Registrovat předměty do podzimního semestru si mohou studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity až do konce srpna. Kromě povinných a povinně volitelných kurzů pro jednotlivé obory nabízí fakulta sociálních studií i několik předmětů pro studenty ostatních fakult, kteří si mohou rozšířit obecné vědomosti nebo zabrousit do zcela jiného oboru.
Pro podzimní semestr nabízí fakulta sociálních studií hned několik kurzů pro studenty napříč celou univerzitou. Podle proděkana pro studium Romana Chytilka tato možnost studenty obohacuje. „Považuju za výborné, že si studenti mohou zapsat kurzy otevřené pro všechny na fakultě. Vidí v nich, že perspektiva, kterou jim nabízí jejich mateřské obory, nemusí být jediná,“ vyzdvihuje.
Devízou těchto kurzů jsou podle Chytilka i jejich vyučující. „Předměty obvykle vedou vyučující s darem srozumitelně, ale zároveň i velmi poutavě přednášet a často vtáhnout studenty do dění v kurzu, jak dokládají velmi kladná hodnocení kurzů,“ potvrzuje.
Mezi takové pedagogy patří například Pavel Pospěch, vyučující kurzu Úvod do sociologie pro nesociology. „Dosud jsem měl velmi dobrou zpětnou vazbu od studentů a jsem na to hrdý. Přece jenom je to kurz, který je pro studenty nad rámec a seznamuje je s vědou, kterou nestudují. Přesto v každoroční předmětové anketě studenti kurz vyhodnocují jako zajímavý a přínosný pro své studium. Moc mě to těší,“ popisuje spokojeně.
Kurz učí třetím rokem a nabízí v něm způsoby, jak přemýšlet o věcech. „Není důležité, aby studenti věděli, jak se vyvíjí populační křivka nebo kdo je autorem té či oné teorie. Důležité je, aby o těchto věcech dovedli kriticky přemýšlet, nahlížet je z různých pohledů a interpretovat je,“ vysvětluje princip výuky. Do kurzu se podle něj zapisují kromě studentů fakulty sociálních studií také studenti filozofické fakulty, práv či informatiky. „Myslím si, že studenti z jiných fakult jej hodnotí jako přínosný, protože jim umožňuje vidět důvěrně známé věci ze svých oborů v jiném světle,“ uvažuje nahlas.
Zpětná vazba vylepšuje předměty
Podobně pozitivně hodnotí zpětnou vazbu ze strany studentů i Vendula Záhumenská. Celouniverzitní kurz Právo a environmentální problémy vyučuje desátým rokem. „Rozhodně si myslím, že je mimořádně důležité ptát se studentů. Vždyť výuku by člověk neměl dělat pro své ego, ale proto, aby aspoň trochu motivoval druhé. Vždycky jsem si navíc mezi studenty dělala anketu a ptala se jich, co je bavilo, a co ne. Na základě těchto dotazníků jsem pak předmět upravovala,“ vysvětluje. Zároveň dodává, že i kritické podněty mohou kurz posunout dál.
Jejím záměrem je naučit studenty, že právo není nepřekonatelná nuda a že je ve své podstatě snadné a navíc užitečné. „Zaměřuju se v podstatě jen na úzkou výseč, na účast veřejnosti při ochraně životního prostředí. V kurzu se snažím mít minimum teorie, žádné hustě popsané slidy. Studenti pracují sami, protože věřím, že se tak víc naučí,“ popisuje systém výuky. Nejdůležitější je podle ní, aby se studenti práva nebáli.
Přístup Záhumenské oceňují i studenti. „Největší zásluhu na tom, jaké pocity ve finále z tohoto kurzu mám, má vyučující. Její přístup k nám studentům byl perfektní. Hodiny byly zábavné a často jsme střídali činnosti,“ popisuje studentka magisterské žurnalistiky Tereza Paďourová.
Podobně hovoří student bakalářské politologie Matěj Pěrka. „Jsem velmi vděčný, že nás paní doktorka Záhumenská naučila, jak pomocí různých typů žádostí a ospravedlnitelných nároků chytře a úspěšně bojovat se státní byrokracií nebo arogancí soukromé sféry,“ pochvaluje si.
Také kurz Křesťanství a politika není otevřený jenom studentům politologie, ale i dalším oborům. Kurz od roku 2009 vyučuje Jiří Baroš, kterého inspiroval pobyt v Paříži a díla francouzských intelektuálů. „Bezprostředním motivem bylo to, aby o těchto mimořádně zajímavých debatách něco věděli i zdejší studenti,“ vysvětluje.
Kurz podle něj několikrát obměnil i vyučující a nabídl zajímavé přednášky. „Jako hosta jsem do kurzu začal zvát absolventa naší sociologie a bývalého politika Davida Macka a z doktorandů se zapojila Petra Svačinová. Loni na fakultě přednášel vedoucí Semináře estetiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity profesor Petr Osolsobě. Přednáška vzbudila u studentů velký ohlas,“ popisuje zajímavou strukturu přednášek.
Studenti díky výuce získávají přehled o křesťanských politických stranách nebo si vyjasní aktuální problematiku církevních restitucí. „Předložená paleta témat potom studenty může vést k dalšímu studiu a zájmu. Studenti v kurzu pak mají prostor zaměřit svou pozornost na problém, který je zaujal – například sepsáním seminární práce,“ vysvětluje. Výhodou je podle Baroše i to, že kurz nepředpokládá zvláštní znalosti politologie a je tak otevřený každému, kdo má zájem se o daném tématu něco dozvědět.
Potvrzuje to i student magisterského studia politologie Vojtěch Malý, který si kurz zapsal v jednom z minulých semestrů. „Kurz má potenciál studenta obohatit nejen v informační, ale i v názorové rovině,“ soudí Malý. Kurz ho ovlivnil natolik, že se na danou oblast rozhodl zaměřit v bakalářské práci.
Mezi další nabízené kurzy patří Psychologie v běžném životě. Podle garanta kurzu Miroslava Šipuly tvoří až tři čtvrtiny zapsaných studentů posluchači z jiných fakult. „Přednášíme svá oblíbená témata a způsob výkladu přizpůsobujeme studentům. Počítáme s tím, že může jít o nováčky v naší oblasti a někdy jdeme do výuky s nejistotou, jestli vše bude srozumitelné,“ popisuje. Obavy ale nakonec bývají zbytečné. „Studenti mívají zájem, snaží se problematiku kurzu pochopit a nedělá jim to potíže. A když náhodou něco není jasné, není nic jednoduššího, než vše na místě prodiskutovat,“ popisuje výuku Šipula.
Kurz podle něj nabízí především rozšíření obzorů a propojení psychologických poznatků s poznatky z mateřských oborů. „Řekl bych, že právě představením jiného – specifického – způsobu přemýšlení o věcech je kurz zajímavý pro studenty jiných fakult,“ uvažuje. Se svými kolegy, kteří předmět vyučují, pečlivě pročítá slovní hodnocení a zpětnou vazbu. „V ohlasech studentů se dlouhodobě objevují pochvaly za inspirující předmět. U takto různorodého předmětu jsou samozřejmě potřeba jasné a neodporující si instrukce a odkazy na studijní materiály. Podle studentů se nám to daří a máme i nějaké plány na další vylepšení do budoucna,“ doplňuje.
Předmětová anketa dává podněty ke změně
Právě hodnocení a zpětnou vazbu studentů z předmětové ankety vnímají někteří vyučující jako stěžejní, což potvrzuje i prorektor Michal Bulant. „Komentáře jsou pro mnoho vyučujících cenným zdrojem informací o jejich pedagogickém výkonu,“ vyzdvihuje. Slovní komentáře, které jsou součástí hodnocení, jsou přitom zcela anonymní a přístupné pouze vyučujícím a jejich nadřízeným.
Fakulta sociálních studií proto opakovaně vznáší požadavek na zpřístupnění slovních komentářů i studentům a vedení Masarykovy univerzity v současnosti diskutuje o možných změnách. „Jedním z návrhů je umožnit fakultám, aby si samy rozhodly o zpřístupnění slovních komentářů svým studentům. Zvažujeme také mírnou úpravu otázek a možnost fakult v omezené míře formulovat vlastní dodatečné otázky – motivované buď aktuálními potřebami, nebo specifickou situací konkrétní fakulty,“ osvětluje prorektor Michal Bulant.
Vylepšená bude také prezentační stránka, a to zejména pro vedení fakult a garanty programů, kteří k výsledkům dosud neměli příliš komfortní přístup. „Pracovníci informačního systému v současnosti na této úpravě pracují, výsledky aktuálního běhu ankety by se měly zobrazit už v upravené podobě,“ dodává.
Jediným negativem je pak podle Bulanta pokles studentů, kteří anketu vyplňují. „Sice se stále ještě s návratností kolem dvaceti procent pohybujeme na hodnotách, které jsou v zahraničí obvyklé, ale tento trend nás nijak netěší,“ popisuje. V posledním běhu ankety přitom celouniverzitní anketu zodpovědělo osmadvacet procent studentů.
Ukazuje se taky, že studenti si anketu často otevřou, ale už ji nevyplní. „V posledním běhu ankety to bylo zhruba čtyři až pět procent studentů,“ říká Ondřej Hofírek z odboru pro strategii.
