rodičovskou dovolenou v srpnu loňského roku. „Teď se věnuju především své roční dceři, i když na Hradě pořád vypomáhám na malý úvazek. Moc ráda si v budoucnu zase zopakuju prezidentskou kampaň, protože to je zážitek, který se nedá s ničím srovnat,” sděluje Trnečková. 

Studujících se 17. listopad týká i dnes 

Každý rok připomíná 17. listopad dvě události, které významně ovlivnily české dějiny a roli studujících v nich.  

První z nich souvisí s rokem 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy, popravili devět představitelů studentských organizací a více než tisíc studujících poslali do koncentračních táborů. O rok později byl na jejich památku tento den vyhlášený Mezinárodním dnem studentstva. Druhé výročí připomíná události z roku 1989, kdy studentská demonstrace v Praze odstartovala proces později známý jako sametová revoluce, která vedla ke konci komunistického režimu v Česku. Od roku 2000 tak nese 17. listopad oficiální název Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. 

Podle politologa Otty Eibla i dnes existují aktéři, kteří se snaží podkopat legitimitu demokratických institucí. „Dělají to nenápadně a spoléhají na to, že společnost otupí a nechá veřejný prostor opuštěný. Aby se zlo prosadilo, stačí málo: aby se lidé přestali ozývat a nechali dějiny plynout kolem sebe,” říká Eibl. Věří, že právě 17. listopad je dobrou připomínkou demokratických hodnot, ačkoliv by na ně měli lidé pamatovat každý den. „Byť dnes není třeba při obraně demokracie nasazovat životy, je nutné bojovat jinými zbraněmi: kritickým myšlením, zájmem o veřejné dění, odmítáním nenávisti a ochotou zastat se slabších, odmítnout nespravedlnosti a manipulaci,” dodává vedoucí katedry politologie. 

Boj za svobodu a demokracii připomínají univerzitní i studentské akce 

Masarykova univerzita si tento den každoročně připomíná pietními akty. Tradiční součástí programu bývá kladení věnců u pamětní desky při budově právnické fakulty, kde v roce 1939 studující protestovali proti okupaci. Vzpomínku na události 17. listopadu představitelé univerzity tradičně věnují i u Památníku tří odbojů v Rooseveltově ulici. Letos tam položili květiny rektor Martin Bareš, předseda akademického senátu Petr Najvar a členka studentské komory akademického senátu Jaroslava Jemrichová. 

Významnou roli v brněnských oslavách hrají také studentské iniciativy. Nadační fond studentů filozofické fakulty ve spolupráci s organizací Masarykovi historici a dobrovolnickým centrem Muni pomáhá každoročně pořádá Lampionový průvod, který uzavírá program Brněnský sedmnáctý.  

Členové Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu při FSS připravili ve spolupráci s festivalem Brněnský sedmnáctý akci s názvem (Ne)jistota: role médií ve formování našeho vnímání války v Ukrajině. Se zájemci z řad studujících se sešli na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění, kde zhlédli film Velký vlastenecký výlet. Na promítání volně navázali diskusí s hosty. „Tématem festivalu Brněnský sedmnáctý byla letos jistota. Motiv debaty jsme zvolili s ohledem na to, jak kultura i politika různě formují naše vnímání toho, co jistota znamená,” vysvětlil pro Atrium doktorand Jiří Němec z katedry politologie, který akci moderoval. „Naší snahou je aktivně se podílet na připomínce boje za svobodu a demokracii našich předchůdců na univerzitách. Datum 17. listopadu pro nás představuje především symbol odvahy a síly studentského hlasu,” řekla předsedkyně studentské sekce Kristýna Hrušková.