Možností jak vycestovat je více, než si studenti myslí, stačí aktivně hledat

O možnosti vyjet studovat do Evropy přes projekt Erasmus snad každý student fakulty sociálních studií alespoň jednou slyšel. Ale co takový pobyt v Etiopii, jazykový kurz v Chorvatsku nebo dva roky v Japonsku? I takové možnosti fakulta nabízí, stačí hledat a dobře se připravit.

17. 1. 2020 Anežka Součková


Absolventka sociologie a mediálních a komunikačních studií Andrea Kakulidu stihla za bakalářské a magisterské studium vycestovat do Kanady, Velké Británie a Austrálie. Foto: Andrea Kakulidu, <a rel="noopener" href="https://czs.muni.cz/cs/student-mu" target="_blank">CZS</a>

Silvie Kadlčíková už na Centru zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity (CZS) vyřizuje poslední administrativní záležitosti. „Za měsíc a půl odjíždím na semestr do holandského Utrechtu. Chtěla jsem do západní Evropy procvičit si francouzštinu, ale nakonec jsem se rozhodla spíš pro objevování pro mě neznámé země,” vysvětlila svou volbu studentka katedry mediálních studií a žurnalistiky. Chybí jen podepsání účastnické smlouvy a vypsání stipendia. „My už to máme snazší, než to měli studenti ještě před pár lety – dokumenty se dají podepsat elektronicky, takže člověk nemusí kvůli podpisu všechny kanceláře obíhat. Dřív to prý byl větší zmatek,” konstatovala Kadlčíková.

Granty nezaplatí všechno, záložní zdroje jsou nutné

Jen za loňský rok vycestovalo pouze z fakulty sociálních studií 40 doktorandů. Od roku 2017 musí strávit semestr v zahraničí, jelikož výjezd je součástí jejich povinných předmětů. Pomyslnou první příčku v počtu výjezdů drží studenti magisterského stupně, kterých loni vyjelo 159, budoucích bakalářů pak 123. Nejčastěji studenti fakulty vyjíždí do Španělska a sousedního Německa, velmi oblíbená je i Francie, Polsko a Velká Británie. Právě z té se v červenci vrátil student sociologie Karel Němeček. „Pobyt mi přinesl intelektuální rozvoj, spoustu času jsem strávil v knihovně. Hlavní posun ale vidím v tom, že jsem získal větší jistotu. Nebojím se spolehnout sám na sebe, naučil jsem se disciplíně a také šetřit,” uvedl Němeček, který vycestoval přes Erasmus+ Evropa, přičemž vyjít s grantem podle něj nebylo jednoduché. „Na konci už jsem neměl skoro nic, téměř všechno padlo na nájem. Určitě je vhodné si předem něco našetřit nebo tam pracovat, nespoléhat se na to, že grant pokryje všechno,” přiznal student. Dodává, že získat v cizí zemi pracovní povolení může trvat dlouho.

Irena Diatelová z Centra zahraniční spolupráce upozorňuje, že stejně tak může trvat dlouho si výjezd do zahraničí vůbec zařídit. Nestíhání, zmatku a nezdaru mohou studenti předejít jedině tím, že včas začnou s přípravou a co nejdříve si zjistí co nejvíce informací. V první řadě to jsou termíny uzávěrek na podání přihlášek. O těch většinou fakulta rozesílá studentům e-maily, které fungují spíš jako připomínka; studenti by podle Diatelové neměli jen sedět a čekat, až jim někdo dodá informace, ale aktivně si je sami vyhledat. Termíny jsou na webech jednotlivých programů, přes něž je možné vycestovat. Následuje psaní motivačního dopisu, který by podle Diatelové studenti neměli odbýt. Je to první věc, podle které katedra rozhoduje, koho na studijní pobyt nebo stáž vybere.

V zahraničí mohou studenti absolvovat i povinnou praxi

Začít se připravovat zavčas by měli hlavně ti, kteří plánují jet na stáž, protože v době přihlášky je potřeba mít s cílovou institucí domluvené přijetí a vyplněný plán stáže. Celý proces hledání, oslovení vhodné instituce a zařizování stáže může zabrat i několik týdnů. To se týká hlavně studentů, kteří k úspěšné cestě k titulu musí absolvovat povinnou oborovou praxi – například žurnalistickou.

Pokud se chystají na Erasmus+ do země Evropské unie, mohou oborovou stáž splnit i v zahraničí a vyjet na tak zvaný work placement. „Na work placement mohou vyjet i studenti, kteří praxi povinnou nemají. Stáž však musí mít návaznost na studium. V posledních pěti letech na pracovní stáž přes Erasmus vyjelo 250 studentů fakulty sociálních studií,“ informovala Dagmar Hábová z oddělení zahraničních vztahů.

Je to jedna z mála možností, které mohou využít i absolventi. Podmínkou ovšem je, že přijímací řízení absolvují ještě v době řádného studia. Délka pobytu může být až rok. Výběrová řízení na work placement se konají čtyřikrát do roka, fakulta však doporučuje zařizovat veškeré dokumenty s předstihem. V případě výše zmíněné žurnalistické praxe je například nutné konzultovat s českým vedoucím předmětu Odborná praxe, ve kterém zahraničním médiu by se uskutečnila. Médium musí odpovídat standardním nárokům, aby po návratu student získal kromě zkušeností i kredity. O žurnalistických praxích více napoví online portál Centrum mediálních praxí, který zřídila katedra mediálních studií a žurnalistiky.

Žurnalistická praxe v izraelské televizi i24NEWS. Zdroj: Centrum mediálních praxí

Existují i další programy, pomocí nichž studenti mohou praxi splnit mimo země Evropské unie. V programu STELLA Junior se o stipendium na praxi v zemích partnerských univerzit losuje mezi studenty s mezikontinentální mobilitou, když žádní nejsou, losuje se z dalších přihlášek. Studenti se mohou hlásit na centru zahraniční spolupráce, a to co nejdříve, protože přihlášky se přijímají průběžně.

S programem AIESEC je taktéž možné vyjet na praxi do zahraničí. Přihláška a výběrové řízení jsou zdarma, jakmile je ale student na praxi přijatý, musí uhradit poplatek 8 990 korun. Další finanční podmínky záleží na tom, jaký konkrétní projekt si student vybral – v některých případech musí hradit další poplatek, někde má naopak zaplacené ubytování a stravu. Tyto doplňující podmínky jsou uvedené už v přihlášce.

Ve Švýcarsku mohou studenti dostat i dvojité stipendium, život tam je ale velmi nákladný

Druhou odnoží Erasmu je program Erasmus+ ICM, který zahrnuje země mimo Evropskou unii. Pro akademický rok 2020/2021 se touto cestou studenti mohou dostat třeba do Arménie, Gruzie, na Kubu, Fidži, do Etiopie, Izraele, na Filipíny, Trinidad a Tobago, Ukrajinu nebo do Vietnamu. Na rozdíl od Erasmu po Evropě, kde stipendium závisí na tom, do jaké země student jede, u světové varianty je výše stipendia stabilní. Pro vycestování do jakékoli ze zemí platí, že student dostane 700 euro na měsíc. Suma se vyplácí ve třech částkách. Kromě stipendia student dostane příspěvek na cestovné. Ten se odvíjí od vzdálenosti domácí a zahraniční instituce.

České univerzity se mohou podílet také na takzvaných AIA mezivládních dohodách (zkratka AIA zastupuje Akademickou informační agenturu Domu zahraniční spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). Každá škola má přidělené kvóty. Kdo ze studentů pojede, rozhodnou zástupci všech fakult. V nabídce je například letní kurz chorvatštiny v Chorvatsku, letní jazyková škola v Rusku nebo studijní či výzkumný pobyt v Řecku. Mimo uvedené kvóty ministerstvo vyhlašuje také výběrové řízení, které se vztahuje na mnohem širší nabídku. Studenti bakalářských, magisterských i doktorských programů mají například možnost vyjet na studijní nebo výzkumný pobyt v délce od 18 do 24 měsíců do Japonska. Cestu a pobyt hradí japonské ministerstvo školství, které určí výšku stipendia až po přijetí stipendistů. Požadovaným jazykem je angličtina, japonština je vítána.

Do zámoří se studenti dostanou i přes program ISEP. Zájemci by měli být ve druhém až čtvrtém roku studia, ale i když nejsou, pořád mají šanci. Stačí zajít za koordinátorem na Centrum zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity, pro ISEP je to Martin Vašek. V přihlášce si student vybere až deset univerzit, které seřadí podle toho, na kterou chce nejvíc. Ve výběrovém řízení pak bude k jeho preferencím v mezích volných kapacit přihlíženo. Volit může ze zemí jako USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie nebo třeba Taiwan. Hostitelská univerzita poskytne zdarma školné, ubytování a stravování. 

Švýcarsko je pro zahraniční studijní pobyt poměrně specifickou volbou. Není součástí Evropské unie, takže není ani ve standardních nabídkách evropského Erasmu. „Výjezdy do této drahé země stagnovaly. Se švýcarskými univerzitami máme uzavřené dvě bilaterální smlouvy, ale donedávna o ně byl mizivý zájem z důvodu finanční náročnosti,“ vysvětlila Hábová. Kvůli vysokým životním nákladům vyjíždějící studenti kromě stipendia z univerzitních zdrojů dostanou i stipendium ze švýcarské strany. „Studenti si mohou požádat o stipendium programu Swiss-European Mobility Programme, který poskytuje švýcarská vláda, a zároveň i o stipendium pro studenty vyjíždějící do zahraničí přes fakultní smlouvy. Nově máme tři studenty, kteří vyjeli nebo hodlají vyjet v tomto akademickém roce,“ doplnila Hábová. Dalšími státy, s nimiž Masarykova univerzita udržuje kontakt partnerskými stipendii, jsou Ázerbajdžán, Indie, Izrael, Rusko a USA. Podmínky na jednotlivých univerzitách se mírně liší, je proto nutné domlouvat se s koordinátory individuálně.

Specifickými formami, jakými Masarykova univerzita podporuje výjezdy studentů do zahraničí, jsou grant na krátkodobé pobyty a Freemover, který jako jediný podporuje výjezdy studentů kombinované formy. Grant na krátkodobé pobyty lze uplatnit na zahraniční pobyt, který nepřesáhne třicet dnů. Freemover je možnost, jak získat příspěvek z mobilitního fondu univerzity. Centrum zahraniční spolupráce může z tohoto fondu za jeden měsíc rozdělit sedm tisíc korun, a to pro studenty všech stupňů studia.

Zoufat si nemusí ani ti, kteří by rádi vycestovali, ale finančně si to nemohou dovolit. V takových případech může fakulta studenta podpořit ze stipendijního fondu fakulty. Podmínkou je, že student nepřekročil standardní dobu studia. „Zájem studentů několikanásobně převyšuje fakultní zdroje, upřednostňovaní proto jsou ti, kteří stipendium na výjezd nemohou sehnat jinde,“ vysvětlila Hábová. Studenti mohou zažádat dvakrát ročně. Každou žádost individuálně posuzuje proděkan pro zahraniční vztahy na základě návrhu komise složené z katedrových koordinátorů zahraničních pobytů a studentského senátora. Žádost musí obsahovat všechny důležité údaje, které jsou uvedené v na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Mimouniverzitní stipendia jsou cestou hlavně pro postgraduální výzkum, blíží se lednová uzávěrka programu V4

Podle Hábové patří internacionalizace mezi hlavní strategické priority Masarykovy univerzity. „Pro fakultu je přínosné mít studenty s mezinárodním rozhledem, kromě toho studentská mobilita je součástí internacionalizace,“ dodala.

Fakulta sociálních studií podporuje i dalších pět mimouniverzitních možností, jak studovat či dělat výzkum v zahraničí. První z možností je stipendium Fulbrightovy komise. Studenti magisterských a doktorských programů mohou vycestovat do Spojených států amerických. Požadavkem je české státní občanství, trvalý pobyt na území České republiky a velmi dobrá znalost anglického jazyka. Přihlášky se většinou podávají v září a lze podat jen jednu za akademický rok.

Zájemci o zahraniční výzkum v zemi o něco blíže než za oceánem mohou využít stipendií Visegrádského fondu. Platí pro země V4 (Slovensko, Maďarsko, Polsko, Česko), ale i pro Albánii, Arménii, Ázerbajdžán, Bělorusko, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii, Kosovo, Moldavsko, Černou Horu, Severní Makedonii, Srbsko a Ukrajinu. Podmínkou je, že domácí a hostující univerzita od sebe musí být vzdálené alespoň 150 kilometrů. Pro magisterské studium Visegrádský fond nabízí pobyty v délce od jednoho do čtyř semestrů, pro doktorské studenty pak výjezdy na jeden až dva semestry. Student má nárok na 2 300 eur za semestr, přičemž hostitelská instituce ještě dostane 1 500 eur. Finanční podporu lze kombinovat s jinými stipendii od Evropské unie nebo V4. Do 31. ledna si zájemci musí zajistit předběžné přijetí od univerzity, na níž by chtěli studovat nebo dělat výzkum.

Mezi projekty středovýchodní Evropy patří i program CEEPUS. Stipendium je vždy úměrné nákladům na život v příslušné zemi. Program podporuje takzvané joint Ph.D. programmes. To znamená, že si doktorand část studia nebo celé doktorské studium splní v zahraničí. Titul mu může udělit domácí nebo zahraniční univerzita, případně ho mohou udělit obě společně – to už záleží na individuální domluvě studenta a univerzit.

Programy DAAD a AKTION lákají hlavně němčináře. DAAD je sdružení německých vysokých škol, které poskytuje příchozím stipendia na studium nebo výzkum. AKTION je zase spolupráce s Rakouskem přes Dům zahraniční spolupráce Ministerstva školství, která podporuje semestrální pobyty od jednoho do pěti měsíců a výzkumné projekty na jeden až tři měsíce. Do deseti let po obhajobě disertační práce je také s programem AKTION možné získat habilitační stipendium na šest měsíců.

Podle Barbory Burešové z centra zahraniční spolupráce je nejdůležitější opravdu dobře se připravit a „Tápajícím studentům postačí podívat se na web centra, který je zároveň nejvhodnějším bodem, kde začít,“ uvedla. Na webu fakulty je pak přehledně nabídka programů, seznam pověřených osob a další informace šité na míru výjezdům z fakulty sociálních studií. A proč vůbec jezdit studovat do zahraničí? „Existuje řada důvodů. Je to příležitost, jak získat profesní kontakty, zdokonalit se v cizím jazyce, naučit se samostatnosti. Člověk pozná nové lidi, jinou kulturu a vzdělávací systém, podívá se na svět „novýma očima“. V neposlední řadě je to samozřejmě možnost, jak zlepšit vyhlídky na budoucí zaměstnání,“ shrnula Hábová.

Seznam programů Erasmus+ podle výše měsíčního stipendia

Kolik peněz student na program Erasmus+ Evropa dostane, určuje tabulka CZS, která rozděluje země na ty s nižšími, průměrnými a vyššími životními náklady. 

330eur/měsíc

Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko

450 eur/měsíc

Belgie, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko

510 eur/měsíc

Dánsko, Finsko, Irsko, Island, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko, Velká Británie

Jak si zařídit výjezd krok za krokem – radí Irena Diatelová z Centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity
  • Zjistit, do jaké země a na jakou univerzitu chce student jet (poradí web dosveta.muni.cz). Hodí se i oslovit spolužáky a zjistit jejich zkušenosti se studiem na příslušné univerzitě. 
  • Zjistit, kdy se uzavírají přihlášky a začít zavčas s jejich vyplňováním. K tomu je třeba napsat motivační dopis, na studijním oddělení získat výpis známek v angličtině (Transcript of Records) a vyžaduje-li to daný program/zahraniční univerzita, připravit si doklad o znalosti jazyka na požadované úrovni. Některé programy mohou vyžadovat také doporučení od vyučujícího.
  • Jakmile je student přijatý, musí vyplnit takzvaný Learning Agreement, ve kterém uvede seznam předmětů, které si chce na univerzitě zapsat. Dokument pak musí podepsat účastník a zástupci domácí i zahraniční instituce.
  • Velmi důležité je obstarat si ubytování – zjistit, zda to za studenta vyřídí zahraniční univerzita nebo to musí zajistit sám, jestli škola nabízí koleje apod.
  • Další kroky se liší podle programu, například u programu Erasmus je důležité přijít před odjezdem na centrum zahraniční spolupráce podepsat účastnickou smlouvu, aby vyjíždějícímu mohlo být vyplaceno stipendium.
  • Pokud si student při pobytu dodatečně změní předměty – což se děje běžně – stačí na to upozornit centrum zahraniční spolupráce a dodat novou verzi Learning Agreementu podepsanou všemi stranami.
  • Po návratu do Česka student musí dodat potvrzení o délce pobytu od zahraniční univerzity a opět výpis známek (Transcript of Records).
  • Nakonec je potřeba si v informačním systému podat žádost o uznání předmětů a případně vyplnit závěrečnou zprávu (program Erasmus ji přímo vyžaduje), která pak může pomoci dalším studentům při rozhodování, jestli jet studovat na příslušnou univerzitu.
Granty pro jednotlivé programy:

 

 

Erasmus+ Evropa

Země s nižšími životními náklady 330 eur/měsíc

Země s průměrnými životními náklady 450 eur/měsíc

Země s vyššími životními náklady 510 eur/měsíc


Erasmus+ ICM

700 eur/měsíc


Visegrádská stipendia

2300 eur/semestr + 1500 eur pro hostitelskou univerzitu


Freemover

FSS může za měsíc mezi studenty rozdělit 7000 korun


ISEP

Hostitelská univerzita hradí školné, ubytování, stravování


CEEPUS

Hostitelská univerzita přispívá ve výši úměrné místním životním nákladům


 

Řekli o Erasmu:

„Na stáž musí člověk projít často několika koly pohovorů a pak mu CZS nakonec ještě nemusí uznat grant na celou dobu pobytu. Když člověka přijímací instituce vybere, není dobré radovat se předčasně. Pro plnou finanční podporu je třeba si dobře pohlídat, co přijímací instituce přesně napíše do Learning Agreementu.“

Tereza Vlčková, studentka mediálních a komunikačních studií a českého jazyka; Istanbul, Bukurešť

„Jsem ráda, že jsem mohla díky výměnnému programu strávit půl roku v Norsku. Na vlastní kůži jsem tak zažila pravou severskou zimu, a dokonce si i vyzkoušela jízdu se psím spřežením. Byla to pro mě v mnoha ohledech důležitá životní zkušenost.“

Eva Maršalová, studentka veřejné a sociální politiky a lidských zdrojů; Norsko, Lillehammer
Na Erasmu v Bergenu se student Jakub Vašíček do Norska natolik zamiloval, že se po necelých dvou měsících v Čechách vrátil zpátky na "workaway". Do svou let se tam plánuje odstěhovat nadobro. Foto: Jakub Vašíček

„Měl jsem předem domluvenou práci na projektu, mohl jsem se tak dostat k reálnému výzkumu a uvědomil jsem si, že chci pak pokračovat na doktorské studium. Zároveň pro mě v novém místě bylo jednodušší dělat věci, ke kterým bych se tady asi dlouho odhodlával, například mluvit v rádiu nebo cestovat stopem. Pobyt v zahraničí určitě člověku dodá sebevědomí, i když návraty můžou být náročné.“

Jakub Vašíček, student sociologie, sociální antropologie a informatiky; Norsko, Bergen

Více článků

Přehled všech článků