Magisterští studenti radí: Nervozitu si na přijímačky nenoste

Zájemce o magisterské studium na fakultě sociálních studií čeká už brzy přijímací řízení do jarního semestru. Co jim radí zkušenější kolegové?

9. 1. 2017 Kateřina Picková

Přijímací řízení do navazujícího magisterského studia čeká uchazeče na přelomu ledna a února. Foto: Jitka Janů

S přelomem ledna a února čeká na zájemce o navazující magisterské studium na fakultě sociálních studií přijímací řízení. Jak se liší přijímačky na jednotlivých oborech fakulty sociálních studií, na co by se měli studenti připravit a čeho se naopak vyvarovat? „Důležitá je příprava a taky to, aby člověk znal základní teorie a pojmy. A aby ukázal, že po třech letech bakalářského studia není studiem nedotčený jako tabula rasa,“ je přesvědčena studentka magisterské žurnalistiky Kristýna Hloušková.

Ačkoliv magisterské studium může působit po skončení bakalářského studia jako další samozřejmý krok, není radno přijímací řízení podcenit. Upozorňuje na to například Kristýna Hloušková, která absolvovala přijímací řízení na magisterské obory sociologie a mediální studia a žurnalistika. „Můžu sice tvrdit, že přijímačky na magisterské studium jsou lehčí než na bakaláře, ale rozhodně bych nedoporučovala je podcenit. Není to tak, že projde každý. Nejlepší je držet si dobré výsledky už při bakalářském studiu,“ doporučuje Hloušková.

Kromě toho je podle ní dobré nebýt nervózní při pohovoru – ten je totiž u některých oborů součástí přijímacího řízení. „Nejhorší je ztratit hlavu a mlčet. I když si člověk není odpovědí jistý, je lepší nějak odpovědět, popřípadě převést téma jinam. Hlavní je nebýt potichu,“ radí uchazečům o studium.

Pokud napíšou studenti dobrý motivační dopis, nemusí už někdy psát test

Forma přijímacího řízení se na jednotlivých oborech liší. Například na sociologii je v současnosti dvoukolové. „V prvním kole přijímací komise posuzuje zaslané přihlášky, jejichž součástí je motivační dopis a stručný životopis,“ vysvětluje Roman Vido z katedry sociologie. Hodnoticí komise pak může na základě posuzovaných materiálů udělit bonifikaci, jejíž výše může v některých případech opravňovat k přijetí uchazeče už po prvním kole.

Motivační dopis nepodcenila ani Kristýna Hloušková. „Pamatuju si, že jsem si na něm dala hodně záležet, protože jsem v životopisu neměla žádnou sociologickou praxi. Nejprve jsem se dívala na obecné rady, jak dopis napsat a nakonec jsem se zaměřila na to, co mi sociologie dává, proč je podle mého názoru důležitá také do budoucna a jaký obor mě zaujal,“ vyjmenovává Hloušková.

I díky dobře napsanému motivačnímu dopisu Hlouškovou na obor sociologie přijali bez přijímacích zkoušek. „Získala jsem dost bodů už po prvním kole,“ doplňuje studentka, která dnes pokračuje už jen v magisterském studiu na oboru mediální studia a žurnalistika. „Studovat dva magisterské obory najednou bylo časově hodně náročné, navíc jsem ještě potřebovala skloubit školu s prací,“ dodává.

Kromě sociologie umožňují odpuštění druhého kola přijímacího řízení také obory bezpečnostní a strategická studia a politologie. Zájemci o studium těchto oborů musí v prvním kole poslat motivační dopis, ve druhém kole skládají písemný test. „Forma a struktura testu byla hodně podobná jako u státní závěrečné zkoušky, učila jsem se tedy z materiálů ke státnicím. Pro mě byly tyhle přijímačky o hodně jednodušší než přijímačky na bakalářské studium,“ hodnotí studentka politologie Dominika Betáková.

Zbývající navazující magisterské obory vyučované v českém jazyce pak mají přijímací řízení formou písemného testu – výjimkou je ale obor mediální studia a žurnalistika, kde mají přijímačky podobu ústního pohovoru. Studenti navíc musejí předložit návrh tématu, jemuž se chtějí věnovat ve své diplomové práci. „Příprava psaného návrhu mi trvala asi čtyři dny. Nastudovala jsem si odbornou literaturu, popsala metodologii a podobně,“ objasňuje Hloušková.

Kromě návrhu tématu mají studenti ucházející se o tento obor za úkol také přečíst knihy ze seznamu volitelné literatury. „Určitě je třeba si vybrat čtivou knihu, kterou budou studenti při pohovoru prezentovat. Doporučuju si vybrat zajímavou knihu, protože před přijímačkami je člověk zpravidla tak zahlcen státnicemi a bakalářkou, že nemá moc čas na přípravu, a dlouhá a nudná kniha ho ještě více vystresuje,“ radí uchazečům Václav Petrů, student magisterského oboru mediální studia a žurnalistika.

Místo odvolání stačí někdy jen počkat

Mezi zájemce o studium patří také studenti z jiných fakult a univerzit. „K přijímacím zkouškám jsem šla z pražské Univerzity Jana Amose Komenského, takže jsem byla hodně nervózní. Na magisterském studiu mi velmi záleželo, proto jsem se taky připravovala opravdu svědomitě,“ popisuje studentka mediálních studií a žurnalistiky Barbara Lakotová.

Nakonec ji ale forma přijímaček potěšila. „Nejsem fanoušek písemných testů, raději mluvím. Myslím si také, že tímto způsobem lze člověka lépe poznat a na obory jako je žurnalistika je tento způsob přijímacích zkoušek nejrozumnější,“ myslí si Lakotová.

Šárka Smékalová vnímá zkušenost s přechodem, tentokrát ale na jinou fakultu stejné univerzity, obdobně. „Na magisterském studiu z mého pohledu nejsou znevýhodnění studenti z jiných fakult nebo škol. Jelikož je veřejná politika širokou oblastí, studium nabízí prostor pro užší profilaci studentů, která může vycházet z jejich bakalářského studia,“ tvrdí absolventka magisterského oboru veřejná politika a lidské zdroje, která se pro fakultu sociálních studií rozhodla po bakalářském studiu na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Také Zuzana Šebečková skládala přijímací zkoušky na obor, který předtím nestudovala. „Na bakaláři jsem studovala žurnalistiku a sociální práci, ale ani v jednom oboru jsem se příliš nenacházela. Na magistrovi jsem si chtěla rozšířit rozhled a zvýšit svoji šanci v budoucím hledání práce, ale od oboru jsem se příliš neodklonila – přihlásila jsem se na obor veřejná politika a lidské zdroje vyučovaný pod stejnou katedrou jako obor sociální práce. Na přijímačky mi stačily zápisky ze společných předmětů,“ popisuje svou přípravu studentka.

Přípravu není radno podcenit také kvůli většímu počtu zájemců o studium. Studentka mediálních studií a žurnalistiky Martina Kotulová okusila, jaké to je být těsně za hranicí přijatých studentů. „Podařilo se mi při přijímačkách dosáhnout potřebného počtu bodů, ale v tu chvíli byl počet zájemců vyšší než počet přijímaných studentů,“ popisuje.

Řešení se nakonec dostavilo samo se zápisem studentů. „Ptala jsem se na studijním oddělení, zda mám podat odvolání, nebo jakým způsobem to řešit, ale poradili mi, ať počkám na zápis. Nakonec se zapsalo méně studentů, než jich přijali, takže jsem se vešla do počtu přijatých,“ přibližuje studentka.

K přípravě může pomoci učebnice i absolvovaný kurz

Studenti se shodují na tom, že to nejdůležitější je dobrá příprava. „Je dobré počítat s otázkami typu, proč chcete studovat na naší škole, co vás zaujalo, co vás zajímá a čemu byste se chtěli věnovat. Řekla bych, že je důležité umět se prodat,“ uvažuje Hloušková.

Na písemný test studenti doporučují čerpat z vědomostí potřebných ke složení státní závěrečné zkoušky. „Uchazečům bych poradila pořádně se připravit na státnice, na přijímačky jim pak bude stačit si ty věci zopakovat a případně se doučit to, co neuměli na státnicích,“ míní studentka politologie Betáková.

Podle Šárky Smékalové může zájemcům pomoci i kurz absolvovaný v bakalářském studiu. „Budoucím studentům veřejné politiky a lidských zdrojů bych doporučila pročíst si některou ze základních učebnic makroekonomie. Hlásila jsem se na tento obor se zaměřením na politiku zaměstnanosti, kde se u přijímaček prověřovaly mimo jiné znalosti základních mechanismů na pracovním trhu. Nejlepší přípravou tak pro mě bylo absolvování předmětu Makroekonomie I na ekonomicko-správní fakultě,“ radí studentka.

Tomáš Maca zase radí, aby si uchazeči zjistili informace od studentů daného oboru. „Všem uchazečům doporučuju poptat se starších spolužáků, kteří už se na obor dostali, a zjistit, co po nich zkoušející při přijímačkách chtěli, protože to, co na webu katedry může vypadat hrůzostrašně, nemusí být v reálu vůbec tak zlé. Alespoň pro mě byly přijímačky nakonec příjemným překvapením, protože nestály na odříkávání zpaměti nabiflovaných pouček, ale na docela příjemném povídání o přečtené literatuře a tématu, kterému bych se chtěl na magisterském studiu věnovat,“ shrnuje student žurnalistiky.

Radu na závěr pak přidává Barbara Lakotová, podle níž je důležité mít o obor zájem. „Je dobré vyhledávat si různé zajímavosti, rozhovory s důležitými osobnosti v oboru. Je to podle mě nenásilný způsob, který člověka velmi obohacuje a u ústní zkoušky to pak lze hezky využít,“ soudí studentka žurnalistiky.

Dejte najevo zájem o obor

Její mínění potvrzuje i Jakub Macek, vyučující z katedry žurnalistiky a mediálních studií. „Zájemci určitě nic nepokazí, pokud dají najevo jasný a autentický zájem o obor. A tedy pokud budou mít představu o tom, co se u nás na magistru studuje, o co konkrétně se vlastně zajímají a nač se chtějí soustředit,“ tvrdí Macek.

Tomu podle něj pomáhá právě i dobrý výběr tématu návrhu diplomového projektu. „Na něm oceňujeme nejen to, že uchazeči vědí, že má obsahovat metodologickou rozvahu a seznam literatury, ale i to, když uchazeče ono téma zjevně a skutečně baví a netriviálně zajímá,“ dodává.

Také na sociologii je motivace ke studiu jedním z nejdůležitějších hodnocených kritérií. „U životopisů se zaměřujeme především na případné školní či mimoškolní zkušenosti se sociologií a sociologickým výzkumem, studium v zahraničí nebo školní úspěchy v oboru. Obzvláště oceňujeme zkušenost s participací na sociologickém či příbuzně orientovaném výzkumu nebo první publikační výstupy. Naším cílem není zájemce testovat z hlediska znalostí, ale spíše udělat si co nejúplnější obrázek o jejich celkovém studijním profilu a potenciálu,“ přibližuje Roman Vido z katedry sociologie.

Mimo oborů vyučovaných v českém jazyce nabízí fakulta také několik anglicky vyučovaných oborů. V přijímacím řízení u nich pak komise hodnotí motivační dopisy, životopisy a známky uchazečů. Ve výsledném hodnocení získávají uchazeči maximálně sto bodů. Z devíti nabízených oborů si studenti mohou zvolit například Conflict and Democracy Studies, Cultural Sociology nebo European Politics.