Letošní rok je bohatý, orientace ve stipendijních programech se studentům vyplatí

O možnostech a úskalích doktorského studia na fakultě sociálních studií ví Daniel Kerekeš své. Právě vstoupil do třetího ročníku doktorského studia politologie, zároveň zvládá funkci v Akademickém senátu Masarykovy univerzity i živnostenskou činnost na Slovensku. Nutnost stíhat doktorské studium i práci ovšem není na fakultě sociálních studií nic neobvyklého. Ještě loni totiž činilo stipendium pro doktorandy pouhých sedm tisíc korun měsíčně. Z takové částky by své životní náklady pokryli jen stěží. Letos jim ale peníze přidá stát i fakulta.

Fakulta sociálních studií bude k aktivním studentům fakulty sociálních studií štědřejší než kdy dřív. V roce 2018 rozdá formou stipendií až o milion korun více než v předchozím roce. Přerozdělí především peníze, které ve fondu zbyly z minulých let. Příspěvky na podporu studijních aktivit získává fakulta od prodlužujících studentů. Zatímco v předchozích letech na poplatcích za studium více vybrala, než rozdala, letos plánuje udělat pravý opak. „Studenti teď mají výbornou příležitost stipendia čerpat. Nemůžeme ale zaručit, že se to zopakuje i příští rok,“ upozornil proděkan pro studium Roman Chytilek.

Poplatky za prodloužení studia fakulta vybírá průběžně, a tyto peníze pak zase průběžně poskytuje aktivním studentům prostřednictvím stipendií. Pokud se všechny peníze nevyčerpají ve stejném období, nic se neděje. Zůstanou ve fondu k využití v dalším roce.

Doktorandi nově mohou získat i přes třináct tisíc měsíčně. To je téměř dvakrát více než loni

Největší změnu ve svých příjmech zaznamenají doktorští studenti, pro které stipendium představuje základní příjem. „Stipendium pro doktorandy není odměna za to, že jsou vynikající ve studiu, ale peníze určené k tomu, aby vůbec mohli studovat a uspokojit alespoň své základní potřeby,“ sdělil Chytilek. Sedmitisícová měsíční výplata doktorandům ovšem nestačila ani k těmto účelům.

Doktorští studenti navíc ještě v loňském roce museli ze své „mzdy“ platit i zdravotní pojištění. Tuto povinnost ale ministerstvo školství ve snaze doktorským studentům ulehčit v tíživé situaci zrušilo s počátkem roku 2018. Většina z nich přesto při studiu musí ještě pracovat, což může mít dopad na kvalitu jejich disertačních prací.

Doktorandi proto už delší dobu projevovali nespokojenost. „Uvítala bych, kdyby se stipendium, a s tím samozřejmě i nároky na doktorandy, zvedly natolik, abychom se mohli plně věnovat studiu. Teď to není možné," konstatovala například studentka psychologie Ludmila Kašpárková.

Problém vnímá i proděkan pro studium. „U nás na Masarykově univerzitě, ale i na jiných vysokých školách v Česku, doktorští studenti už delší dobu oprávněně namítali, že stipendium je strašně nízké a nestačí na zajištění jejich existence,“ potvrdil Chytilek.

Podle děkana fakulty sociálních studií, Břetislava Dančáka odráží výše stipendia pro doktorandy fakt, nakolik si ministerstvo školství cení či necení tohoto typu studia. „Jsme veřejná škola. Proto si myslím, že je to stát, kdo má říct, jakou hodnotu má vzdělávání a jak ho hodlá podporovat i mimo jiné ve vztahu k doktorským studentům," tvrdí Dančák.

Letos ministerstvo školství vyslyšelo nespokojené hlasy a stipendium pro doktorandy zvýšilo o padesát procent. Univerzita dostane na každého doktorského studenta 11 250 korun. Aby fakulta dodržela závazek rektora Mikuláš Beka, který rozhodl, že měsíční příjem doktoranda musí činit nejméně dvanáct tisíc korun, přidá všem doktorandům sedm set padesát korun ze svého.

Přestože politici o zvýšení stipendia pro doktorandy debatovali celý minulý rok, nebylo jisté, zda diskuze povedou i k činům. Vedení fakulty sociálních studií se proto rozhodlo, že své kandidáty na doktorát podpoří z vlastního rozpočtu. Těm, kteří mají splněné některé důležité předměty, jsou ve třetím či čtvrtém ročníku svého studia, neprodlužují a je u nich vysoká pravděpodobnost, že studium dokončí, přispějí 1 250 korunami. „Že se na zajištění doktorských studentů začíná podílet i fakulta, je úplně nová záležitost. Bohužel očekáváme, že to bude jednorázová pomoc. Je to ale ukázka toho, že jsme se poctivě snažili ve chvíli, kdy nebylo jasné, zda pomoc přijde z jiné strany,“ vysvětlil kroky fakulty Chytilek. Doktorandi, kteří splní podmínky univerzity, si po sečtení příspěvků od univerzity i od fakulty polepší na 13 250 korun.

Stipendia se začnou vyplácet v březnu, doktorandi postupně dostanou i rozdíly v příspěvcích ze začátku roku. „Jen bych prosil, aby pak na nás studenti nebyli nazlobení, až příští rok ty peníze zase nebudou. Abychom mohli peníze navíc vyplácet, bude náš rozpočet pro tento rok schodkový,“ přiznal Chytilek.

Podobná opatření už fungují i na fakultě informatiky, ekonomicko-správní fakultě či na lékařské fakultě. Doktorští studenti tam často dostávají peníze z fakultních fondů nebo pracují na částečný úvazek, čímž se k nim celkově dostane peněz víc.

Doktorský student Kerekeš hodnotí zvýšení příspěvku až o 1 250 korun ze stany fakulty a univerzity v třetím a čtvrtém ročníku studia jako krok dobrým směrem ke zlepšení kvality disertačních prací. „Z více než třinácti tisíc měsíčně se už dá přežít. Otázkou ale je, kolik doktorandů se rozhodne opustit svá vedlejší zaměstnání a plně se věnovat disertační práci. Zvlášť s vědomím, že za rok se jejich situace pravděpodobně zase zhorší,“ sdělil student.

Student druhého ročníku doktorské politologie Miroslav Návrat ve zvýšení stipendií doufá už dlouho. „Jsem daňovým poplatníkům i všem ostatním, kteří se zasloužili o zvýšení stipendií pro doktorandy, vděčný, že se tak konečně stalo. Pokud ale mají mladí začínající vědci pracovat za o málo více než minimální mzdu, stále to není ideální. Ideální by byla každoroční valorizace odpovídající nákladům na život v daném univerzitním městě,“ zhodnotil doktorand.

Oba studenti jsou si vědomi, že otázka peněz pro doktorandy je mnohem složitější, než se zdá. „Je důležité se ptát, jestli chceme doktorandy jako studenty, nebo jako zaměstnance. Doktorští studenti by byli raději zaměstnanci, tím pádem by je musela platit fakulta stejným způsobem, jako ostatní vyučující. To by ale samozřejmě znamenalo i snížení počtu zaměstnanců,“ dodal Kerekeš.

Talent se má oceňovat, tvrdí proděkan pro studium

Zvýšení investic do stipendií nepocítí jen doktorandi. Více peněz poputuje i do stipendií určených na krátkodobé zahraniční výjezdy. Tato stipendia jsou mezi studenty nejčastěji využívaná. „Naši studenti rádi cestují, a ty náklady jsou poměrně velké. Zpřesnění soupisu stipendií má vést k tomu, abychom podpořili všechny studenty a všechny smysluplné výjezdy,“ uvedl Chytilek.

Podmínky se změnily i u stipendií určených na podporu publikační činnosti. Nově fakulta ocení i práce studentů, kteří publikují v zahraničí a jejich články nemají spoluautora z fakulty sociálních studií. „Když chtěl v minulosti někdo zažádat o stipendium za publikování svých článků, musel přitom spolupracovat s někým z fakulty. Jenže v zahraničí vycházely excelentní publikace, které zůstávaly bez nároku na stipendium. Proto jsme navrhli zavedení výjimky, že ty výborné publikace, které budou zveřejněny v konkrétních prestižních nakladatelství a časopisech, budou rovněž oceněny,“ sdělila členka studentského senátu Kristina Zindulková.

Seznam periodik a nakladatelství, ve kterých mohou studenti pracující v zahraničí publikovat, vytvořilo vedení fakulty ve spolupráci s knihovnou a proděkanem pro výzkum a doktorské studium Martinem Vaculíkem. Zahrnuje přibližně padesát nakladatelství, na kterých se knihovna shodla i s jednotlivými katedrami.

Za možnost získat peněžní odměnu za publikaci bez spoluautora z fakulty orodoval i Kerekeš. Nové pravidlo oceňuje, i když si myslí, že problém vyřeší jen částečně. „Seznam  tvoří časopisy, které musí být v první čtvrtině těch nejkvalitnějších časopisů na stránkách Web of Science nebo Scopus. Přispívat do takového časopisu je ale pro začínajícího doktoranda, který publikuje sám, spíše utopistická představa,“ okomentoval změnu Kerekeš.

Ne každý ví, že existuje peněžní odměna i za vynikající bakalářské práce. Uděluje se každoročně účastníkům konference Inocence Arnošta Bláhy. Každý obor má právo nominovat jednu nejlepší bakalářskou práci. Autoři získají stipendium ve výši zhruba pěti tisíc. „Není to obrovská cena, ale my si myslíme, že to studenty může motivovat. Říkáme jim tak, že vytvořili excelentní práci, mají předpoklady stát se vědci a že jednou by mohli být našimi kolegy. Talent se má oceňovat,“ vysvětlil Chytilek.

Stipendijní programy mají být přehlednější, zaslouží se o to studentská komora senátu

Zpřesnit podmínky pro získání stipendií bylo také hlavním letošním cílem Akademického senátu FSS. Senátoři chtějí, aby je mohli studenti lépe využívat a byli si jistější v podmínkách čerpání. O změny ve stipendiích se do velké míry zasadila i nově zvolená studentská komora senátu, která se snaží zprostředkovat komunikaci mezi senátem a studenty. Proto už teď začala sdílet novinky ve stipendijních programech na svých facebookových stránkách. 

Nedostatky viděli senátoři třeba v přehlednosti aktuálního soupisu stipendií. „Kdo umí ve stipendiích chodit, může z nich hodně vytěžit, ale ti, kteří informace nemají, o příležitosti zbytečně přicházejí. Měl by existovat přehledný a interaktivní systém, kde by se studenti se stipendii mohli na začátku studia i každého semestru seznamovat,“ potvrdil doktorand Návrat.

V následujících týdnech by proto členové studentské komory rádi zpracovali přehledný soupis zahrnující všechny příspěvky, o které studenti mohou žádat. Tento manuál pak zveřejní na Facebooku. „Klasický soupis stipendií má asi devatenáct stránek. Není zrovna příjemné se tím vším pročítat. Proto se chystáme vytvořit přehled toho, o co si studenti mohou žádat a co naopak získávají automaticky,“ upozornila senátorka Zindulková. Studentská komora senátu fakulty má v plánu využít své volební období naplno. Senátorka Zindulková se netají tím, že by se v tomto roce rádi zaměřili na sociální stipendia, Především na to, jak fungují a zda se správně čerpají.

Spolupráci komor i výsledky nových stipendijních programů si Akademický senát fakulty sociálních studií pochvaluje. Nově zvolení členové studentské komory akademického senátu jsou podle proděkana Chytilka velmi aktivní.

Činnost senátu oceňují i sami studenti. „Díky tlaku studentské komory akademického senátu a snad i asociace doktorandů vnímám v poslední době snahu naší fakulty zlepšit situaci alespoň pro doktorandy v posledních semestrech. Dokážu si ale představit, že v řadě zemí by ta snaha byla daleko výraznější, stejně jako protest studentů a akademiků hájící své existenční zájmy," zhodnotil počínání akademického senátu doktorand Miroslav Návrat.