Po celý duben mohou studenti Masarykovy univerzity nominovat prostřednictvím aplikace v ISu své oblíbené vyučující na Cenu rektora MU pro vynikající pedagogy. Vítěze soutěže slavnostně ocení rektor Mikuláš Bek na začátku příštího akademického roku.
Rektor Masarykovy univerzity oceňuje vynikající pedagogy teprve od roku 2014. V prvních dvou ročnících cenu získal vždy jeden vyučující z každé fakulty. Od minulého roku se však pravidla udělování cen změnila. Pedagogové se nyní ucházejí o cenu ve třech oblastech bez ohledu na to, na které fakultě učí. Konkrétně mohou cenu získat v oboru přírodních věd a lékařství, oblasti společenských a humanitních věd a ve sféře ekonomie a informatiky.
Od ročníku 2016 také není možné nominovat vítěze předchozích ročníků. „Jde o rozhodnutí vedení univerzity, které vzešlo z doporučení příslušné hodnoticí komise a plyne z praxe udílení v prvních ročnících soutěže, kdy dvakrát po sobě vyhrála soutěž téměř identická skupina pedagogů,“ vysvětluje Radka Mrázková z odboru pro akademické záležitosti rektorátu Masarykovy univerzity, který tuto akci organizuje. Podle Mrázkové není cílem soutěže cena typu Zlatý slavík, nýbrž ocenění kvalitní pedagogické praxe v co nejširším měřítku.
Kandidáty na vítězství mohou nominovat nejen studenti nejpozději do konce dubna, ale i děkani jednotlivých fakult, kteří tak mohou učinit až do 12. května. Student, který se zapojí do nominací, se může zúčastnit pozdějšího slosování a získat atraktivní cenu. Vyhrát mohou maximálně tři studenti z každé fakulty.
Pro vyhodnocení soutěže rektorát univerzity ustavil i speciální komisi, která se skládá z proděkanů pro studium všech fakult, tří zástupců nominovaných Studentskou komorou Akademického senátu Masarykovy univerzity a prorektora pro akademické záležitosti. Komise má za úkol hlasování vyhodnotit. Vítěze pak ocení rektor univerzity při slavnostním zahájení akademického roku 2017/2018.
Pro vítěze v jednotlivých kategoriích jsou připravené různé ceny. „Ocenění pedagogové získají Malou bronzovou medaili Masarykovy univerzity, diplom a finanční odměnu,“ upřesňuje Mrázková. Cena podle ní má ale i nemateriální rozměr v podobě uznání rektora univerzity, vedení fakult a studentů za odváděnou práci.
Základ pro dobrého pedagoga? Být sám sebou
Jedním z vyučujících, kterým se podařilo díky původnímu systému udělování ceny získat ocenění dvakrát, je lektor z katedry psychologie fakulty sociálních studií Miroslav Šipula. „Mé vyrovnávání se s oceněním se vyvíjelo v několika fázích. Nejprve to bylo velké překvapení, pak ještě větší radost, vzápětí se objevilo i uvědomění, že to znamená i určitý závazek do budoucna,“ popisuje Šipula.
V důsledku ceny se v jeho podvědomí objevila i nejasná a svazující představa, že by oceněný vyučující neměl dělat chyby. Vzápětí však s úsměvem dodává, že stačí jeden „den blbec“ a tato představa zaniká. „Věcně pro mě ocenění znamenala tu nejkonkrétnější zpětnou vazbu od studentů, že se jim na tom, co dělám, něco líbí, něco jim to dává, že se navzájem slyšíme a že si rozumíme v tom, co nás zajímá a baví,“ líčí Šipula, jenž ocenění bere jako velmi konkrétní i symbolické poděkování.
Šipula si díky oceněním znovu v plné síle uvědomil význam kvalitní zpětné vazby pro práci učitele. „Všímám si, a plyne to i z rozhovorů s kolegy, jak obtížné může být plánování strategie a taktiky výuky, pokud není zcela zřejmé, jestli cokoliv z naplánovaného funguje,“ říká. Když asi před deseti lety publikoval na stránkách katedry psychologie osobněji laděnou výzvu s názvem Proč je dobré vyplňovat předmětovou anketu v ISu, aneb co můžete udělat pro svého učitele v rámci prevence proti syndromu vyhoření, někteří studenti byli podle něj tehdy rádi za ujištění, že vyučujícím na zpětné vazbě opravdu záleží. „Pokud to něčemu pomůže, rád bych i současné studenty ujistil, že investice, ať už myšlenková, emoční či časová, do vyplnění předmětové ankety je podle mého názoru jednou z nejsmysluplnějších investic při studiu vůbec,“ doplňuje.
Za ocenění je vděčný studentům za udělené hlasy. „Je to krásná vzpomínka a orientační bod v paměti,“ popisuje Šipula, který je podle svých slov spíš člověkem s věčnými pochybnostmi a otázkami. „Nějaká základní jistota mi však i díky této zkušenosti zůstává,“ zamýšlí se.
Šipula si však je vědomý toho, že se nedá žít jen ze vzpomínek a že každá generace studentů je trochu jiná a přichází na školu s jinými očekáváními. „Snažím se výuku inovovat. Inspiraci hledám například u kolegů na každoroční Open space konferenci o e-learningu IS MU, nově tak trochu experimentuju a jsem zvědav, jak studenti novinky přijmou,“ upřesňuje.
Podle Šipuly neexistuje univerzální recept, který by vyučujícímu dopomohl k rektorskému ocenění. „Osvědčilo se mi být svůj, nic nepředstírat, nestylizovat se do jakékoli role, dobře znát své silné i slabší stránky, být v kontaktu, naslouchat a dát najevo, že rozumím,“ prozrazuje. Pro bezproblémový chod předmětu jsou podle jeho názoru klíčové jednoznačnost sdělení, jasná a oboustranně závazná pravidla, příležitost rozvrhnout si studium, spravedlnost, jednoznačné ocenění úspěchu a pojmenování případných chyb, včetně příležitosti k náhradě neúspěchu za cenu většího úsilí. „Podobně jako lékaři se v případě nejistoty snažím řídit heslem Primum non nocere, což v překladu znamená především neškodit,“ dodává.
Cenu pro studenty udělí Akademický senát MU
Studentka bakalářského dvouoborového studia mediálních studií a žurnalistiky a sociologie Eliška Hypšmanová si myslí, že pro pedagogy je dobré, když mají zpětnou vazbu, jakou je cena rektora. „Podle mě hlasování ale zase tolik studentů nezajímá. Někteří prostě zavřou okno v Informačním systému a vůbec se do toho nezapojí,“ říká.
Hypšmanová by do soutěže ráda nominovala doktorandku, což podle pravidel ceny není možné. Za kvalitní pedagogickou činnost mohou však studenti dostat Cenu Studentské komory Akademického senátu Masarykovy univerzity. Cena se letos uděluje poprvé a nominovat doktorandy, s kterými se studenti při výuce setkali nebo vedli jejich závěrečné práce, lze rovněž do konce dubna. „Myslím si, že doktorandi mnohdy na seminářích předají mnohem více znalostí než profesoři na přednáškách,“ domnívá se s tím, že ji toto omezení mrzelo. Studentka také nesouhlasí s tím, že není možné nominovat učitele, který cenu vyhrál v jednom z přechozích ročníků. „Jestli je to opravdu skvělý učitel, nevidím důvod, proč by neměl mít šanci ucházet se o cenu i podruhé,“ doplňuje.
Kdyby si měla vybrat, koho nominovat, zvolila by ze žurnalistiky odbornou asistentku a proděkanku pro vnější vztahy Lenku Waschkovou Císařovou a ze sociologie docenta a vedoucího katedry Csabu Szala. „Baví mě jejich poutavé přednášky a líbí se mi, jak přistupují k výuce,“ odůvodňuje.