Erasmus v Brně: útulné město a náročnější studium, shodují se Portugalky

Studentské město Brno, spoustu akcí a také způsob výuky na fakultě sociálních studií si přijely na jeden semestr vyzkoušet Catarina Neves a Inês Casais da Silva, studentky portugalské univerzity v Portu. Na fakultě se jim rychle zalíbilo, i když studium v Brně je podle nich náročnější než v Portu. Obě se také těší, až uvidí sníh.

Stejně jako mnoho dalších studentů i Portugalky Catarina Neves a Inês Casais da Silva se rozhodly využít jedinečné příležitosti a vycestovat za studiem do jiné země. Znají se už několik let a v Portugalsku obě studují třetím rokem angličtinu, němčinu a mezinárodní vztahy na univerzitě v Portu. V Brně na fakultě sociálních studií začaly v září studovat obor Multidisciplinární studia. „Studium tady je o něco náročnější než v Portugalsku. V Portu máme většinou pouze závěrečné zkoušky na konci semestru, naproti tomu na fakultě sociálních studií vyučující hodnotí také formou průběžných testů a esejí,“ říká Inês Casais da Silva.

Kvalita výuky na fakultě sociálních studií se oběma studentkám jeví jako velmi vysoká. „Učitelé jsou velmi dobří, berou výuku vážněji než v Portugalsku. Kupříkladu ve výuce mezinárodních vztahů je tady mnohem více expertů než v Portu,“ podotýká Catarina Neves, jejímž jedním z nejoblíbenějších předmětů je American Political Institutions, vyučovaný hostujícím přednášejícím Američanem Charlesem Davidem Hadleym. „Předměty věnující se americké politice v Portugalsku nemáme příliš možností studovat, protože těmto tématům se tam věnuje daleko méně expertů než tématům Evropské unie,“ vysvětluje.

Podle ní je důvodem bezesporu perspektiva budoucího uplatnění studentů, protože možností práce spojené s Evropskou unií je více než možností spojených s americkými institucemi. Podobně pak hovoří Inês Casais da Silva o předmětu Political History of Central Europe, vedeném doktorem Vratislavem Havlíkem. Přínosem předmětu je pro ni především zcela nová perspektiva historie střední Evropy.

Obě dívky studují už nyní dva cizí jazyky, vedle kterých ovládají španělštinu a francouzštinu. Pro rozšíření kulturního poznání navštěvuje Inês Casais da Silva také kurz češtiny. Má dvě hodiny češtiny týdně, teď se zrovna učí pátý pád. „Je to docela obtížné, zejména protože čeština je slovanský jazyk, což je úplně jiné než románské jazyky jako portugalština, italština, španělština či francouzština. Nicméně velmi mě baví,“ říká s úsměvem.

Prostory pro studium i barevnost města

Ačkoliv univerzita v Portu je zcela jinak prostorově uspořádaná a zezačátku měly obě dívky na fakultě problém s orientací a hledáním místností, rychle se jim v novém prostředí zalíbilo. Na otázku, co se jim na fakultě líbí nejvíce, odpovídají bez zaváhání. „Na fakultě mám moc ráda velké schody v atriu, kde si studenti mohou sednout či spát,“ říká Catarina Neves a se smíchem vzpomíná, jak poprvé viděla na schodech spící studenty. Oceňuje nicméně i knihovnu. „Líbí se mi, že je to tam velmi tiché. V Portu je sice také obvykle v knihovně relativně klid, nicméně někdy je tam poměrně hlučno,“ podotýká.

Česko studentky nadchlo především architekturou. Inês Casais da Silva i Catarině Neves se velmi líbí místní zámky a kostely, ale také pestrost a barevnost měst. „Před příjezdem jsme neměly žádná očekávání, protože jsme nikdy v této části Evropy nebyly. Velmi mile nás ale překvapilo, jak je Brno pěkné a útulné,“ říká Catarina Neves. „Rády také objevujeme nové kavárny a restaurace,“ dodává Inês Casais da Silva. A ačkoli je v Brně oproti Portugalsku podstatně chladněji, obě se také velice těší, až uvidí v zimě sníh.

Proč právě do Brna?

Počty vyjíždějících a přijíždějících studentů v programu Erasmus jsou velmi podobné, respektive z Masarykovy univerzity o něco více studentů vyjede, než přijede ze zahraničí. V loňském roce podle statistik vyjelo do zahraničí z fakulty sociálních studií 259 studentů a přijelo 293 studentů. Další studenti vyjeli nebo přijeli i díky jiným programům. Do budoucna se trend může změnit. Na rozdíl od vyjíždějících studentů, jejichž počet stagnuje nebo se spíše snižuje, má totiž množství příchozích studentů dlouhodobě stoupající tendenci.

„Byla to pro mě možnost vidět nová místa, protože jsem nikdy nebyla v žádné zemi střední Evropy,“ vysvětluje Inês Casais da Silva, proč si vybrala vycestovat právě do Česka. „Také jsme měly kladné ohlasy od ostatních studentů, kteří Brno navštívili a popisovali ho jako studentské město,“ dodává.

Catarina Neves, která je už na druhém zahraničním studijním pobytu, měla naproti tomu lehce odlišné důvody. „Můj první Erasmus byl na nizozemské univerzitě v Maastrichtu, což byla z našich nabízených možností ta nejlepší. Brněnská Masarykova univerzita byla pak druhá nejlepší, proto jsem se rozhodla jet sem,“ odůvodňuje.

Obě studentky se nicméně shodují na jednom z klíčových faktorů, který hrál v jejich výběru roli, a totiž podobná výše životních nákladů. Oproti Belgii, Francii či Nizozemsku, které také figurují v nabídce výjezdových zemí, je v Česku podstatně levněji. Také stipendia, jejichž výše je určovaná právě životní úrovní jednotlivých zemí, není podle Catariny Neves zrovna dobře nastavená. Česko je pro ně finančně přijatelnější. „V Nizozemsku jsem dostávala stejné množství peněz jako tady, takže zatímco tam mi to nevystačilo téměř ani na ubytování, v Česku, pokud člověk necestuje, peníze na bydlení a jídlo mu vystačí,“ sděluje své zkušenosti Catarina Neves.

Češi: milí a přátelští, ale až na druhý pohled

Podle dívek nejsou Češi tolik otevření a společenští jako lidé v Portugalsku. Obě studentky je hodnotí spíše jako uzavřené až stydlivé. Hned po příjezdu je například velmi překvapilo, že v Česku nejsou zvykem dva polibky na tvář, které jsou v Portugalsku nedílnou součástí pozdravu. Jinak ale Čechy vnímají jako velmi přátelské a po prolomení prvních bariér nedůvěry i vtipné a bezprostřední lidi. „Studenti jsou tu milí a ochotní, když je požádám o poznámky z hodiny, jsou vždy velmi nápomocní,“ říká Catarina Neves.

Zároveň však dodává, že ne vždy se setká pouze s pozitivní reakcí. „Protože mám tmavší vlasy a oči, lidé si nejspíš často myslí, že jsem z Blízkého východu nebo že jsem muslimka. Zažila jsem už několik nepříjemných situací, kdy ode mě lidé v tramvaji odešli pryč nebo byli nepříjemní,“ vypráví. Inês Casais da Silva doplňuje, že se to stává především u starších lidí. V Česku jsou nicméně velice spokojené a jak říkají, rozhodně Brno doporučí i dalším studentům.